Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Nejvyšší soud má nové logo, už na něm nebude meč

13.12.2018 - ceska-justice.cz (Justice)

Nejvyšší soud dnes představil své nové logo. Bude je používat především pro slavnostní a společenské příležitosti, chystá se jím označovat různé reprezentativní materiály. Poprvé se nové logo objeví na přáních PF 2019, která v těchto dnech rozesílají jednotliví soudci a soudní funkcionáři.

Pro rozhodovací činnost, především pro hlavičky rozhodnutí a obdobné úřední dokumenty, bude Nejvyšší soud i nadále používat malý státní znak.

Základní tvar nového loga Nejvyššího soudu je kulatý, existuje ovšem také doplňková varianta obdélníková. „Konkrétní volba jednotlivých variant bude závislá především na vhodnosti pro grafické zpracování k té které příležitosti. Základní barvou je černá na bílém pozadí, avšak použít lze také další barevné varianty, například hnědou, zlatou či stříbrnou, popř. inverzní zobrazení,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Podélná varianta loga NS V původním zadání, se kterým Nejvyšší soud v úvodu roku oslovil tři vybrané grafiky, specifikoval požadavky, aby logo představovalo tradiční historický odkaz a symboliku, nejlépe zapracováním motivu řecké bohyně spravedlnosti Themis nebo její římské obdoby Iustitie. Výsledný návrh měl také vystihnout vyobrazení Nejvyššího soudu jako vrcholu soudní soustavy obecných soudů.

Vítězný návrh zpracovali výtvarníci Zuzana Bogorová a Tomáš Kopecký z havířovského studia PROFESIONALNÍGRAFIK. Svoji původní představu a náčrty tvůrci nového loga na základě požadavků Nejvyššího soudu opakovaně po několik měsíců upravovali. Možnost průběžně se vyjádřit k předkládaným návrhům měli v době, kdy konečná podoba loga vznikala, všichni soudci Nejvyššího soudu.

Původní logo, používané Nejvyšším soudem především v 90. letech minulého století, představující dvojramenné váhy, jejichž jazýček tvoří meč, považuje Nejvyšší soud za již přežité, mimo jiné proto, že je podle zástupců soudu velmi neurčité. „Meč je navíc atributem, který lze považovat za symbol spíše jen trestního soudnictví, nikoli též civilního. Schematicky jednoduché, zkratkovité a dnes tolik módní varianty loga vyloučil Nejvyšší soud s ohledem na svoji historii,“ doplnil Petr Tomíček.

(red)


Opětovné jednání o zdanění finančních náhrad pro církve

13.12.2018 - ČRo Radiožurnál (12:08 Ozvěny dne - publicistika)

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanci dnes na zvláštní schůzi na žádost KSČM znovu jednají o návrhu zpětně zdanit finanční náhrady, které stát vyplácí církvím, za část majetku zabaveného v době komunistického režimu. Předloha bude činit ve sněmovním finále, které se uskuteční na některé z příštích schůzí, návrhu na zamítnutí. To hlásil Dominik Feri z TOP 09. Zdanění náhrad je jedním z požadavků komunistů pro toleranci menšinového kabinetu ANO a sociálních demokratů. Ve studiu je teď komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman. Vítej.

Petr HARTMAN, redaktor
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Proč komunisté trvali na svolání zvláštní schůze sněmovny, když jejich návrh příslušné novely prochází tou běžnou schvalovací procedurou?

Petr HARTMAN, redaktor
--------------------
Tak právě je to absurdní situace, protože nejde o mimořádnou schůzi, která by se zabývala sama o sobě církevními restitucemi a jejich zdaněním těch náhrad, ale je to vlastně druhé čtení, protože první čtení řádně proběhlo na normální běžné schůzi a pak byly několikrát pokusy dokončit druhé čtení a ty vždy skončily neúspěšně, protože opozici se podařilo různými fintami, když to takto řeknu, tu schůzi přerušit nebo ukončit, takže to druhé čtení zatím neproběhlo tak, aby bylo ukončeno, aby mohlo následovat čtení třetí a komunisté se rozhodli, že za každou cenu tedy chtějí toto řešit a chtějí to řešit mimořádnou schůzí, která se zabývá druhým čtením, to znamená pozměňovacími návrhy a když to vlastně dotáhneme tu absurditu do konce, tak vzhledem k tomu, že oni chtějí zdanit církevní restituce, tak v tom druhém čtení pozměňovací návrhy by vlastně měly být takové, proti tomu, to znamená třeba na to zamítnutí, jak už zde zaznělo před chvílí. Takže je to taková velmi zvláštní situace a myslím si, že to úplně neodpovídá tomu, že by církevní restituce byly zásadním problémem v této zemi, který by se musel řešit takto mimořádně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
No a může na tom přijetí novely něco změnit ten návrh na zamítnutí z pera TOP 09, když se dnes pravicové opozici nepodařilo ani zabránit dnešní mimořádné schůzi?

Petr HARTMAN, redaktor
--------------------
Tak podle mého názoru nemůže, protože potřebujete vlastně mít většinu pro ten zamítavý návrh, když to takto řeknu a tu většinu dohromady opozice nedá, takže je velmi pravděpodobné, že ten návrh na zdanění náhrad církevních restitucí projde a pak je otázka, jak se zachová Senát, tam je teoreticky možné, nebo spíše pravděpodobné, že ten návrh bude zamítnut, ale myslím si, že ve sněmovně se najde dostatečná podpora k tomu, aby to veto Senátu bylo přehlasováno, ale pak je pravděpodobné, že tato věc zamíří k Ústavnímu soudu a tam se bude řešit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeš zopakovat v jaké fázi momentálně je to vyrovnání restitučních nároků církví za majetek, který jim po únoru roku 48 zabavili komunisté?

Petr HARTMAN, redaktor
--------------------
No tak je v té fázi, že vlastně ten zákon byl přijat, vstoupil v platnost, nějakým způsobem církevní restituce běží, většina těch vlastně majetků byla vydána, jsou samozřejmě některé spory, což je běžné u takovéto věci, které řeší soudy, a probíhá takzvané majetkové vyrovnání, právě, které by se mělo řešit prostřednictvím toho zákona, který navrhují komunisté. Jen pro zajímavost, je to 59 miliard, které se mají vyplácet během 30 let a když si to vydělíte 30, tak z pohledu státního rozpočtu, který se pohybuje v řádech bilionů, nebo téměř dvou bilionů korun, je to skutečně úplně zanedbatelná částka. Možná pro ilustraci zrovna v tuto chvíli projednává hlavní město svůj rozpočet a ten je 59 miliard, ale ne na 30 let, ale na jeden rok. Takže ta, tady vlastně postupně se vyplácejí ty náhrady a nyní je snaha je nějakým způsobem zdanit, což pro dejme tomu státní rozpočet je naprosto marginální věc a vlastně když sledujeme tu diskusi, tak tam jsou absurdní věci, kdy se zpochybňuje ta výše náhrad, ale ti, kteří to zpochybňují, tak většinou argumentují tím, že: Podívejte se, jaká byla cena například zemědělské nebo lesní půdy, no ale zapomínají dodat, že právě když něco byla zemědělská, lesní půda v době, kdy tedy byl přijat ten zákon, tak se nevyplácela náhrada, ale vracela se ta půda. Pokud se nemohla vrátit, znamená to, že na ní například byly postaveny nějaké domy, nějaká továrna, most nebo něco takového a pak už tedy není možné mluvit o zemědělské nebo lesní půdě, ale o jiné půdě, třeba stavební a podobně a ta cena samozřejmě...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
S jinými cenami.

Petr HARTMAN, redaktor
--------------------
Je pak úplně jiná.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Říká komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman. Díky.

Petr HARTMAN, redaktor
--------------------
Na slyšenou.


Rozhovor se Stanislavem Grospiče, poslancem KSČM

13.12.2018 - ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacítka Radiožurnálu)

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Poslanecká sněmovna na dnešní mimořádné schůzi projednala ve druhém čtení návrh zákona o zdaněn státních náhrad církvím, návrh připravili před rokem komunisté. Hlasovat o něm budou poslanci ve třetím čtení až v příštím roce. Opravdu bylo nutné kvůli tomu svolávat dnešní mimořádnou sněmovní schůzi, má navrhovaná novela šanci projít přes Ústavní soud a proč čeští komunisté podporují Andreje Babiše? Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je místopředseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny a místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Stanislav Grospič. Dobrý den, vítejte v našem sněmovním studiu.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Máte za sebou druhé čtení zákona o zdanění církevních náhrad, ve druhém čtení se nehlasuje, takže definitivní rozhodování stejně čeká sněmovnu až po novém roce. Opravdu v téhle situaci bylo nutné, aby se dnes, tedy deset dní před Vánoci tahle mimořádná schůze konala? Nebylo to jenom politické gesto?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Možná to tak mohlo vyznít, že to bylo politické gesto, ale pro nás to bylo nutné, protože my jsme cítili potřebu, aby alespoň tento zákon prošel druhým čtením a měli jsme jistotu, že se posouvá tedy do třetího čtení a samozřejmě ten závazek byl učiněný, když jsme se dohodli s hnutím ANO, že budeme tolerovat vznik jejich vlády.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Tak to byla součást vašich podmínek, jedna ze sedmi.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Jedna ze sedmi podmínek.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A bylo důležité, aby se to tedy stalo ještě v roce 2018?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Tak a cítili jsme, že je dobré, aby se tato podmínka začala naplňovat tento rok už proto, že jsme se o něco podobného pokoušeli i v minulém volebním období a tam se to nepodařilo, přestože to mělo podporu, tehdy tuším i ČSSD a návrhu Jihočeského kraje, který také obdobný návrh poslal do Poslanecké sněmovny. Takže jsme to vnímali tak, že ta podpora je širší a prochází i jinými politickými stranami.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže si opravdu myslíte, že to projednávání toho vašeho návrhu ve druhém čtení je tím nejdůležitějším, co parlament deset dní před Vánoci tedy dnes 13. prosince měl dělat.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Asi se nedá říct, jestli to je nejdůležitější, nejdůležitější je samozřejmě státní rozpočet před koncem roku, ale z pohledu našich priorit Komunistické strany Čech a Moravy a i z pohledu dohody, která byla učiněna s hnutím ANO, a koneckonců i vůle, která pocházela Českou sociálně demokratickou stranou, připojil se k tomu SPD, si myslíme, že to byl poměrně podstatný návrh zákona, který si zasloužil to, aby před koncem roku ještě prošel alespoň druhým čtením.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy už jste říkal, že ten váš návrh podporují podle svých veřejných vyjádření sociální demokraté, hnutí ANO, SPD. Čím to je, že se nepodařilo ten návrh ve druhém čtení projednat dříve, protože tím prvním čtením prošel už v únoru, to je skoro 10 měsíců.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Tam je potřeba vidět to, že pak byl projednáván poměrně složitě ve výborech. Reálně snadno prošel v rozpočtovém výboru. Trošku složitější to bylo v ústavněprávním výboru, který si vyžádal stanoviska právnických fakult v České republice, a to trvalo nějakou dobu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže se, že do toho skáču, omlouvám se, nemáte tedy pocit, že v těch stranách, které se veřejně hlásí k tomu, že ten návrh podporují, jsou vnitřní silné názory, že to vlastně schválit nechtějí?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
No a já se k tomu dostanu. Takže na tom jsme trvali a pak samozřejmě se diskutovalo i uvnitř některých politických stran, které to apriori tak jako tak podporují v té podobě a to bylo právě hnutí ANO, kde zaznívali i určité názory jakou formou a v jaké podobě. Nakonec nebyly pozměňovací návrhy načteny kromě posunutí doby účinnosti. My jsme s tím návrhem v ústavně právním výboru neměli problém, protože bylo jasné, že by se asi ten legislativní proces nezvládl, když vezmeme v potaz i Senát a podpis prezidenta, eventuálně vrácení do Poslanecké sněmovny. Takže jsme souhlasím s tím, aby se ten návrh účinnosti posunul od 1. 1. roku 2020, nebudeme asi souhlasit ani podporovat ten návrh na odložení ještě i další rok od 1. 1. 2021, který dneska byl předložený.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Já se na tu podporu ptám i proto, že vy už jste to naznačil, ono se očekává, že pokud sněmovna ten návrh schválí, tak Senát ho vrátí zpátky. Potom bude potřeba 101 hlasů. Máte je?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Tak když si vezmeme politické strany, které nějakou formou deklarovaly, že mají na tomto návrhu zákona zájem, primárně Komunistická strana Čech a Moravy, Česká strana sociálně demokratická, do určité míry i hnutí ANO, které to sice přímo nemělo ve svém hlavním programu, ale pak se k tomu přihlásilo už i ústy svého předsedy, když vezmu, že se k tomu přihlásilo několikrát svými prohlášeními nebo výroky SPD, tak by neměl být problém, aby sněmovna setrvala na tom zákonu, pokud se vrátí ze Senátu, respektive, pokud Senát ho zamítne a že asi tam nebude předpoklad, že tam připojí nějaké pozměňovací návrhy, spíš si myslím že Senát se toho zhostí tak, že se s tím zákonem neztotožňují, ale nechci předvídat, protože zatím nemáme za sebou ani třetí čtení v Poslanecké sněmovně.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pojďme teď k té podstatě. Proč navrhujete to zdanění církevních náhrad. Je to proto, že nesouhlasíte obecně s restitucemi církevního majetku anebo za tím návrhem, zdanění je nějaký konkrétní propočet o kolik by těch peněz mělo být méně?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
My obecně jako Komunistická strana Čech a Moravy, nesouhlasíme s tím principem a pojetím církevních restitucí nebo církevních náhrad, jak jsou představeny a jak o nich bylo diskutováno. Vycházíme z toho, že když byl přijat v roce 1990 zákon číslo 298 o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a Arcibiskupství Olomouckého a pak bylo novelizováno v roce 1991 zákonem číslo 338, tak tehdejší pražský arcibiskup František Tomášek veřejně deklaroval, že církev už nebude nic jiného požadovat, že to je konečný požadavek církví. Tehdy bylo bezprostředně vydáno asi 170 objektů církevních, následovaly potom některé pozemky a následně až do roku 1998, tuším, bylo vydáno přes 2 tisíce objektů a pozemků církvím a řeholním řádům. Je pravda, že zákony, které se týkaly pozemkových restitucí, měly ty blokační ustanovení, se kterými vlastně blokovali část majetku a je tak pravda, že zejména obce v určitý moment slibovali od toho, že pokud dojde k církevním restitucím, že bude odblokován tento majetek a obcím bude umožněn jejich rozvoj. Opak se stal pravdou, protože vlastně to řetězilo stovky žalob, ale k tomu se třeba asi dostaneme.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Já se omlouvám ta historie je samozřejmě dlouhá, protože se to řeší od roku 1989. Vy tedy jasně říkáte, že jako KSČM máte problémy s celou tou konstrukcí, která byla schválena v roce 2012?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Tak, ano, a to je ten důvod, proč vlastně máme, protože jsme brali za potaz, že církev sama už tehdy deklarovala, že je tím konec a dál vlastně ty vztahy nebudou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Proč tedy nezkoušíte zvrátit to víc. Proč jenom v uvozovkách jenom to zdanění?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
My na druhou stranu se snažíme respektovat právní řád České republiky nebo plně ho respektujeme. Nechceme žádné retroaktivní vstupy do Českého právního řádu, takže nakonec jsme, když se nám nepodařilo uspět výrazněji u Ústavního soudu, i když musím říct, že to rozhodování ústavních soudců bylo velice těsné ve věci ústavnosti tohoto zákona, a pokud to vyhodnotilo tu situaci, tak jsme si řekli, že vlastně nejsnazší způsob bude jít cestou, tedy alespoň cestou částečného zdanění těch náhrad, to znamená, těch 59 miliard, které by měly být dány, protože vlastně ten majetek, který byl takto oceňován, zemědělská a lesní půda, tak byl výrazně nadhodnocen. Ta zemědělská půda, tuším, 44 korun 48 haléřů za metr čtvereční a lesní 27 korun 74 haléřů za metr čtvereční a v praxi se ty ceny pohybovaly tehdy v hodnotě 7 korun 50 haléřů za metr čtvereční zemědělské půdy.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Na druhé straně ale ten propočet prošel i auditem, jsou tam argumenty na druhé straně třeba to, že už tím odložením toho vyrovnání církev přišla o to, že ten majetek mohla výrazně zhodnotit. Ale jestli dobře rozumím tomu, co říkáte, tak tady nejde o to, že byste měli propočteno, že ty náhrady byly vyšší než měly být právě o to, co chcete zdanit. Tak tedy zkrátka vám jde o to, abyste omezili ty náhrady a toto je cesta, jakým způsobem to udělat, chápu to dobře?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Chápete to dobře a ten důvod je proto, aby se ty náhrady srovnaly alespoň do výše náhrad, které byly poskytovány v případě jiných restitucí, to znamená, jiných právnických osob a jiným fyzickým osobám, aby církevní náboženské společnosti nebyly nad míru tohoto zákona zvýhodněny. Mimo jiné je tam jedna církev, která vlastně vznikla až v roce 1989, čili prostě zcela logicky by mohla uplatňovat žádné třeba náhrady, takže i k tomu máme nějaké prostě připomínky.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Součástí té konstrukce ale je také majetková odluka nebo odluka financování církve od státu, protože na základě toho zákona církve přestanou dostávat peníze od státu, měly by fungovat z toho, co budou mít. Tím, že to chcete snížit ty finance, neohrožujete to, aby se církve mohly samy platit? Uživí se i tak?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
My si myslíme, že to nějak neohrožuje.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A máte to spočítané, máte k tomu nějaké podklady?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Pracujeme s tou částkou klasickou 19% zdaněním, která je ustanovena naším právním řádem a ta částka, tuším vychází na 380 milionů ročně v průměru, ale tam je potřeba vidět, že je tam nějaký koeficient valorizační, takže ta částka může být samozřejmě vyšší, která se církvím bude vyplácet.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To je skoro pětina toho, co dostanou.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Pokud se toto uplatňuje na jiné právnické osoby a fyzické osoby, tak samozřejmě i církve by s tím měli umět vyžít a my si myslíme, že to není nic, co by celkem mělo potom postavit před neřešitelnou otázku jejich působení.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu je místopředseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny a místopředseda KSČM Stanislav Grospič. Politici a církve se netají tím, že jsou připraveni, pokud by ten váš návrh prošel parlamentem, obrátit se potom na Ústavní soud. Jste si jist, jako právník, jako místopředseda ústavně právního výboru sněmovny, že ten návrh obstojí u Ústavního soudu?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Ústavní soud je nezávislá instituce.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale vychází z ústavního pořádku a vychází z právního řádu.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Žádný právník by neměl být jist, říct, že si je úplně jist, že soud nějak rozhoduje. Můžu říci, že se domnívám, že na základě určitých skutečností by soud mohl dát průchod našemu zákonu, ale také nelze vyloučit, že třeba Ústavní soud do něj bude chtít vstoupit, bude něco považovat, že není úplně v souladu s ničím. Nicméně tady kdysi byl precedent vlastně zpětného danění náhrad výsluhových a podobně, takže vycházíme z toho, že ta věc a i někteří právě se shodují, není úplně bez šance, že by nemohla ústavním soudem projít a to nás vede k tomu, že tedy chceme to zkusit a jsme si vědomi toho, že samozřejmě a je to relevantní, že část politického spektra, která prostě s tím nesouhlasí, tak využije té možnosti zřejmě, a podá ústavní návrh ústavní a žalobu na tento návrh zákona. Pokud projde tedy a bude součástí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že podobné bylo rozhodování u výsluh. Ale tady ta situace je jiná, protože tady ty podmínky náhrad jsou nejen v zákoně, ale jsou také ve smlouvách, které Česká republika zastoupená premiérem uzavřela s jednotlivými církvemi. Není tohle to problém, že v podstatě Česká republika jednostranně bude porušovat tyto uzavřené smlouvy?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
To se nedá tak říct. Smlouvy se uzavírají na základě platného zákona, je pravda, že se smlouvy uzavíraly v době, kdy ten zákon platil,ale na druhou stranu, vezměte to, že máte řadu úvěrových smluv, které se tak mění tak, jak se mění podmínky, a potom musíte subjekty vyvolat jednání o změnách těch smluv, nabídnout tomu klientovi, zda trvá či netrvá na té smlouvě.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale to je otázka jednání. A vy nejednáte.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
To je otázka vlády.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená, že vy chcete potom, až tenhle zákon projde, aby vláda oslovila církve a začala s nimi jednat?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
No, ne že my chceme, pokud ten zákon projde a nebude-li napaden nebo bude-li napaden, ale obstojí u Ústavního soudu, tak vláda bude muset jednat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A co když na to ty církve nepřistoupí a tady budeme mít zákon, že se to daní?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Já si myslím, že to je otázka jednání, to bych nepředvídal. Samozřejmě lze předpokládat, že.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A nemělo by tedy, promiňte, to jednání předcházet tomu, než sněmovna přijme nějaký zákon, který bude závazný?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Víte co, upřímně řečeno, vládě nic nebrání, aby jednala dopředu už o tom, že tady je takováto předloha, že je v nějakém stádiu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Máte informace, že by tak činila?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Já ty informace nemá, že by tak činila vláda, mám informace, že zatím je to v rovině takové, že je nutné politické subjekty zřejmě možná i některé resorty vlády reagují na určité dotazy, jak by se třeba eventuálně postupovalo. Ale mám také pocit, že teď je stav takový, že všichni čekají, jaký ten osud ten zákon bude mít a předpokládá se, že pokud projde, legislativním procesem, že tam bude nějaká ústavní žaloba, že tam bude nějaké rozhodnutí, nález Ústavního soudu a podle toho, že se vlastně nakonec bude vláda chovat a koneckonců ten zákon je i konstruován tak, že vlastně by se to týkalo danění až od té doby, kdyby se stal účinným.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Přesto ale, když se dívám do té smlouvy, tady je článek 5, odstavec 2, že účel této smlouvy se řídí zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi ve znění účinném ke dni uzavření této smlouvy. To je v zásadě jasné. To znamená, že z vašeho pohledu, tedy vláda by potom měla jednat, a vy věříte, že se s církvemi dohodnete.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Ano, vláda by měla jednat, ano, samozřejmě. Ale nevylučuju tu dohodu, jaká může s církvemi být. To ani nemůžu vědět, jestli církve na to přistoupí nebo za jakých okolností by se tak dělo.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Poslední otázka z tomuhle tématu. Vy jste říkal, že máte principiální problém s tím, jak to narovnání proběhlo. Je toto, co teď činíte, poslední krok, který proti tomu dělte nebo máte v záloze ještě nějaké další?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
V téhle té fázi je to pro nás rozhodující krok a samozřejmě jsme kvitovali i to, že v průběhu tohoto roku z úst vlády zaznělo, že se budou zabývat také tím, zda ty požadavky, které církev vznesly, byly všechny oprávněné, že splnily alespoň ty formální náležitosti, které ten zákon ukládal. Takže i to my sledujeme a kvitujeme. Čili pokud i tam by se objevily nějaké výrazné nesrovnalosti, tak bychom samozřejmě chtěli, aby vláda zjednala nápravu, protože ten zákon je velice, řeknu v tomto benevolentní, a my jsme se tady k tomu nedostali, ale ta historie, která se neustále tím prolíná, jak církve ten majetek nabývaly a či nenabývaly, byly jim dávány do správy nebo do užívání, nebo přímo do vlastnictví, je velice, velice složitá a skutečně ta nit se nese přinejmenším, přinejmenším už od občanského zákoníku rakousko-uherského z roku 1811, ale potom výrazně od toho roku 1875.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Na druhé straně ani vy nezpochybníte, že komunistický režim po roce 1948 o nějaký majetek církve připravil, předpokládám. To je fakt.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Já nezpochybňuju, že církev nepřišla o nějaký majetek po roce 1948, ale problém spočívá v tom, že ona o něj převážně přišla na základě zákona druhého záborového zákona o pozemkové reformě, který byl přijat v roce 1947, a jehož účinnost spadla do roku 1948. Čili tam samozřejmě.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Tam bychom se dostali do detailů, mohly bychom debatovat, na kolik v roce 1947 jsme žili v demokratické společnosti, a tak dále a tak dále. Poslední otázka k tomuto, zaznívalo to i dnes v průběhu diskuse.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Ale je potřeba to zdůrazňovat, je to podstatné.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Připadá vám z hlediska nějakého mravního morálního přístupu v pořádku, že KSČM, nástupkyně KSČ, která ten majetek minimálně z části tak jak jste o tom mluvil, církvím sebrala, že právě KSČM navrhuje tohle to zdanění?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Víte co, já asi, my bychom se dostali do slovní polemiky, jestli KSČM sebrala nebo konal československý stát.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vedený KSČ.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Třeba, po volbách v roce 1946 a potom po volbách v roce 1949, ale na základě zákona, který byl přijat v roce 1947 a také na základě zákona, kdy zase zpětně vyplácel náhrady církvím a ty třeba činily každý rok na provoz církví v letech 1947 až 1949 každý rok 121 milionů 900 tisíc korun.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jenom k té mé otázce, to znamená, nemáte s tím morální problém?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Já tady necítím morální problém. Já spíš cítím morální problém v tom, že náhrady, které teď jsou přiřknuty církvi jsou výrazně nižší než restituční náhrady, které byly dávány ostatním lidem, kteří by také mohli tedy říkat, že při těch restitucích se u nich s žádným ohodnocením majetku nepočítalo. A to je nesprávné. Čili tady si myslím, že zcela účelově a politicky ve vztahu k církvím zejména římskokatolické to bylo nadhodnoceno. Zatímco ostatní restituenti ne.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Proto to chcete měnit. Pane místopředsedo, blíží se konec tohoto pořadu. Já bych se chtěl dostat ještě k jednomu dnešnímu tématu. Evropský parlament včera i dnes jednal o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Nakonec velkou většinou hlasů přijal usnesení, kde komisi, Evropskou komisi vyzval k přijetí kroků ve věci možného střetu zájmů Andreje Babiše. Co tomu jako místopředseda strany, která vládu Andreje Babiše opakovaně podpořila, říkáte.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
No, předem chci říci, že my to sledujeme velice pečlivě jako komunistická strana i já sám. Vidíme v tom samozřejmě potenciálně velký možný problém, ale na druhou stranu v současné době to rozhodnutí Evropského parlamentu vidíme, že to je v rovině mediálně politické, za kterým stojí v podstatě naše současná parlamentní opozice pravicová, počínaje.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže máte pocit, že to nemá věcnou podstatu?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
A je potřeba v tenhle moment počkat na verdikt Evropské komise, která jediná příslušná je k tomu to učinit a Evropský parlament v tomto nemá žádnou pravomoc. On přijal deklarativní rozhodnutí. Já podle těch informací, které máme k dispozici, vím, že právní služba Evropské komise už zformulovala toto stanovisko, že není příliš příznivé tedy ve vztahu k Agrofertu. Nicméně musí rozhodnout Evropská komise a to rozhodnutí bude závazné a to samozřejmě budeme muset i respektovat i my.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Do té doby třeba s Andrejem Babišem nebudete jednat o tom, že by tu situaci měl vyřešit sám?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Já si myslím ,že to rozhodnutí přijde velice brzy asi podle toho sdělení, protože Evropská komise to asi nebude oddalovat. Jestli výsledkem bude audit nebo nějaké sankce nebo nějaké omezení finanční, tak to samozřejmě o tom bude určitě předmětem jednání i v rámci našich stran.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Myslíte si, že by Andrej Babiš měl nadále zůstávat předsedou Vlády České republiky?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Já si myslím, že v současné době není důvod, aby nebyl předsedou Vlády České republiky, ale pokud budou nové skutečnosti, jiné skutečnosti, pak samozřejmě se o nich musíme bavit a zvažovat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A co by tím důvodem bylo?

