Monitoring médií

Justiční odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli platům

24.04.2024 - ceska-justice.cz (justice)

Mnoha justičním pracovníkům na tuzemských soudech dochází trpělivost s nízkými platy. Odborový svaz justice (OSJ)proto vyhlásil od úterý 23. dubna stávkovou pohotovost. „Pokud resortspravedlnosti je ochoten platit odškodné za průtahy v řízení ve výši 100 000 000 Kč, musí se připravit i na ochromení justice, “ uvádí odbory v oznámení zaslaném České justici.Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení například zapisovatelek či vyšších soudních úředníků dlouhodobě. Přestože ministrspravedlnostiPavelBlažek o navýšení prostředků na platy úředníky jedná dlouhodobě a dílčí navýšení loni vyjednal, podle pracovníků na soudech je to stále žalostně málo.V průměru šlo 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně pro zaměstnance navíc. Platy mají růst nadále a v roce 2025 dosáhnout výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek. Podle odborů je ale třeba náročnou práci justičních pracovníků ohodnotit lépe. „Mnozí ze zaměstnanců justice mají samostatnou rozhodovací činnost, obrovskou odpovědnost a podílí se na vytváření nezávislé soudní moci,“ připomínají zástupci justičních odborů.Soudcovskáunie už dříve uvedla, že případnou stávku zaměstnanců v justici podpoří. „Soudcovskáunie se ztotožňuje s oprávněnými platovými požadavky administrativních pracovníků justice a upozorňuje na kolaps na některých soudech v důsledku odchodu zaměstnanců,“ napsalo stavovské sdružení soudců. O exodu zaměstnanců na soudech již Česká justice informovala.Odbory upozorňují, že pokud se situace nezmění, řadu soudů by mohlo postihnout citelné omezení činnosti. „Pokud resortspravedlnosti je ochoten platit odškodné za průtahy v řízení ve výši 100 000 000 Kč, musí se připravit i na ochromení justice, tedy v dalších průtazích od úseku trestního přes opatrovnický až po exekuční, jelikož ve stávajících podmínkách, kdy stát není ochoten důstojně zaplatit za velmi náročnou a odbornou činnost, tak jak tomu je v západních vyspělých civilizacích, ale požaduje tuto činnost vykonávat po zaměstnancích, kteří jsou mnohdy dopláceny do životního minima a odkázány na sociální dávky se bohužel opět začne protahovat vymožení práva spravedlnosti v ČR,“ uvedla za výbor OSJ předsedkyně Anna Pospíšilová. Kvalitní zaměstnanci podle ní odcházejí za lépe placenou a navíc méně stresující prací.Předsedové soudů oslovení Českou justicí se nejvíce obávají případné stávky protokolujících úřednic. Minimálně na trestních úsecích by to byl pro soudní řízení velký problém. „Zástupci vlády si musí uvědomit, že soudy jsou třetím velmi důležitým a nezávislým pilířem demokracie v ČR. Ani kvalitní soudci bez kvalitního administrativního personálu nebudou moci kvalitně, a hlavně rychle rozhodovat,“ uzavírají odbory.Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle úřadu 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku loni podle statistiků dosáhla 43.341 korun.Eva Paseková

Ústavně-právní výbor posvětil omezení přísedících, Válková neuspěla

24.04.2024 - ceska-justice.cz (Legislativa)

Sněmovna patrně schválí novelu, podle níž soudy přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Vládní předlohu dnes podpořil ústavně-právní výbor. Poslankyně opozičního hnutí ANO HelenaVálková neuspěla ve výboru s pozměňovacím návrhem, který by všechny změny týkající se přísedících z novely vypustil.Omezení přísedících je podle vlády součástí snižování byrokracie. Podle Válkové je reforma nynější koncepce laických přísedících nutná, nelze ji ale udělat narychlo a nepromyšleně.Přísedící by neměli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a neměli by působit ani v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.U krajských soudů mají přísedící nadále být podle důvodové zprávy v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo ministerstvospravedlnosti.Předseda výboru Radek Vondráček (ANO) ve výboru neuspěl s návrhem, aby zákon vyloučil z bezpečnostních kontrol při vstupu do soudních budov vedle advokátů také advokátní koncipienty. Nynější praxe soudů podle něho není v této věci jednotná.(čtk)

Přehledně: Jak poslanci upravili tříletou variantu oddlužení?

24.04.2024 - ceska-justice.cz (Legislativa)

Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky Sněmovna zřejmě schválí s některými úpravami. Vyplývá to ze stanovisek ústavně-právního výboru, které dnes přijal k pozměňovacím návrhům a k vládní insolvenční novele jako celku. Poslanci opozičního hnutí ANO pravděpodobně neprosadí tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. O podobě předlohy by měli poslanci hlasovat v květnu.Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona, jak je navrhla vláda, vychází z evropské směrnice. Směrnice požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.Soud může dobu prodloužitČlenové výboru většinově podpořili úpravy ministraspravedlnostiPavlaBlažka (ODS). Předpokládají například to, že insolvenční správce bude mít víc údajů pro určení příjmových možností dlužníka, zejména zda své příjmy v blízké minulosti záměrně nesnížil. Věřitelé mají mít v procesu oddlužení i na jeho konci delší – dvouměsíční lhůtu – pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o 1,5 roku místo navrhovaného jednoho roku.Sněmovna podle dalšího z Blažkových návrhů pravděpodobně sjednotí až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali. Navíc asi vznikne centrální evidence srážek ze mzdy, která by měla snížit administrativu zaměstnavatelům při komunikaci z exekutory.Registr vozidelZ úprav opozičního hnutí ANO by mohla podle stanoviska výboru uspět na plénu jediná. Jde o pozměňovací návrh Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci zaznamenávaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut.Sněmovna asi přijme i dřívější úpravy právního výboru, které se týkají změn ve zkouškách insolvenčních správců, zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvy, která se nově vejde na jeden list. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek na plénu pravděpodobně uspěje s návrhem, aby dlužník v exekuci mohl prostřednictvím internetového bankovnictví uhradit dluh i z již obstaveného účtu.(čtk)

