Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Altnerovi dědicové vyvzvali ČSSD, ať stáhne dovolání a zaplatí dluh 338 milionů

18.10.2018 - ceska-justice.cz (Politika)

Dědicové advokáta Zdeňka Altnera vyzvali ČSSD k ukončení kauzy Lidový dům. Straně nabízejí čtyřměsíční lhůtu k zaplacení dlužné částky, pokud sociální demokracie stáhne dovolání proti rozsudku městského soudu z března 2016. Soud tehdy rozhodl, že strana musí Altnerovi zaplatit téměř 338 milionů korun za zastupování strany ve sporu o Lidový dům. O návrhu na ukončení sporu dnes informovali Patrik a Veronika Altnerovi. Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že o výzvě Altnerových dědiců zatím neví. Návrh hodlá předložit k posouzení právníkům strany.

Dědicové advokáta Altnera žádají, aby ČSSD vzala zpět své dovolání k Nejvyššímu soudu do 26. října. Strana se podle jejich návrhu má vzdát i dalších právních prostředků, kterými se rozhodnutí městského soudu pokouší zpochybnit. „Pokud tak vaše strana učiní ve lhůtě výše uvedené, dědicové jsou připraveni poskytnout vaší straně čtyřměsíční lhůtu k zaplacení pohledávky a po tuto dobu by nepřikročili k prodeji nemovitostí, včetně Lidového domu, v exekuci,“ píše se v návrhu adresovaném předsedovi ČSSD.

Podle Hamáčka sociální demokracie nemá důvod vzít dovolání zpět. „Do doby jeho projednání Nejvyšším soudem nelze provést exekuci,“ uvedl na svém twitteru.

Advokátu Zdeňku Altnerovi přiznal pražský městský soud 31. března 2016 téměř 338 milionů korun za to, že ČSSD od roku 1997 zastupoval ve sporu o vlastnictví pražského Lidového domu. Podle rozsudku mu ČSSD má zaplatit 18,5 milionu korun, nejvýraznější část celkové částky však tvořila smluvní pokuta, která za 5734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku činí 318 milionů korun.

ČSSD podala proti rozhodnutí soudu dovolání. Bývalý advokát Altner ale zhruba půl roku po vyhlášení verdiktu městského soudu zemřel a následné dědické řízení dosud komplikovalo projednání dovolání před Nejvyšším soudem.

(čtk)


Výročí 100 let republiky

18.10.2018 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Brno)

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Nabídku hlavních témat znáte, teď je čas na podrobnosti, dobrý podvečer. Už za 10 dní si lidé připomenou vznik samostatného Československa. 28. Října 1918 se státníci shodli na tom, že nový stát bude republikou a že se prezidentem stane Tomáš Garrigue Masaryk. Ten české požadavky projednával i s politiky v zahraničí.

/ Ukázka /

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Blížící se sté výročí založení Československa znamená blížící se oslavy. Už teď s předstihem přibývá kulturních akcí nebo výstav. Třeba Moravské zemské muzeum v Brně už dnes otevřelo trojici propojených expozic zaměřených ne jen na společnou historii českého a slovenského národa, ale taky na lidovou kulturu a další takzvané osmičkové roky.

Jan ŠRŮTEK, redaktor Ondřej PUCZOK, redaktor redaktor
--------------------
Automobil, který jakoby vypadl z doby před 100 lety ale i drobný úlomek letadla, ve kterém skončil život jednoho ze zakladatelů Československa Milana Rastislava Štefánika. Na jedné straně válečné výjevy, na té druhé tradiční kroje, přesto návštěvníkům představované netradičně.

Hana DVOŘÁKOVÁ, vedoucí, Etnografický ústav, MZM
--------------------
Na této výstavě jdeme i s kůží na trh, protože předměty tradiční kultury neuvidíme v té jejich kráse, na jakou jsme zvyklí, ale prezentujeme je spíše z pozice politického kýče.

Jan ŠRŮTEK, redaktor Ondřej PUCZOK, redaktor redaktor
--------------------
I velikonoční kraslice s motivy z padesátých let se tak ode dneška stávají v Moravském zemském muzeu součástí připomínek vzniku ale i vývoje samostatného státu stejně jako ukázky promíchávání českých a slovenských elementů ještě před rok 1918.