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Třeba prokázání páchání nějakého trestného činu, něčeho, co by oživovalo zájmy České republiky výrazně, a tam si myslím, že v současné době záleží především na rychlosti orgánů činných v trestním řízení, jak se s těmi kauzami, které běží, vypořádají a to se týká samozřejmě i té otázky, která tu leží před Evropskou komisí, na kolik ovládá dále své firmy, přestože je dál podle českého právního řádu do svěřeneckých fondů a podle našeho právního řádu je formálně neovládá. Čili tady bude muset nastoupit stejně někdo, kdo bude v mezích orgánů činných v trestním řízení posuzovat, jestli to předání těch firem, bylo čistě formální anebo skutečně v souladu s tím, jak naše zákony stanoví, ale to samozřejmě nemůže do tohoto vstupovat parlament, protože pokud chceme respektovat právní řád, musíme respektovat tedy většinu z orgánů činných v trestním řízení, ale i třeba verdikt Evropské komise.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu, místopředseda ústavněprávního výboru poslanecké sněmovny a místopředseda KSČM Stanislav Grospič. Díky, že jste byl naším hostem, na viděnou. Na slyšenou.

Stanislav GROSPIČ, poslanec, místopředseda ústavněprávního výboru, místopředseda strany /KSČM/
--------------------
Také děkuji, na shledanou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.


Sněmovna posunula návrh KSČM

13.12.2018 - ČRo Radiožurnál (17:00 Zprávy)

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka
--------------------
Sněmovna posunula návrh KSČM na zdanění státních náhrad církvím do závěrečného kola schvalování. Peníze církve dostávají za majetek nevydaný v restitucích. Hlasování čeká poslance na některé z příštích schůzí. Poslanec KSČM Stanislav Grospič věří, že jejich návrh by mohl projít i u Ústavního soudu.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/
--------------------
To, co vlastně navrhujeme my, že by se poměrně jenom danily ty náhrady, které dosud zatím nebyly vyplaceny, o tu 19 % daň, tak že by to mohlo mít vlastně reálný úspěch.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka
--------------------
Proti zdaněním náhrad církvím jsou opoziční TOP 09, ODS, KDU-ČSL nebo STAN.


Vánoce

13.12.2018 - ČT 1 (21:30 Máte slovo)

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. Máme advent, což má být období zklidnění. Naši předkové totiž v tuto dobu již skončili práce na polích, se sklizní a tudíž mohli konečně odpočívat, rozjímat a věnovat se duchovní přípravě na Vánoce. Kdežto my i podle psychologů jsme si z vánočních svátků vytvořili nejvíce stresové období za celý rok. Podléháme jako loutky a zbytečně tlaku obchodníků a ekonomiky na co nejvyšší spotřebu? Slavíme duchovní svátky a nebo oslavu konzumu a přetvářky? O tom diskutovat budou. Smyslem Vánoc je oslava lásky, kterou na Zem přineslo narození Ježíše Krista. Připomíná biskupský vikář a papežský konzul pro laiky, rodinu a život. Dobrý večer.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Pěkný večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Církev se déle než tisíc let snažila, aby lidé žili na Vánoce střídmě. Leč bylo to proti chodu hospodářského roku. Říká historik a úspěšný spisovatel. Dobrý večer.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jednu stranu je shon v adventu dobrý. Dá se díky němu lépe přežít hnusné počasí a temné večery. Ale o Vánocích by si člověk měl najít více času na rodinu. Zdůrazňuje zkušený psycholog. Dobrý večer.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z ekonomického hlediska není výnosnější svátek než Vánoce. Můžeme se na to dívat negativně, ale činí nás to všechny bohatšími, protože spotřeba táhne českou ekonomiku. Vysvětluje známý ekonom. Dobrý večer.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A za vás veřejnost. Duchovní podstatu Vánoc agresivně přebíjí komerce. Místo klidu a lásky přináší stres, chaos a zneužívá jméno Krista. Stěžuje si praktikující katolička z Prahy. Dobrý večer.

Božena KRIVOŇÁKOVÁ, praktikující katolička z Prahy
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Skuteční ateisté nahlížejí na Vánoce jako na součást církevního byznysu. Nemají žádnou duchovní podstatu. Vánoce jsou jedna velká lež. Je přesvědčen ateista z Břeclavi, představitel spolku Ateisté ČR. Dobrý večer.

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vaňku, proč, kdybyste protější straně tedy mohl říci, proč podle vás Vánoce nemají žádnou duchovní podstatu a jsou jedna velká lež. Jak říkáte?

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Já se omlouvám, jsem krapet trémista a nejsu pohotový řečník, proto jsem si musel dělat tady pár poznámek, jo. Některé skutečnosti vy už jste tady zmínila. Já je ještě zopakuju a případně doplním. Já podotýkám, že brojím proti Vánocům. Protože pro malé děti mají své určité kouzlo, ale pro, jak už jste to zmínila, pro určitou část naší společnosti představují honičku, nervy a stres. Své by vám k tomu asi mohly říct pracující ženy.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vaňku, já vám to nechci kazit jo, ale pojďme, řekněte, proč je to lež.

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Tak, chviličku, krátká úvaha a potom kratičký...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, pojďme k tomu, pane Vaňku, tak jste ateista, tak to jste praktik, viďte, pojďte mi říct, proč je to lež.

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Tak, podívejte se, z církevního pohledu existují dva pohledy na Vánoce. Jednak je to oslava narození židovského buřiče, kterého Římané pověsili na dřevě, jak říká Bible. A zadruhé je to očekávání příchodu člověka dávno zemřelého, který nikdy nepřijde. A teď vám ještě řeknu k tomu, k té podstatě, cituji Bibli, a sice: Epištola svatého Pavla /nesrozumitelné/, kapitola 15 odstavec 13, tady se píše: nebo není lid zmrtvýchvstání, aniž Kristus z mrtvých vstal a nevstal liď z mrtvých Kristus, tedy jest darebné kázání naše a daremná jest víra naše. A byli bychom též nalezeni křiví svědkové Boží. Není zmrtvýchvstání.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak pojďme, pane vikáři, to byste asi měl reagovat vy. Tedy, že vlastně oslavujete někoho, kdo již zemřel, již se nevrátí. Otázka je, jestli se vůbec narodil. Tedy pro protější stranu.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Určitě se narodil, protože Vánoce jsou, jak už tady zaznělo, opravdu připomínka narozenin tak, jako slavíme narozeniny svoje, tak slavíme narozeniny Ježíše Krista, historické postavy. A pán Ježíš má po celá ta tisíciletí mnoho svých dětí nebo svých bratrů a sester. Ti, kteří v něj uvěřili a samozřejmě, jak říkal pan Vaněk, tak pochopitelně věříme, že pan Ježíš vstal z mrtvých, proto tedy neoslavujeme někoho, kdo se narodil a už zemřel, ale kdo stále žije a může s námi komunikovat, můžem se s ním setkat.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vaňku?

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
To je samozřejmě vaše interpretace, pro kterou nemáte absolutně žádné důkazy. To, co je psáno v Bibli, já mám Bibli z roku 1874, studoval jsem jí slovo od slova pětkrát. To, co pisatelé Bible. Všecka slova a všechny činy a všechno vložili Ježíšovi do úst, to jsou jenom slova těch pisatelů. O Ježíši Kristovi neexistuje a o jeho díle žádný písemný záznam. Nic. To znamená, že to je ...

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
No, tak to bysme se museli, pane Vaněk, do toho pustit a možná bysme to trochu otočili trochu jinam. Pán Ježíš jako historická postava je zachován v mnoha knihách různých historiků. Josef Favius o něm píše v židovských starožitnostech a podobně. No a evangelia pochopitelně jsou tedy nejdokonalejším záznamem o Kristově životě. No a mezi náma přece jenom asi všichni víme, že Bible je asi nejstudovanější knihou všemi možnými kritiky za celá staletí a z těch kritik vyšla docela vítězně.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tak víte co, necháme pohovořit pana doktora Vondrušku, protože vy, pane doktore, když tedy pan Vaněk začal Ježíši Krista narození, tak vy vlastně jste řekl, že Františkáni přišli s ideou bezbranného dítěte, narození ve chlévě, že na rozeného ve chlévě, že do té doby to byly svátky slunovratu.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
No, ne tak úplně přesně. Ale já ještě řeknu krátkou poznámku coby historik. Proboha, vždyť my o většině historických osobností ze starověku víme pouze zprostředkovaně, to bychom se stejně tak mohli bavit o tom, jestli existoval /nesrozumitelné/ a tak dále. Prostě jaksi člověk musí do jisté míry věřit určitým pramenům, protože zase ti naši předkové si pouze nevymýšleli. A popravdě řečeno, ona je do jisté míry jedno,jestli Ježíš Kristus opravdu vstal z mrtvých a tak dále, protože on je nějakým symbolem. Je symbolem naší civilizace. Je symbolem toho, že i když jaksi by bylo krásné, aby láska a pravda zvítězila nad lží a nenávistí, ono to nikdy tak úplně nebude. Ale přesto bychom v to měli věřit. A totéž, si myslím, platí i o symbolu Vánoc. Vánoce jsou symbol.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale pane doktore, pojďme, protože tady jsme nastínili jo, protože někteří lidé v tom mají takový chaos, což samozřejmě není vinou církve, společnosti, konzumu, komerce, slaví se Ježíšek, narození Ježíše Krista. Řekněte nám tedy, když jste historik, jak to tedy bylo, já nevím v prvním, v druhém století, jak to bylo ve čtvrtém. Tam žádné narození Ježíše Krista nebylo, že. Tam byl slunovraty.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Bylo, bylo, ale neoslavovalo se.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, já myslím, prosím vás pěkně, v souvislosti s Vánocemi. Ano, tak vždycky se slavilo, se přišlo hned, že 25. prosince se narodilo Jezulátko ve chlévě, jo. To je už známo, já nevím, tedy od jeho narození jo. Nebo se s tím přišlo později? Tak pane Vondruško, víte mám vám přečíst, co máte říct a co jste říkal?

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Jo, klidně.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jo? Tak já si budu muset jít pro brýle.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Co se týká oslav konce roku, tak původně se slavil pouze advent. Nejstarší, což je tedy svátek, který vlastně by měl předznamenávat příchod spasitele /nesrozumitelné/. Ve čtvrtém století se poprvé slavil ve Španělsku a v jižní Francii. Od šestého století v Římě. Oslava narození Ježíše Krista je o něco pozdější, takže Vánoce, řekněme, můžem datovat někdy do nějakého šestého, sedmého století.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a proč zrovna se narodil na Vánoce? Proč se zrovna narodil na ten slunovrat, pane doktore? Jestlipak nám to řeknete? On tam byl totiž před tím pohanské svátky slunovrat, že. A potom církev chtěla jaksi, jo, více rozšířit to náboženství, tak co řekla, že na ten slunovrat se stalo?

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Ano, je to jaksi velice návodová otázka, takže já návodově odpovím.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už nic jiného mi nezbývá, promiňte.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Protože ony samozřejmě jaksi existuje teorie, že církev velice chytře významné svátky samozřejmě umísťovala do období, kdy se slavily různé pohanské rituály, protože je tím překryla a tudíž bylo legitimní, že jeden z největších svátků byl slunovrat a proto se tedy jaksi tenhle svátek narození Ježíše Krista situoval do tohoto období. Samozřejmě to je tedy jeden z mnoha výkladů, ale ono to převrstvování různých pohanských věcí je vysledovatelné ještě v době baroka, protože i třeba jezuité zase umisťovali různé oslavy do takových svátků, které slavili protestanti a tak. Čili ono to je naprosto jako normální a je to běžné. Ono popravdě řečeno tohle dělali i některé moderní civilizace. To není samozřejmě jenom výsostní marketingový tah církve.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. No, tak nechme na to reagovat paní Krivoňákovou. Co tomu říkáte?

Božena KRIVOŇÁKOVÁ, praktikující katolička z Prahy
--------------------
No, já prostě, narození Krista je dokázané v Bibli. Naopak, co říká pan Vaněk a prostě já se přikláním k tomu, že se má zachovat duchovno na 100 %, protože to lidé pouze o panu Ježíši, který se narodil a no, my křesťané, je to jako výlučně křesťanský svátek, ano, oslava křesťanských jako Vánoc. A já se teda nedomnívám, ale na 100 % to vím a cítím, že máme oslavovat narození nikoli oslavovat nějaký obchodníky, dárky, různý taháky, chytáky spíš ano. A nesmíme udupovat Krista, smysl Vánoc nějakým byznysem. Někdo zneužívá, zneužívají firmy tak neskutečně Boha, že mě se to až dotýká. Z toho důvodu jsem se i přihlásila, ano, takže z adventu, advent to je pro mě jako očekávání na příchod duchovní očekávání Ježíše a budu ho oslavovat, jeho narozeniny. Nikoli jako ve stresu, v honičce chodit po obchodech a lákadel, nabídek je tolik, že je člověku z toho špatně. Opravdu prodávejte co chcete, kdy chcete, ale nevnucujte lidem. Ježíšek je zadarmo, Ježíšek hele půjčku dám tolik a tolik za tolik a tolik procent. Ježíšek tamhle přinese tohle a koupte, černý pátek nebo bronzovou jste udělali neděli, stříbrnou, zlatou a tak dále. Takový nefér, taková faleš a pořád udupáváte to pravé toho Boha vlastně, ano. I zneužíváte to je pro mě otřesné.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já jenom paní Krivoňáková, tady máme ekonoma, pana doktora Kovandu. Milí diváci, měl tady být zástupce obchodu, bohužel prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu pan Prouza včera onemocněl. On tedy už onemocněl v úterý, ale včera se ukázalo, že nemůže přijít, tedy že je vážně nemocen. Bohužel žádný obchodník jiný se nenašel, páč to víte, musí dělat, že jo toho ... Ale máme zde právě ekonoma, protože vy ekonomové, jo, takže nemáme, ale ekonomové, vy jste rádi, když ty obchodníci do nás hustí to, co tady říká paní Krivoňáková, ať nakupujeme, zvyšujeme spotřebu, to vy máte radost.