Dvacet minut Radiožurnálu - Věra Procházková

24.04.2024 - ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacet minut Radiožurnálu)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je vhodná chvíle otevřít debatu o přípustnosti eutanázie? Jak zajistit, aby asistovaná smrt nemohla být zneužita? Proč dosud nemáme zákon o paliativní péči? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílá také Český rozhlas Plus, je senátorka za hnutí ANO a lékařka Věra Procházková. Dobrý den.Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Dobrý den všem.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V Česku stále chybí samostatný zákon o paliativní péči, co všechno paliativní péče zahrnuje?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Tak paliativní péče je péče, kterou poskytují zařízení buď mobilní hospici nebo kamenné hospici nebo paliativní lůžka v nemocnicích. A je to péče pro pacienty v terminálním stadiu života. Víceméně.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč takový zákon potřebujeme?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Je to nezbytně nutný z toho důvodu, že my dnes máme někdy situace, kdy nemáme přesně definovaného paliativního pacienta. Myslím si, že už to mělo být dávno, oni existují některé části zákonů, různých zákonů, kdy třeba máme paliativní lůžko v nemocnici, který je jasně definováno, co se týče personálního a technického vybavení, ale nemáme přesně definovaného toho pacienta, který pacient, to je, který potřebuje tu paliativní péči.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A proč to potřebujeme mít legislativně dáno? Je to kvůli ochraně medicínského personálu?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Paliativní pacient vlastně je ve fázi, kdy už nemá zdravotní péči, ale paliativní péči, a to je velký rozdíl. Zdravotní péče stále předpokládá, že toho pacienta léčíme, že není na konci svého života a že ten pacient má naději, aby mohl dále žít na základě nějakého zásahu zdravotníků. Paliativní pacient naopak je pacient v tzv. terminálním stadiu, který již nemá tu péči zdravotní, ale jenom péči paliativní, to znamená, pomáhá se mu symptomaticky, aby měl co nejlepší kvalitu života na závěr.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A patří do zmíněného zákona také možnost dobrovolného odchodu ze života, tedy eutanázie?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Samozřejmě v zemích okolo nás, kde byla eutanázie uzákoněna, vždycky souvisel ten zákon o eutanázii se zákonem o paliativní péči. Vždycky.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná se k tomu ještě vrátíme, ale vy jste s návrhem toho zákona přišla ještě jako poslankyně, před čtyřmi lety, proč se vám ho tehdy nepodařilo prosadit?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Bylo v tom několik věcí, přišel covid, potřebovali jsme rychle schvalovat zákony covidový, který nebyly v té době, a protože ten covid byl akutní věc, náhle vzniklá, nebyli jsme na to připraveni, tak ty zákony samozřejmě měli přednost. To byla první věc, já jsem to načítala asi tak rok a půl před koncem období, kde jsem byla jako poslankyně. A ten zákon byl v pořadí a všechny zákony před ním, ne všechny úplně, ale mnoho zákonů předtím bylo důležitějších. To byla jedna věc. Druhá věc nebyla na tom shoda napříč koalicí v té době, samozřejmě mohlo by se to protlačit, kdyby na tom byla shoda napříč koalicí, ale aby to šlo dopředu před ostatní zákony, ale protože ta shoda nebyla, tak ten zákon samozřejmě nebyl načten nebo byl načten, ale nedostal se na pořad schůze.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A proč jste s myšlenkou teď přišla znovu? Oprášila ji a pokusila se ji kulatým stolem v senátním zdravotnickém výboru vrátit do veřejného prostoru?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Tak já se eutanázií zabývám už strašně dlouho, hlavně kvůli, na památku mé matky, která zemřela na rakovinu a v podstatě příbuzní, co znám ze své rodiny, zemřeli všichni na rakovinu, některé jsem i doprovázela na konci jejich života. A bohužel jsem si zažívala tu situaci, kdy oni, třeba moje matka chtěla spáchat sebevraždu, nakonec se to podařilo, ale tak, že já jsem u toho nemohla být, a to byla jeden důvod, druhý důvod.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď jsem úplně nepochopil, že se podařilo jí odejít vlastním rozhodnutím ze života.Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Ano. Ona si tak dlouho říkala o injekci morfinu, až přestala dýchat, překročila se tam dávka podle lékopisu. Takže ona to věděla, protože celou dobu pracovala jako zdravotník, jako zdravotní sestra na gynekologii, měla tu samou nemoc, takže věděla, jak to dopadne.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jako lékařka jste se specializovala na léčbu bolesti, to byl ten důvod, proč jste se na to zaměřila, ta osobní zkušenost?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Ano, ano.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná stojí za to říct, že na částečný úvazek stále i jako senátorka pracujete jako záchranářka a zároveň v hospici v Nejdku, dá se říct, že jsou to opačné póly téhož?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Ne, ne, určitě ne. My máme totiž i v tý záchrance problém s tím ukončováním toho života, je to pořád na tom lékaři. A obzvlášť na záchrance jsme v terénu a jestli ukončíte život nebo lépe řečeno resuscitaci, tak závisí pouze na tom lékaři, je to jenom rozhodnutí toho lékaře. A proč já mám rozhodovat pořád o tom životě? Já bych byla hrozně ráda, a to i v tom mém zákoně je, aby existoval tzv. registr předem vysloveného přání, aby my jsme se záchranáři a vůbec lékaři mohli podívat do toho registru, kdo si nepřeje být resuscitován. Ve chvíli, kdy tam přijdu a nevím o tom člověku vůbec nic a zresuscituju pacienta, který je v terminálním stadiu, tak mi určitě nepoděkuje.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jenom tak přemýšlím, jak to vlastně asi, ale možná tu zkušenost už máte ze zahraničí, jak to funguje, je-li takový registr někde, protože vy při tom zásahu máte čas, šanci nějakým způsobem ověřovat, jestli ten člověk chce, nebo nechce být tedy probrán?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
My to můžeme částečně zjistit, když přijedeme do rodiny a ta rodina ví o tom, že je tam onkologické onemocnění, tak nám to řeknou. Tak samozřejmě oni nám přinesou, a to je při každé resuscitaci, pokud mají dokumentaci, tak nám ji přinesou, takže jeden z toho týmu může tu dokumentaci rychle přečíst a zjistit, jestli v té dokumentaci je napsáno, že je pacient už jenom na paliativní péči.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jasně. Když mluvíme tedy o myšlence legalizovat eutanázii, jak tomu pojmu sama rozumíte? Co to je eutanázie?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Eutanázie je v podstatě ukončení života na žádost pacienta a v tom mém zákonu.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A není to neprodlužování života?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Myslím si, že vzhledem k tomu, že ten můj zákon i definuje vlastně tzv. neadekvátní léčbu a ukončení té neadekvátní léčby nebo ten zákon také definuje terminální tišení bolesti, kdy víme přesně, kolik můžeme a jak dáváme pacientovi třeba léky, které ho můžou nakonec usmrtit. A tohle není nikde definováno, to je potřeba ochránit. My máme určitý doporučení od lékařské komory, je to doporučení k postupu při rozhodování o ukončení intenzivní péče a přechod na péči paliativní s ohledem na nález Ústavníhosoudu. Ale to je rozhodování o ukončení intenzivní péče. Takže my se můžeme tímhle tím, je to ze 30. srpna 23. A to je jenom ale doporučení, to není zákon.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vodítko. Vy jste si za vzor s kolegy předkladateli vybrali lucemburskou normu. Proč?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Tak za prvé, Lucemburk z toho Beneluxu, kde je schválená eutanázie, schválil eutanázii až jako poslední současně se zákonem o paliativní péči. To byl první moment a druhý moment, ten zákon je přísný, je mnohem přísnější než třeba v Nizozemsku nebo v Belgii. Ten zákon u nich byl schválen současně s tím zákonem o paliativní péči. A když byste se podívali na statistiky a já velice děkuju parlamentnímu institutu, který mě na podzim loňského roku udělal velmi krásnou studii, kde všude eutanázie je a jak byla schvalována, tak díky jim vím i tu statistiku.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Které evropské země tedy eutanázii povolují?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Tak dneska je to, samozřejmě začalo to Holandsko, Belgie, Lucembursko, dneska je to částečně asistovaná sebevražda v Německu, Rakousko, Španělsko, Kanada, několik států v Americe. Nedávno Austrálie, prostě, řekla bych, že je to většina států, které mají to západní myšlení, kam my se stále snažíme dostat.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Lékařka a senátorka hnutí ANO Věra Procházková je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Například Belgie má něco přes 11,5 milionu obyvatel, kolik lidí ročně využije možnost eutanázie? Máte o tom představu?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Představu mám. Mám přesná čísla, která mi zpracoval právě parlamentní institut, ale my bysme si měli uvědomit jednu věc. Belgie třeba má část obyvatelstva, která mluví francouzsky a ve Francii eutanázie zatím není, i když Macron teď momentálně začal s iniciativou diskuze o té eutanázii a ti obyvatelé Francie, kteří jsou u hranic s Belgií, tam jezdí za eutanázií. Já jsem zapomněla říct Švýcarsko, Švýcarsko je dneska země, která poskytuje eutanázii v podstatě lidem z celého světa. Těch příkladů už máme, že jo, jsou to velmi známé osobnosti, které tam nakonec jedou, ale problém je v tom, že třeba ty zákony v tom Beneluxu jsou takový, že říkají, že tu eutanázii dělá lékař, osobní lékař, rodinný lékař, to znamená, že ten lékař zná toho člověka odmalinka a ten člověk mu pak věří, že mu pomůže na konci života. A ty Francouzi tam jezdí, ale musí se přeregistrovat k tomu belgickýmu obvoďákovi nebo praktikovi.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jednou ze zemí, které eutanázii zavedly mezi prvními, je Kanada, ale ne všichni Kanaďané jsou spokojeni s tou praxí eutanázie. V tisku se objevily zprávy o jejím zneužívání zejména u pacientů se sníženou svéprávností.Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Ten můj zákon, ano, já tomu rozumím, já nejsem pro, aby to, ten zákon byl pro pacienty se sníženou svéprávností. Ani náhodou. Naše společnost ani není podle mě ještě tak vyspělá, abysme tady mohli říct, že by se eutanázie měla poskytovat dětem. Ten můj zákon říká, že to má být dospělý, nevyléčitelně nemocný, plně při smyslech pacient, který, pokud ovšem není při smyslech, určí nějaký ten postup na konci svého života právě tím předem vysloveným přáním. Anebo pacient, kterej leží na třeba tom Áru a je schopen říct, co si přeje. A ty lidé musí být nevyléčitelně nemocný, musí trpět trvale, nesnesitelně, tělesně nebo duševně, trpí bez naděje na zlepšení. A sám pak považuje tu eutanázii za jediné možné řešení vlastní situace.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Paní senátorko, jak se na možnost dobrovolného odchodu ze života dívají zástupci pětikoalice?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Je tam aspoň z toho, co teď momentálně vím. A já mám před sebou právě teď minimálně půl roku diskuzí s jednotlivými senátory a poslanci, tak vím, že třeba Piráti, a nakonec se mnou spolupracoval jeden z poslanců na tom zákonu, tak ty jsou ve většině nebo, řekla bych, stoprocentně pro. Stejně tak jako třeba poslanci a senátoři od STAN, z našich senátorů a poslanců, třeba naši senátoři, kromě jednoho jsou všichni pro, ale poslanci třeba z ANO, bych řekla, že je to tak 50 na 50. Ale já si myslím, že většina z těch, kteří momentálně ještě neřekli svoje ano, ten zákon neviděla.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jednáte tedy s Piráty nebo se starosty o tom, že by váš návrh podpořili?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Určitě. Já jsem teďka shromáždila zpátky tu skupinu, s kterou jsem ten zákon zpracovávala a dohodli jsme se a budeme na tom dál pokračovat. Navíc Adam Doležal a pan Černý, to jsou lidé, kteří jsou z Ústavu etiky a práva, to jsou lidé a říkají to a říkám to i já, to není takzvaně zdravotnický problém. To je spíš etický a právní.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře a teď to bude politický problém, protože pokud budete mít podporu alespoň části pětikoalice, nemůže se stát, že byste narazila ve vlastní straně? Vidíme to třeba na rozhovorech o penzijní reformě, že hnutí ANO o spolupráci s vládní koalicí příliš nestojí.Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Víte co, tyhle ty etický otázky my máme v ANO vždycky na vlastním rozhodnutí, tam nebývá žádný pokyn k tomu, aby jsme jednotně hlasovali, to je na každém z nás.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mám tady jednu citaci. Z mého pohledu je riziko zneužití velmi vysoké. Jsem pro poskytnutí kvalitní paliativní péče vážně nemocným, ale ne pro otevření Pandořiny skříňky v podobě eutanázie, to vzkázala do Senátu šéfka výboru pro zdravotnictví ve sněmovně Zdeňka Němečková Crkvenjaš z ODS. Vy tyto její obavy nesdílíte?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Ne, ne, až si paní poslankyně přečte ten můj zákon, tak možná změní svůj názor, protože než se dojde k eutanázii, tak musí být perfektní paliativní péče, to vůbec nepřipadá v úvahu, aby ten pacient si řekl jen tak, že zejtra odejde.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, vy o legalizaci eutanázie nemáte žádné pochybnosti?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Ne, nemám.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ve Dvaceti minutách dnes mluvíme se senátorkou z hnutí ANO 2011 Věrou Procházkovou. Proti spojování paliativní péče s eutanázií se vymezil možná pro mě překvapivě předseda české společnosti paliativní medicíny Ondřej Kopecký. Proč je podle něj legislativní spojení eutanázie a paliativní péče nevhodné a škodlivé. Určitě jste o tom diskutovali?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Ano, na kulatém stolu, který jsem měla v Senátu nedávno, byl pan předseda i pan náměstek. Všichni v podstatě říkají, abych to rozdělila, abych nejdřív udělala zákon o paliativní péči a pak eutanázii, ale. Nebo já mám obavy bohužel, že. A takhle to probíhalo i v těch zemích, jako třeba opravdu ve Španělsku, v Lucembursku, tam prostě to bylo spojený, to je prostě jedna nádoba.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak rozumíte tomu, že u nás na to mají odborníci jiný náhled?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Myslím, že ještě se ne dost dlouho mluví na veřejnosti o té eutanázii, to je první věc. A druhá věc, mám obavy, že ještě ani ten můj zákon neviděli, myslím, že by ho měli nejdřív si přečíst, aby viděli, že to opravdu není žádný kluzký svah.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zrovna Ondřej Kopecký tvrdí, že ten návrh zákona neřeší dostupnost, standardizaci, kvalitu nebo financování péče. Jak byste mu oponovala?.Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Tak nejdřív musíte něco definovat a pak můžete chtít nějakou dostupnost. Samozřejmě. Já bych řekla, že společnost paliativní medicíny už dávno měla možnost nějaký zákon připravit, pokud je tady nějaká iniciace, která říká, že je paliativní pacient ten a ten atd. Tak na základě toho se potom můžou udělat vyhlášky. Financování, to je úplně něco jiného, to je v podstatě smlouva se zdravotní pojišťovnou, musí tam být nějaký personální vybavení. My jsme jako, ano, ještě za Adama Vojtěcha iniciovali takový pilotní jakoby program, kdy ve fakultních nemocnicích byly udělány paliativní lůžka, bylo to hlavně proto, abysme viděli, jak nákladná je paliativní péče, co to vlastně je a byl to dvouletý program a bohužel dál už se nic neudělalo. Zjistilo se, kolik to stojí, že je to nákladné, vyšly z toho nějaký kódy pro zdravotní pojišťovny, ale to je všechno.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Česká společnost paliativní medicíny nutně se nestaví proti zavedení asistované smrti, ale taková otázka by prý neměla být, znovu se k tomu vracím, směšována s poskytováním paliativní péče. A proč to znovu připomínám? Moje otázka směřuje k tomu, proč ta témata v legislativních návrzích neoddělit, nejprve tedy prosadit zákon o paliativní péči a potom o eutanázii případně. Nebylo by to průchodnější?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Průchodnější. Pro ten zákon o paliativní péči určitě by to průchodný bylo. Tam je to napříč politickým spektrem, ale to je jedna nádoba, to souvisí společně, stejně pro tu eutanazii bude potřeba ten paliativní zákon udělat. A ono to na sebe navazuje, jako když bych to rozdělila, tak prostě ta návaznost tady, tak ta by zmizela a já jsem přesvědčená o tom, že ta eutanázie, to už je opravdu jenom ta třešnička, ten drobeček na konci té paliativní péči, jenom pro pár lidí, kteří nechtějí už tu paliativní péči, buď už se jim nelíbí, anebo ji nechtějí vůbec.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono to zní zvláštně, že eutanázie je třešnička.Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Je to prostě. Ano, já se omlouvám za to slovo.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ne. Já vám rozumím, ale vím právě, jak to myslíte, že podstatný je ten zákon o té paliativní péči a vlastně bychom se neměli soustředit jenom na tu eutanázii.Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Ano, souhlasím.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Protože je to téma, které zaujme, ale ta paliativní péče je asi, jestli tomu správně rozumím, podstatnější.Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
To je pro mě přesně to, co já jsem zažila se svojí rodinou a já strašně moc podporuju mobilní hospice, mobilní paliativní péči, aby ti lidé to měli co nejdéle doma. Ale musíme myslet taky na ty rodiny, ty rodiny samozřejmě, když mají paliativního pacienta doma strašně dlouho, tak dochází k rozkladu těch rodin a potřebují prostě nějaký ukončení, nějakou vidinu.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Předseda spolku za uzákonění eutanázie Milan Hamerský prý s tématem oslovil i prezidenta republiky Petra Pavla a chce ho požádat o podporu v prosazení této věci. Věříte, že to pomůže?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Tak samozřejmě každá osobnost, která proto nějakým způsobem horuje, je dobrá. Pan, pokud já vím, tak pan prezident má zkušenost ze své rodiny, už v předvolební kampani deklaroval, že by byl pro. Samozřejmě to záleží všecko na tom zákonu, jak opravdu bude zpracován, aby se nestalo to, aby mohl být zneužit, naopak dneska bez zákona to zneužití může být.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právě zákon platný v Lucembursku má podle vás velmi přísně nastavená kritéria a podmínky, takže jaké jsou tam, nebo jaké by byly ty záruky, že nemůže být zákon zneužit?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Je to několik stupňů schvalování, nejdříve pacient musí požádat, dát kvalifikovanou žádost, tu musí sám podepsat a ta žádost je podána díky lékaři, s kterým on spolupracuje. Ten potvrdí, že ten pacient opravdu, že je paliativní, že nemá už žádné vidiny ve zlepšení toho zdravotního stavu, že už nebude léčen a že už je jenom pro něj paliativní péče. Tento lékař není třeba provádějící, provádějící může být někdo jinej a ten poskytuje celou dokumentaci toho pacienta tomu provádějícímu lékaři. Ale v Belgii třeba nebo v Holandsku ten provádějící lékař je i ten. A tenhle ten lékař si může ověřit a často se tak stává odborníkem, v té problematice speciální té nemoci. Jestli opravdu to tak je, všechny tyhle ty dokumenty on shromáždí. Ten pacient prochází ještě, pokud to nezakáže, tak prochází tím schvalováním také rodina, která je informována, personál toho zdravotnického zařízení nebo toho hospicu, všichni se vyjadřují k tomu.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přičemž nikdo nemůže lékaře nutit, aby vykonal takový úkon. Určitě to načtu znovu, jakmile bude příznivá politická situace. To jste řekla. To bude podle vás kdy?Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Já počítám na podzim, že bych to znovu načetla, ale ono těch způsobů, jak ten zákon dostat znovu do procesu, je několik. Ráda bych využila samozřejmě podpory společnosti pro uzákonění eutanázie, kde probíhá petice. Nedávno Novinky udělaly nějakou anketu, která už dneska říká, že 83 % pacientů, teda občanů, by za nějakých okolností. A to ještě neviděli ten můj zákon.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrá, tak my jsme alespoň stručně ho přiblížili. To bylo Dvacet minut Radiožurnálu, které vysílal také Český rozhlas Plus, s dr. Věrou Procházkovou, senátorkou za hnutí ANO. Já vám děkuju za návštěvu ve studiu a přeju, ať se vám daří, mějte se hezky, na shledanou.Věra Procházková, senátorka, lékařka /ANO/
--------------------
Já vám děkuju za zájem a pozdravuju také všechny.Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Byznys musí dostat slovo. Zákony mají odpovídat ekonomické realitě