Zdeněk FIŠER, kurátor výstavy, MZM
--------------------
To je také cílem připomenout historii těchto vztahů potýkání teda různých vazeb, ať už to bylo v kultuře, ve školství v různých válečných konfliktech. Vycházíme z období Velkomoravské říše, kdy tedy jsou jakési společné kořeny dnes, s dnešní dobou národnosti.

Jan ŠRŮTEK, redaktor Ondřej PUCZOK, redaktor redaktor
--------------------
Podobně různorodé budou v Brně i kulturní akce. Na výstavišti v den státního svátku zazní tóny opery Libuše a jinak jednobarevnou fasádu ústavního soudu překryje o 4 dny dříve na míru vytvořené video. Připomínky stoletého výročí, ale přibudou taky po celé jižní Moravě. Například tady v Bučovicích se před místní Sokolovnu vrátí po desítkách let /nesrozumitelné/ Tomáše Garrigua Masaryka.

Jan STAVĚLÍK, místostarosta, Sokol Bučovice
--------------------
1939 byla zřejmě odvezená Němci, nevíme přesně datum. Chceme po 90 letech vrátit sochu, která zde vždycky stávala. Nepodařilo se nám vypátrat původní, takže jsme se rozhodli pro nové provedení.

Jan ŠRŮTEK, redaktor Ondřej PUCZOK, redaktor redaktor
--------------------
Oslavy se nevyhnou ani Zlínu. Zdejší divadlo oslaví 100leté výročí inscenací Masaryk Štefanik, což je společný projekt s bratislavským divadlem Aréna.

Patrik LANČARIČ, režisér
--------------------
To je poměrně náročná záležitost logicky, protože jsou to 2 divadla /nesrozumitelné/, zkoušíme v Bratislavě, oni tady a musíme spolu komunikovat. Dílna, technika a tak dále, to znamená, že nyní ten projekt jakoby přerostl oběma divadlami.

Jan ŠRŮTEK, redaktor Ondřej PUCZOK, redaktor redaktor
--------------------
A divák neuvidí jen klasické představení o historických událostech, ale odnést by si měl i myšlenky odkazující na dnešní dění v samém středu Evropy. Jan Šrůtek a Ondřej Puczok, Česká televize.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Výročí si jistě budou připomínat další města a obce v regionu. Třeba v Rudici na Blanensku odhalí 27. října na obnovenou bronzovou sochu prezidenta Masaryka. Ve Znojmě potom zase prvnímu československému prezidentovi udělali bystu, odhalí jí 28. ráno při otevření revitalizované části Jubilejního parku. Ve Zlíně zase veřejnosti poprvé otevřou obnovený památník Tomáše Bati z roku 1933. Otevřený ovšem bude ale jen jeden den a velké oslavy plánují v Třebíči, budou trvat celý víkend od pátku 26. až do neděle. V plánu je sázení lípy, koncerty i ohňostroj.

Pavel JANATA, starosta, Třebíč /KDU-ČSL/
--------------------
Zvolili jsme jako jednu z hlavních součástí těch oslav koncert Filharmonie Hradec Králové, který bude dávat Smetanovu Mou vlast. V sobotu chystáme ještě takovou jednu záležitost a to je uložení časové schránky s jakýmsi poselstvím do budoucna, do báně městské věže.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
A vznik Československa v Brně připomíná i nová alej. Stromy jsou vysázené podél lesní cesty nedaleko brněnské přehrady. Zasadit posledních 20 kusů dnes lesníkům pomáhaly třeba děti z nedaleké základní školy. Celkem jde o 100 lip. Právě lípa je českým národním stromem a to už od roku 1848.

Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Místo v lavicích byli dneska v lese. Druháci ze Základní školy Vejrostova zasadili lípu. Připravenou díru zaházeli hlínou a udusali.

Olga NOVOTNÁ, učitelka, ZŠ Vejrostova, Brno
--------------------
Jednak to buduje vztah k té vlasti, ale řekla bych, že i ten náš třídní, že to je něco, nějakej důkaz toho, že jsme tady spolu.