Božena KRIVOŇÁKOVÁ, praktikující katolička z Prahy
--------------------
Půjčky, ať bereme, Ježíšek je levnej.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. V září jsme nenakupovali, to bylo špatně, ale v říjnu, to už v obchodech, že začala vánoční pomalu výzdoba, jo. Tam se nám to zvedlo někde i o dvojciferné číslo. Tak, pane doktore, kdybyste nám mohl vysvětlit, proč se z toho tak ta česká ekonomika raduje. Když my nakupujeme tedy na ty Vánoce.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
Vy jste to představila tak, jakože obchodníci jsou zaneprázdněni a ekonomové se flákají a proto mají čas tedy přicházet tady do těch pořadů. Ne.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, tak vy čekáte na ty výsledky, že jo.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
Já musím říct, že ekonomové jsou extrémně zaměstnáni před Vánoci, protože právě sledují ta analytická data a ten čas adventu je opravdu z toho ekonomického hlediska zcela nejvýnosnější a v letošním roce každý Čech utratí za dárky asi 11 tisíc korun, takže když si to spočteme za dospělou populaci v České republice, to máte 96 miliard korun a díky tomu ta naše ekonomika tak jede, protože tu táhne spotřeba. Takže já určitě nebudu nějak hanět Vánoce, ale přeci vám nikdo revolver u spánku nedrží a nenutí vás chodit do těch shopingmallů. Já také nesnáším z duše nakupování v shopingu, nechodím tam , takřka vůbec, ale prostě respektuji to. A každý z nás, 4 % lidí jak vzešlo z dnešního výzkumu tak neslaví Vánoce vůbec. Takže máme každý možnost se tomuto šílenství vyhnout a nic nás nenutí. Naštěstí není trestné neslavit Vánoce.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Já nechci nějak bojovat proti ekonomickýma aspektům Vánoc, ale já jak se pohybuju v té sociální oblasti, tak zase známe spoustu lidí, který mají třeba 10 a více exekucí. Těch lidí je 1 % České republiky, je to 100 tisíc lidí, který vůbec neumí zacházet s penězi a je to jako, když dáváte alkohol dvouletýmu dítěti. Nedokáže se bránit, zase si vezme další půjčku, bude mít těch exekucí 11. To znamená bude zase víc okradených lidí. Tady je třeba počítat s tím, že řada lidí není způsobilých nakládat s penězi a zachází s nima jako malé dítě s alkoholem. To znamená je třeba tady dělat nějaký, měly by se tady udělat nějaký limity na to, protože tyhle ty lidi, který mají těch 10 exekucí a více, ty zase zatěžujou naší kasu, protože ty jsou na černém trhu, ty potom nemůžou pracovat, nemůžou se odlužnit. Celej život budou víceméně fungovat v otrokářským systému. To znamená tady je prostě nebezpečí, že ty lidi opravdu neumí s penězi zacházet.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ale pane doktore, možná by stačilo, kdyby prostě ty úvěrové společnosti a banky, dyť ty se radují, ty zneužívají tyhle občany. Ty právě v období adventu se vyhromadí spousta reklam půjčte si a budete šťastní, že jo. Opak je po Vánocích pravdou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
Já myslím, že to není tak, ten problém s těmi exekucemi v České republice, já si myslím, že ten je trochu, já ho nechci úplně bagatelizovat, ale trochu je přeceňovaný. Ta čísla, která jsou tak často uváděna, jsou trochu zkreslená. Hlavně nemáme žádné zdroje dat, které by určovaly, proč se ti lidé do exekucí dostávají. To jsou často ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejte, abysme se drželi Vánoc, prosím vás ...

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
Třeba dluhy na tramvajence, dluhy za elektřinu. Ti lidé jsou nezodpovědní. To není tak, že by si brali dluhy na Vánoce. To není kvůli Vánocům.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pane doktore. To není, jako já vám řeknu co, je o 20 - 30 % to jsem četla, ale vy jste chytřejší v tom, o 20 - 30 % stoupne zájem o půjčky. Právě v tom předvánočním období. Přesto, že většina občanů říká, že si nebude půjčovat, tak si prostě 17 % jako půjčí.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
To samozřejmě tenhle problém je, ale určitě všechny ty exekuce, které jsou zmiňováni, těch 800 tisíc...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ale já mluvím teď o půjčkách.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
Nevzniklo kvůli Vánocům. To vzniklo spíše kvůli tomu, že lidé neplatili na tramvajenky a tak dále.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale naše téma není, prosím vás, exekuce. Ano. Ale pan doktor myslel to, že někdo si udělá radost tedy na Vánoce, pane vikáři, zadluží se, jo. Vlastně daruje si dluh. Co tomu říkáte, když toto občané udělají?

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
No, že to je dost nerozumné, že jo. Protože Vánoce, si myslím, že ať pojmeme jak pojmeme, tak vždycky by to měla bejt oslava v rodině a oslava našich vztahů vzájemných v rodině. Samozřejmě jsou rodiny narušené, rozpadlé a podobně. A tam se to neměří podle toho, jak drahé dárky si dáme, že jo. Děti budou určitě radši, když jim tatínek věnuje víc času, než kdy jim dá dražší dárek. My všechno dneska měříme nebo hodně věcí měříme pouze ekonomicky, ale je spoustu důležitých oblastí našeho života, jako jsou třeba vztahy v rodině, které chtějí velké investice. Dneska, abychom v rodině dali dostatek času dětem a manžel manželce a naopak, tak si to musíme vlastně plánovat. Musíme si tu investici času plánovat pro sebe a pro druhé a to je, to by měly být Vánoce především v rodině.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy říkáte velmi hezkou myšlenku, že štěstí do rodiny nevstupuje tím, že má ta rodina tučné konto v bance, ale že členové rodiny mají bohaté vzájemné vztahy.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Ano jistě, tak však pan Klimeš by měl doplnit, že jo, určitě, že to tak je.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych ráda, aby tady byla ta vánoční osvěta, rozumíte, jo. Že to není v těch dárcích. Je to v těch vztazích.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Podívejte se, když bude dítě mít šťastné rodiče, tak to díte bude žít ve šťastné rodině. A to se nedá měřit opravdu financemi. Jsou taky potřeba, pochopitelně. Ale dárky pod stromečkem nemusí být prostě moc bohaté. Důležité je, že jsme pospolu. A to mnoha rodinám dneska chybí. Mnoho rodin nemá čas ani během roku na sebe, tak pak ty Vánoce jsou možná takové smutné, protože chybí to podstatné.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, vlastně jim chybí to duchovno, by se dalo říci.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
Ale já bych podepsal, co říkal pan vikář, jo. Já nejsem žádný ekonom asociál. To se mi přesně líbí. Důležité je, že jsou lidé spolu. A já to podepisuji a přesně tak, já cítím Vánoce.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Je rozdíl mezi tím, že kazatelé kdysi učili věřící, aby se nezadlužovali, protože samozřejmě to je cesta do pekel. A lichva je hřích. Dnes je naopak k tomu nutíme, přičemž je pravda, že i ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ne církev, jo, to prosím vás, ne.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
My taky o těch půjčkách občas se zmíníme v kázání.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Protože totiž zase popravdě řečeno, i středověké Vánoce byly svátky konzumu, protože už tehdy přece ti lidé celý rok pracovali, ale teprve na podzim, když sklidili, dostali peníze a mohli utrácet. Ale vždycky je učili utrácejte jenom tolik, kolik si vyděláte.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Ještě bych tam řekl jednu věc, pane doktore, tady je důležitý si uvědomit, že Vánoce byly z obou stran obklíčeny postními dobami. Jednak adventem před Vánocemi, kdy se hodně šetřilo. Pak uprostřed tý nejtěžší zimy, uprostřed toho slunovratu, kdy je mráz a největší tma se udělala veliká sociální slavnost, která kompenzovala právě to šílené počasí a šílenou dobu a pak jak se skončila tahle ta slavnost, tak se zase naskočilo na úsporný režim, abychom vydrželi se zásobami do jara. Takže ono to postní doby byly právě úsporný režimy, abysme neumřeli hlady druhýho února, že jo, abysme si to nesnědli ty zásoby. Takže do Vánoc se šetří, pak je oslava, a pak zase šetříme.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
Takže vidíte, Vánoce mají ekonomický základ.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Ale to platilo pouze od baroka. To platilo pouze od baroka. Ve středověku byl advent svátkem obžérství, to je doložený X prameny. Církev se tomu marně bránila.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Takže konečně ta církev vychovala ty lidi, aby všechno neprojedli v adventu, jo.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Jak jsem říkal, 1200 let to trvalo, než ty lidi vychovali. Bohužel to vydrželo nějakých ...

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Ale vy jste dala panu Vondruškovi otázku před chvílí, o jesličkách a je pravdou, že poprvé jesličky a to dokonce živé vytvořil svatý František z Asísi a od té doby postupně prostoupilo Evropou to, že děláme jesličky a že je máme v té své kultuře a pro mě je třeba velice zajímavé, že některé novodobé zvyky vánoční vlastně jsou úplně staré třeba jenom 15 let a to je třeba živý betlém. My jsme zvyklí, že chodíme navštěvovat kostely kvůli betlémům, každá farnost má svůj a jsou výstavy betlémů, je to nádherné. Máme ten český betlém, ale v mnoha místech a v mnoha městech se obnovila nebo vlastně vznikla úplně nová tradice a to je živý betlém, že lidé ho zahrají prostě. A to je podle mě moc hezké.

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Já bych jenom panu vikářovi jednu připomínku. Vy totiž žijete v úplně jiném světě. Vy nežijete v reálném světě, kde lidi opravdu, aby si vydělali na živobytí, já mám syna stavaře a kdybych vám popsal, v jaké hluboké krizi psychické byl, nevíte co je reálný život a co je reálný svět. Nevíte.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ale pojďme, proč by to pan vikář nevěděl, protože naopak církev pomáhá lidem v nouzi, pomáhá sociálně slabým.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Samozřejmě.

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
To je takové maličké procentíčko ve srovnání se sociálním systémem státu.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale abychom se drželi těch Vánoc. Vám, tak jste ateista, jo.

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Militantní, když bych přidal.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Militantní, no tak vám vadí, že lidé tedy nakupují, utrácejí.

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Ne, ne.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste spokojen.

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Ne, mě to nevadí, ale pokládám to za zbytečné. Krapet střídmosti by neškodilo při těch nákupech, protože dneska, když se díváte pěti, šestileté děti dostávají tisícikorunové dárky, kde se ten kolotoč zastaví, aby to dítě uspokojilo? Rodiče jako, s tímto já taky nesouhlasím jako, jo, to je tak absurdní jako, jo. A i kvůli tomu právě se ti lidi zadlužujou. Já přece musím, dyť jsou Vánoce, no my přece musíme, dyť co by řekli sousedé a známí. My musíme. Takže Vánoce mi připadají jako takový další mus.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, je pravda, že největším strašákem Vánoc je pro 67 % rodin právě shánění těch dárků. Pane doktore, co si tedy těmi dárky dokazujeme nebo nahrazujeme tím city nebo jo, v jaké situaci je vlastně ta rodina? Protože rodiče pracují, nejsou doma, aby mohli nakoupit dárky.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Tak to objednaj na internetu, ono to přijde tři dny po Vánocích.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Prosím vás, paní Jílková, když vám muž přinese kytku, je to dárek a k čemu slouží ta kytka? To je zesilovač a metafora toho citu. On vám dá krytosemennou rostlinu jo, a vy řeknete, jé to je krásné. A ten dárek, ta kytka je zesilovač citu, který není vidět. A stejně tak by měly fungovat dárky. Dárky by měly bejt kvůli tomu, máme se rádi a dáme si symbol, gesto, který ten cit nějakým způsobem zmateriální, nějak ho zobrazí a nemělo by to být takové to, jak se dělá, že si dáme poukaz na to, abysme si udělali radost v únoru, jo, prostě ten dárek by měl bejt drobnej tak, aby zesílil radost toho večera.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale co říkáte tomu, že lidé opravdu počítají kolik pro koho mají dárků, pro ty děti, jestli je to šťastná cesta podle této filosofie čím víc vám dám dárků tím více vás budu mít ráda.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Ne, ne, ne, to je symbol. Když vám muž ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže stačí jeden dárek, chcete říci.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Kolik máte dostat růží, abyste byla šťastná? No, tak schválně, jako, jo. Když toho muže milujete, tak kolik musí přinést růží?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No tak, od vás třeba jednu, pane doktore?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
A když vidíte sto růží, tak většinou za tím je jako, že se něco žehlí. Takže moc není třeba. Jo, růže stačí dvě, tři. Nebo teda jedna, tři, musí to bejt násobky dvou, to jsem teda už někde, ale že prostě nemusí bejt těch dárků moc. Ty dárky jsou jenom symbolem, jsou gestem a mají bejt jenom ten večer a nemá se to nějak rozplizávat na nekonečně dlouho, jo. To znamená, že to počítání těch dárků je vyloženě hloupost. My třeba v naší rodině jsme zavedli pravidlo, dárky jsou pro děti, my dospělí se na sebe usmějem.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tak já věřím, vaší ženě stačí jenom, že vás každý den vidí, viďte.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
No to ano, až na tejden jí to stačí většinou.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane doktore, pojďte nám říct, kde se ty dárky vzaly, protože vy jste řekl, že tady Ježíšek je protestanská tradice. Jo a kde se vzaly ty dárky, kdo to vymyslel, když máme být střídmí.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
My spisovatelé máme dárky na Vánoce rádi, protože většina naší produkce se prodá na Vánoce a dává se pod vánoční stromeček, ale jinak ve středověku, tak se dětem dávaly dárky na svatého Mikuláše a to byly jenom takové jako oříšky, jablíčka a tak dále. A na Štědrý den pokud se dávaly nějaké dárky, tak se spíše dávali jako znamení, byl to milodar, takže se to dávalo chudým a podobně a pokud si tedy dávali manželé dárky, tak vždycky pouze muž ženě. Právě jaksi onen symbol. Teprve a s tím protestanským Ježíškem, to je totiž zvláštní věc, protože když v Německu jaksi se rozšířilo Luterovo učení, tak protestanti neuznávají světce a tudíž oni neuznávali Mikuláše, a tudíž protestanské děti začaly dostávat dárky nikoli na Mikuláše, ale až na Štědrý den a oni vytvořili tu ideu, že ty dárky dává christkindl, čili jaksi malý Ježíšek a tahle tradice se potom postupně rozšířila, ale unikátní je v tom to, že v Čechách, které byly protestantské velice silně už před 30letou válkou, tak tuhle tradici přijala česká společnost už před 30letou válkou a v době baroka právě jezuité, aby jaksi si ten vliv upevnili, tak oni tuhle tradici převzali, ale dali jí onen křesťanský nebo tedy katolický nátěr. A proto české Vánoce jsou do jisté míry v Evropě unikátní, protože v ostatních zemích evropských ten Ježíšek se prosazoval až v 19. století, ale u nás už v 18., a proto mají ty české Vánoce takový ten krásný sentimentální pel toho, té vzpomínky na to bezbranné dítě, které musíme chránit, které symbolizuje to spasení a tak dále. Takže ono to má nějaké kořeny v české vánoční tradici.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, aspoň v něčem jsme pokrokoví. Pane vikáři, chcete reagovat?

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
No, říká se, že dokonce toho Ježíška vymyslela paní Luterová, tak nevím, jestli je to skutečnost, ale my pak Češi jsme na tom vydělali, protože máme teda dvoje obdarování. Na svatého Mikuláše jsme si to nechali a Vánoce jsme si přidali.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, vážení, pojďme, máme zde příspěvek z publika, pan Voldřich. Prosím.

osoba
--------------------
Já bych se chtěl zeptat pana vikáře, tady padlo o Ježíšovi, ale já, Židi neuznávají Ježíše. Ho berou jako satana, můžete mi to vysvětlit, proč ho berou jako ďábla nebo něco takovýho?

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Tak to, že by Židé brali pány Ježíše jako prostě satana, to jsem v životě nečetl ani neslyšel, ale důležitá, ten základní rozdíl je, že pro křesťany pán Ježíš je mesiáš, kdežto Židé ho berou jako jednoho z proroků, který prostě neuspěl.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ale pane Voldřichu, pojďte, protože dnes máme téma Vánoce. Vy jste třeba zajímavý tím, že vy Vánoce neslavíte, vám jsou jedno.

osoba
--------------------
No, slavím je ve sboru, jak tady pán doktor řekl, jsem protestant, takže my uznáváme paní Marii jo, což je, mi jedna dáma řekla, my zase dodružejeme jedná zásadní věc, že přijímáme tělo páně a pijeme všichni z kalichu, jo. A u vás u katolíků nedodržujete to,co by měli jste dodržovat. To, že když se říká pijte z něho všichni, tak by měli všichni ti lidi i v tom kostele, pít z kalichu. Proč to nedodržujou katolíci?

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
No, tak to jsme se nějak od těch Vánoc trochu odchýlili, ale podívejte se, já vám odpovím docela jednoduše. Když budeme v současné době chtít, tak můžeme taky všichni pít z kalichu v kostele.

osoba
--------------------
Ale nedodržujete.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pojďme, pane Voldřichu, a co dárky, tíží vás třeba dárky?

osoba
--------------------
Ne, mě netíží vůbec nic. Ale tíží mě...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale čím jste k tomu došel, víte co, vy jste se odprostil vlastně vy se netrápíte dárky. Jak jste k tomu došel.

osoba
--------------------
Proč je neslavím, protože nemám s kým, to je jedna věc. A druhá věc jsem sám, jo. Takže jsem samostatnej a nepotřebuju ty dárky.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale pane Voldřichu, tady máme pana Voldřicha, protože to je jedna z kritik třeba na Vánoce nebo na tu atmosféru, kterou vytváří jak obchodníci, ekonomika, ale taky církev, a to je stále to, že člověk musí být s rodinou, že kdo není s rodinou, tak pomalu jo, pak se cítí opuštěný. Ale pojďme se zeptat, pane Voldřichu, jak to na vás působí, když pořád slyšíte musíte být s rodinou, pospolu a teď vy nemáte být s kým.

osoba
--------------------
Jo, já rodiče už nemám. To je jedna věc. A měl jsem dva sourozence, který zemřeli, takže nemám s kým to slavit.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a je vám nepříjemný ten tlak, víte jako to, že nemáme být sami.

osoba
--------------------
Ne, protože mám přátele, s kterýma jsem a žiju s nima.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale přesto, tak vy tedy máte skvělou filozofii, pak si musíme popovídat po skončení. Pane doktore, ale pojďme, co ti občané, kteří opravdu jim osud připravil to, že opravdu jsou sami. Tak co mají dělat, a teď ten tlak, nesmíte bejt sami, rodina. Ježiš pane Bože být sám na Štědrý večer? Si člověk přijde jak vyvrhel.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Řeknu příklad, teďka byli u mě dva občané... Počkejte, počkejte. Teďka byli u mě dva občané, kteří se rozvedli a tyhle ti dva občané prostě musí slavit Vánoce odděleně. To znamená táta slaví jindy a matka slaví jindy a teďka s těma dětma, jak to daj dohromady. A ten muž tam opravdu brečel u mě, že prostě nebude moct bejt s těmi dětmi na Štědrý den. A já vždycky říkám těmhle lidem, vzpomeňte si na ty staročeský zvyky, že když byly Vánoce a štědrovečerní večeře, tak pro tyhle ty naprosto ztracený lidi se vždycky tady takhle do toho čela toho stolu dal prázdnej talíř a když šel nějakej žebrák okolo, nebo nějakej chudej nebo člověk, kterej byl bez nikoho, tak mu řekli, pojď tady si s námi seď a buď tady s námi. A tady ten aspekt Vánoc,kde se přizívali do tý rodiny lidi z venku tak, aby právě nikdo o Vánocích nebyl sám a nikdo o Vánocích neměl hlad, tak ne tohle jsme zapomněli. My nezveme lidi jako je pan Voldřich, abysme mu řekli: pane Voldřichu, přijďte k nám na štědrovečerní večeři, ale před těma 200 - 300 lety se to dělalo, aspoň teda nekecám, doufám, jo. A já bych říkal, pojďme si na tohle to vzpomenout, těch singlů máme tady spoustu. Máme tady spoustu lidí, který jsou rozvedení. Lidi, který jsou ovdovělí a tak dále. Pojďme ty lidi přizvat tak, aby na Vánoce ty lidi, který jsou rozumní a nekonfliktní tak, aby nebyli sami. A stejně tak, když máte třeba po rozvodu, spousta lidí se rozvede nebo rozejdou se v listopadu a ty Vánoce jsou po tom šílený. To znamená první Vánoce sám po 12 letech v době, kdy jsem myslel, že už budu mít rodinu, děti a tak dále a najednou nic. To znamená vždycky je třeba tady prázdné zaplnit tím, že ty lidi přizveme do těch rodin, kde to jde.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, prosím.

osoba
--------------------
Já na to navážu na tohle téma, protože to osobně znám. Teď v tuhle chvíli už ne, ale před několika lety to znám, protože jsem se rozvedl a syna jsem měl ne u sebe, ale u matky. A pro tyhle lidi, což je ohromný množství, protože rozvodů je zhruba 50 % manželství se rozpadá, to znamená bavíme se o polovině obyvatelstva, tak polovina obyvatelstva bohužel musí slavit nebo velká část obyvatelstva bohužel musí slavit svátky bez svých nejbližších, to jest bez svých dětí. Bohužel stát se k tomu staví velmi negativně, velmi špatně a běžným zvykem je, že vlastně jsou výhradně u matky během Vánoc, během Štědrýho dne a u otců jsou až po svátcích. Není to spravedlivý, není to správný, ovšem soudy mají bohužel takovouhle praxi.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, my tady máme paní Fedorkovou, prosím, vy jste říkala, že to není pravda.

osoba
--------------------
To není pravda, totiž to, my to máme soudem daný a já jsem s tím souhlasila, čas Vánoc se tráví vlastně děti u táty a část Vánoc u mě. Je to sice jakoby hodně složitý, ale prostě tak to je.