25.04.2024 - Ekonom (právo - rozhovor)

You do not have access to the full text of the item. If you would like the full version, please contact our customer support team - help@newtonmedia.eu.

Končí RTVS, nahradí ji STVR

24.04.2024 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Daniel Takáč, moderátor
--------------------
Slovenská vláda odsouhlasila změny ve veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Po schválení zákona parlamentem stávající RTVS zanikne, obratem naopak vznikne nové médium pod zkratkou STVR, Slovenská televize a rozhlas. Počítá se i se změnou vedení, to současné zřejmě skončí do léta. Zaměstnanci chystají protestní akce.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Z Rozhlasu a televize Slovenska bude Slovenská televize a rozhlas, malá změna názvu, ale s velkým dopadem.Martina ŠIMKOVIČOVÁ, slovenská ministryně kultury
--------------------
Jde nám o to, aby to zpravodajství nevypadalo tak jako do doteď, tedy nebylo nakloněno jen na jednu stranu, ale aby tady bylo pro všechny občany Slovenska.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Vláda vyčítá médiu zaujatost. Z návrhu přitom škrtla sporné body. Třeba chystanou programovou radu měli experti za přímou cenzuru obsahu. Možností odvolat ředitele bez udání důvodu by zase vláda porušila evropskou směrnici. S výměnou vedení ale dál počítá.Robert FICO, slovenský premiér
--------------------
Televize a rozhlas nemůže být objektivně objektivní, protože jsou spory s vládou Slovenské republiky.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Šéfa už nebude volit parlament, ale devítičlenná rada, téměř z poloviny jmenovaná ministerstvem. Hlavní smysl ale podle ředitele zůstal - snaha vyměnit management.Ľuboš Machaj, generální ředitel RTVS
--------------------
Všechny tyto změny se dají řešit jednoduše novelou. Nebylo třeba rušit organizaci. Je to takový zásah do chodu veřejného vysílatele, že podle mě je to neopodstatněné.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Zákon kritizovala opozice, Evropská komise i mezinárodní novinářská sdružení. Mluví o snaze ovládnout médium.osoba
--------------------
Chceme nadále svobodně tvořit, zachovávat pluralitu názorů.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Pracovníci RTVS zveřejnili protestní nahrávku. Chystají i další akce.Soňa GYARFÁŠOVÁ, členka koordinačního výboru RTVS
--------------------
Připravujeme tzv. černý den, to znamená, že přijdou všichni zaměstnanci a spolupracovníci RTVS v černém na znamení toho, že vláda takto pochovává nezávislost veřejnoprávní instituce.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
A nevylučují ani možnou stávku. O novém vedení média se zatím spekuluje, naopak jasno je v tom, kdy změny začnou platit. Vláda je chce v parlamentu prosadit do léta. Oproti původnímu plánu nesáhne ke zrychlenému schválení, zřejmě se tak vyhne i možnému vetu prezidentky Čaputové, ta oficiálně končí ve funkci v polovině června. Podle kabinetu zákon plní přání voličů. Mezitím ale roste tlak i na další televize. O zásazích vedení do práce z politických důvodů psali třeba redaktoři nejsledovanější Markýzy. Jan Šilhan, Česká televize, Bratislava.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
Jan Šilhan, slovenský zpravodaj České televize, teď v Událostech, komentářích živě. Jane, dobrý večer.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Hezký večer i ode mě.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
Co všechno a kdo všechno ve slovenské televizi a rozhlasu padne ze svých funkcí? Co se změní? Jak hodně se to změní? A proč to chce vláda udělat?Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Čistě technicky jde vlastně o nový zákon, kterým, jak bylo řečeno už v reportáži, zaniká jedna instituce a nahradí ji druhá instituce, což má zásadní dopad právě na fungování těch hlavních orgánů, včetně generálního ředitele, včetně kontrolní rady a nejenom té. Samozřejmě i to, o čem v reportáži nebyla řeč, a to je etická komise, další důležitý bod této novely, respektive tohoto zákona, ale pojďme popořadě. V první řadě v zásadě s tím, jak zanikne právě současný rozhlas a televize, rozhlas a televize slovenská, také s tím zanikne samozřejmě i mandát současného generálního ředitele Luboše Machaje, který byl zvolen v roce 2022 na pětileté funkční období, a to ještě v rámci volby poslanců. Nově má tedy volba generálního ředitele proběhnout jiným způsobem, a to na základě devítičlenné rady s výrazně větším vlivem ministerstva kultury, v jednom konkrétním případě také ministerstva financí. Hned to vysvětlím, neboť onu devítičlennou radu má dílem volit tak jako doposud parlament, kde má aktuálně samozřejmě většinu vládní koalice, v případě pěti členů to bude parlament a v případě zbývajících čtyř členů to bude právě přímá volba, přímá nominace ze strany ministerstva kultury, v jednom případě na doporučení ministerstva financí. To je tedy to konkrétní novum. Už byla řeč o tom, že některé velmi sporné diskutované body z původního návrhu zákona vypadly, ať už je to ona programová rada, což měli mnozí za přímý cenzurní, cenzurní orgán, de facto přímý cenzurní orgán, tak také možnost odvolat generálního ředitele bez udání důvodu, což by v zásadě bylo v rozporu s evropským aktem o svobodě médií, který byl nedávno v Evropském parlamentu přijat a na základě kterého může být odvolán ředitel veřejnoprávní instituce pouze na základě předem jasných konkrétních kritérií a jejich neplnění. Ale ty změny se týkají, jak jsem říkal, staronové etické komise a zásadní dopady budou mít také některé změny, které se týkají vlastně vlivu a vztahů mezi generálním ředitelem na jedné straně a mezi těmi kontrolními orgány, na straně druhé. Je tam řada konkrétních dílčích změn, například to, že měření poslechovosti a sledovanosti si pro příště bude veřejnoprávní a televize dělat vlastními silami, nikoliv na základě externích průzkumných agentur, ale ten zásadní, ten zásadní stav, zásadní změna se koná hlavně v případě, řekněme, statusu generálního ředitele a kontrolních rad, tedy těch hlavních orgánů RTVS, po novém STVR.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
Ti, co nesouhlasí s těmito změnami, říkají, že slovenská vláda chce veřejnoprávní média ovládnout. Jaké k tomu dokládají argumenty?Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Mluví právě o tom, že posílení mocenské a posílení ze strany politiků se má dít právě prostřednictvím toho, jak bude nově vytvářena a jak bude jmenována kontrolní rada. Už tím, co jsem říkal, tedy přímým vlivem, přímou nominací ze strany ministerstva kultury, mluví o tom, že na základě toho bude právě generální ředitel volen, nikoliv jako doposud poslanci, ale přímo touto radou, čímž se zajistí jistý politický vliv a jistá politická váha na to, kdo bude vlastně ve vedení RTVS, po novém tedy STVR, už si na to pravděpodobně zvykejme ponovu. A mluví také o tom, že právě to bude mít za následek, že pro příště by, lidově řečeno, mohl generální ředitel Slovenské televize a rozhlasu jednat pod přímým politickým vlivem, ale kritici mluví také o tom, že onen zákon může mít zásadní dopad potenciálně i na evropské kroky vůči Slovensku. Mluví se o tom, zda podobně jako v případě široké diskuze o rušení speciální prokuratury a o zásazích vlády do justice, zda by i toto mohlo mít nějaký dopad, dejme tomu, na například evropské fondy a další konkrétní, konkrétní úkony Evropské komise a evropských institucí právě vůči Slovensku. Shodou okolností zítra bude tady v Bratislavě mít na programu několik jednání eurokomisařka Věra Jourová. Sejde se jak s premiérem Robertem Ficem, tak také se zástupci vlády, konkrétně i s ministryní kultury Martinou Šimkovičovou, ale také například se zástupci médií a konkrétních redakcí. O tom, jaké budou ty zásadní výstupy, to si budeme muset počkat do večera. Každopádně opozice mluví o tom, že chce svolat další sérii veřejných demonstrací a také, že zvažuje i možnou stížnost na Ústavnísoud.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
To měla být moje závěrečná otázka, jestli se kritika slovy přemění také v konkrétní činy. Tak něco si řekl, jak tedy bude reagovat nejenom opozice, co veřejnost Slovenska, co novináři slovenští?Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Je pravdou, že novináři už své kolegy z RTVS podpořili. Vybavuju si například protestní dopis, který vznikal už někdy v polovině března, kdy se na 250 novinářů vyslovilo na podporu RTVS, na podporu nezávislosti, mimochodem jsou to novináři z těch čtyř konkrétních redakcí, které vláda dlouhodobě označuje za, cituji, nepřátelská. Tedy novináři z deníku Sme, Deníku N, Aktualit a také Markýza. Připomeňme to, že v současnosti média skutečně mají poměrně, poměrně složité postavení, ten vztah politici versus média je v mnohem, poměrně opravdu unikátní, specifický a v mnohém případě poměrně vyhrocený. Je pravdou, že zástupci koalice, zejména strany Smer a Slovenské národní strany, mnohokrát deklarovali, že nebudou například na tiskových konferencích odpovídat na otázky zástupců právě těchto čtyř redakcí. Ono to ve finále není tak striktní, není to tak zásadové, v mnoha případech, když jsou politici konkrétně dotazováni, právě zástupci těchto médií, tak nakonec řeknou, že odpoví, že udělají protentokrát výjimku. Takže není to nějak striktní bojkot, ale zároveň to není žádný konkrétní vstřícný vztah vůči médiím. Skutečně, skutečně ze strany médií v tuto chvíli je jakási, jakási solidarita v rámci RTVS, nicméně i sami zaměstnanci RTVS, když jsme se bavili o těch následných krocích, tak mluví o tom, že chystají další možné formy protestů. Není to jenom ta symbolická černá, symbolické černé oblečení, o kterém byla řeč v reportáži, ale zvažují i možnou stávku jakožto krajní řešení. Mluví o tom minimálně zástupci koordinačního výboru, se kterými jsem dnes, se kterými jsem dnes mluvil, že využijí všechny možné prostředky, které jim umožňují současné zákony Slovenské republiky, ale máme před sebou v podstatě ještě dva měsíce, než bude onen zákon schválen. Připomeňme, že v tuto chvíli by měl jít do prvního čtení někdy možná v průběhu května, následně do druhého a třetího čtení v parlamentu v průběhu června a podle propozicí vlády by teoreticky ten zákon se mohl schválit někdy ke konci června, možná na pomezí června a července, což by znamenalo, že ho bude schvalovat už, jak jsem naznačil i v reportáži, tedy nový prezident Peter Pellegrini, který bude mít pravděpodobně mnohem vstřícnější postoj vůči tomuto zákonu, než by měla prezidentka Zuzana Čaputová.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
Jane, do Bratislavy, díky, na shledanou. V Událostech, komentářích předseda Syndikátu novinářů České republiky Adam Černý. Adame, dobrý večer, vítám vás.Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Dobrý večer.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
My jsme tady spolu mluvili i s dalšími hosty, tedy zhruba před měsícem, o něco pár dnů víc před měsícem a vy jste tehdy řekl, že je dobře, že slovenská vláda nechce zřídit státní televizi, jak říkal slovenský poslanec, který byl také hostem, ale že nejde o název, ale o to, jaká bude konkrétní praxe. Takže to, co dnes slovenská vláda zatím schválila, to zavádí jakou praxi nezávislého veřejnoprávního média nebo něco jiného?Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
No, není to moc hezký pohled. Vypadá to, že se vláda, vládní koalice rozhodla, že ty vezme, věci vezme pevně do rukou. Tam bych poznamenal jednu věc, která není úplně jasná, ale skrývá v sobě ohromné riziko. Když vytvoříte novou firmu, do které transformujete tu stávající, tak vlastně vznikne nový právní subjekt a měly by se dělat nové právní smlouvy se zaměstnanci, což skýtá prostor pro to, abyste se rozhodl, komu ty smlouvy nové dáte a komu je nedáte, což může vytvářet velký tlak na ty zaměstnance. To je ...Daniel Takáč, moderátor
--------------------
A předpokládám, že i s dodavateli.Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Všechno do toho patří. K tomu se dostaneme ještě nejenom k té veřejnoprávní televizi a rozhlasu, ale i k soukromým médiím. Ale ten tlak vypadá, že je velký. Ty změny, které vláda udělala v tom náhrubu, jsou spíše kosmetické, což mně připadá, že takový postup, který volil Viktor Orbán a také Jaroslaw Kaczynski, když byl vystaven kritice a tlaku z Evropské komise, že nedodržuje pravidla demokracie a svobodného vyjadřování a nezávislosti veřejných médií, to tam v tom novém, v té nové direktivě je jasně obsaženo a myslím, že to bude předmětem docela důrazného a zajímavého rozhovoru, který povede komisařka Jourová zítra v Bratislavě, jak bylo zmíněno. A co já o tom vím? V Bruselu nesedím, ale přece jenom ke mně něco dolehne, tak myslím si, že komisařka Jourová je připravena, že ten rozhovor bude důkladný, že bude varovat vládu, aby nepostupovala nějakým příliš drastickým způsobem, takže to uvidíme, jakým způsobem to bude všechno naplněno, ale ta hrozba je velká, protože důležitý je kontext. Když bychom si připomněli mnohé výroky vládních, dnešní vládních činitelů na adresu novinářů jak Slovenského rozhlasu a televize, ale i dalších médií, tak ten vztah je, neutrálně řečeno, neurotický a obecně řečeno nepřátelský vysloveně. Tam prostě se nepřipouští žádná kritika.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
On to Robert Fico dnes řekl poměrně jasně, cituji: "Televize a rozhlas objektivně nemohu být objektivní, protože jsou ve sporu s vládou Slovenské republiky. Je porušováno základní lidské právo občanů Slovenské republiky na to, aby měli k dispozici objektivní informace," konec citátu. Jak tomu máme rozumět? Média tady přece jsou od toho, aby vládu kritizovala, i veřejnoprávní.Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Ale i pan premiér Fico nechápe jednu základní věc, že samozřejmě, že politická reprezentace, která byla zvolena ve svobodných a demokratických volbách, což na Slovensku nepochybně byla, tak má právo měnit zákony podle svého, na druhou stranu nemůže porušovat základní ústavní principy a z kterých se dá odvodit i to, že by neměla mít přímý vliv na to, jak fungují média veřejné služby. Připomeňme, že na Slovensku na rozdíl od Česka je ten vliv už nyní docela razantní, protože je ta televize a rozhlas jsou financovány přímo ze státního rozpočtu, což skýtá velkou páku na to, aby byl ten politický vliv uplatněn, čili myslím si, že s tou objektivitou je to trochu, když to řeknu /nesrozumitelné/ popletené, že objektivita v očích pana premiéra Fica je to, že, ať už řekne cokoliv, takže to nikdo nesmí zpochybňovat, a to je základní nepochopení funkce médií, která by měla tu politiku, ať už tu vládní, nebo opoziční, kontrolovat a vystavovat zkoušce.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
My jsme v době, kdy je celá řada informačních zdrojů, jsou ještě pořád veřejnoprávní média nutná?Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Jsou. Dá se, je to vidět, když jsou nějaké krizové situace, živelné pohromy a podobně, tak se stačí podívat na statistiky, tak lidé se prostě utíkají k těm veřejnoprávním médiím, zvlášť ty, která mají to kontinuální zpravodajské vysílání, kde dostanou tu informaci online, tam je to prostě jednoduché. Ve chvíli, kdy v té společnosti se něco děje vzrušujícího, zajímavého, tak prostě ti lidé třeba v české, v České republice je to zřetelné, že ta míra důvěry v média veřejné služby je poměrně vysoká, je tam ale jedno nevelké nebezpečí, které si možná ti tvůrci nového zákona, to je transformace veřejnoprávních médií, neuvědomují, že takovýmto způsobem se zmocnila veřejnoprávních médií třeba ta vláda Jaroslawa Kaczynského v Polsku a sledovanost té televize, kam, do které do té budovy měli přístup poslanci, měli kartičky vstupní a chodili tam ovlivňovat kdeco, tak sledovanost té televize byla někde kolem 12, 15 %, čili ten její význam výrazně poklesl a řekl bych, že i ta slovenská televize v současné době to skóre je zhruba srovnatelné, takže ve chvíli, kdy se tam nebude vysílat, sice bude vysílat něco zajímavého pro vládu, tak to ještě neznamená, že to bude zajímavé pro občany.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
Vy už jste zmínil i ta soukromá média na Slovensku, soukromé televize, o těch se teď mluví taky. Už dřív přišly informace, že v Markíze, v televizi Markíza jsou snahy vyhýbat se konfrontacím s vládními politiky, to politické zpravodajství vůbec trochu umenšovat. Dnes přišla další informace, že patrně se budou omezovat finance do reklamy od státních společností, od loterijních společností.Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
To je silná, to je silná páka.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
A je to potvrzení, potvrzení toho trendu, že vláda chce s médii prostě zatočit?Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Chce dostat pod kontrolu, samozřejmě ideálním stavem možná by byl takový, který je v Maďarsku, kde 80, 85 % médií je pod kontrolou fondů, kam v uvozovkách dobrovolně soukromí vydavatelé vložili svá média, ale fakticky je to pod vlivem, vlivem vlády. Ale tady vidíme, jo, je tu velký rozdíl k Polsku, proto mluvíme o těch soukromých médiích, v Polsku bylo důležité, že sice ta veřejnoprávní televize a rádio byly ovládnuto tou vládní většinou, ale byl tam silný soukromý sektor, ať už to byl tištěná média jako Gazeta Wyborcza, anebo ta zpravodajská televize, čili tam byla jistá protiváha, lidi si mohli najít tu informaci nějakou důležitou a jiné podání než to vládní jinde, ale ve chvíli, kdy ta slovenská vláda vyvine tlak na, a pojmenujme to na PPF, které je vlastníkem Markízy a Markíza je nejsledovanější televize na Slovensku, ale zároveň PPF má svoje ekonomické zájmy na Slovensku, má tam, spravuje tu, vlastní tu společnost, která vybírá mýto, dodává vlaky atd., takže je docela pravděpodobné, že se stane to, co v Polsku, že ta vláda vyvine tlak na tu soukromou společnost, aby se rozhodla volit mezi, abych tak řekl, hodnotami, které vyznává, to jsou ty západní demokratické a svými ekonomickými zájmy. A to bude velká zkouška.Daniel Takáč, moderátor
--------------------
Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky, děkuju vám. Na shledanou.Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Díky za pozvání.