žáci
--------------------
My si přejeme, aby náš strom byl zdravej.

Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
O to už se postarají lesníci. 10leté sazenice zabední plůtkem, aby jim kmeny neokousala zvěř. Stromy budou i zalejvat. Alej má 400 metrů a 50 stromů na každé straně. Lesníci takové vysazují jen výjimečně.

Dalibor ŠAFAŘÍK, ředitel, Krajské ředitelství Lesů ČR v Brně
--------------------
Aleje obecně vždycky symbolizovaly něco mimořádného. Jsou to dominantní krajinné prvky. v

Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
A lipové obzvlášť kvůli jejich dlouhověkosti. 100 let už prospívá i tento strom na kraji Velkých Opatovic na Blanensku.

Dalibor BADAL, navrhovatel lípy do soutěže Strom roku
--------------------
Ho vysadil 8. listopadu 1918 místní kameník a písmák Jan Pospíšil a bylo to proto, že byl silný vlastenec.

Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Záborská lepa, jak jí říkají místní, je letošní strom roku. Do dnes stojí navzdory drátům elektrického vedení i rušné křižovatce. Z 16 stromů vysazených před 100 lety zbyle jediná.

Dalibor BADAL, navrhovatel lípy do soutěže Strom roku
--------------------
Těch 15 bylo v průběhu doby káceno z důvodu regulace potoka, výstavby autobusového nádraží.

Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Na letošní výročí budou ovšem Velké Opatovice mít líp zase plný počet. I tady jubileum využili k tomu, aby vysadili nové. Dominika Řebíková, Česká televize.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
A už jsme to naznačili, že výročí událostí roku 1918 si připomenou i divadla. Jak už jsme zmínili Janáčkova operace na příští víkend chystá Smetanovu Libuši, Horácké divadlo v Jihlavě už tuto sobotu uvede hru Svatý Václav. Reportáž z generální zkoušky této inscenace přineseme v závěru.


Dita Charanzová

19.10.2018 - Hospodářské noviny (Rozhovor)

Pokud si premiér Andrej Babiš dá od někoho poradit ohledně toho, jak by se Česko mělo chovat v EU, je to právě tato europoslankyně za ANO. Server Politico ji zařadil mezi 20 nejvlivnějších žen v Bruselu. S Babišem se nedávno pohádala kvůli Orbánovi. Řeči o czexitu ji děsí.

Díky konkurzu jako z televizní pěvecké soutěže se dnes člověk může dostat i do vysoké politiky. Tedy pokud se o to pokouší v barvách hnutí ANO, které o sobě tvrdí, že není tradiční politickou stranou. Podobným konkurzem prošla i Dita Charanzová, europoslankyně, která dnes Andreji Babišovi radí s Evropskou unií. Nešla do něj ale jako nováček – EU se dlouhá léta věnovala jako česká diplomatka. Charanzová žije s partnerem a jejich dvěma dcerami ve francouzském Štrasburku.

* HN: Když jste s HN mluvila naposledy, říkala jste, že se ve Štrasburku chcete z centra přestěhovat někam do zeleně, i když váš partner je proti. Už jste se přestěhovali?


Já mám ráda klidnou domácnost a můj muž se cítí dobře v bytě, ve kterém jsme. Postupem času mě přesvědčil o pozitivech, která tam určitě jsou. Pořád je to ale můj sen, a kdyby člověk neměl sny, bylo by to špatně.

* HN: Doma jste si tedy svou neprosadila, ale v politice máte pověst velmi neústupné, až tvrdé ženy. Tak o vás mluví spousta lidí z prostředí české evropské politiky.


Je pravda, že někdy mi lidé říkají, že od malé blondýny, jako jsem já, by nečekali takovou tvrdost a razanci, s níž někdy mohu vystupovat. Já si ale myslím, že to při své práci potřebuji. Jinak bych ji nebyla schopná dělat. Někdy se prostě musí udělat tvrdé rozhodnutí.

* HN: Jak se to konkrétně projevuje?