osoba
--------------------
To oceňuju, to je velmi krásný gesto, na druhou stranu drtivá většina nebo velký množství otců to takhle bohužel nemá. Což se můžeme jednoho ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale pak je dotaz, když by to zase měli otcové, tak co ty matky.

osoba
--------------------
Podle mého názoru by se ty Vánoce měly střídat.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ono se to většinou střídá.

osoba
--------------------
Většinou ne.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, dobře, ale pojďme, cítíte se opět nějak pod tlakem? Třeba pan Papazian, by nám mohl říci. Protože je otázka, kdyby nebyl vyvíjen takový společenský tlak, že na Štědrý den nemá být nikdo sám, jestli by třeba ten váš klient, pane doktore, plakal? Na ten Štědrý den, když pak syna bude mít třeba 25.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Já jsem jim doporučoval, aby aspoň na ten Štědrej večer nebo na ten Štědrej den si řekli čo bolo, to bolo, teďka se budeme chovat jako sousedi nebudeme dneska vytahovat ty zbraně a uděláme s těmi dětmi ten Štědrej večer nebo to štědré odpoledne, pozdní odpoledne společně. A potom se zase rozejdeme. Dyť by to taky mohli, i když se rozvedli, tak si nemusí říkat, že jsou pitomci každej den, ne? Můžou si to nechat na všechny dny kromě toho Štědrýho dne. A ono je to těžký se přesvědčit si neříkat, jo, tyhle ty věci.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, prosím, vy jste chtěla reagovat. Víc ten mikrofon k ústům, tak.

osoba
--------------------
Já jsem za to, že tu komunikaci vlastně je třeba zlepšovat. Mezi těma rodičema. Ale zase můj partner má novou rodinu, jak to zkloubit? Jako já teda mám ještě problém s tím, že dětem fakt dávám jeden dárek plus jeden společný. A šetřím na to, dá se říct, celej rok, jo a nikdy nemůžu počítat s tím, že mi někdy ty peníze přijdou od toho partnera, jo. Některé ženy teda, promiňte, s tím nezůstávaj vůbec jako ani aliment prostě neuviděj třeba roky, jo. Jak s tím partnerem potom mají navázat ten dobrej kontakt, jo. Naštěstí, existujou nějaký organizace tady v Čechách, který vlastně pomáhaj těm ženám.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Prosím vás, já chápu, že tohle to jsou vždycky strašně složitý otázky. Ale za to, za co já bojuju, je naučme se jeden den v roce držet jazyk za zuby. Jeden den v roce. Je to těžký. No.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vy jste řekl paní Fedorkové, jaksi slyšela jste, že otec už má jinou rodinu, je vidět na paní Fedorkové, vidíte, málem se tady rozplakala, paní Federková nebojte, nejste sama. To prožívá hodně žen.

osoba
--------------------
Já se tedy teďko teda domluvím, jo, ale...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale tady máme matku. Máme zde i otce, jistě za chvíli bude mluvit pan Papazian, ale paní Fedorková, řekněte, pro vás třeba Vánoce jsou tak těžké, musíte tedy vlastně jste sama na ten dárek, musíte to zajistit. Vy dokonce jste si třeba i našla brigádu, abyste to měla jako nejen kvůli penězům, ale aby vám to lépe uteklo, abyste si neuvědomila tu bolest, kterou prožíváte.

osoba
--------------------
Jo, jednou vlastně se stalo to, že jak jsme měli ty Vánoce, tak jsem nechala třeba o Vánocích až úplně jako s ním a vzala jsem si je toho 27., takže ten veškerej čas jsem si vyplnila brigádou nebo prostě jsem šla někde, kde bych nebyla sama, abych na to zapomněla. To myslím si, že dělají jakoby i muži teda, aby nebyli sami, tak jdou někde kde je příjemné prostředí nebo za rodinou, jo.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pak jsme u toho, pane vikáři, víte, ten význam těch Vánoc, jestli naopak pro některou skupinu lidí není zatěžující a stresující, že vlastně chtějí na to zapomenout, jo, radši hledají nějaké aktivity, to asi by neměl být ten význam.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Ono je to asi tak, jak žijeme celý rok, tak víceméně žijeme i oslavy a žijeme třeba i Vánoce, protože pokud žijeme v nějaké rodině, která se rozpadla, no tak třeba neslavíme společně narozeniny, svátky, prostě přestali jsme určitý rozměr svého života vnímat jako důležitý, no a pak i ty Vánoce samozřejmě mohou být o to bolestnější, protože toužíme po něčem, co vlastně celý rok nemáme a ani na ty Vánoce to neprožijeme. Proto jsem říkal, že je tak důležité, aby dneska jsme my lidé tohoto světa konzumního, ve kterém žijeme a možná uspěchaného, vědomě dávali dostatek času pro vztahy se svými nejbližšími. V rodině to budou manželka, manžel, děti, ale vědomě, to znamená rozhodnout se pro to, existuje taková zajímavá kniha, nedávno vyšla, od jednoho amerického autora /nesrozumitelné/ a ta se jmenuje 7 základních kroků pro šťastnou spokojenou rodinu. A celá ta kniha vlastně mluví o tomto. Věnovat investici časovou do svých nejbližších, a to je to, co asi tady můžeme připomenout, když začneme zaobírat rodinami,které se rozpadly.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je vlastně pravda, že vlastně se nám tradičně nebo vůbec rodina se nám rozpadá, vazby se nám rozpadají a potom na ty Vánoce vlastně ty rodiny neexistující těžko mohou to splňovat. Pan Vaněk, chtěl reagovat?

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Ne, ne, nechtěl. Protože to je pořád mimo realitu tady to povídání pana vikáře.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je mimo realitu, ale tohle je hezké, ne? Rodina a řekněte jako ateistovi není...

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Skutečnej život je, vypadá ale úplně jinak. To je teorie, já nevím jakou má pan vikář rodinu, kolik má dětí a ženu.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale řekněte, co si myslíte, že je nejdůležitější v životě. Podle vás?

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Spokojenost.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to docílí člověk i sám, když třeba ubližuje druhým, víte, když třeba ...

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Ne, ne, ne.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslela, že řeknete v návaznosti na to...

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Ke spokojenosti stačí takhle maličko.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale já myslela rodina. Není rodina nejvíc?

Antonín VANĚK, ateista z Břeclavi, spolek Ateisté ČR
--------------------
Je. Ale víte, jak těžko se to někdy udržuje pohromadě?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to těžko, já to vím, náhodou. Ano. Tak pane doktore, jenom ještě já bych se vrátila k těm obchodníkům, ano, také nás poučte, prosím, vy jste řekl, že jsme permanentní obětí triků obchodníků a o Vánocích je to nejmarkantnější. Tak, abychom tomu mohli lépe odolávat a věnovat se té rodině, jo, a tomu. Jaké jsou ty nejmarkantnější triky?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
No, tak třeba když půjdete do hypermarketu, tak tam v dnešních dnech se poline hudba, koledy budou hrát, budou tam barevná světýlka, stromečky, a to vám má vlastně dát zapomenout na to, že jste v obchodě a máte si jako připadat, že jste v nějakém ráji, kde je všechno zadarmo a takhle budete házet v tom rauši v tom ukojení ty věci do toho koše. Ale na to je psychologický výzkum. Říká se tomu depletace ega, kdy ta mysl je zaměstnána něčím úplně jiným a teď v té krásné pohádkové představě těch Vánoc a myslí si, že jednou do roku, tak si mohu vyhodit z kopýtka a ten obchodník přesně toto dělá. Ale vy, kdybyste vlastnila ten hypermaket, tak budete dělat úplně to samé, protože byste chtěla mít větší výnos, já proti tomu nic nemám, ale stále tady existuje možnost podívejme se, tamhle na pána, který je v té 4% menšině těch lidí, kteří neslaví Vánoce a on je úplně spokojený i když ty Vánoce neslaví. Nám nikdo nepřikazuje naštěstí, je to naše rozhodnutí.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebo mě napadlo, chodit po nákupních centrech se sluchátky v uších s rockovou hudbou nebo metalovou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
Musíme si uvědomit to, že když vejdeme do hypermarketu, že jsme opravdu na každém našem kroku permanentně manipulováni. Ano, abychom si toho nakoupili co nejvíc a co nejvíc zbytečností, které vůbec nepotřebujeme. Ale to je přirozené chování, ale to nelze svádět na Vánoce, prosím vás. To se odehrává celý rok, akorát o Vánocích je to nejviditelnější a nejmarkantnější.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, budete, ale že prý ještě na to si dejte, milí diváci pozor, když nám v obchodě nenápadně podstrkují vůni jedlí, jedle, a skořice tak na to je opravdu výzkum, představte si, jak cítíte jedly a skořici a víc utrácíte a nepřemýšlíte, pozor na to. Prosím, pane doktore.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Je to tady řečený hezky, ale jeden úkol rodičů je chodit po nákupním středisku a ukazovat: pozor tamhle ty tě jdou odrbat, tyhle ty tě chtěj okrást, pozor seš tady v nebezpečném prostoru, kterej tě vůbec nemá rád a chce tě jenom odrbat o peníze. To znamená, jako když jde člověk po poušti, kde jsou hadi, štíři a jako prostě zlí lvové, tak rodiče by měli varovat děti před tím, že reklama není projev lidí, který je mají rádi, ale naopak lidi, který je jdou odrbat a ublížit jim. A musí se na ně člověk připravit.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom, Czech Fund
--------------------
No, já bych to takhle černě neviděl, protože jak říkal pan Vondruška. Pan Vondruška říkal, že kdyby nebylo Vánoc, tak asi by vzniklo o dost méně krásných knih třeba i tady pana Vondrušky. Ty spisovatelé píšou knihy, které se prodávají hlavně na Vánoce a často to jsou krásné knihy. To není jenom tak, že by nás chtěl někdo okrádat, ale je to i o tom, že prostě vzniká i spoustu záslužných věcí.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Pane Kovando, máte naprostou pravdu. Kromě knížek pana Vondrušky ty jsou v pořádku, ale všechno ostatní ne.

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Vy si myslíte, že středověký jarmark vypadal jinak? Vždyť to bylo naprosto stejné. Tam se lidem vnucovaly falešný ostatky různý věci, o kterých se tvrdily, že jsou módní a že bez nich prostě nemohou existovat. To je starý jako lidstvo samo, akorát že člověk samozřejmě musí být natolik odpovědný, aby byl vůči tomu resistentní.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
No, ale já říkám trénujte děti, děti musíme trénovat, aby ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pan Papazián.

osoba
--------------------
Já souhlasím s tím, že kdo chce nakupovat, ať nakupuje. Kdo nechce nakupovat ať nenakupuje, je spokojený. Kdo chce trávit Vánoce sám a je spokojený ať je tráví sám, nicméně je pravda, že v našich podmínkách, v našem prostředí se berou Vánoce jako svátky rodiny a tak si přeju, abychom se povzbudili v tom, k určité velkorysosti, velkodušnosti a skutečně mnoho rodičů i prarodičů trápí, že děti se neozvou, děti nenavštíví rodiče nebo prarodiče, když rodič volá nebo prarodič neberou to. Tak, to je smutné a já si přeju, aby se toto změnilo. Je pravda, co tady říkal i kolega, že bohužel tomu zapříčiňujou třeba i soudy, třeba jak rozhodujou v době rozvodu a po rozvodu, přesto, že tady je nález Ústavního soudu, že tyto svátky nejenom tedy Štědrý den, ale i další státní svátky mají půl na půl, mají se střídat, ale ty soudy okresní a odvolací, to prostě nerespektují a opravdu jeden rodič má často výsadní ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale měli jsme, já tady musím opět citovat paní Fedorkovou, je to skutečně případ od případu. Paní Krivoňáková, vy jste chtěla reagovat?

Božena KRIVOŇÁKOVÁ, praktikující katolička z Prahy
--------------------
No, právě, já bych s dovolením svůj názor řekla ten, že právě z těch tragédií, z toho všeho nemám na dárky a tak dále a tak dále, pořád kolem dárků, pořád všeho. I tady paní ano, má problém, to znamená, jasné je to, že Vánoce nejsou o dárcích. Nemám na ten dárek, dárek je z lásky. Pan Ježíš přišel pro to, že hlásal dobro, lásku, miloval lidi, rodinu ano, tudíž z lásky, že tě miluji, dám ti květinku nebo já nevím, malinký korálek, já tě miluji. To stačí, ano. Nevšímat si těch velkých prostě lákadel zbytečně utrácet, brát půjčky a to. Nemáte na to, omlouvám se, nekoupím. Vysvětlím dětem, ano.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale paní Fedorková říkala právě, že dětem dává po jednom dárku a jeden společný jo a jenom vám chci říci, že zase opět je tady ten tlak třeba i mezi dětmi ve školách a podobně, že se pak chlubí, kdo kolik dostal dárků, jo.

Božena KRIVOŇÁKOVÁ, praktikující katolička z Prahy
--------------------
A to je špatné, to je něco právě...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mně je moc líto paní Fedorkový, protože paní Fedorková vy máte slzy v očích, ale já vás opravdu chci povzbudit. Nejste v tom sama. A opravdu řada žen právě, kterým třeba muži neplatí výživné, tak opravdu je všechno na nich. Nejen obstarání domácnosti, zajištění dárků a takové ženy jsou velmi silné, protože opravdu je to pouze na nich. Pro vyváženost, zde pro unii otců, také se najdou ženy, které neplatí výživné mužům. Ano, tak vážení, ale když už jsme nastínili ty ženy, tak jde o to, zda ženy mají o Vánocích rovnoprávné postavení. Víte? Kdo tady vaří, pane vikáři? Kdo vaří? Kdo peče? Kdo uklízí?

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Říkám, kdo to umí.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to není rovnoprávnost tohle. My jsme v 21. století.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Třeba jaké cukroví vy děláte?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Já rohlíčky neumím.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Já to taky neumím. A vy to umíte.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Já bych moh dělat jenom medvědí tlapy.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale to je mužská výmluva, víte. Pojďme k tomu, protože takto...

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
No, tak u nás v rodině, třeba když jsem byl dítě, tak tatínek měl své cukroví, které dělal jenom tatínek, třeba oříškové. Maminka dělala zase jiné, že jo. Každý to měl, tatínek strojil stromeček. Maminka dělala rybu, tatínek jí zabije, maminka jí smažila.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
Taky smažím rybu. Tři jsem zabil dokonce.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No vy jste, opravdu, vy pane doktore snad opravdu zastáváte mužskou roli v té rodně. To jsem ...

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
--------------------
No, žena to nechce vraždit, no.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pojďme k tomu, že opravdu na ty ženy v tom se jistě všichni shodneme, je toho více než na muže, ženy jsou, musí pracovat, chodit do práce, do toho pečou, vaří. Paní Mírová, co vy třeba tomu říkáte? Jo, jako žena? Ne, jak radši nic, jako. Buďte statečná žena. Řekněte to. Myslíte si, že si to ty ženy dělají samy nebo je to tlak té společnosti, že musíme dokonale uklizeno X cukroví.

osoba
--------------------
No, myslím si, že si to trošku dělaj samy. Protože, já nevím, v dnešní době, uspěchané době, si myslím, že by měly mít víc času třeba na děti, třeba s nima radši jít na procházku než mít upečeno deset druhů cukroví a víc se prostě, aby se stmelila víc ta rodina hlavně o svátcích teda, si myslím.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to jídlo nebo to naklizeno, že vlastně ženy pane vikáři, to byste mohl říct, ty ženy tedy nechcete, aby o svátcích bylo teda naklizeno. Nemusí být? To postavení ženy mě zajímá.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Aby padly jako mrtvé. To nechci, ano. Podívejte se, to záleží jak rodina. Jestli v rodině musí všechno dělat maminka, tak to není asi moc dobré, ne. Třeba uklízet můžou i děti.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale já myslím, že nejlepší rada by byla, že se uklízet nemusí. Je lepší uklízet v duši...

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
No, tak někde se taky nemusí uklízet.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale v duši, v duši, jo. Ale pane doktore, ještě nám řekněte, co se týče třeba té stravy, tak co takový kapr? Jo? Proč jíme kapra?

Vlastimil VONDRUŠKA, historik a spisovatel
--------------------
Kapr, to je takový evergreen asi vánočního vyprávění. No, kapr byl od středověku postním jídlem. A protože až do baroka naši předkové slavili Vánoce jako svátky hojnosti, museli se jíst tučná jídla, peklo se a tak dále, pokud samozřejmě měli suroviny, takže prostě kapr na vánoční stůl nepatřil. Ještě v 18. století byl považován za jídlo postní a tudíž proč bychom ho jedli na Štědrý den, když se chceme na Štědrý den dobře najíst. Takže kapr se začal objevovat až někdy, řekněme v 19. století v měšťanské společnosti, ale takovým jaksi velkým průlomem do jeho přijetí na vánoční stůl byla první světová válka, kdy byl nedostatek masa, a v rámci přídělového systému rakouskouherské mocnářství opatřilo spoustu kaprů pro lidi a ty se tehdy jaksi dostali, takže lidé měli na vánočních stolech kapry. A stala se z toho móda. Nicméně ještě za první republiky, znám případ, kdy na Hané, vyprávěla mi jedna pamětnice, její otec tam měl statek a chtěl být moderní, takže upekl své čeledi kapry. A oni je odnesli na hnojiště a tam je vyházeli, protože na Vánoce mají nárok se pořádně najíst a chtěli řízky.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane vikáři, my budeme muset končit. Já bych vás poprosila úplně závěrem, kdybyste když už tady máme takovou vzácnou návštěvu, biskupský vikář a papežský konzul, kdybyste mohl divákům říct, víte, co je tedy na těch Vánocích nejdůležitější nebo na co by měli nejvíce myslet?

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Vánoce jsou určitě tedy oslavou narozenin Ježíše Krista a proto je slavme tak, jako slavíme narozeniny v našich rodinách.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, pokud jsme ateisté, třeba jo. Tak i pro ateisty, bych prosila.

Jan BALÍK, biskupský vikář, papežský konzul pro laiky, rodinu a život
--------------------
Tak je slavme tak, jako slavíme narozeniny svoje nebo svých nebo druhých nebo Járy Cimrmana. Ne, protože tak, jak tady padl mnohokrát, tak Vánoce jsou opravdu o lásce a láska se neměří drahými dárky, ale spíš kvalitou vztahů a ty můžeme zlepšovat vždycky. Tak to přeju sobě i všem divákům.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Milí diváci, příští týden se neuvidíme. Už budete zaneprázdněni vánočními přípravami. My se uvidíme v lednu. 10. Ledna, ale už se můžete hlásit na téma. Začneme výročím, víte, že 1. ledna máme výročí vzniku nebo rozpadu Československa, vznikly naše země. Rozpad Československa. Způsobila to, podle vás touha po moci jednotlivců a nebo to bylo nevyhnutelné? Kdo za federace na koho doplácel. Získali jsme rozchodem více my Češi a nebo nás Slováci předběhli? Přihlašte se na telefonu 261 137 766 nebo na e-mailu mateslovo@ceskatelevize.cz. Milí diváci, já vám děkuji, přeji vám zejména pohodu, zdraví, vnitřní spokojenost a aby vás politici nezlobili, nerozčilovali a naopak sloužili vám a ne sobě. A v lednu vy už víte, že já na vás myslím, těším se na vás a že ve čtvrtek máte slovo. Děkuju, na shledanou.


Zdanění církevních náhrad

13.12.2018 - ČT 1 (19:00 Události)

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Až na počtvrté se podařilo poslancům poslat do třetího čtení zákon, který počítá se zdaněním náhrad ve věci církevních restitucí. Návrh KSČM kritizuje hlavně pravicová opozice. Upozorňuje na to, že zákon o majetkovém vyrovnání napravil křivdy spáchané komunistickým režimem po únoru 1948. Příznivci komunistického návrhu zase poukazují na údajné nadhodnocení náhrad i na nesplnění slibů, že se církve nebudou o další majetek soudit.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka
--------------------
Téměř půl hodiny trvalo poslancům, než schválili program mimořádného jednání.

Ondřej BENEŠÍK, místopředseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
--------------------
Sněmovna se zabývá starým evergreenem, který stejně Ústavní soud podle mého názoru shodí, a tisíce lidí jsou na dálnici a nemůžou se dostat tam, kam potřebují.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/
--------------------
Možná ty opravy mohly být dávno hotové, kdyby ty prostředky, které se věnovaly na takzvané církevní restituce, mohly být věnovány právě do obnovy, údržby a výstavby dálnic.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí, místopředseda sněmovny /SPD/
--------------------
Žádáme to, co je naprosto logické a normální, zdůvodnění oprávněnosti výše konkrétních finančních náhrad a jejich zdanění tak, jako je tomu u každého jiného příjmu v České republice.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka
--------------------
Do debaty se během 5 hodin zapojily desítky poslanců, nejčastěji komunisté s pravicovou opozicí.

Miroslav GREBENÍČEK, poslanec /KSČM/
--------------------
Žádná jiná země neobdarovala církve tak štědře jako převážně ateistická ČR.

Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
--------------------
Řešíme, jestli toho okradeného ještě jednou tedy na něj zaklekneme a pěkně mu to zdaníme, tak jestli vám to nepřijde jako lumpárna, tak nám tedy určitě ano.

Lubomír ZAORÁLEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Vůči minulosti, vůči historii nejste schopni nastolit spravedlnost, nejste schopni provést vyrovnání.