Slovenská vláda trvá na změně RTVS na STVR

24.04.2024 - ČT 24 (21:31 Horizont)

Hana Scharffová, moderátorka
--------------------
Turbulence ve slovenském rádiu a televizi se zostřují. Tamní vláda schválila ve veřejnoprávním médiu změny. Má mít jiný status i vedení. To současné zřejmě skončí do léta. Kabinet Roberta Fica má RTVS za neobjektivní. Podle kritiků ho chce ale ovládnout. Zaměstnanci chystají protestní akce.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Z rozhlasu a televize Slovenska bude slovenská televize a rozhlas. Malá změna názvu ale s velkým dopadem.Martina Šimkovičová, slovenská ministryně kultury
--------------------
Jde nám o to, aby to zpravodajství nevypadalo tak jako do doteď. Nebylo nakloněno jen na jednu stranu, ale aby to bylo pro všechny občany Slovenska.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Vláda vyčítá médiu zaujatost. Z návrhu přitom škrtla sporné body. Třeba chystanou programovou radu měli experti za přímou cenzuru obsahu. Možností odvolat ředitele bez udání důvodu, by zase vláda porušila evropskou směrnici. S výměnou vedení ale dál počítá.Robert Fico, slovenský premiér
--------------------
Televize, rozhlas nemůže být objektivně objektivní, protože jsou spory s vládou Slovenské republiky.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Šéfa už nebude volit parlament, ale devítičlenná rada. Téměř z poloviny jmenovaná ministerstvem. Hlavní smysl ale podle ředitele zůstal, snaha vyměnit management.Ľuboš Machaj, generální ředitel RTVS
--------------------
Všechny tyto změny se dají řešit jednoduchou novelou. Nebylo třeba rušit organizace. Je to taky zásah do chodu veřejného vysílatele, že podle mě je to neopodstatněné.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Zákon kritizovala opozice, Evropská komise i mezinárodní novinářská sdružení. Mluví o snaze ovládnout médium.osoba
--------------------
Chceme nadále svobodně tvořit, zachovávat pluralitu názorů.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Pracovníci RTVS zveřejnili protestní nahrávku. Chystají i další akce.Soňa Gyarfášová, členka koordinačního výboru RTVS
--------------------
Připravujeme takzvaný černý den. To znamená, že přijdou všichni zaměstnanci a spolupracovníci RTVS v černým. Náznak toho, že vláda takto pochovává nezávislost veřejnoprávní instituce.Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
A nevylučují ani možnou stávku. O novém vedení média se zatím spekuluje. Naopak jasno je v tom, kdy změny začnou platit. Vláda je chce v parlamentu prosadit do léta. Oproti původnímu plánu nesáhne ke zrychlenému schválení. Zřejmě se tak vyhne i možnému vetu prezidentky Čaputové. Ta oficiálně končí ve funkci v polovině června. Podle kabinetu zákon plní přání voličů. Mezitím ale roste tlak i na další televize. O zásazích vedení do práce z politických důvodů, psali třeba redaktoři nejsledovanější Markýzy. Jan Šilhan, Česká televize, Bratislava.Hana Scharffová, moderátorka
--------------------
A Jan Šilhan teď přidá další podrobnosti. Jane, kritici se obávají, že vláda chce RTVS ovládnout a nahradit propagandistickým médiem, oprávněně?Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Opozice, část expertů i samotné vedení a zaměstnanci RTVS skutečně tuto obavu vyjadřují. Je pravdou, že ona položka, která podle kritiků nejvíce zaváněla přímým cenzurním zásahem, tedy vznik oné programové rady, byla nakonec ze zákona vyškrtnuta. Nicméně už jen to, že vláda, konkrétně ministerstvo kultury a částečně zprostředkovaně ministerstvo financí, bude mít přímý vliv na vytváření oné rady RTVS, už to je podle kritiků zkrátka doklad oného výrazného zvýšení politického vlivu a možného ovládnutí média, tedy minimálně zvýšení mocenského vlivu právě ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi. Vnímají také za problematické to, že se změní vůbec vznik rady RTVS, tedy klíčového kontrolního orgánu. Doposud totiž každé dva roky byla obměňována třetina rady. Nově by ale měla devítičlenná rada vzniknout najednou na šestileté funkční období. Vláda mluví o tom, že se inspirovala při vytváření tohoto zákona v jiných státech. Inspirovala se vzory v jiných veřejnoprávních médií. Mluví také o tom, že důsledně pracovala na tom, aby tato norma byla v souladu s evropskými regulemi. Nicméně třeba vedení RTVS, se kterým jsem dnes mluvil, také zmiňovalo to, že ten zákon nebyl podroben nějaké širší, komplexnější diskuzi. A že ani s vedením RTVS nikdo konkrétně tyto změny a možné výtky nekonzultoval. Zásadní bude to, jak se k tomu všemu nyní postaví právě vedení, ale také samotní zaměstnanci RTVS, kteří v tomto smyslu už začínají konat některé aktivity, některé i protestní akce.Hana Scharffová, moderátorka
--------------------
Nevládní organizace a kritici vládních plánů se obracejí také na Evropskou komisi a Evropský parlament. Čeho tam chtějí a můžou dosáhnout?Jan Šilhan, zpravodaj ČT
--------------------
Jednoduše řečeno toho, aby ten zákon byl buď úplně stažen, nebo aby byl právě podroben nějaké konkrétnější, důslednější veřejné diskuzi. Zástupci opozice dnes mluvili na tiskové konferenci o tom, že jsou připraveni opět svolat veřejné demonstrace právě na podporu RTVS. Mluvil také o možnosti podat stížnost na Ústavnísoud, což je ostatně krok, který v tuto chvíli zvažuje i generální ředitel a jeho tým, který dnes nám potvrdil, že s právníky nyní ten čerstvě schválený zákon podrobuje na právě možné právní analýze. Když jsme mluvili právě o unijních institucích, tak připomeňme to, že právě zítra by se eurokomisařka, zástupkyně vedení Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová měla podrobit několika jednáních právě tady v Bratislavě. Setkat se má mimo jiné s premiérem Robertem Ficem, jednat má také se samotnou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou, ale na řadě také jednání se zástupci médií a se zástupci konkrétních redakcí. Počkáme si, jaký bude konkrétní výstup. Tisková konference by měla být k dispozici krátce po osmnácté hodině, tedy zítra ve čtvrtek. I samotní zaměstnanci RTVS v tuto chvíli mluví o jakési možné další reakci, o dalších možných plánech. Kromě toho symbolického černého odění, o kterém už byla řeč, nevylučuje tedy ani onu stížnost v podobě nějaké komplexnější stávky. Ale to všechno jsou zatím konkrétní plány, které by mohly být relevantní a aktuální v dohledu nějakých, několika dvou minimálně měsíců, neboť podle toho, jak i dnes vláda předestřela, tak ten zákon by měl začít platit pravděpodobně někdy v druhé polovině června nebo možná na přelomu června a července. Samozřejmě v potaz musíme brát také to, že jakmile zákon vstoupí v platnost, tak musí přijít některé další konkrétnější kroky. To znamená vznik samotné rady, kdy tam jsou konkrétní lhůty. A ona rada samozřejmě potom musí následně hned vyhlásit výběrové řízení na nového ředitele. To znamená, že nové vedení RTVS, v tuto chvíli to vypadá, že by mohlo být známé někdy, řekněme, v průběhu září.Hana Scharffová, moderátorka
--------------------
Jane, díky, hezký večer do Bratislavy.