Nemám ráda, když mi někdo řekne, že něco nejde. To mě hrozně vytáčí. (Asistent Charanzové, který je u rozhovoru s námi, se směje a souhlasně přikyvuje.)

* HN: Jak jste se dostala do blízkosti Andreje Babiše?


Dokud s ANO spolupracoval Pavel Telička, byla jsem s ním v kontaktu minimálně. Od Teličkova odchodu jsme v kontaktu přímo – pan Babiš vše rád řeší rychle, přes SMS, telefony a maily. Takže když chce něco zkonzultovat, posílá mi maily, SMS a ptá se. Tu a tam se podílím na tvorbě podkladů pro některá jeho vystoupení.

* HN: Nevadí vám jeho způsob komunikace? Není tajemstvím, že často mluví velmi vulgárně a zvyšuje hlas.


Vulgární se mnou není. Zvýšený hlas mívá a na to jsem si holt zvykla.

* HN: Jste to vy, kdo na něj má v tématech souvisejících s EU největší vliv?


Já, kolegyně europoslankyně Martina Dlabajová a novinář Jan Macháček se s ním scházíme, probíráme aktuální témata. Takže naše komunikace je poměrně intenzivní. Jaký mám vliv? Já to neberu tak, že ho musím přesvědčit o své pravdě. Říkám mu své názory a jsem ráda, když se to poté odrazí v jeho úsudku. Ale on je premiér a ten, kdo se ve finále musí rozhodnout.

* HN: Uveďte příklad, kdy dal na vás. Třeba tehdy, když k úžasu mnohých včetně zemí visegrádské čtyřky odmítl posílení evropské agentury na ochranu hranic Frontex, ale za pár dní názor změnil?


Když chce, řeknu mu svůj názor, někdy se mnou polemizuje. A pak si udělá svůj závěr. Nepřipadá mi vhodné, abych byla konkrétnější.

* HN: Nedávno vás i Martinu Dlabajovou ostře kritizoval za to, že jste hlasovaly pro výzvu, aby EU s Maďarskem zahájila řízení kvůli porušování zásad právního státu. Jak se to na vašich vztazích podepsalo?


Byl to jeden z momentů, kdy to mezi námi zaskřípalo. Zpětně musím přiznat, že chyba byla i na mé straně. Neinformovala jsem ho, on opravdu nevěděl, že se takové hlasování chystá a co je jeho obsahem.

* HN: A kdybyste mu o tom bývala řekla předem a bavili jste se spolu, hlasovala byste pak jinak?


Kromě toho, že jsem neústupná a tvrdá, jak se o mně říká, jsem taky hrozně paličatá. To mi vždycky říkal můj táta. Hlasovala bych stejně, i kdybych věděla, že ten dopad v Česku bude takový, jaký byl.

* HN: A co by bylo jinak, kdybyste ho informovala?


Vysvětlila bych mu, že to hlasování opravdu nebylo o trestání Maďarska za migraci, že jsme na něj neuvalili žádné sankce a nevylučujeme ho z unie. Navalila se na to spousta mýtů a lží.

* HN: Babiš před pár dny na Twitteru napsal, že Dita Charanzová bojuje za české zájmy v Evropském parlamentu. Máme to chápat jako vzkaz, že vaše vztahy nebyly narušeny?


My jsme měli jiné názory i v minulosti, například na volbu prezidenta. Vzájemně jsme si je řekli a jeli jsme dál. Toto je něco podobného.

* HN: Nevadí vám jeho blízkost k Orbánovi? Mluví se o tom, že ho obdivuje.


Neslyšela jsem, že by někdy řekl, že ho obdivuje. Já beru, že s ním má blízký vztah, který vznikl při debatě o povinných kvótách, kde si dovedu představit, že pan Orbán v tom Česku pomáhal. Ale pan Babiš byl nedávno na návštěvě u Angely Merkelové a přijel z této schůzky plný dojmů. Takže já to nevidím tak, že by se uchyloval k jednomu partnerovi, a to k Orbánovi.

* HN: Země visegrádské čtyřky nepochybně mají řadu společných zájmů. Ale nepřehánějí to čeští politici, když tvrdí, že Visegrád je to nejdůležitější spojenectví?