Pavla GOLASOWSKÁ, poslankyně /KDU-ČSL/
--------------------
Záměrem církve není majetek zdefraudovat, jak tomu bylo za dob socialismu, ale naopak naložit s ním k užitku všech, věřících i nevěřících.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka
--------------------
A mimořádná byla schůze i v tom, že na ní poslanci diskutovali o zákoně, který je ve druhém čtení, během něj se ale normy neschvalují, pouze poslanci podávají pozměňovací návrhy, jenže během řádné schůze se druhé čtení už třikrát nepodařilo dokončit i proto komunisté požádali o svolání schůze mimořádné. Právě zdanění církevních restitucí byl jeden z jejich požadavků, aby podpořili vznik menšinové vlády ANO a ČSSD. Komunisté spočítali, že by tak stát mohl ročně zpět získat 380 milionů korun, podle současného zákona získají církve majetek za zhruba 75 miliard korun a za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, pak náhradu ve výši 59 miliard.

Antonín STANĚK, ministr kultury /ČSSD/
--------------------
Aby tyto finanční prostředky šly do rozpočtu ministerstva kultury, klidně na samostatný účet, a byly by z nich hrazeny rekonstrukce a obnova památek.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka
--------------------
Finální schvalování čeká poslance v lednu. Ministr počítá s tím, že pokud zákon Parlamentem projde, skončí u soudu.

Stanislav PŘIBYL, generální sekretář, Česká biskupská konference
--------------------
Náhrada se nemá zdaňovat, nikde v žádné jiné oblasti se nezdaňuje, odškodnění se nezdaňuje.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka
--------------------
Na Ústavní soud by se totiž obrátily církve, které normu už měsíce kritizují. Štěpánka Martanová, Česká televize.


Host: FILIP Vojtěch; předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/

13.12.2018 - ČT 24 (18:25 Interview ČT24)

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Komunisti už nechtěli čekat, až se dostane na řadu jejich návrh na zdanění peněžních náhrad, které od roku 2013 dostávají církevní společnosti za majetek, o který přišly během komunistické vlády v Československu. Proto prosadili mimořádnou schůzi sněmovny, která byla dnes a v lednu by se mohl návrh definitivně schvalovat. Tedy na úrovni sněmovny. Je to podmínka pro to, aby komunisti i dál podporovali vládu Andreje Babiše? Proč náhradám za nevrácený majetek říkají dar? A jsou náhrady přemrštěné? Téma pro Interview ČT 24 předsedu Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěcha Filipa. Dobrý večer, pane předsedo, vítám vás v Interview.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Dobrý večer, děkuji za pozvání.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Už jsem zmínil, že o finančních náhradách pro církevní společnosti se v Poslanecké sněmovně debatovalo dnes. Pojďme si část té debaty teď ukázat.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Proboha, je těsná vláda, která měla omylem v tu dobu většinu něco dala. Celý státní aparát pracoval na tom, aby to dokázali nějak právně pošramotit, aby to mohli obhájit také do budoucna.

Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
--------------------
Někdo někomu něco ukradl. Ještě mu to devastoval, ničil, plundroval. Po mnoha letech došlo k nápravě, k vrácení. My tady teď řešíme, jestli toho okradeného, kterému se naštěstí alespoň něco vrátilo, byť v hrozném stavu, tak ještě jednou na něj zaklekneme a mu to pěkně zdaníme.

Miroslav GREBENÍČEK, poslanec /KSČM/
--------------------
A tak církve a peníze jsou opět vnímány jako nerozlučný tandem.

Marek BENDA, poslanec /ODS/
--------------------
Budeme tady poslouchat vystoupení jednoho komunisty za druhým. Který nám kážou o tom, jak je třeba ty zlé církev zbavit majetku. Bolševici to přece umíme dávno. My jim ten majetek prostě sebereme.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane předsedo, už to umíte dávno, takže to bude pokračovat, jak říkal pan poslanec Benda?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Já si myslím, že ta vaše reportáž ráno byla asi lepší než ten přehled těchto vystoupení.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale je to vypovídající. To jsou argumenty, které tam padly.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ty argumenty tam padly, ale já chci jenom říct, že...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže to je v pořádku?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
My jsme čekali dlouho. Tisk má číslo 38, je ještě z loňského roku. Když prošel prvním čtením, čekali jsme v podstatě tři čtvrtě roku na to, až se to druhé čtení dostane na řadu. Čekali jsme jednu schůzi, druhou schůzi, třetí schůzi.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ono to někam spěchá?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Samozřejmě. Legislativní proces trvá běžně půl roku. My už jsme rok poté, co byl zákon předložen.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No, proto se ptám, tady je nějaké prodlení? Tak to bude prostě za rok.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Tak akorát zase jeden rok se nezdaní. To je celé. Čili někomu jde o to, aby ty prostředky, které jsou vydávány ze státního rozpočtu, tak se prostě nedanily. Přitom ta dohoda původní, i u tohoto zákona, když přišel do prvního čtení, byla se zdaněním. To připomínám. Když si vezmu rok 2011/201 ta debata o tom, že finanční náhrada bude daněná, to existovalo.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Je tady argument, že to je náhrada. Náhrada za něco, co bylo sebráno.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Pane redaktore. Když vy, já jsem to říkal ve sněmovně, rozbijete auto, budete mít náhradu z pojištění, tak také to bude váš příjem, který zdaňujete.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Výplata z pojistky se zdaňuje?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Samozřejmě. Já to řeknu na příkladu, abych nikoho neurazil. Povodně 2002. Manželce to vyplavilo celou ordinaci a samozřejmě ta finanční náhrada, to byl zdanitelný příjem.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pojistku si ale platíme.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. Pojistku si platí a je jejím nákladem, a to plnění z té pojistky bylo zdanitelné plnění. Ten stát to zdanil. A přesto, že nemohla ordinovat, byla po povodních, musela ordinaci vyklidit, tak přesto musela to danit. Podívejte se na zdanění náhrad fyzickým osobám. Když bylo výslužné policii a vojákům, tak také to Kalousek zdanil.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Není tohle to ale jiný případ? Tady se ale po roce 48. stalo něco, co se podle zákonů stát nemělo. Byla to křivda. Ten zákon to jako křivdu hodnotí.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. To nezpochybňuji.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Křivda se uvádí v rámci možností na nějakou správnou míru. Toto se to má danit?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. Ano.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To jsou slova ze zákona, že to je křivda.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Já to nezpochybňuji.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Vy zpochybňujete, že to byla křivda?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Já jsem přesvědčen, že ta náhrada představuje i náhradu majetku, který nikdy církev nevlastnila. Já nezpochybňuji tu část majetku, kterou církev měla ve vlastnictví, protože jí získala darem, protože jí získala například tím, že něco nakoupila. Ale není pravda, není pravda, že všechen majetek byl majetkem církve. Největší zestátnění majetku všech církví provedl Josef II. Od té doby platilo, že církev je pouze správce majetku. Získávala majetek až později. Vrťme se do první republiky, vraťme se do modu vivendi. To znamená, že církev spravuje veřejný majetek. Ten majetek byl prohlášen za veřejný za první republiky a od té doby platila dohoda mezi církvemi a státem. Také Masaryk byl iniciátorem založení československé církve husitské, protože katolická církev nikdy nebyla národní církev. Abychom si rozuměli. Dohoda byla o tom, že počet církevních hodnostářů se dohaduje se státem. A stát platí mzdy církvím.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No ano, tak bylo celá léta, ale zpátky k tomu vlastnictví. Marek Benda ve sněmovně přece argumentuje tím, že už když se nejen tento zákon projednával, ale i ty návrhy, které byli i předtím, návrhy na vyřešení té záležitosti, tak ve sněmovně byla komise, která odpovídala na otázky, zdali církev byla vlastníkem. I za první republiky byl menšinový názor, že by církev nebyla vlastník. Tvrdí Marek Benda.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
To není pravda. No, to tvrdí Marek Benda. Já bych mohl vzít práci profesora Pavlíčka, který podle mého soudu zná lépe právo než Marek Benda a ten přesně popisuje, že to bylo veřejné vlastnictví, které měla církev většinou ve zprávě. Nezpochybňuji, že dostali darem to nebo ono. To vůbec nezpochybňuji. Mohl bych mluvit o tom, jakým způsobem se vyrovnávaly majetky, které církev měla, které byly obcí. A také obce restituovaly, protože ten blokační paragraf v zákoně o půdě, se týkal obcí a církví. A ty obce potom mohly restituovat podle zákonu z roku 1990 majetek, který vlastně k 1. 1. 49. Mohl bych uvádět konkrétní příklady. Jako advokát jsem zastupoval takové obce, které se domáhaly vydání majetku. Který například v roce 33 koupily třeba v rámci pozemkové první reformy. To je realita. Já to znám právně velmi dobře. Mě o tom nemusíme přesvědčovat. Tady jde o to, že jestliže došlo k tomuto zákonu a my říkáme, že ta náhrada se daní. To není nic nenormálního, to opravdu většina příjmů se daní. Proč by někdo měl mít nezdaněný příjem?

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Vy jste mi mimochodem neodpověděl na takovou tu mojí mezi otázku. Jestli to byla křivda v 48., jestli to vnímáte jako křivdu.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Já jsem přesvědčen, že tam byly věci po právu. Ale také křivdy, i protiprávní. Mohl bych říct, že výčtovým zákonem, ne tímto zákonem, získala majetky cisterciácké opatství ve vyšším Brodě. A já bych musel připomínat zastřelené četníky v září 38.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Jak to souvisí s majetkem?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Samozřejmě, protože to vyvlastnění nebylo po 25. únoru 48. Musíme si taky připomenout...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Počkejte, teď mluvíte ale o výčtovém zákonu. Ne o tomto zákonu. Pojďme se vrátit ke zákonům o zdanění.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Já jenom říkám, že v jste připomněl správnou věc, že tam byla komise, která se bavila o tom, jakým způsobem to vyrovnat. Odblokovat. Ten blokační paragraf v zákoně o půdě. A také to padlo v rozpravě, bylo, že se zřídí se fond. Kam se ty majetky, protože nebylo jasné...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Počkejte pane předsedo.To bylo zavrženo. Pojďme se věnovat tomu, co tedy zaprvé platí a zadruhé, co navrhujete vy.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
A my navrhujeme zdanění finančního příjmu. Proč ho navrhujeme? Protože řekl to správně ministr kultury. Když řekl, že ne že se stáhly žaloby proti státu, ale těch žalob církev podává daleko více, přesto že dostává za ty majetky finanční náhradu.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Co je v právním státě špatného na tom, že když si někdo myslí, že má něco dostat, že ten majetek je jeho a ten majetek nedostane, tak se obrátí na soud.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Protože uznal, že stát vydá majetky, které vydat může a za ty, které nevydává, bude dávat finanční náhradu. Jestliže přijímám finanční náhradu, jak mohu požadovat k tomu vydání dalšího majetku, který je zastavěn?

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Toho samého majetku?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Toho samého.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tak se potom vrátí finanční náhrada?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Jo a on jí někdo vrací? O tom já nic nevím.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Soud už někdy rozhodl, že se majetek vydá?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. Doufám, že se rozhodne Ústavní soud jinak. Například Rybářství Třeboň. V rámci privatizace privatizovalo všechen majetek, který byl tehdy ve správě státního podniku.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pojďme k těm církvím.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Církve žalovaly vydání šesti rybníků. Jak může stát vyplácet náhradu za to, co mu vyplatilo Rybářství Třeboň, soukromá právnická osoba. Jako, dyť je to zpochybnění privatizace. Toho samotného aktu. Vláda si nechá..

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Počkejte. Tomu nerozumím. Rybářství Třeboň muselo vydat rybníky církvím?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. Ano. Přestože si je koupilo, zaplatilo to. Je to soukromá právnická akciová společnost v českém právním řádu. Funguje. Platí daně. Není to privatizační tunel.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Toto ale přece není to, co řeší tento zákon.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ale řeší. Ten zákon říká, že se dává finanční náhrada za to, co nelze vydat.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Nelze vydat, protože to je ve veřejné správně nebo intravilánu obcí, protože to je ...

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ne. Protože to vlastně někdo jiný. Protože to někdo jiný.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Někdo jiný soukromý?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano, soukromý. Ten kdo může být žalován církvemi, tak je pouze stát a veřejný sektor, obce.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Stát se žádá o vydání.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano, žádá o vydání a když nevydá, tak může být žalován stát. Ale fyzické osoby jsou vyloučeny. Proč je tedy žalují? Jako myslíte si, že osmdesátiletá paní, která má postavený domek na lipenském jezeře, 11 let tam bydlí, tak když dostane žalobu, aby vydala pozemek pod tím domem státu, aby mohla získat církev, že se cítí komfortně? Že není poškozená, že to není křivda na té osmdesátileté paní?

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Jak tento problém vyřeší to zdanění?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Minimálně vytvoří tlak na to, aby případné další náhrady nebo to, co budeme muset odškodňovat, ty lidi, kteří prohrají ten spor, protože ti lidé budou říkat, stát se k nám zachoval nemravně.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Vy říkáte, že církve žalují stát. Soukromé osoby v neoprávněných případech. Já se ptám, jak ty to podle vás neoprávněné žaloby vyřeší daně? To ty žaloby nezruší.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Doufám, že zruší.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ne, to zdanění.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
No, doufejme že zruší. Že dojde k nové dohodě. K narovnání té dohody a že se vrátíme se k tomu původnímu, co mezitím státem a církvemi se dohodlo. Že ty žaloby nebudou, že je stáhnou. Představte si, fyzická osoba, jestli ta stará paní nebo holandská rodina, ty dva případy znám z toho Lipna velmi důvěrně, protože celý ten spis znám stejně tak, jako znám spis Rybářství Třeboň. Budou říkat, vy jste nás poškodili a podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou špatným úředním postupem, tak budou chtít náhradu. Z čeho ten stát to má platit?

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Dobře, ale to, že vy zdaníte ty náhrady, které jsou i v pořádku, přece nevyřeší tento problém.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ale ty náhrady navíc jsou předražené.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Jak to?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
No, protože ta cena je stanovená způsobem, který ani dnes, šest let poté, cena za metr čtvereční zemědělské půdy nebo lesa.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale ta se vydala, ta půda, ta se neproplácí.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Za tu nevydanou.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To už ale dnes není zemědělská půda.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ale může být.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Když jsem sledoval Marka Bendu v naší Poslanecké sněmovně, tak ten o tom mluvil. Že to co je, aby byla a je zemědělská půda, tak se to vydalo. Tam se naplatí. Co byla zemědělská půda ale už není, tak za to se vyplácí náhrady. A ta půda má dnes jinou hodnotu.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
To má. Ale stejně tak měla jinou hodnotu pro fyzické osoby a restituenty. Tady je nerovnost mezi těmi fyzickými osobami a restituenty a právnickou osobou. To jsou církve a církevní organizace, které dostávají jinou náhradu. Proč máme respektovat, že jeden má právo na méně, druhý na více.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Bavíme se o stejném typu půdy?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. Zákon o půdě říká, jakým způsobem tu půdu budeme restituovat, jestli jí bude stát prodávat nebo ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale už je to třeba v intravilánu. Už je to něco jiného.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. Tím žalovaným je pozemkový fond nebo úřad pro zastupování majetkových práv státu. To jsou ti žalovaní. 2,5 tisíce žalob.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Abychom se vrátili zpátky do Poslanecké sněmovny. Máte vyjednanou podporu pro ten zákon? Bude v lednu v Poslanecké sněmovně schválen? Máte podporu také pro případné senátní veto?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. Jsem přesvědčen, že více než 101 hlasů získáme v každém případě. ,

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Proč jdete do zákona, o kterém i vládní legislativci říkají, že patrně skončí u Ústavního soudu. Někteří poslanci rovnou říkají, že to ústavní soud smete ze stolu.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Za prvé, pořád platí v České republice, že tento zákon nepřijalo téměř 80 % obyvatel naší země.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No, přijal ho parlament, nezrušil ho Ústavní soud.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Nezrušil to Ústavní soud. Přesto ho lidé vnímají jako velkou nespravedlnost vůči svým daním, které platí. Peníze nemá jiné peníze než daňové, od daňových poplatníků. Od vás, ode mne, od každého, od každé firmy. Řada lidí nevnímá tu finanční náhradu jako pozitivní pro ten stát. Když se bavíme o tom, že máme vyplatit 2 miliardy, za 2 miliardy by udělali státní sociální ústavy mnohem více práce než kde která charita.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pojďme ke státním rozpočtu na příští rok. Vy ho podpoříte?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
O tom rozhodne v sobotu výkonný výbor. Já jsem včera s předsedou klubu měl jednání, které je v dohodě o toleranci vlády s hnutím ANO. Vyhodnocovali jsme těch našich sedm podmínek. Mohu říci, že pokud jde o růst minimální mzdy a valorizaci důchodů, pokud jde o prostředky na výstavbu bytů, nastartování té bytové výstavby. Víme jaké jsou katastrofální nájmy, to je dáno tím, že se nestaví. Jak bude zabezpečena otázka surovin. Jak se nebude zvyšovat, nebude zvyšovat...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To už je v rozpočtu také? Suroviny?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ne, to je otázka organizační. To je vytvoření ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Já se ptám konkrétně.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
To, co je ve státním rozpočtu, to považujeme za, při tom včerejším hodnocení jsme si to odškrtali, že to je zajištěno. Když budou naše pozměňovací návrhy schváleny, tak v tom případě KSČM bude navrhovat v sobotu ráno na výkonném výboru, aby podpořila státní rozpočet.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Bez pozměňovacích návrhů to nepodpoříte?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
My tam máme, protože nebyly vyřešeny všechny věci. Je potřeba na ministerstvu pro místní rozvoj doplnit prostředky na výstavbu těch bytů.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To jste se prosadil v rozpočtovém výboru 600 milionů jednak na obecní byty a na školky. Jak je možné, že komunistům to projde a vládní ČSSD 700 milionů na platy učitelů neprošlo.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ale vládní ČSSD si zajistila ty platy už tím, že ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Četl jsem v Hospodářských novinách, 700 milionů Kateřina Valachová prostě neprosadila.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale Hospodářské noviny si píši co chtějí, to je soukromý tisk, to mě ani tak nezajímá.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ona to není pravda, že Kateřina Valachová neuspěla se svým pozměňovacím návrhem?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ale ministr školství zajistil ten 15% růst těch mezd. Kateřina Valachová chce ukázat něco navíc.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To ale vy také. Tak vám to projde a vládní ČSSD to neprojde.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Vládní ČSSD si to vyjednala ve vládě.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Vy máte jak silný bič na vládu v tomto smyslu? Mám požadavky a když je vládo nesplníš, tak my vám státní rozpočet nepodpoříme.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Požadavky jsou dopředu známé. My o tom jednáme. Když se nám to podaří vyjednat přímo při jednání s ministry, tak to nemusíme dávat jako pozměňovací návrh. My nejsme ve vládě, takže to můžeme projednávat jenom ve sněmovně. Sociální demokracie je ve vládě. Takže si může svůj pozměňovací návrh už domluvit v samotném jednání vlády.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A ve sněmovně už nemá nárok tedy.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
My jsme strana, která pouze toleruje vládu. Nemáme žádnou vládní funkci. Naše místo vyjednávání je sněmovna. Místo vyjednávání sociální demokracie je ve vládě.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Schodek 40 miliard je pro vás přijatelný?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
My jsme o něm dlouze jednali a vzhledem k tomu, že je na úhradu dluhů, které udělaly pravicové vlády, tak je pro nás přijatelný.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ještě pořád je to na úhradu dluhů pravicových vlád?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Dluh České republiky je 1,6 bilionů, pane redaktore.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ke kterému zhruba plus minus stejným dílem přispěly levicové i pravicové vlády. Když se podíváte do údajů Českého statistického úřadu, jak narůstal státní dluh ...