Justiční odbory vstoupily do stávkové pohotovosti

25.04.2024 - Hospodářské noviny (krátce)

You do not have access to the full text of the item. If you would like the full version, please contact our customer support team - help@newtonmedia.eu.

Není důvod spěchat na druhý břeh

25.04.2024 - Lidové noviny (Názory)

Jaký bude rozdíl mezi lékařem a nájemným vrahem, pokud schválíme eutanazii? Není rozumnější zlepšovat péči, aby lidé měli důvod žít? ÚHEL POHLEDUEutanazie se jinak jeví zdravým, jinak nemocným. Různým pohledem na ni hledí ti, kteří mají s umírajícími zkušenost, a ti, kteří ji nemají. Stala se i tématem politickým. To dokládá tisková zpráva Milana Hamerského jménem Spolku pro uzákonění eutanazie z 2. dubna nebo článek Petra Kolmana Proč bychom se měli zabývat eutanazií (LN 2. 4.). Podobně se v minulosti prezentovala senátorka za hnutí ANO Věra Procházková. Ještě dříve předložila návrh tzv. zákona o důstojné smrti senátorka Václava Domšová (nestraník SNK ED) či poslanec Jiří Zlatuška (ANO). Jak paradoxně vyhlíží smrt paní senátorky Domšové – zemřela několik let po podání svého návrhu, zahrnuta něžnou péčí Hospice Anežky České v Červeném Kostelci. V zařízení, jež své hodnoty a přístup k pacientům vnímá právě opačně než eutanazie. V zařízení, kde je úcta k jedinečnosti, nedotknutelnosti a neopakovatelnosti lidského života na prvním místě, a eutanazie zde nemá místo. Spojovat paliativní či hospicovou péči s návrhem zákona o eutanazii? Kšeftovat se zvýšením politické podpory pro utrácení křehkých lidí výměnou za úlitbu paliativní péči? To si dovolím považovat za cynickou hanebnost jdoucí za svým cílem doslova přes mrtvoly. „Svoji babičku si zabijte sama“ Poučovat druhé a přenášet na ně odpovědnost je snadné. Vzpomínám, jak jistý lékař odvětil na konferenci vášnivé zastánkyni eutanazie: „Vážená paní, jestli chcete svoji babičku zabít, tak si ji uškrťte sama, ale netahejte do toho slušného doktora! “ Odborné studie ze zahraničí říkají, že více než dvě třetiny lékařů, kteří se podíleli na nějaké formě eutanazie nebo asistované sebevraždy, uvádí závažné psychické obtíže a morální dilemata a v daných výkonech většina z nich nepokračuje. Sporná je i svoboda jedince při žádosti o usmrcení. Ústavnísoud se vyjádřil, že „život a zdraví jsou považovány za tak významné hodnoty, že i když se týkají konkrétního člověka, převažuje společenský zájem na jejich ochraně před právem jedince svobodně rozhodovat“. Podobně na silnicích nemáme úplnou svobodu a musíme se podřizovat dopravním pravidlům, abychom se nepozabíjeli. Nyní bez příkras – §13 odst. 1 zák. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění říká, že ze zdravotního pojištění se hradí péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Po legalizaci eutanazie bychom doplnili co? Například: ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče s cílem… ukrátit lidský život? Anebo zákon č. 372/2011 o zdravotních službách v § 2 uvádí, že zdravotní péčí se rozumí soubor činností a opatření za účelem… udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního stavu, udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení. Nově bychom pak doplnili např. ukončení života pacienta zabitím na jeho žádost? Záměrně uvádím břitkou terminologii, a nikoli eufemismy, jež zakrývají podstatu věci. Aktuální návrhy páně Hamerského či senátorky Procházkové předpokládají, že zabíjení lidí by uskutečňoval lékař. Pro názornost si dovolím trochu nadsázkové expresivity, jež snad může otevřít oči těm, kdo se nechali uchlácholit eufemismy. Znamená to, že na lékařských fakultách kromě vyučovaných předmětů jako anatomie, chirurgie, kardiologie aj. zavedeme též předmět zabíjení? Jaký bude nakonec rozdíl mezi lékařem a nájemným vrahem? Pokud chce někdo usmrtit maminku, ať si ji utratí sám. Do hospiců dostáváme děkovné dopisy za pěknou péči. Jsou nám posilou a povzbuzením do náročné práce. Jaké by začaly chodit po legalizaci eutanazie? „Děkujeme, že jste nám maminku tak hezky zabili.“? Pro nemocné jsou účinná řešení Denně se setkávám s umírajícími. Na téma hovořím se starými i mladými. Ukazuje se, že pro eutanazii jsou zejména mladí lidé a lidé, kteří nemají s umírajícími zkušenost, případně mají zkušenost negativní, kdy jim doma umíral – kupříkladu prarodič – v bolestech a oni jej nemohli té bolesti zbavit. Leckdy také bývá strach z bolesti větší než bolest sama. Časté také je, že lidé nevyhledají lékařskou pomoc či vyhledají špatnou lékařskou pomoc. To ale neznamená, že jsme v koncích. I v těch nejtěžších případech máme pro nemocné účinná řešení. Moderní medicína poslala neřešitelnou a trvale nesnesitelnou bolest do propadliště dějin, nikdo jí dnes při správné léčbě a péči nemusí trpět. Jedním z účinných řešení je moderní paliativní a hospicová péče. Tolik adorované Nizozemsko či Belgie mají dnes již několik desítek let zkušeností s řízeným zabíjením lidí. Již v roce 1991 zpráva tzv. Remmelinkovy komise uvádí, že posuzovala téměř devět tisíc těchto úmrtí. Výsledek? Tisíc případů, kde došlo k ukončení života bez žádosti pacienta. Země Beneluxu jsou našim navrhovatelům zákona o eutanazii vzorem. Opravdu chceme zavést to, co se v těchto zemích odehrává? V Nizozemsku dnes zemře ročně skrze eutanazii 8720 osob, tj. asi 24 lidí denně. Jeden člověk za hodinu! Toto číslo se od roku 2002, kdy zde byla eutanazie povolena, neustále zvyšuje. Přitom původní myšlenka strůjců zákona počítala s eutanazií jen ryze výjimečně, v mimořádných případech, v malých jednotkách případů ročně při nesnesitelných bolestech atp. Postupně je vše jinak. Usmrcováni jsou lidé po tisících, velmi často bez fyzických obtíží a k vykonání eutanazie postačuje i tzv. unavenost životem, kdy člověka nebaví žít. Situace, kam problém v Nizozemsku dospěl, se označuje jako kluzký svah. Mezi nejsilnější kritiky neblahé situace patří prof. Theo Boer, původně obhájce a spoluautor nizozemského zákona o eutanazii. Na konferenci v naší Poslanecké sněmovně před pár lety sdělil své zkušenosti a varoval nás. Mj. uvedl případ pacientky, která se při konání eutanazie začala vzpouzet, a personál s příbuznými ji museli násilím přikurtovat, aby její usmrcení dokončili. Podobně loni v září proběhla českými médii zpráva o eutanazii šestatřicetileté Alexiny Wattiezové v Belgii. Ta se nedařila dle plánu, neboť bylo použito malé a nedostatečně silné množství přípravků, které ženu neusmrtilo. Nakonec jí museli udusit polštářem... Alternativa existuje Řada starých a nemocných lidí má v současnosti díky nedobrým vztahům v rodině pocit, že jsou na obtíž, ale snášejí to trpělivě. Přiznat si, že se k nim jejich děti nechovají dobře, by pro mnohé bylo větším utrpením než snášet stěhování, pobyt v ústavní péči, samotu či ponížení. Lze si snadno představit, že by tito staří lidé s eutanazií souhlasili, a dokonce by si ji přáli. Vždyť to ani není zabití, „jen“ by se jim „vyvolala smrt“ a tuhle drobnost oni přece pro své děti rádi udělají... Chceme dopustit, aby se lidé styděli za to, že ještě žijí, aby měli pocit, že překážejí? V hospicích České republiky ročně zemřou tisíce pacientů. Netrpí-li pacient bolestí, nemá důvod po eutanazii volat. V hospicích takové vážně míněné případy nezaznamenáváme. Občas se stává, že byla tato myšlenka vyslovena. Vždy však šlo o projevy nefyzické bolesti (strach, obavy, výčitky svědomí, rozvrácené vztahy v rodině ap. ), tj. projevy bolesti duševní, duchovní a sociální. Všechny jsou léčitelné. Rezignace či neznalost a neschopnost některých „odborníků“ tyto symptomy zvládat a léčit nemohou být argumentem pro uzákonění eutanazie. Pojďme tedy zlepšovat péči, aby lidé měli důvody žít. Aby přešli na druhý břeh, až se naplní jejich čas přirozenou cestou, nikoli rukou novodobých katů. Budovat politickou kariéru na utrácení slabých a nemocných lidí je nízké. Alternativu máme. Společnost nepotřebuje eutanazii, ale humanizaci zdravotnictví a kvalitní péči hospicového typu.