V EU jsme podle mě za jeden provaz nikdy pořádně netáhli. V4 nám dává sílu celého našeho regionu, ale souhlasím s tím, že v Bruselu ta značka nyní nepůsobí příliš pozitivně, především v důsledku migrační krize.

* HN: Takže přílišná orientace na V4 by Česko mohla poškozovat?


Faktem je, že stav právního státu v Polsku a Maďarsku není takový jako v Česku. Česko je jiné, my se vymezujeme a já bych byla ráda, aby v EU bylo vidět, že nás prostě nemohou dávat do jednoho pytle se zeměmi V4, pokud jde o to, jak funguje právní stát.

* HN: Eurokomisařka a členka ANO Věra Jourová v poslední době několikrát veřejně prezentovala jiné názory než Andrej Babiš. Co tomu říkáte?


Věra Jourová byla u zakládání hnutí. Já tam přišla v nějaké etapě a přišla jsem tam dělat evropskou agendu. Mám ale své hranice. Největší napětí v našem vztahu s Andrejem Babišem bylo v době, kdy se uvažovalo o spolupráci s SPD. To bylo něco, kam já bych nikdy nešla. Tam by to pro mě končilo. Mám mantinely, ve kterých chci fungovat, a kdybychom přes tyto hranice šli, už bych si to neuměla představit.

* HN: Jako kandidátku do Evropského parlamentu za ANO vás vybral před volbami v roce 2014 Pavel Telička. Jaké spolu máte vztahy dnes, kdy on spolupráci s ANO ukončil a vy naopak pokračujete?


Fakt mě to mrzí. Pavel byl člověk, který vedl mou disertační práci na Vysoké škole ekonomické, pracovala jsem s ním a vybral si mě na kandidátku. A pak se naše komunikace najednou úplně zařízla. Zdravíme se, ale na kávě jsme od té doby nebyli.

* HN: Telička si vás vybral, ale jak se rozhodlo o tom, kdo se na kandidátce dostane jak vysoko?


Šli jsme před komisi hnutí ANO, kde jsme se každý museli odprezentovat, byli jsme na pohovoru. Seděl tam pan Babiš, paní Jourová, šéfové krajských organizací nebo poslanci. A na základě toho jsme pak byli seřazeni na kandidátku.

* HN: To byl konkurz jako v SuperStar?


No, nějak tak. Říkala jsem, co mám za sebou, co bych chtěla v parlamentu dělat. Byly to takové státnice.

* HN: Hrál v tom, že jste přijala nabídku kandidovat, nějakou roli fakt, že hnutí ANO vedl Andrej Babiš?


Není to tak, že bych do toho šla proto, že tomu šéfuje pan Babiš. Vnímala jsem to jako strašně zajímavý projekt na české politické scéně, který nestaví na ideologii, ale na praktickém řešení problémů. A zdůrazňoval velký český problém, tedy boj proti korupci. Navíc ANO otevřelo politiku pro lidi z různých oborů, aby v ní nebyli jen ti, kteří nikdy v životě nic jiného nedělali.

* HN: Loni jste HN řekla, že Andrej Babiš může být vůdčí osobností našeho regionu v EU. Co k tomu potřebuje?


Myslím si to pořád, agenda EU ho baví. Potenciál v sobě má. To, že teď slavil úspěch a Česko konečně dostalo možnost zavést reverse charge (změnu výběru DPH, což má podle Babiše omezit daňové úniky, pozn. red.), posiluje jeho kredit a měl by v tom pokračovat.

* HN: Kromě reverse charge ale mluví ohledně EU prakticky jen o migraci. Není to málo, pokud by měl být vůdčí osobností?


Téma migrace neopustil s tím, jak padla možnost povinných kvót. Dal si za cíl, abychom měli Evropu bezpečnější, než máme teď, a řešili otázku migrace v zemích původu. Když budeme schopní ukázat, že opravdu chceme pomáhat, a přizpůsobíme tomu svoje priority, můžeme se s našimi názory v rámci EU prosadit. Další věc, která se pro Babiše nabízí jako téma, je význam vnitřního trhu.