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Já mám tu tabulku. Který ministr financí nejvíce zadlužil Českou republiku, Miroslav Kalousek.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
V době krize.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Bavíte se o celkovém veřejném dluhu.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Deficit státního rozpočtu směřuje k úhradě, ze kterého se to bralo. Ale růstu dluhu se zastavil. To si myslím, že je dobrá zpráva pro občany České republiky.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Potom mi, prosím, vysvětlete, vrátím se ke schodku státního rozpočtu, slova paní předsedkyně rozpočtového výboru Miloslavy Vostré, která se shoduje s názorem rozpočtové rady, že schodek 40 miliard není z ekonomického hlediska optimální, ale každá vláda plní své politické priority. Není optimální.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Samozřejmě. My napravujeme pořád ještě některé věci, které je třeba udělat. Například růst mezd a růst důchodů, ta valorizace, kterou my jsme prosazovali, samozřejmě byla velmi pomalá. Zejména v letech 2015 a 2016.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tomu rozumím. To je vyšší priorita, než neoptimální schodek.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. Ano.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
O kterém paní Vostrá říká, že by se měl snižovat.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano, že by se měl snižovat.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale když jsou priority, tak ty jsou důležitější?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Náprava toho vztahu je větší priorita, než větší umazávání státního dluhu. Když jsme řekli, že to tak uděláme.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Státní dluh nebo deficit státního rozpočtu, to není totéž.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
To není totéž, ale já jsem vám vysvětlil, k čemu směřuje. Jestli si řekneme prioritou je ta valorizace důchodu, růst minimální mzdy, protože když tady máme evropské ceny, proč bychom neměli stoupat k těm evropským mzdám? To přeci není logické.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
I za cenu deficitu státního rozpočtu?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Ano. I za cenu deficitu. Ale při zastavení toho růstu státního dluhu.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Je Andrej Babiš s Agrofertem ve střetu zájmů?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Já vám na to odpovím.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To doufám.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Jednoduše. Podívejte se, český zákon občanský zákoník, který já jsem nepodporoval, protože neodpovídá současné době, obsahuje ustanovení o svěřeneckých fondech. To byl také jeden z důvodů, pro které jsem pro zákon nehlasoval. A jestliže to odpovídá českému zákonu, tak ve střetu zájmů není.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale evropské normy jsou pro Českou republiku závazné.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Nejsou, protože ty nejsou přímo závazné. Ty se musí u nás aplikovat změnou zákona. Je to prostě výzva na to, abysme konečně ten špatný občanský zákoník změnily.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Nařízení je součástí právního řádu, pokud se nemýlím.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Jsou věci, které můžete mít nařízené přímo závazné, nebo závazné až poté, když jsou součástí právního řádu.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže z českého hlediska to tedy závazné není, ale z evropského je?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
To ještě není prozkoumáno.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A podle vašeho názoru?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Já jsem přesvědčen, že není. Ale nechám to na těch expertech. Myslím že od srpna nevyplácí, ani nežádá Česká republika o ty dotace, které tam jsou. Samozřejmě, je to politický tlak. Politický tlak na auditory, které objednala Evropská komise na to, aby udělali nějaký závěr. Protože ti žalobníčci, kteří zažalovali v Bruselu za Českou republiku, tak vyvolali jednání komise. Komise řekla, ano, my to auditujeme, abysme zjistili, jestli je nebo není střet zájmů. A usnesení Evropského parlamentu je tlak na auditory, aby řekli, rychle pracujte, jestli tam je nebo není střet zájmů.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tak to politici dělají, že vyjadřují politický názor.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
To nezpochybňuji.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Proč jste hlasovali mimochodem proti té rezoluci?

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Protože to je jednoduché. Aniž bych mluvil s Kateřinou Konečnou, Kateřina Konečná hlasovala správně v zájmu České republiky, protože nechceme, aby byl vyvíjen politický tlak vůči České republice. Víte o co hlavně jde? Jak se bude vyjednávat to rozpočtování na příštích sedm let do roku 21. Ten ekonomický tlak tady někdo sleduje, aby ponížil Českou republiku a k tomu se Komunistická strana Čech a Moravy nesníží.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane předsedo, děkuju za rozhovor v Interview ČT 24. Na shledanou.

Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda sněmovny /KSČM/
--------------------
Já děkuji za pozvání. Na shledanou.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Za chvíli Události tady na zpravodajské 24 i na 1. Pěkný večer, na shledanou.


Komunistický návrh prošel druhým čtením

13.12.2018 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanci můžou v lednu hlasovat o zdanění peněz, které církve dostávají v rámci restitucí. Sněmovna poslala novelu do závěrečného čtení. Stát náhrady vyplácí místo kdysi zabaveného majetku, který nelze vrátit. Odvody patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. TOP 09 navrhla zamítnutí zmíněné novely.

Lubomír ZAORÁLEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Všichni víte, že s tím majetkem církví to bylo složité, že vlastně nikdy nebyl úplně jejich. Ani za Marie Terezie, ani Josefa II., nikdy to nebylo tak, že byly úplně ve vzduchu, že to byla úplně samostatná instituce.

Vít RAKUŠAN, poslanec /STAN/
--------------------
Nemělo by docházet ke zdanění něčeho, co bylo jednou nejenom ukradeno, ale během těch desetiletí zásadním způsobem poničeno a zdevastováno.

Miroslav GREBENÍČEK, poslanec /KSČM/
--------------------
Jsme byli téměř bezmocnými svědky toho, jak se církve stávají součástí rozsáhlého vlastnického převratu, který v České republice stále ještě probíhá.

Marek BENDA, poslanec /ODS/
--------------------
Všichni víte, že si tady sněmovna jenom utrhne ostudu, že schválí zákon, o kterém dobře sama ví, že ten zákon bude posléze Ústavním soudem zrušen.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A hosty Událostí, komentářů jsou poslanci Marek Výborný z KDU-ČSL a Stanislav Grospič z KSČM. Dobrý večer, pánové.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Dobrý večer.

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče Grospiči, proč jste svolali na druhé čtení, kdy se o zákonu jako takovém nehlasuje, mimořádnou schůzi. To je zdanění církevních restitucí ten nejdůležitější a největší problém, který trápí Českou republiku, že nemohlo to počkat na řádnou schůzi?

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Ta otázka, paní redaktorko, je samozřejmě na místě a určitě to není ten nejdůležitější problém, který trápí Českou republiku, konec konců tím by asi měl být rozpočet na příští rok jako základní zákon státu, od kterého se bude odvíjet práce vlády.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Takže proč mimořádná schůze?

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Nicméně pro nás, jako pro Komunistickou stranu Čech a Moravy, to považujeme za velice důležitý zákon a konec konců bysme chtěli, aby se také dostal do třetího čtení už, ke konečnému posouzení a ve sněmovně leží už více jak rok, takže my v podstatě jsme využili této možnosti a ochoty i poslanců z jiných politických stran. S tím, že a.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A kde se ta ochota vzala? To mi řekněte, protože váš poslanec Dolejš včera veřejně varoval ANO a ČSSD před odmítnutím programu mimořádné schůze, připomněl, že v sobotu, tedy krátce před schvalováním rozpočtu, se sejde váš ústřední výbor. Kdyby mimořádnou schůzi ANO a ČSSD nepodpořilo, znamená to, že vy byste jim nepodpořili rozpočet, je to takhle jednoduchý politický kalkul a obchod?

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Přesně tak.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Může se tak na to nahlížet, samozřejmě, ale já chci říci, že to procházelo programovou shodou i jiných politických stran, například Sociální demokracie, SPD nebo ANO, takže.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, může se tak na to nahlížet nebo to tak je?

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Takže jsme sehnali podpisy na mimořádnou schůzi a pro nás je to skutečně závažná priorita, od které se odvíjí ty tolerance této vlády.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A bylo to tak, že pokud by neschválilo ANO a ČSSD tu mimořádnou schůzi, tak vy byste nepodpořili rozpočet?

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Čili, čili tím, že jsme chtěli, aby tato věc prošla, tak samozřejmě bysme i zvažovali eventuelní podporu samozřejmě k rozpočtu. To tak může být. Konec konců.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ne, může. Tak je nebo není? Tak.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
To tak může být. My bysme se o tom potom bavili dál, samozřejmě na výkonném výboru, na ústředním výboru, ale víte co, mě spíš zaráží, že ty otázky jsou takto kladeny, protože v minulosti tady byli.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane Grospiči, prosím, nechme teď zareagovat pana Výborného.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Já bych, paní redaktorko, chtěl ale dopovědět, víte, protože.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Já tady pokládám otázky, Vy my na ně neodpovídáte úplně přesně, tak prosím, pane Výborný můžete na to reagovat?

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Ne, já Vám na to odpovídám velice přesně, si myslím, a to je Vaše, Váš výklad.

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Já myslím, že je zbytečné chodit tady kolem horké kaše a řekněme si to zcela na rovinu. Skutečně to dnešní projednávání, je to naprosto nestandardní svolávat mimořádnou schůzi kvůli druhému čtení jakéhokoliv tisku, nepamatuji, že by sněmovna něco takového absolvovala a je to přesně svázáno s tím, co tady naznačil už pan kolega i paní redaktorko, a to je jednání o státním rozpočtu ve třetím čtení. Tady prostě funguje koalice ČSSD, ANO a KSČM a toto je jenom jeden, jedna z ukázek toho, jak silný je vliv komunistů na současnou vládu a je to s tím samozřejmě přímo svázáno a proto se i poslanci hnutí ANO a ČSSD podepsali pod tou dnešní trapností. Já jsem skutečně.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane Výborný, pojďme se vrátit teďko k těm církevním restitucím. Církve na jedné straně uzavřely smlouvu se státem o vyrovnání, na straně druhé, ale některé z nich, ten stát, obce a kraje žalují. Nebylo by na místě v takovém případě ukázat dobrou vůli a opravdu všechny ty žaloby stáhnout? Když na jedné straně něco chci, tak musím taky něco nabídnout.

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Je potřeba říci, že řada těch žalob byla skutečně stažená.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ale jsou desítky, které pořád jsou.

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
A ty, které nebyly, tak jsou skutečně na rozhodnutí soudu a mají řešit to, zda ten majetek podléhá nebo nepodléhá tomu období, tak, jak ho definoval zákon. To znamená od 25. února 1948 dál.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Vám to přijde v pořádku, když církve dostanou od státu vyrovnání za majetek, který zabavila komunistická.

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Já těžko, těžko tady mohu hovořit za jednotlivé právnické osoby.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Já se ptám na Váš názor. Ne, já se ptám na Váš názor. Jestli Vám to připadá v pořádku a fér?

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
V případě, že je jakákoliv pochybnost v jakékoliv věci a to se netýká jenom církevních restitucí, tak je v pořádku, že o tom rozhoduje nezávislý soud.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane Grospiči, vaše strana prosazuje zavedení 19 % srážkové daně, předseda KSČM Filip tvrdí, že náhrady za nevydaný majetek jsou dary a že dary se mají danit. Jak jste na to přišli, že je to dar? Copak náhrada za něco, co někdo ukradl, je dar?

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
My si myslíme, že ano, protože stojíme na tom právním názoru, že je sporné doposud jaký majetek církve vlastně vlastnily a co teda jim bylo vyvlastněno či nikoliv a také mnohokrát v té argumentaci říkáme, že se ta linie toho sporu o majetek už táhne od dob Rakouska - Uherska i přesně.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Já Vás tady, prosím, zastavím, protože on existuje nález Ústavního soudu z roku 2013, který jistě znáte, Vy jste právník a jste dokonce stínový ministr spravedlnosti.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Ano, samozřejmě.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A v tom nálezu se píše "Ústavní soud z dobové doktríny a soudní judikatury dospěl k závěru, i z judikatury přijaté po komunistickém převratu v roce 48, že i v tomto období byl církevní majetek považován za majetek soukromý, nikoliv majetek státu". Takže to není žádný dar, je ani soukromý ma, je to prostě soukromý majetek a Ústavní soud už i o tom jednou rozhodl, takže tady asi žádný.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Paní redaktorko, je tam jeden malý problém. Nikdo nezpochybňuje to, že existuje určitý majetek, který církve vlastnily, ale existuje také určitý majetek, který církve měly v držbě a ve správě a o tom se vedly spory už celou období prvé republiky a také existuje určitý majetek, který byl v držbě a správě církví a vedli se spory o tom.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ale Ústavní soud nic takového nepíše v tomto nálezu.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Jestli vlastnil nebo ne a byl předmětem záborových reforem prvé a druhé pozemkové reformy a i tento majetek je v rámci tohoto zákona nárokován a vydáván a tvoří součást toho ocenění.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ale v tomto nálezu se nic takového nepíše.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Čili. Tamten názor se týká majetku, který prokazatelně církve vlastnily, ale předmětem těch restitucí, nebo náhrad chcete-li, je i tamten majetek a o tom se vede ten spor. A o jeho ocenění. To, že bylo několikanásobně vyšší, než ocenění majetku v restitucích, který se vracelo jiným osobám.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste některé, Vy byste tedy za některý majetek náhrady vypláceli a za některý ne, chápu to správně?

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
My říkáme, že ty náhrady měly být přiměřeně stejné, jako u restitucí v jiných případech, jiným právnickým osobám a jiným fyzickým osobám. A mě třeba mrzí, že je tady přes 2000 žalob, které v podstatě církve neustále, potažmo ty řeholní řády třeba, vznášejí na obce, kraje, různé právnické, ale i fyzické osoby. To samozřejmě nesvědčí o dobrém záměru, záměru církve. Čili.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
To už jsme probrali s panem Výborným.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Čili to je věc, o které je nutné hovořit tady.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane Výborný, podle kritiků náhrad církevních restitucí je vypočítaná částka 59 miliard nadhodnocená, protože se ten majetek ohodnocoval z nějaké sumy 44 korun za metr čtvereční v době, kdy se to rozhodovalo, bylo to 12,50, tam ten rozdíl je velký. Nestálo by za to ten výpočet náhrad zrevidovat, aby bylo jednou pro vždy jasno, jestli to je nebo není nadhodnocené?

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Ten výpočet probíhal velmi dlouho. Bylo to samozřejmě komplikované, protože se to počítalo taky z něčeho, co už neexistovalo a já chci jenom připomenout, že v těch náhradách třeba vůbec nefiguruje zisk, který státu plynul minimálně od roku 1989 z toho majetku, který byl v rukou státu a samozřejmě ty výnosy z pozemků, z lesů, plynuly státu a to v tom vůbec není započítáno. Čili ta částka není předražená. Mimochodem absurdní výrok pana premiéra o tom, že byl předražena o 54 miliard, když samotné náhrady byly 59 miliard, to snad pochopí žák základní školy, že je naprostý nesmysl. Je to jednoduché, jsme v absurdní situaci, kdy majetek, který byl ukraden, byl církvím a náboženským společnostem vrácen a my po nich následně za to vrácení budeme chtět vlastně podruhé nějakou platbu je v rozporu i s právní jistotou České republiky.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Prosím pana Grospiče o krátkou reakci?

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Já s dovolením bych chtěl říci, že určitě není normální a přirozené, když se oceňoval určitý majetek, metr čtvereční zemědělské půdy například 44 korunami, 48 halíři, ale ve skutečnosti vlastně Český statistický úřad pracoval s cenou 7,50 korun vůči všem ostatním.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Takže Vy byste byl pro revizi toho ohodnocení majetku?

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Čili my jsme samozřejmě, pro revizi toho ohodnocení a jsme si vědomi komplikace té situace, takže navrhujem tento zákon, kde by se to zdanilo alespoň 19 % daní to, co ještě nebylo vyplaceno. Já ještě si dovolím s dovolením ještě.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme, pánové, jak to dopadne, musíme končit, bohužel, už nás tlačí čas, děkuju za to, že jste přišli Událostí, komentářů a myslím, že to není naposled, co se o náhradách církevní restituce bavíme v Událostech, komentářích.

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Nemravný útok na právní jistoty.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Já řeknu, že nemravný útok bylo, jak byly vůbec prohlasovány církevní restituce v roce 2012.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
I to Ústavní soud řekl, že bylo v pořádku. Pánové děkuju za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů, na shledanou.

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Děkuji, krásný večer.

Stanislav GROSPIČ, poslanec /KSČM/, místopředseda strany
--------------------
Na shledanou.


Mimořádná schůze k restitucím

13.12.2018 - ČT 24 (06:00 Zprávy)

Roman FOJTA, moderátor
--------------------
Poslanci projednají ve druhém čtení na mimořádné schůzi návrh na zdanění náhrad církevních restitucí. Předloha z dílny KSČM je pro komunisty klíčová a jejím přijetím podmiňují svou toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Část opozičních stran se svoláním mimořádné schůze nesouhlasí, třeba ODS nebo Piráti. Podle komunistů jde ale jen o obstrukce.

redaktor
--------------------
Svolání mimořádné schůze k dalšímu projednání návrhu na zdanění finančních náhrad církvím iniciovali komunisté. Při hlasování počítají s podporou vládních stran, tedy ANO a sociálních demokratů.

Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/ /12. 12. 2018/
--------------------
Rozhodně by to bylo vnímáno jako nelogické a jako zásadní obrat v uvažování, pokud by ti poslanci hlasovali proti programu schůze.

redaktor
--------------------
Návrh zákona, který je jednou z podmínek KSČM pro toleranci menšinové vlády, sněmovna ve druhém čtení otevřela už třikrát, ani jednou ho ale nedokončila.

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/ /7. 12. 2018/
--------------------
My jako ČSSD jsme dlouhodobě bojovali s církevními restitucemi a kritizovali jsme to, co se schválilo, stojíme o to, aby církevní restituce byly zrevidovány.

Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu hnutí /ANO/ /Interview ČT24, 12. 12. 2018/
--------------------
Ten důvod samozřejmě, proč se domníváme, že by ten zákon měl být přijat, je ten, že když vlastně byly vypočítávány ty náhrady za nevydatelný majetek jako byla orná a zemědělská půda a lesní půda, tak podle našeho názoru ta cena byla přemrštěná zhruba o 40 až 50 miliard korun.

redaktor
--------------------
Návrh komunistů zřejmě podpoří i poslanci hnutí SPD. Rozhodující bude ale ještě ranní jednání klubu.

Lubomír VOLNÝ, poslanec /SPD/ /12. 12. 2018/
--------------------
To, co bylo ukradeno, musí být navráceno, ale máme určitý problém samozřejmě s těmi finančními náhradami, zároveň ovšem si uvědomujeme, že to zdanění není úplně nejjednodušší forma toho, jak dosáhnout úplně spravedlivého narovnání mezi státem a církvemi.

redaktor
--------------------
Zbylé opoziční strany jsou vesměs proti, obzvlášť pravicoví politici už v minulosti upozorňovali na to, že zdanění náhrad může být protiústavní.

Marek VÝBORNÝ, poslanec /KDU-ČSL/ /12. 12. 2018/
--------------------
Zdaňovat něco, co není nějakým darem, ale co je náhradou za to, co komunisté v padesátých letech a v době komunistické totality ukradli, je nemožné a hlavně, pokud tady byly podepsány nějaké smlouvy, tak není možné, aby byly jednostranně ty smlouvy měněny.

Václav KLAUS ml., poslanec /ODS/ /12. 12. 2018/
--------------------
Já nejsem nějaký velký fanoušek těch restitucí, myslím, že to byla úlitba panu Kalouskovi v minulým volebním období, ale pozice klubu je, myslím, jednoznačná, že jaksi se snaží to zamítnout nebo snaží se zabránit tomu, aby ty restituce byly zdaněny.

Mikuláš FERJENČÍK, poslanec /Piráti/ /7. 12. 2018/
--------------------
Požadujeme, aby vláda doložila, že ta částka těch restitucí je přemrštěná, že bez toho, bez této analýzy podle nás je pravděpodobnost, že Ústavní soud by případnou revizi těch restitucí zrušil, velmi vysoká, to nám nepřijde dobré z hlediska nějaké právní jistoty, a proto bez doložení toho předražení my to rozhodně nepodpoříme.

redaktor
--------------------
Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen za vlády Petra Nečase. Církve podle něj měly dostat nemovitý majetek za zhruba 75 miliard, za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, pak během 30 let 59 miliard plus inflaci. Ke konci letošního roku stát vyplatí církvím šestou zhruba 2miliardovou splátku.


Vláda pomohla KSČM se zdaněním restitucí

14.12.2018 - Hospodářské noviny (Podniky a trhy)

V debatách o restitucích církevního majetku a jejich případném zdanění už dávno nejde jen o tyto restituce. Ze všeho nejvíce se v posledních měsících hraje o to, že vládní koalice ANO a ČSSD si potřebuje udržet podporu KSČM, aby mohla vládnout. Komunisté ale svou věrnost podmiňují podporou některých svých návrhů. Zdanění církevních restitucí je na seznamu „odměn“ na prvním místě.