Na vzory smluv z internetu pozor

25.04.2024 - Lidové noviny (Ekonomika speciál)

Platbu nemovitosti je pro všechny strany obchodu nejbezpečnější řešit pomocí advokátní úschovyProdej či koupě bytu je transakce, kterou většina lidí dělá jen jednou či dvakrát za život. Zásadní věci s ní spojené tak má v malíčku málokdo. Proto je dobré mít se na pozoru. „Špatně sepsaná kupní smlouva nebo nesprávně nastavené podmínky úhrady ceny mohou notně zkomplikovat život,“ varuje advokát Roman Tomek z kanceláře Sedlakova Legal. LN Jakou formu by kupní smlouva na nemovitost měla mít? Musí být vždy v písemné podobě a je potřeba ji vyhotovit v několika kopiích. Typicky je jedna pro každého účastníka a jedna pro katastrální úřad. Pokud je koupě financována hypotékou, je další kopie určena pro banku. Je-li řešena i advokátní, notářská či bankovní úschova, je jedno vyhotovení také pro schovatele. Podpisy doporučuji nechat ověřit. Už kvůli následnému vkladu na katastr nemovitostí, kde je nutné, aby byla prokázána totožnost osob – ověření podpisu je nejjednodušší možnost. LN Někoho může napadnout, že za zpracování smlouvy nemusí nikomu platit, že to přece s pomocí vzorů z internetu zvládne sám... Na vzory smluv z internetu bych každému doporučil zapomenout. Jejich použití totiž může způsobit nepříjemné komplikace. Katastrální úřady mají striktní požadavky na obsah smluv o převodu nemovitosti, především pokud jde o identifikaci převáděné nemovitosti. Jestliže je smlouva nesplňuje, tak katastr návrh na vklad zamítne. Prodávající či kupující budou nuceni vyhotovit nové smlouvy a opětovně zaplatit dva tisíce korun za nový návrh na vklad. Vzorové smlouvy bohužel taková specifika neumí zachytit. Často také nechrání dobře obě strany, případně nepočítají s úschovou, která je v případě nemovitostí velmi doporučována. LN Jak by tedy správně měly být identifikovány strany smlouvy? U fyzických osob je potřeba uvést jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a bydliště. U právnických osob, tedy pokud by prodávajícím nebo kupujícím byla nějaká firma či organizace, její název, IČO, sídlo a jednající osobu. LN A jak identifikovat samotný byt? Tady už je to složitější, i když to tak na první pohled nevypadá. Vždy je nutné uvést, že se jedná o byt, a ten označit jeho číslem podle výpisu z katastru nemovitostí, které se skládá ze dvou částí – před lomítkem je číslo domu a za lomítkem číslo bytu. Další označení se bude lišit podle toho, zda půjde o byt zapsaný v katastru před rokem 2012, nebo až po něm. V roce 2012 se totiž měnila legislativa. U starších bytů je potřeba uvést budovu, v níž se byt nachází. U novějších staveb se uvádí označení pozemku, v němž se byty typicky vymezují. Dále je vždy třeba uvést název katastrálního území. Nesmí se zapomínat ani na specifikaci podílu na společných částech, který je s bytem spojen. Jde vždy o podíl na společných částech budovy a obvykle také o podíl na pozemku pod budovou bytového domu, pokud není například ve vlastnictví státu nebo obce. U jednotek vymezených podle novéhoobčanskéhozákoníku již podíly na společných částech nemovitosti není nezbytně nutné uvádět. LN Ještě na něco by se při identifikaci nemovitosti nemělo zapomenout? Společně s bytem se běžně převádí také další pozemky, typicky třeba ty, na nichž je vymezené parkovací stání či podíl na jiných pozemcích. Například může jít o pozemky s chodníky, společným dvorem a podobně. Ty běžně nejsou vedeny jako nemovitosti přímo spojené s bytem a nacházejí se na jiném listu vlastnictví. Proto je jednoduché na jejich převod zapomenout. Z toho důvodu při převodu bytu doporučuji vždy kontrolovat nabývací titul, tedy listinu, na jejímž základě byt nabyl předchozí vlastník. Typicky jde o kupní či darovací smlouvu či dědické usnesení, které by mělo všechny tyto související nemovitosti obsahovat. Nedojde tak k tomu, že část nemovitostí spojených s bytem nebude převedena. LN Zásadní je kupní cena. Jak ošetřit tento bod? V kupní smlouvě musí být uvedena výše kupní ceny a způsob úhrady. Pokud půjde úhrada peněz přes advokátní úschovu, je třeba myslet i na její podmínky a uzavřít smlouvu o úschově. Důležitá je také splatnost, tedy zda se cena hradí před přepisem bytu, nebo až po, případně část ceny před a část po. Takové řešení je ale vždy rizikové pro obě strany obchodu. Jedna či druhá strana se totiž může snadno ocitnout bez peněz i bez nemovitosti. Proto doporučuji řešit platbu přes úschovu. LN Jak to probíhá v praxi? Po podpisu kupní smlouvy složí kupující standardně cenu na úschovní účet. Uvolněna je až poté, kdy je vlastnictví k nemovitosti převedeno na kupujícího. Podmínkou obvykle také bývá, aby na nemovitosti nevázly žádné neočekávané právní vady. V případě, že se naši klienti někdy přeci jen rozhodnou pro úhradu ceny napřímo, doporučujeme alespoň kompromis, tedy 50:50, aby obě strany měly motivaci transakci zdárně dokončit. Pokud však nejde o nízké částky nebo převod v rámci rodiny, snažíme se je vždy od tohoto způsobu úhrady odradit. LN Měl by být v kupní smlouvě uveden i nějaký časový harmonogram? Určitě lze doporučit sjednání termínu na úhradu kupní ceny a termínu na předání nemovitosti, dobré je také určit termín na odhlášení trvalého pobytu či sídla společnosti, pokud jsou v převáděné nemovitosti zapsány. Pro případ pozdní úhrady kupní ceny, nedodržení sjednaného stavu nemovitosti nebo nějaké faktické závady, která není uvedena ve smlouvě, je vhodné nastavit sankce. A doporučujeme také nastavit smluvní pokutu za prodlení s předáním nemovitosti či neodhlášením trvalého pobytu.

Soudní pracovníci chtějí přidat, hrozí stávkou

25.04.2024 - Mladá fronta DNES (Titulní strana)

Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná rozhodnutí a hlavně udržují soudní kolos v chodu. Přesto platy soudních úředníků ve srovnání třeba s těmi na radnicích výrazně zaostávají. Justiční odbory kvůli nízkým mzdám zapisovatelek, protokolujících úřednic nebo lidí z podatelen vyhlásily stávkovou pohotovost. Chtějí přidat v průměru o 15 procent nebo 4 tisíce korun. „Pokud další jednání s ministerstvem a vládou nepovedou ke zlepšení mezd soudních zaměstnanců, půjdeme do jednodenní stávky. A tu budeme opakovat,“ sdělila MF DNES Anna Pospíšilová, předsedkyně Odborového svazu justice. Soudní zaměstnanci přitom stávkují velmi zřídka, naposledy a jen částečně to bylo před 14 lety. Pokud by tentokrát do stávky vstoupili hromadně, až na výjimky – jako je rozhodování o vazbě nebo odebrání dětí z péče – by nezačalo žádné soudní jednání. Pokračování na str. 2 Nejednáme. Jednodenní stávka soudů na obzoru Soudní úředníci vstoupili do stávkové pohotovosti. Mají podprůměrné mzdy Pokračování ze str. 1 Průměrný plat zaměstnanců soudů činil loni necelých 37 tisíc korun. Průměrná mzda je o více než šest tisíc vyšší. Ovšem nástupní plat pro soudní zapisovatele se pohybuje kolem 17 tisíc, což je dokonce pod minimální i zaručenou mzdou. Na tu musejí soudy doplácet z odměn pro ostatní zaměstnance. Je to letitý problém a teď vrcholí. Samotní justiční pracovníci tento měsíc poslali ministruspravedlnostiPavluBlažkovi (ODS) dopisy s výzvami, aby jejich platovou situaci zlepšil. MF DNES je má k dispozici. První, který sepsali úředníci Okresního soudu pro Prahu 6, podepsalo 5 346 lidí z administrativy. „Platy jsou naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců. Stávající zaměstnanci jsou jimi často frustrováni. Je velmi prohlubována odlišnost zaměstnanců v justici od ostatních profesí zajišťujících rovněž základní funkci státu. I my jsme lidé, kteří chtějí mít kde bydlet, zakládat rodiny, zajistit dětem běžné potřeby,“ stojí v dopise. Lidé prchají za lepším Druhý dopis odeslala Unie VSÚ (vyšších soudních úředníků). „Považujeme za naprosto tristní, že dle aktuální platové tabulky nedosahuje plat vyššího soudního úředníka ani v nejvyšším platovém stupni průměrné mzdy. Nemluvě o tom, že na nástupním platu ve výši 27 250 korun setrvává po dobu pěti let,“ píše mimo jiné předsedkyně Unie VSÚ Ladislava Procházková. Pro řadu zaměstnanců jsou takové podmínky neúnosné, nezřídka pobírají i sociální dávky. Jak nedávno upozornily server Česká justice nebo Hospodářské noviny, úředníci zejména v Praze raději z branže odejdou. „Na pražských soudech je to nejviditelnější, tam z jednoho soudu odešla asi polovina protokolujících úřednic. Ale lidé odcházejí i v jiných regionech. Třeba v Hradci Králové zůstávají neobsazená místa, nedaří se nikoho sehnat. A pokud přece, ještě ve zkušební době prchají pryč,“ upřesnila odborová předačka Pospíšilová. Soudní zaměstnanci mají podporu i samotných soudců. Ti sice do stávky vstoupit nesmějí, ale bez kolegů úředníků toho mnoho neudělají. Nezačne bez nich ani samotné líčení v soudní síni. „Soudci jsou podstatní pro kvalitu, ale o rychlosti chodu justice rozhoduje odborný aparát. Když nebude fungovat kancelář, nebude nic dobře doručeno, včas předloženy spisy, precizně vedeny lhůty,“ vysvětlil prezidentSoudcovskéunieLiborVávra. Dodal, že se ukáže, zda je ministrspravedlnosti dost silný, aby řešení dokázal na vládu přinést a prosadit. Existuje dohoda o postupném narovnání platů do roku 2025 tak, aby odpovídaly mzdám ve veřejné sféře bez započtení platů učitelů a ozbrojených složek. Díky tomu justiční pracovníci letos dostali přidáno 1 500 až 1 700 korun hrubého měsíčně. Nepovažují to za dostatečné. Jenže na pondělním jednání s ministrovými náměstky se odbory dozvěděly, že více peněz na platy letos resort nezašle. Teď se čeká na jednání vlády v polovině května. Stávku odbory dřív nevyhlásí. „Situaci bereme velice vážně, vnímáme, co říkají samotné soudy, předsedové a všichni soudní funkcionáři. Budeme usilovat o to, aby nikdo z justice neodcházel, abychom dovedli adekvátně zaplatit naše zaměstnance,“ reagoval pro MF DNES náměstek ministraspravedlnosti Karel Dvořák (STAN). Situace v justici Soudní zaměstnanci jsou nespokojeni se svými platy, které jsou nižší než mzdy jiných úředníků. Justiční personál hromadně odchází. Resortspravedlnosti se už dříve se soudy dohodl, že se zaměstnancům platy postupně narovnají. Ročně se zvyšují maximálně o dva tisíce korun. Ani to nestačí, justiční odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Jednodenní stávku očekávají nejdříve v druhé polovině května. Soudci se jí ze zákona účastnit nesmějí, ale kolegy podporují.