* HN: Nelimituje ho v jeho ambicích na evropské úrovni fakt, že je trestně stíhán, navíc ještě kvůli údajnému podvodu s evropskými dotacemi?


Upřímně, na toto se mě fakt nikdo neptal. Já ctím presumpci neviny. Že to není super, je jasné, ale nedělala bych z toho takové drama jako jiní čeští europoslanci.

* HN: Kdyby byl Babiš trestně stíhán už v roce 2014 a už by v té době byla slovenským Ústavním soudem zamítnuta jeho žaloba, že byl jako agent StB veden neoprávněně, kandidovala byste tehdy za hnutí ANO?


To je super, co tam máte dál?

* HN: Zajímá mě, co si o tom myslíte.


On je člověk, který hnutí založil a dal do něj svůj drive. A nemyslím si, že kdyby ta obvinění byla pravdivá, tak by do toho šel. Ptáte se mě, co by kdyby. Já prostě chci nejdřív vidět, jak to trestní stíhání dopadne.

* HN: Jak vy osobně vidíte Evropskou unii?


Pro mě je EU ostrovem bezpečí, který mi dává klid a jistotu, že jsme v dobré společnosti, dobré rodině. Ráda bych ještě, aby se česká životní úroveň rychleji přibližovala k té západní. V Česku je pořád mezera a možná i to je důvod, proč lidé na EU pořád koukají ve stylu, že měli nějaká očekávání, která se úplně nenaplnila. Mysleli si, že se za pár let budou mít jako němečtí důchodci, což se nestalo.

* HN: Zvládá Česko využívat příležitostí, které mu členství v EU nabízí? Máme takový vliv, jaký bychom mohli mít?


Dlouhodobě se nám to nedaří. Asi jsme udělali chybu hned na začátku. Záleží hodně na lidech, máme v evropských institucích plno skvělých Čechů. Nevím ale, jak s nimi pracujeme. Pořád tu nejsme ve vedoucích pozicích, což ale platí o všech mezinárodních organizacích. Podívejte se třeba na Portugalce, v jakých vysokých pozicích mají všude po světě upíchnuté své zástupce. My toto prostě neumíme.

* HN: Platí, že moc vlastních nápadů nemáme a spíš jen umíme říkat ne?


My jsme schopni reagovat a říkat, co se nám nelíbí nebo líbí a co bychom chtěli trochu předělat, ale nejsme schopni sami od sebe přijít se svým originálním řešením nějakého problému. Nejsme na to zvyklí, úředníci nejspíš ani nedostávali od politiků zadání něco takového dělat.

* HN: Změnil se během doby nějak váš pohled na EU?


Dokud jsem tady nepracovala, byla jsem naivní, jak unie funguje. Když si tím člověk projde, tak vystřízliví. Chvílemi jsem i smutná z toho, jak to funguje – jak je systém složitý, jaká je role velkých států. Je to trochu rozladění z toho, že je to tu velký boj.

* HN: Oslabilo se tím nějak vaše přesvědčení, že by Česko mělo být v EU?


V žádném případě. Jsem Evropanka, věřím evropskému projektu, jen jsem střízlivější, než když jsem studovala. Vidím to ve Štrasburku, kde žiji, jak lidi jezdí na kole přes most do Německa a zpět, jako by tam žádná hranice nebyla. Přitom to není tak dávno, kdy spolu tyto národy válčily.

* HN: Shodujete se v názoru na EU s Andrejem Babišem?


V tom základním jsme zajedno. Pro něj je unie to samé jako pro mě. Rád používá přirovnání k vesnici z Asterixe a Obelixe, ale podstatné je, že žijeme dohromady v nějakém prostranství, kde spolu neválčíme, ale obchodujeme. Občas lídři zasednou a dohodnou si nějaká nová pravidla. To je ten základ, který s Babišem vnímáme úplně stejně.

* HN: Babiš ale veřejně mnohem víc mluví o tom, co v EU nefunguje, než o tom, co je na ní dobré.