Jak se jen ty časy v politice mění. Když se komunisté snažili v minulém volebním období prosadit zdanění církevních restitucí, neuspěli ani u hnutí ANO, ani u sociální demokracie. Ovšem při včerejším jednání ve sněmovně bylo všechno jinak. ANO i ČSSD jednoznačně snahu komunistů podporovaly, někteří sociální demokraté dokonce hájili zdanění ještě razantněji a emotivněji než komunisté. „Zákon o restitucích církevního majetku je svévolný zákon, šli jste proti naší společnosti. Vrací se vám to, co jste si sami nadrobili,“ prohlašoval například velmi důrazně poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek na adresu těch, kteří podpořili církevní restituce a nyní jsou proti zdanění.
Důvod takové „otočky“ na politické scéně nejlépe ze všeho ilustruje to, co se v těchto měsících v politice děje. Když v minulém volebním období vládl premiér Bohuslav Sobotka se svou sociální demokracií, hnutím ANO a KDU-ČSL, neměli komunisté šanci se zdaněním uspět. Lidovci si do koaliční smlouvy dali podmínku, že pro zdanění nikdo z vládních stran hlasovat nemůže, a navíc mnozí lidé z hnutí ANO a také někteří sociální demokraté nepovažovali zdanění restitucí za nějakou svou prioritu. Zvláště když ještě několik právních posudků upozorňuje na to, že případné zdanění by s velkou pravděpodobností zrušil Ústavní soud, kam by se odpůrci zdanění obrátili. Po vítězství hnutí ANO v podzimních volbách v roce 2017 a nástupu šéfa ANO Andreje Babiše do premiérského křesla se však situace zcela změnila.
Babiš se svými poslanci, stejně jako sociální demokraté, jsou životně závislí na podpoře komunistů, bez nich by vláda vůbec nevznikla a neustála ani nedávný pokus o vyslovení nedůvěry. Komunisté ovšem vládu nepodporují jen tak pro nic za nic, chtějí za to „odměnu“ a tou největší je zdanění církevních restitucí. Pokud by se jim to podařilo, mohli by svým voličům, kterých rapidně ubývá, ukázat, jak bojují proti „chamtivé církvi“. Komunisté jsou přitom stále nervóznější, protože už několikrát se jim nepodařilo získat pro zdanění podporu ani ve druhém čtení, natožpak třetím, které znamená definitivní podporu před odesláním k posouzení senátorům.
Předseda KSČM Vojtěch Filip proto urgoval vládní politiky a nakonec dosáhl toho, že sněmovna se jen a jen kvůli zdanění restitucí sešla včera na mimořádné schůzi, aby právě schválila zákon o zdanění v druhém čtení. Ovšem průběh debaty byl stejný jako už v minulosti několikrát. U řečnického pultu se střídal jeden řečník za druhým a často pronášeli slova, která už v minulosti na toto téma ve sněmovně řekli několikrát. Dlouhá šňůra vystupujících z opozice potvrzovala snahu debatu protahovat tak, aby se sněmovna vůbec nedostala k samotnému hlasování. Vládní poslanci byli z tohoto stavu evidentně nervózní, protože při schvalování státního rozpočtu v příštím týdnu budou nezbytně potřebovat ke schválení právě komunisty. Pokud by zdanění restitucí nebylo do té chvíle schváleno, mohlo by se stát, že komunisté by rozpočet nepodpořili. Nakonec ale návrh byl schválen.
Z celé debaty se už zcela vytratila podstata, která se týká jak restitucí církevního majetku, tak zdanění. Pro zajímavost, o restitucích církevního majetku rozhodla nejtěsnější většina poslanců v roce 2012. Vedle pozemků a budov v ceně 75 miliard činí finanční náhrada 59 miliard korun. Ta má být církvím vyplácena po dobu třiceti let po dvou miliardách ročně a má se zvyšovat o inflaci. Pokud by prošel nynější návrh KSČM, finanční náhrady by se zdanily 19 procenty, z roční dvoumiliardové částky by tak zbylo 1,62 miliardy. Z celkového objemu 59 miliard by církve obdržely zhruba 48. A stát přitom postupně přestane církve dotovat a nastane oddělení státu od církví.

Když se hodí zapomínat „Politici utahovali lidem opasky, zatímco církvím odklepli restituce předražené o 54 miliard. Není to něco naprosto šíleného?“ říká Andrej Babiš hned v druhém odstavci aktuálně platného volebního programu ANO. Pokud voličům předkládá tak vyhrocený názor, měl by proti restitucím bojovat ze všech sil. Což se ale v minulém volebním období nedělo. Co víc, o církevních restitucích nenajdeme zmínku ani v jednom ze dvou programových prohlášení vlády, která Babiš jako premiér podepisoval. I to ukazuje, že opravdu nejde o nic jiného než o způsob, jak uspokojit komunisty, na nichž je vláda závislá.

Ústavní soud jako motor i alibi Stanovisko ÚS, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní, bylo jedním z impulzů, díky kterým k vrácení komunisty zabaveného majetku došlo. Nyní je Ústavní soud vedle Senátu pojistkou, která pravděpodobně zabrání tomu, aby se náhrady opravdu zdanily. I to otvírá dveře radikálům. Proč se v návrzích omezovat, když nikdy nezačnou platit?

Exhibice, která (poslance) neomrzí Podle antropologů můžeme za rituál považovat činnost, která má přesně stanovený postup a velmi často, až rutinně se opakuje, přičemž ale nemá praktický význam. Snad kromě jednoho: utužit společenství. V tomto ohledu funguje debata o restitucích výborně. Poslanecké kluby se utvrzují ve svých pravdách a ukazují voličům, kteří je do sněmovny poslali, svou nekompromisnost. „Kmeny“ zastánců a odpůrců restitucí se přitom už ani nepokouší předstírat, že se snaží najít společnou řeč.

Prostě to zdaníme Jak je debata o zdanění náhrad nezávislá na faktech, názorně ukazují tanečky ministryně financí Aleny Schillerové kolem podkladů údajně dokládajících, že se církvím vracelo příliš. Její tvrzení, podle kterého „rychlá analýza“ ukázala, že „ocenění bylo opravdu vyšší“, ministerstvo nikdy nedoložilo. Naopak, po dotazech novinářů a následném dlouhém váhání muselo s pravdou ven: „Ministerstvo financí konstatuje, že nedisponuje analýzou v zaznamenané podobě.“ Podklady nejsou, danit ale chceme dál.

Foto popis|

O autorovi| Radek Bartoníček Luděk Vainert, radek.bartonicek@economia.cz ludek.vainert@economia.cz

Radek Bartoníček Luděk Vainert

Brusel si Babišův střet prověří sám

14.12.2018 - Lidové noviny (Domov)

Jestli a o kolik peněz z dotací Česko přijde, bude jasné na konci ledna. Až unijní auditoři dokončí kontrolu přímo v Praze

PRAHA Ztraceno v překladu je nejenom názvem známého filmu, ale i sloganem, který přiléhá na včerejší chaos kolem toho, jestli Brusel pozastaví proplácení dotací celé České republice, nebo jen žádostem od firem z holdingu Agrofert. Mlhu pomohlo rozehnat až odpolední upřesnění mluvčí zodpovědného eurokomisaře Günthera Oettingera, která upřesnila, že v klatbě je pouze Agrofert. Řada otázek ale přetrvává – a ještě bude –, dokud Evropská komise definitivně nerozhodne, jak se střetem zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) naloží. LN sestavily přehled známých a neznámých v kauze zpochybnění dotací.

1. Jakých peněz se spor týká?

Prozatím výhradně nasmlouvaných i budoucích dotací pro firmy v holdingu Agrofert, a to pouze z kohezních a strukturálních fondů (nejznámější forma dotací, kdy žadatel předkládá projekt, na podporu nemá automaticky nárok, musí prokázat, že jeho žádost splňuje kritéria – pozn. red.). Unijní právníci, jejichž expertní stanovisko nynější kauzu spustilo naplno, ale upozorňují, že by nebylo od věci prozkoumat i třeba přímé zemědělské dotace, které každý hospodář dostává na hektar obdělávané půdy.

2. Proč se to děje?

Loni v lednu poslanci schválili takzvaný lex Babiš, který měl za cíl odloučit byznysové zájmy dotyčného od jeho politických možností. Babiš na to konto vložil holding Agrofert do dvou svěřenských fondů, u nichž je jediným obmyšleným – to znamená, že mu plynou peníze. Řízení mají na starosti dlouholetí podnikoví právníci. Letos v srpnu se ale zpřísnila evropská legislativa, a domácí řešení už podle všeho nepostačuje. Unijní právníci uvádějí, že Babiš je ve střetu zájmů, protože jako jediný obmyšlený má logický zájem, aby se Agrofertu dařilo, a jako premiér má pozici, aby se jeho přání naplňovala, i když sám dotace přímo neadministruje.

3. Kdo to zaplatí?

Evropský parlament včera schválil usnesení, ve kterém Komisi vyzývá, aby platby pro Agrofert pozastavila. Zákonodárci se vlamují do otevřených dveří. Komisař Oettinger už oznámil, že přesně tohle se již stalo, a české ministerstvo financí přidalo ohlášení, že do vyřešení situace nebude posílat do Bruselu k proplacení žádné faktury související se žádostmi od Agrofertu.
Horší zprávou je, že každý podpořený projekt, v jakékoli členské zemi a vůči jakékoli firmě, se nejprve předfinancuje ze státního rozpočtu. Až když je hotovo a ministerstvo financí má pohromadě větší balík faktur k proplacení, odesílá je do Bruselu a Unie vždycky refunduje výdaje až zpětně. To znamená, že v tuto chvíli jdou výdaje na podpořené projekty Agrofertu na vrub české kasy a daňových poplatníků, přičemž není jasné, jestli bude Unie někdy ochotná je proplatit.

4. O kolik jde peněz?

Nelze říci. Zodpovědná ministerstva, tedy finance a místní rozvoj, stejně jako Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), nic bližšího nekomentují, dokud neskončí bruselská prověrka a Evropská komise nerozhodne o postupu.
Nicméně SZIF uvedl, že od 2. srpna, kdy se zpřísnila unijní regule o střetu zájmů, „nebyl Agrofertu proplacen žádný projekt z Programu rozvoje venkova“.
Ministerstvo financí na dotaz LN uvedlo aspoň částečné zpřesnění: „Zatím se jednalo o jeden projekt s evropským spolufinancováním ve výši asi 2,9 milionu korun. Ovšem nemůžeme předjímat počet projektů ani objem prostředků, které tím budou dotčeny do budoucna. To závisí čistě na objemu schválených dotací ze strany poskytovatelů, kteří jsou zároveň zodpovědní za posouzení případného střetu zájmů a proplácení dotací jednotlivým příjemcům.“
Ministerstvo financí o penězích z operačních programů nerozhoduje, žádný pod sebou nemá. Pod jeho hlavičkou ale funguje takzvaná certifikační autorita. To znamená, že u něj jiné resorty uplatňují finanční nároky na projekty, které jejich komise vybraly ke spolufinancování z Unie.

5. Kdo dotace zkontroluje?

Od 14. do 18. ledna budou v Praze pobývat bruselští auditoři, kteří přijedou osobně zkontrolovat, jak se tu věci mají. Obecně mají odpovědět na dvě otázky: jsou finanční zájmy EU ohrožené střetem se zájmy šéfa české vlády a naplnil se někdy tento střet? Druhá odpověď vyžaduje kalkulačku, kontroloři by měli spočítat, kolik peněz přesně a za jak dlouhé období Brusel Česku případně neuhradí. „V souvislosti s údajným střetem zájmu holdingu Agrofert informujeme, že SZIF obdržel 11. prosince oznámení o konání auditní mise. Předmětem šetření bude kontrola schválených nebo již proplacených projektů z Programu rozvoje venkova počínaje rokem 2012 a dále výdajů vztahujících se k finančním rokům 2017, 2018 a 2019. Hlavní důraz v tomto šetření bude kladem na opatření k prevenci střetu zájmů,“ upřesnila včera Vladimíra Nováková, mluvčí státního fondu. To znamená, že auditoři se nebudou zaobírat pouze obdobím zhruba půl roku, kdy platí přísnější metr na střet zájmů, ale ponoří se i několik let do minulosti. Výše případné korekce tak není možné ani odhadovat. Komisař Oettinger by rád informoval Evropský parlament o výsledcích a závěrech do konce ledna.

6. Jak z toho ven?

Finální rozhodnutí je na Evropské komisi, ale unijní právníci nastiňují tři možné varianty. Zaprvé: Babiš i jeho rodina zpřetrhají vazby s holdingem, respektive svěřenskými fondy. Jako vyhovující experti uvádějí založení takzvaného slepého trustu. To je uspořádání, kdy by měl celý Babišův majetek na starosti nezávislý správce, například privátní banka. Premiér by dál inkasoval peníze, ale neměl by tušení, co se s podnikem děje – jestli se správce rozhodl něco prodat, koupit, sloučit nebo přeskupit. Druhá možnost je, že se Babiš vzdá vlivové politické role. V případě předsedy vlády podle právníků neexistuje soubor ochranných opatření, který by mohl zaručit, že jeho střet zájmů poleví – je vhodné dodat, že právníci nenaznačují, že by Babiš někdy své politické síly ve prospěch Agrofertu zneužil; porušením pravidel je už to, že se v permanentní kolizi zájmů nachází. Jako příklad vhodné vládní pozice, kde by podezření odpadlo, analýza uvádí ministerstvo kultury.
Třetí variantou pak je, že Agrofert se zřekne bruselských subvencí a vystačí si bez dotací. To by znamenalo velký zásah do byznysu holdingu, zvláště kdyby nakonec restrikce dopadla i na přímé zemědělské platby za hektar půdy.

7. Co na to říkají Češi?

Premiér považuje projednávání svých problémů opět za cílenou kampaň, tentokrát časovanou do období diskusí ohledně budoucího unijního rozpočtu a anticipující květnové volby do europarlamentu. „Moje reakce není žádná, já s Agrofertem nemám nic společného,“ uvedl včera.
Za Česko s unijními institucemi komunikuje hlavně ministerstvo pro místní rozvoj, pod něž spadá střechový dozor nad dotacemi, a ministerstvo financí. Prozatímní odpovědi české strany Evropskou komisi podle všeho důvěrou a uspokojením nenaplnily – vzhledem k tomu, že Brusel posílá svoje auditory. Je to pravděpodobně – vedle toho, že oba resorty řídí nominanti hnutí ANO – způsobeno i tím, že Česko dosud neodpovídalo Unii na to, nač bylo dotazované.
Vláda v čele s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem, také za ANO, vypracovala zevrubnou analýzu, v jejímž závěru stojí, že politicko-majetkové uspořádání kolem Babiše neodporuje českým zákonům. To skutečně neodporuje, ale to, oč jde, je soulad s novými evropskými pravidly. Česká republika nemá na vybranou, jestli se jim přizpůsobí – musí.
Opozice na konto nynějších problémů opakuje svůj požadavek na zahájení Babišova politického důchodu. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ohlásil, že dotační krizí se bude vláda zaobírat v pondělí a že za stěžejní považuje, aby restrikce nedopadly na celou republiku, respektive na jiné žadatele než ty z holdingu.

Foto autor| FOTO ČTK

KATEŘINA SURMANOVÁ

Komunisti se znovu pustili do restitucí

14.12.2018 - Lidové noviny (Domov)

PRAHA Debata v parlamentu včera místy připomínala 50. léta. Na popud KSČM se poslanci zabývali zdaněním náhrad církvím, které dostávají od státu za majetek odebraný komunistickým režimem. Bylo slyšet i bývalého předsedu strany Miroslava Grebeníčka (KSČM), který vyzýval, aby církev nebažila po majetku a vrátila se k chudobě. „Žádná země neobdarovala církve tak štědře jako ateistická Česká republika,“ tvrdil Grebeníček. Podle včera zveřejněného průzkumu společnosti CVVM věří církvím jen čtvrtina lidí.
Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Zastánci zdanění poukazují například na údajné nadhodnocení náhrad i na nenaplnění slibů, že se církve nebudou o další majetek soudit.
Naopak třeba Marek Benda z ODS nařkl komunisty z toho, že chtějí církve „dorazit“ nyní, když se jim to nepovedlo za minulého režimu. Církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Většina žádostí o majetek byla už vyřízena a sporné případy řeší soudy. Církve během třiceti let získají 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev). Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
K myšlence na zdanění náhrad se přiklání i premiér Andrej Babiš (ANO). Část kritiků zdanění poukazuje na riziko, že změnu zákonem ošetřeného systému církevních restitucí zruší Ústavní soud. Marek Výborný (KDU-ČSL) tvrdí, že komunistická novela je podle něj v rozporu se smlouvami, které stát s církvemi po účinnosti restitučního zákona uzavřel. „Právní jistota je v České republice zpochybňována,“ míní Výborný. Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) naopak církve vedou o další majetky soudní spory navzdory někdejším slibům pravicových politiků. „Církev rozjela soudní kolotoč, který tato republika nepamatuje,“ řekl ministr. Předloha KSČM je ve sněmovně ve druhém čtení, které dosud bylo třikrát odročeno. TOP 09 avizovala, že podá návrh na zamítnutí novely.

dom

Dálnice přes Bystrc: protiútok odpůrců

14.12.2018 - Mladá fronta DNES (Brno a jižní Morava)

Jihomoravský kraj zveřejnil trasu plánované dálnice D43 z Brna na sever. Experti vybrali variantu přes Bystrc, což zvedlo vlnu kritiky. Odpůrci dávají jasně najevo, že se budou bránit u soudů.

BRNO Pořádně podrážděné reakce lidí a politiků z brněnských městských částí Bystrc a Kníničky i řady menších obcí na sever od Brna vyvolal výběr trasy plánované dálnice D43. Jihomoravský kraj totiž odprezentoval územní studii, v níž se projektanti shodli, že nejlepší variantou klíčové dopravní tepny je stopa takzvané Hitlerovy dálnice přes Bystrc, mimo jiné v těsné blízkosti Brněnské přehrady.
A právě tuto trasu nyní kraj i Brno hodlají prosadit. Její odpůrci, kteří před lety sesbírali pod petici více než 30 tisíc podpisů, nechápou, jak mohla zvítězit. „Vyhodnocení považuji za zcela nevěrohodné. Přestože silnice vede zastavěnou oblastí, nemá mít vliv na okolí?“ kroutí hlavou bystrcká zastupitelka Jana Pálková (Zelení). Je zároveň i předsedkyní iniciativy Občané za D43 jako obchvat celého Brna, která vedení dálnice přes Bystrc odmítá.
Podobně se k trase staví i Petr Firbas – zástupce kritiků ze sousedních Kníniček, kde do letošního října působil jako zastupitel. „Když pustím kamiony do obydlené oblasti, nemusím mít snad ani vzdělání na to, abych si vyhodnotil, že taková varianta je naprosto špatná,“ podotkl Firbas, který dlouhodobě brojí proti nesrovnalostem při výstavbě tuzemských silnic a dálnic.
Neuklidňuje ho ani fakt, že veškerá doprava přes Bystrc má být schovaná v tunelu, o čemž mluví brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL) a také krajský náměstek stejné gesce Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu). „Přes Bystrc to navíc nebude dálnice, ale kapacitní silnice první třídy, takže tam bude nižší rychlost a tedy i menší hluk,“ řekl Maleček.
„Rozumím kritikům z Kníniček a Bystrce, ale ti zase musí rozumět ostatním městským částem. Tato varianta vyšla jako dopravně nejefektivnější s dopadem na Brno,“ přidal se Chvátal.
Na straně kritiků bystrcké trasy je mimo jiné i bývalý brněnský primátor Petr Vokřál (ANO), který bydlí v Kníničkách. „Není to jen můj nářek jako místního. Kdyby se na to Hitler díval jako my dnes, tak vede dálnici podél výstaviště,“ poznamenal Vokřál. Jinými slovy nerozumí tomu, že se stavba plánuje skrz město, nikoli mimo něj.
Jenže podle Malečka by vzdálenější trasa v takzvané Boskovické brázdě nic neřešila. „Tranzit, který by ji využil, netvoří ani čtyři procenta. Pro naprostou většinu aut to bude nezajímavá trasa – na rozdíl od bystrcké,“ tvrdí náměstek hejtmana.

Přijde další žaloba

Odpůrci vedení D43 teď tak s nadějí hledí k Nejvyššímu správnímu soudu. K němu letos podali kasační stížnost, poté co Krajský soud v Brně zamítl jejich žalobu proti Zásadám územního rozvoje, tedy krajskému územnímu plánu z roku 2016. Chtějí, aby stejně jako před šesti lety Nejvyšší správní soud i tento dokument zrušil. Pokud by se tak stalo, vrátí se vše opět na začátek.
„I kdyby však zamítnutí žaloby soud potvrdil, nestane se nic přelomového, protože D43 je dnes v zásadách jen v územní rezervě. Konkrétní trasa se do nich dostane až kompletní aktualizací. A pak přijde určitě žaloba, pokud trasa přes Bystrc zůstane,“ prohlásil Firbas.
V tomto postoji nejsou s Pálkovou jako zástupci spolků osamocení. Podobně se totiž vyjádřil také starosta Kníniček Martin Žák (nez.). „Naše městská část se proti tomuto plánu bude bránit a udělá veškeré kroky k tomu, aby varianta D43 přes Kníničky rozhodně nevedla,“ poznamenal starosta.
Přidat se mohou i další obce na sever od Brna, jichž se dálnice dotýká, například Drásov nebo Malhostovice. Ty už mají stejně jako Kníničky či Bystrc z minulosti přijaté usnesení místními zastupitelstvy, že zmíněnou variantu dálnice odmítají. „Pro naši obec je zvolení této trasy naprosto likvidační,“ doplnil Jiří Mráz (nez.), starosta další dotčené obce Skalička. Zatímco od Bořitova na Blanensku směrem na jih k Brnu se stále vedou spory, kudy přesně léta požadovanou dálnici vést, na sever už je trasa jasná. A představitelé místních obcí tlačí na to, aby se co nejrychleji začalo stavět.
„Je zpracovaná technicko-ekonomická studie proveditelnosti. Mám příslib, že ji v únoru nebo březnu projedná centrální komise ministerstva dopravy. Ta by už také měla zadat zpracování projektové dokumentace,“ popsala současný stav jihomoravská senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), která se snaží stavbu urychlit. V nejoptimističtější variantě by celá dálnice měla být hotová v roce 2035.

***

Fakta Dálnicí D43

* 1939: V trase D43 se začala budovat německá dálnice z Vídně do polské Vratislavi. Nebyla dokončená, dodnes po ní zbyly v krajině hotové i nedodělané stavby. * 2006: Do Senátu dorazila petice s více než 35 tisíci podpisy proti dálnici přes Bystrc a Kníničky. * 2008: Podle původních plánů se měl začít stavět první úsek D43. * 2018: Další petice v Senátu, tentokrát s více než 18 tisíci podpisy na podporu výstavby. Začala se také zpracovávat studie na úsek z Bořitova do Moravské Třebové. * 2020: Trasa celé dálnice by měla být jasně vymezená v krajských Zásadách územního rozvoje. * 2035: Nejdříve v tomto roce má být podle odhadů dokončená D43.