Pověstná „střídačka“ ODS a Kupkův úspěch na kongresu

25.04.2024 - Mladá fronta DNES (Názory)

Politický diář Petra Koláře, reportéra MF DNES Byť se před čtrnácti dny na kongresu ODS v Ostravě téměř nic nestalo (natož aby šlo o něco nečekaného), o jedné věci se přesto mezi některými občanskými demokraty diskutuje. V pokongresových debatách se často skloňuje jméno místopředsedy a ministra dopravy Martina Kupky. Jakkoli je totiž pozice premiéra a předsedy Petra Fialy v rámci ODS do sněmovních voleb v příštím roce neochvějná, i mezi občanskými demokraty přibývají debaty o tom, co bude, když to prostě „nedopadne“. Tedy když koalice SPOLU nezvítězí, respektive neuspěje natolik, aby se mohla podílet na vytvoření vlády bez hnutí ANO Andreje Babiše. Je totiž zjevné, že v takovém případě by se ODS se svým předsedou se všemi díky a poctami nejspíš rozloučila. Ostatně o něčem podobném se mluvilo i před posledními volbami do Sněmovny, kdy ve volební úspěch SPOLU věřil snad jen Fiala a jeho nejbližší spolupracovníci. Nyní se tedy úvahy „co by, kdyby“ začínají mezi občanskými demokraty objevovat znovu. Vzhledem k výsledkům všemožných průzkumů preferencí ani není divu. Někteří konzervativnější představitelé strany čas od času mluví o blíže nespecifikované „střídačce“, na které nyní někteří politici sedí a čekají, až přijde jejich chvíle a budou moci vyskočit do popředí. Jenže upřímně řečeno – málokdo dokáže říci, kdo nyní na oné střídačce je. Často v této souvislosti padá jméno jihočeského hejtmana Martina Kuby, který je čas od času ke krokům vlády kritický. Sem tam zazní třeba jméno europoslance Alexandra Vondry a někdy i některá další jména. S tím, že by se někdo takový mohl případně po volbách domluvit s hnutím ANO a „zachránit“ tak zemi před jeho případnou vládou s SPD, pokud by to tak matematicky vycházelo. Teorie o „střídačce“ ovšem značně kulhá. Jakkoli je totiž Martin Kuba úspěšným hejtmanem a v Jihočeském kraji vyhrává volby i jen pod značkou ODS, nikoli celé koalice SPOLU, z historických důvodů je v rámci strany absolutně nezvolitelný. U Alexandra Vondry je zase otázkou, zda by do něčeho takového vůbec šel, navíc pokud coby lídr nedovede koalici SPOLU k vítězství v eurovolbách (a moc to tak nevypadá), bude to nejspíš úplně mimo mísu. A například takový PavelBlažek je sice zřejmě nejschopnější a v ODS velmi respektovaný politik, kdyby však byl v popředí on, většina médií i veřejnosti by stranu „sežrala zaživa“. No a pak je tu Martin Kupka. Bývalý stranický mluvčí, jenž si přes úspěšné starostování ve středočeských Líbeznicích prošlapal cestu až do vedení strany a na ministerstvo dopravy. Na kongresu ODS dostal při volbách vedení 457 hlasů, ze všech nejvíc (Fiala jich měl 424, Vondra 448 a například Stanjura 383). Občanští demokraté si navíc pochvalují, že je Kupka nejen pracovitý, ale na rozdíl od některých kolegů z vedení strany včetně Fialy také velmi ochotný a komunikativní směrem dovnitř. Vždy odpoví na zprávu, reaguje na telefonát, vždy se v maximální možné míře snaží přijet, kam ho pozvou. K tomu bývá v rámci vlády hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších ministrů. A hlavně – je schopen mluvit jak s nejzarytějšími zastánci stávající politiky ODS, tak s jejími odpůrci. Část občanských demokratů si navíc myslí, že by se případně dokázal dohodnout i s ANO, pokud by vyhrálo a Babiš místo sebe do premiérského křesla vystrčil třeba Karla Havlíčka. Tak snadné by to určitě nebylo. Už proto, že pokud Babiš zvítězí, křesla premiéra se nejspíš nevzdá „nikdy, nech si to všichni zapamatují“. Za rok a půl se navíc může stát ještě leccos, nemá proto smysl řešit, co by bylo, kdyby… Ale je dobré vědět, že byť je k Fialovi absolutně loajální a teď nic takového neřeší, na pověstnou „střídačku“ ODS se nenápadně vyhoupl možný budoucí lídr.

Bývalý policista bojuje o výsluhy

25.04.2024 - Právo (Zpravodajství)

Začalo to anonymním udáním, pokračovalo trestním stíháním za údajnou korupci, vyhazovem od policie bez nárok u na výsluhy a odchodné, pak ale soud vývoj obrátil a stát se musel omluvit a zaplatit odškodné. Bývalý pražský policista Michal P. se nyní snaží k bezpečnostnímu sboru vrátit, aby získal zpět finanční satisfakci za několik ztracených let. Nejvyššísprávnísoud mu v tom, že byl vyhozen neprávem, dal letos 3. dubna za pravdu. Kauza muže, který u policie sloužil přes dvacet let, začala v roce 2020. Tehdy se chtěl zúčastnit výběrového řízení na zástupce vedoucího zbraňového odboru. Nic se neprokázalo Jenže ještě před jeho začátkem obdržela Generální inspekce bezpečnostních sborů anonym hovořící o Michalově nezákonném jednání. Prý se podílel na nelegálním obchodu se zbraněmi, vydíral klientelu v erotickém klubu, vybíral výpalné na střelnicích, skupoval na severu Čech nemovitosti a vydíral jejich majitele. „Hnusné udání a zcela smyšlené podezření mělo jen zmařit mé ambice stát se zástupcem vedoucího odboru pro zbraně,“ řekl Právu. Inspekce na jeho základě nasadila na Michala P. odposlechy, sledovačku, agenty i kontrolu elektronických médií. „Po osmi měsících se nic neprokázalo, nicméně v rámci operativy zjistili, že provádím autorizační činnost na strážní detektivy. Zjistili u naší tříčlenné zkušební komise pochybení a navlékli to na to, že jsme přijímali od uchazečů úplatky a zneužívali pravomoc,“ přiblížil Právu Michal. Připustil, že měli s kolegy nesrovnalosti v papírech, jakoukoli nezákonnou činnost, natož korupci, však jednoznačně odmítl. I přesto v roce 2021 převzal obvinění. Zároveň jej ředitel pražské policie vyhodil ze služebního poměru. Soudy se ho zastaly Následoval soud, který však předloni v červnu všechny aktéry případu včetně Michala zprostil obžaloby. Loni v únoru pak tyto závěry pravomocně potvrdil i odvolací Městský soud v Praze. Michal P. se pak rozhodl podat žalobu proti propuštění od policie a zároveň požádat o odškodnění. Zatímco v prvním případě neuspěl do doby, než nyní v dubnu zasáhl Nejvyššísprávnísoud, alespoň menšího odškodného se od státu dočkal. „Ministerstvospravedlnosti mi přiznalo omluvu za nezákonné trestní stíhání a odškodné necelých 114 tisíc korun. V mezidobí jsem ale podal na stát žalobu, v níž požaduji vyšší částku,“ uvedl Michal P. Míní, že si satisfakci za několik let popotahování po výsleších, soudech a po vyhazovu zaslouží. „Obvinění z korupce je dost stigmatizující a v nevelké komunitě úzce specializovaných lidí se zaměřením na problematiku zbran í jste pak rázem zcela nedůvěryhodní. A to nehledím na osobní újmu,“ uvedl expolicista, který je nadále soudním znalcem přes zbraně. Připustil, že se fakticky nechce ke sboru vrátit proto, aby dále sloužil, ale kvůli nároku na šest platů za dobu, kdy byl podle svých slov nezákonně vyhozen, a také kvůli finančním výsluhám a odchodnému. Jde podle něj téměř o 2,5 milionu korun. Až je obdrží, chce odejít zase do civilu, kde se v současnosti živí přípravou zakázek a výběrových řízení ve stavebním oddělení státní kulturní instituce.Hnusné udání a zcela smyšlené podezření mělo jen zmařit mé ambice stát se zástupcem vedoucího odboru pro zbraně Michal P.

() Expremiér Fillon léta odkláněl

25.04.2024 - Právo (Ze zahraničí)

Francouzský nejvyššísoud ve středu definitivně potvrdil odsouzení bývalého premiéra Francoise Fillona (70) v případu zpronevěry, které se dopustil tím, že vytvořil fiktivní zaměstnání pro svou manželku Penelope. Zároveň nařídil nový proces o uložení trestu. Fillona v červnu 2020 shledali vinným z toho, že manželce jako asistentce poslance po dobu 15 let vyplácel statisíce eur z veřejných prostředků.