Foto popis|

O autorovi| Marek Osouch, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Marek Osouch

Europarlament podpořil pozastavení dotací Agrofertu

14.12.2018 - Mladá fronta DNES (Titulní strana)

ŠTRASBURK 434 pro, 64 proti. Europarlament včera podpořil pozastavení dotací Agrofertu kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš dlouhodobě jakýkoliv problém popírá. Naprostá většina hlasujících poslanců z osmadvacítky EU má opačný názor.
Navazují tak na interní stanovisko právníků Evropské komise, které už dříve uniklo do médií. Experti zhodnotili, že ačkoli Babiš vloni Agrofert převedl do svěřenského fondu a fakticky jej tak nevlastní ani neovládá, stále z jeho činnosti profituje. A protože má zároveň jako premiér zásadní vliv na rozhodování spojené s využíváním peněz přicházejících z evropského rozpočtu, neměla by firma mít na evropské dotace nárok. Její čerpání dotací je totiž dle právníků komise v rozporu s nařízením, které EU schválila v srpnu. Klíčový bod včera odmávané rezoluce europarlamentu tak vyzývá komisi, „aby se touto otázkou neprodleně zabývala“ a přijala nezbytné kroky „včetně pozastavení veškerého unijního financování určeného koncernu Agrofert, dokud nebude střet zájmů plně vyšetřen a vyřešen“. Premiér a šéf ANO Babiš se včera opět od Agrofertu distancoval. „Moje reakce není žádná, já s tou společností nemám nic společného,“ řekl Babiš. Pokračování čtěte na str. 2

Europarlament: dotace Agrofertu pozastavit Pokračování ze str. 1

Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger z Německa ovšem už během středeční rozpravy v europarlamentu konstatoval, že komise do vyřešení věci Agrofertu žádné dotace nehodlá vyplácet.
Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO) obratem oznámilo, že nebude žádosti o platby spojené s Agrofertem komisi k proplacení ani posílat.
Podle uniklé zprávy evropských právníků údajně navíc hrozí, že Česko bude muset zaplatit přinejmenším nějakou část z 2,1 miliardy korun, které letos Agrofertu na dotacích přitekly. A v hledáčku prý mají být i dotace z uplynulých let.
Česká vláda naopak zdůrazňuje, že je vše v pořádku a vracení dotací momentálně nehrozí. Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (nestr. za ANO) totiž stačí, jak se Babiš s potenciálním střetem zájmů vyrovnal na základě českých zákonů. To dokládá analýza, kterou si nechala vláda vypracovat, uvádí ministr.
Andrej Babiš totiž vloni na začátku roku svůj majetek vložil do dvou svěřenských fondů. Agrofert tak podle zákona aktuálně nikdo nevlastní. „Jsem přesvědčen, že se ukáže, že žádný střet zájmů nemám. Teď se komunikuje s Evropskou komisí,“ reagoval včera. „Je to nová věc a otázka na právníky. Jsme přesvědčeni, že se to vysvětlí,“ dodal premiér.
Babiš je ve svěřenském fondu v roli takzvaného obmyšleného, tedy někoho, kdo z majetku fondu má prospěch. V orgánech fondu figuruje mimo jiné premiérova žena Monika. Agrofert však ovládá správce svěřenského fondu.

České vs. evropské právo

Kněžínek nicméně přiznává, že vláda zatím nezkoumala soulad čerpání dotací Agrofertem s evropským právem. A tam může nastat problém. V tomto případě se Česko evropským právem musí řídit, protože je tomu českému nadřazeno. A evropská legislativní úprava neuvádí, že by ke střetu zájmů mělo docházet jen tehdy, pokud by Babiš Agrofert formálně vlastnil či ovládal. Nařízení, které na území EU začalo platit od srpna, totiž říká, že ve střetu zájmů je i v případě, pokud má na dotované firmě zájem z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb či třeba hospodářského prospěchu. A právě to nyní bude Evropská komise zkoumat.
Obdobně také analyzuje i možný střet zájmů ministra zemědělství Miroslava Tomana (nestr. za ČSSD). Zemědělské dotace totiž tekly do konsorcia Agrotrade, které vlastní jeho rodina. Také Toman jakýkoliv střet zájmů kategoricky odmítá.

O autorovi| Lukáš Valášek reportér MF DNES

Lukáš Valášek

Stejná léčba za jiné peníze

14.12.2018 - Mladá fronta DNES (Ekonomika)

Za léčbu týchž diagnóz dostávají malé nemocnice méně peněz. Senátoři si stěžují.

Lidé ve městech, kde jsou velké fakultní nemocnice patřící ministerstvu, dostávají v přepočtu na hlavu dražší péči než lidé v regionech, vyplývá z veřejně dostupných dat. Navíc kvůli systému úhrad nemocnice některé pacienty odmítají, protože by na nich tratily. Skupina senátorů proto podává ústavní stížnost na úhradové předpisy, podle kterých se peníze mezi nemocnice rozdělují.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se v pražských nemocnicích v průměru utratí za jednoho občana přes 30 tisíc korun, zatímco ve Zlínském kraji je to 8 771, v Karlovarském dokonce jen 5 107 korun.
„Dochází k diskriminaci, proč by měla nemocnice ve Zlínském kraji nebo jiném dostávat za pacienta nižší úhrady od pojišťovny? To je méněcenný?“ ptá se senátor Ivo Valenta, který podání ústavní stížnosti inicioval a teď sbírá podpisy od senátorů. Kdyby se úhrady srovnaly, tak by podle něj na Zlínsko přiteklo o 1,2 miliardy korun ročně víc. „Nemocnice by si mohly dovolit nakoupit lepší přístroje a v kraji by zůstali odborníci, protože ti se chtějí vzdělávat a odcházejí pracovat do lepší nemocnice s lepším vybavením,“ dodává Valenta.
Velké fakultní nemocnice a specializovaná centra léčí pacienty s komplikovanými onemocněními i ze sousedních krajů a potřebují k tomu nejmodernější přístroje, tudíž by měly od pojišťoven dostat přiměřeně zaplaceno.
„Překryv, kdy se lidé z regionů jezdí léčit do těchto nemocnic, představuje zhruba deset procent,“ uvádí Ondřej Dostál, specialista na zdravotní právo a autor ústavní stížnosti. Výjimkou je Středočeský kraj, ze kterého se lidé jezdí léčit do Prahy, a úhrady tak vycházejí v průměru na 18 970 korun na pacienta.
Problém podle něj je, že velké nemocnice vedle toho léčí několikanásobně dráž i banální onemocnění. Na nemocnice v regionu tak z balíku 300 miliard korun v českém zdravotnictví zbývá méně peněz. „S potřebnou centralizací specializované péče se centralizovala i ta běžná, která by jinak mohla být efektivně poskytována pacientům v blízkosti jejich bydliště,“ říká Pavel Vepřek, bývalý poradce ministra zdravotnictví a člen představenstva Nemocnice Plzeňského kraje.
Jinými slovy: i pro nekomplikované ošetření, které by mohlo být poskytnuto pacientovi v nejbližší okresní nemocnici, si musí dojet do velké nemocnice, protože v malé už ho neposkytují.

Peníze nejdou za pacientem

Příčinou je nastavení mechanismu úhrad. Peníze ve zdravotnictví se dnes nerozdělují tak, že by „šly za pacientem“, a ceník pojišťovny za léčenou diagnózu neexistuje. Systém stojí na historicky vyjednaných paušálech pro nemocnice (za veškerou roční léčbu) a na ročních limitech, které nesmějí překročit.
Díky tomu nemocnice s historicky vysokým paušálem nic nenutí svůj systém zefektivňovat. Naopak ty s nízkým historickým paušálem musí omezovat oddělení, aby vůbec přežily. Nepřihlíží se k potřebě obyvatel v daném regionu ani ke kvalitě poskytované péče.
„V důsledku nespravedlivě nastavených úhradových předpisů máme sice kvalitní zdravotnictví pro 10 až 20 procent nejšťastnějších z nás, proti tomu mnozí, kdo do systému přispívají, nedostávají, co jim náleží,“ říká Dostál. Systém vede mimo jiné k tomu, že lidé nedostávají péči v momentě, kdy ji potřebují. „Určitě znáte ze svého okolí lidi, kteří byli v nemocnici odmítnuti pro nespádovost nebo jim byla operace nabídnuta za půl roku nebo za rok, přestože nemocnice měla kapacit dost,“ říká Dostál. Překročila by totiž finanční strop a na pacientovi by tratila. Ústavní stížnost napadá skutečnost, že financování péče v nemocnicích je neprůhledné a nemá jasná pravidla. Není to poprvé, co stížnost na financování zdravotnictví míří k Ústavnímu soudu, ale tentokrát zahrnuje veškeré úhradové předpisy, nejen úhradovou vyhlášku, a má šanci systém změnit.

Ministerstvo chystá restart

Ministerstvo o problému dlouhodobě ví a v minulosti několikrát slibovalo řešení. „Ministerstvo zdravotnictví si uvědomuje, že nemocnice jsou dnes placené na základě paušálů, které nezohledňují skutečnou potřebu zdravotní péče a její kvalitu. Proto intenzivně pracuje na systémové změně,“ uvedla Gabriela Štěpanyová, mluvčí ministerstva.
Řešením má být projekt DRG restart, který sjednocuje základní sazby napříč nemocnicemi tak, aby se platilo za skutečně poskytnutou péči v určité kvalitě – u každého pacienta stejně, Pražana i Karlovaráka. „S náběhem nového systému se počítá od roku 2020,“ dodává Štěpanyová. O systému DRG se mluví už delší dobu, aktuálně probíhá jeho propočet, který má na starosti ÚZIS. „Tím, jak se systém nastavoval podle historických mechanismů, se postupem času kroutil, až se překroutil,“ říká Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS. Podle něj to ale nemusí znamenat nespravedlnost. „Například velká nemocnice si pomocí lehkých operací kompenzuje nastavení (nízké) ceny u supertěžké operace,“ říká.
Podle Vepřeka systém jednotných plateb za stejnou péči dosud nevznikl proto, že to vyhovovalo „zainteresovaným“ stranám. V minulosti přitom mělo konečné slovo v tom, jak nastavit úhrady jednotlivým nemocnicím, právě ministerstvo zdravotnictví.

Graf

Kolik stojí pacient v nemocnicích

(v Kč/obyvatele kraje a rok)

Kraj s fakultní nemocnicí

Karlovarský 5 107 Ústecký 9 844 Praha 30 435 Liberecký 12 074 Královéhradecký 15 779 Pardubický 7 418 Olomoucký 14 597 Moravskoslezský 13 467 Plzeňský 13 138 Středočeský 7 762 Jihočeský 11 028 Vysočina 9 392 Jihomoravský 17 665 Zlínský 8 771

Výdaje na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč)

2009 218,6 2010 222,5 2011 225,5 2012 230,4 2013 229,9 2014 239 2015 252 2016 258,9 2017 275,3 2018 295,4

Pramen: ÚZIS, 2016, ministerstvo zdravotnictví

Foto popis|

O autorovi| Jitka Vlková, redaktorka MF DNES

Jitka Vlková

Zdanění restitucí je před schválením

14.12.2018 - Mladá fronta DNES (Z domova)

Církve

Komunisty, sociálními demokraty a hnutím ANO prosazované zdanění finančních náhrad církvím se přiblížilo. Po včerejší mimořádné schůzi Sněmovny, kterou si vynutili komunisté, čeká zákon už jen závěrečné schvalování. Hlasovat se přitom bude i o návrhu poslance Marka Bendy z ODS, aby byla účinnost zákona odložena o dva roky na leden 2021. To aby zákon mohl posoudit Ústavní soud. Konání mimořádné schůze včera podpořilo kromě komunistů a vládních stran ANO a ČSSD ještě hnutí SPD Tomia Okamury. Zdanění církevních restitucí bylo jedním z požadavků, jímž komunisté podmínili toleranci vzniku menšinového kabinetu ANO a ČSSD.

(kop)

Kauzu likérky přezkoumá NS

14.12.2018 - Právo (Zpravodajství)

Nejvyšší soud (NS) přezkoumá rozsudky nad obžalovanými z kauzy odběratelů a distributorů nelegálního lihu podnikatele Radka Březiny, kteří byli spjati s Likérkou Drak. Mimořádný opravný prostředek využili Dominik Nagy, Ladislav Kováč a Pavel Rybář, všichni dostali nepodmíněné tresty.
Odsouzených bylo celkem sedm. Podle dostupných informací mezi pisateli dovolání není jednatel distribuční firmy Verdana Robert Sedlařík, potrestaný 11 roky vězení, ani majitel likérky Pavel Čaniga, jenž si má odpykat ještě o půl roku více.

(ČTK, zr)

Na hrubý pytel hrubá záplata

14.12.2018 - Právo (Publicistika)

Kdo s čím zachází, s tím také schází. Za Petra Nečase pravicová vládní většina bez ohledu na názor opozice a veřejnosti prosadila štědré církevní restituce. Za Andreje Babiše se vládní většina snaží zdanit aspoň finanční náhrady za nevydaný majetek. Kdysi konzervativci museli střežit loajalitu Věcí veřejných a od nich odštěpené frakce LIDEM. Nyní komunisté dohlížejí, aby ANO a ČSSD splnily slib jejich návrh na zdanění včas projednat a schválit. Jinak by se cukali s tolerancí kabinetu, a to je těsně před závěrečným hlasováním o státním rozpočtu na rok 2019 ošidné.
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi přiřkl církvím nemovitosti za 75 miliard korun. Za nevydané nemovitosti během 30 let obdrží 59 miliard navýšených o inflaci. Skutečně přesvědčivé odůvodnění takovéto sumy dosud nikdo nepředložil. Ovšem ani teď není ministerstvo financí s to poskytnout kvalifikovanou analýzu požadovanou piráty. Kdyby se dříve stejně velkoryse řešily nároky osob, které přišly například o své živnosti, možná by společnost byla k odškodnění církví vstřícnější. Místo toho se rozvinul dvojí metr. A došlo k další ráně: církve a náboženské spolky se rozhodly o řadu nevydaných objektů a pozemků soudit, což způsobilo komplikace obcím a krajům.
Máloco vyhloubilo v předchozích třiceti letech takový tunel do kapes daňových poplatníků jako nadsazené a prakticky nereformovatelné církevní restituce. Jenže se toho docílilo zákonnou cestou, byť arogantně proválcovanou, a Nečasova vláda si vše pojistila smlouvami s církvemi. Proto se dá očekávat, že následné zdanění náhrad by narazilo u Ústavního soudu. Právní jistoty se bez předvídatelnosti neobejdou.
Všimněme si, že i poslanci KSČM, ANO a ČSSD připouštějí, že komunistický návrh testem ústavnosti neprojde.
Kdyby někdo chtěl později napadat soudce nebo celý Ústavní soud coby klíčovou instituci demokratického právního státu, mělo by nám být jasné, že nemůže po vzoru politiků slnit prst a koukat se, odkud a kam vanou nálady občanů.
Obojí – okázalé restituce i dodatečné zdanění – je špatně. Ale lidová slovesnost pro to má trefný popis: na hrubý pytel hrubá záplata.

Foto popis|

O autorovi| Lukáš Jelínek (Autor je politolog)

Lukáš Jelínek

Zaslechli jsme ve Sněmovně

14.12.2018 - Právo (Zpravodajství)

ONDŘEJ BENEŠÍK (KDU-ČSL): Sněmovna se zabývá starým evergreenem, který stejně Ústavní soud podle mého názoru shodí, a tisíce lidí jsou na dálnici a nemůžou se dostat tam, kam potřebují.
* * *

PAVEL KOVÁČIK (KSČM): Kdybychom byli věděli, že tomu zákonu budete bránit jakýmkoli způsobem včetně toho, že necháte nasněžit, aby se nemohli poslanci a poslankyně dostat po dálnici D1 na jednání, tak bychom pro svolání této schůze zvolili jiný termín, kdy sněžení nehrozí.
* * *

JIŘÍ MAŠEK (ANO):

Polsko řešilo vyrovnání s církvemi ve výši 1000 Kč na občana, Maďarsko ve výši 1500 Kč na občana a v ČR vyrovnání s církvemi přesahuje částku 10 000 Kč na občana. Občané nejvíce ateistického státu v Evropě byli po zásluze potrestáni.
* * *

TOMIO OKAMURA (SPD): Celý zpackaný zákon byl šitý horkou jehlou a v rychlosti pod tlakem. Zákon obsahuje neuvěřitelné lapsusy, ale za hodně peněz.
* * *

MIROSLAV GREBENÍČEK (KSČM): Papež František se dokonce nechal slyšet, že je mnohem lepší slušný bezvěrec než ten či onen katolický pokrytec.
* * *

MARKÉTA PEKAROVÁ ADAMOVÁ (TOP 09):

Když se komunisté zaštiťují papežem, tak to opravdu trhá člověku uši.

(dan)

Zdanění církví jde do finále

14.12.2018 - Právo (Zpravodajství)

Poslanci se včera několik hodin hádali kvůli církevním restitucím. Mimořádná schůze ke zdanění finančních náhrad církvím ukázala, že ve Sněmovně je dostatečná většina poslanců, kteří pro to zvednou ruku.

Pro program schůze, na které se dokončilo druhé čtení návrhu KSČM, hlasovali i poslanci vládních ANO i ČSSD a také SPD. Všechny čtyři strany mají dohromady 130 poslanců. Poslední, třetí čtení proběhne zřejmě v lednu.
„Komunisté jasně řekli, že hlasování o programu schůze je zkouškou, zda mají podíl na moci a zda mají dále podporovat slabou vládní koalici. Poslanci ANO a ČSSD jasně deklarovali, že koalice s komunisty je pevná a šlape jako dobře namazaný stroj,“ řekla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Nejštědřejší země k církvi

Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa je potřeba finanční náhrady zdanit jako každý jiný příjem 15procentní sazbou. „Nemůžeme si zvykat, že někomu se daně odpouštějí a někomu se připisují,“ řekl.
Podle zastánců zdanění jsou finanční náhrady mnohonásobně nadhodnoceny, protože se vypočítávaly z vyšší ceny pozemků, než jaká je běžná. V zákonu se počítá se 44 korunami za metr čtvereční, ale obvyklá cena tehdy činila 7,5 koruny. „Žádná země neobdarovala církve tak štědře jako ateistická Česká republika,“ podotkl Miroslav Grebeníček (KSČM).
Stát se v restitučním zákonu z roku 2012 zavázal vrátit církvím majetek a za ten, který nelze vydat, platit 30 let 59miliardovou náhradu. Ta by měla díky infl ační doložce dosáhnout až ke 100 miliardám korun. Podle Grebeníčka by se díky zdanění mohlo do státní kasy během let vrátit přibližně 11 miliard korun.
Předseda ODS Petr Fiala se pustil do komunistů. Podle něj restituční zákon vznikl, aby napravil křivdy, které způsobili právě oni. „Teď mají tu drzost zasahovat do zákona a složitě nalezený kompromis korigovat,“ řekl. Poslanec ODS Marek Benda, spoluautor restitučního zákona, soudí, že snaha o zdanění je trapná a že vláda si utrhne ostudu, protože Ústavní soud zákon zruší. Neúspěšně navrhl odložit další projednávání na příští rok. „Považoval bych za trapné se tímto zákonem zabývat před Vánoci,“ poznamenal Benda. Podle něj náhrada nebyla předražena, protože nevrácené pozemky byly většinou uvnitř měst a obcí, jejichž cena je vyšší než průměrná cena půdy. Lidovec Marek Výborný (KDU-ČSL) upozornil, že zákon bude v rozporu se smlouvami, které stát s církvemi uzavřel a v nichž slíbil, že bude dodržovat zákon ve znění, v jakém jej Sněmovna přijala. „Právní jistota tím bude v Česku zpochybněna,“ řekl.

„Nadrobili jste si to sami“

Podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) se pravice nemůže divit, že se restituce vrátily do Sněmovny, když vrácení majetku vláda ODS a TOP 09 prosadila silou, aniž to dokázala vysvětlit společnosti.
„To jste si nadrobili sami, byla otázka času, kdy se vám to vrátí,“ řekl. Jak dodal, církve přislíbily, že budou zveřejňovat výroční zprávy a nebudou podávat žaloby, jenže jich podaly dva a půl tisíce a zprávy nezveřejňují. „Takže jenom ten váš takto neférově, nespravedlivě přijatý zákon jenom plodí další křivdy a nespravedlnosti,“ podotkl Zaorálek.
Zdanění náhrad nepodporují piráti, kteří marně po vládě žádali analýzu, zda byla náhrada skutečně nadhodnocena. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) jim ale oponoval, že je to pouze výmluva, protože žádná analýza není a nebude, protože fakta mluví jasně. „Pravicová vláda si stanovila, kolik je ochotna vydat finančních prostředků, a na tom se postavil výpočet,“ řekl Staněk.
Biskupský sekretář Stanislav Přibyl zopakoval, že pokud zákon projde, tak se obrátí na Ústavní soud. „Musíme apelovat, aby příkoří nebylo napravováno dalším příkořím,“ řekl.

Koalice s komunisty je pevná a šlape jako dobře namazaný stroj Markéta Pekarová Adamová

Foto popis| Jaroslav Foldyna (ČSSD) dorazil do Sněmovny ve žluté vestě, jakou teď nosí protestující ve Francii. Foto autor| Foto PRÁVO – Milan Malíček

Oldřich Danda
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011