On už je takový, že často mluví o nevýhodách EU. Ale zároveň zdůrazňuje, že vystoupit z ní by byl nesmysl. A už to, že jezdí po Česku a toto zdůrazňuje, je dobře. Podle mě díky tomu podpora EU mezi Čechy naroste. Uvidíte příští rok ta čísla.

DITA CHARANZOVÁ (43) Zaplaťpánbůh že ohledně EU Babišovi radí někdo, jako je Charanzová, říká mimo záznam vysoce postavený zdroj z prostředí české evropské politiky. Pochvaluje si, že k Babišovi má v tomto směru blízko někdo, kdo unii nepochybně rozumí. Charanzová se EU věnuje už od vysokoškolských studií, pracovala na ministerstvu zahraničí i na českém velvyslanectví při EU v Bruselu. „Pracovalo se s ní skvěle, byla výborná. A to říkám i přesto, že lidsky jsme k sobě úplně blízko neměli,“ vzpomíná jeden z jejích tehdejších kolegů. Odbornost Charanzové skutečně nezpochybňují ani ti, kteří si s ní jinak nerozumí. Platí to i o jejím současném působení v Evropském parlamentu, kde má velmi dobrou pověst a patří k jeho vlivným členům. V parlamentu se věnuje hlavně společnému evropskému trhu. Prosadila například to, aby lidé mohli ze své domovské země volat do jiného státu EU výrazně levněji, než bylo zvykem. A to přesto, že se této změně velmi bránili operátoři. Otázkou je, jaký má na Babiše skutečně vliv. O jeho rozsahu pochybuje Pavel Telička, který původně zastával roli, v níž je dnes Charanzová, ale s Babišem se rozešel ve zlém. „Andrej Babiš už nějakou dobu prokazuje, že si nedá říct. Vliv Dity Charanzové tak může být jen nepatrný, maximálně v jednotlivostech,“ myslí si Telička. Podle něj má Babiš na EU často velmi pokřivené názory a je z nich ochoten ustoupit jen pod velkým tlakem. „Pochybuji o tom, že ho Dita Charanzová dokáže vyvinout. Jenže bez toho to nejde,“ tvrdí Telička, který jinak Charanzovou oceňuje jako schopnou europoslankyni.

Největší napětí v našem vztahu s Andrejem Babišem bylo v době, kdy se uvažovalo o spolupráci s SPD.

Foto autor| Foto: Tomáš Nosil

O autorovi| Ondřej Houska, ondrej.houska@economia.cz

Ondřej Houska

Vytáhli do boje za spravedlnost

19.10.2018 - Hospodářské noviny (Osobnost)

Žije mezi námi mnoho lidí, kteří prožívají utrpení. O problémech nemluví, přesto potřebují, aby jim někdo podal pomocnou ruku. Bez váhání to udělalo několik právníků. Za podporu lidem v nesnázích nyní dostali ocenění.

Málokdo má v útlém dětství tak jasnou představu, čím chce být, až vyroste, jako pětiletý Jiřík. Srdce mu už nějakou dobu bije jen pro závodníky na silničních motocyklech a sám by se rád stal jedním z nich. „Márquez, Vinales, Pedrosa,“ sype z rukávu jména nejslavnějších závodníků MotoGP, která ostatním dětem na hřišti připomínají spíš zaklínadlo. Světlovlasý kluk s rošťáckým úsměvem motorkám propadl asi před třemi lety. Seděl tehdy na lůžku v nemocnici a vzpamatovával se z chemoterapie. Podstoupit ji musel kvůli léčbě leukemie.
„Celý den jsme se v nemocnici dívali na dětské programy. Jednou když usnul, přeladil jsem televizi a zrovna dávali moto GP,“ vzpomíná Jiříkův tatínek, který si nepřál identitu rodiny zveřejnit. Tehdy na chvíli odešel z pokoje. Když se vrátil, všiml si, že jeho syn nespí a se zatajeným dechem sleduje televizi.
Královská kubatura MotoGP provedla Jiříka bojem s nemocí. Ani dnes si nenechá ujít žádný závod. Bez ohledu na výsledky, vítěz je pro něj vždy jediný. „Vála,“ křičí nadšením, když po okruhu prosviští závodník v modrobílé kombinéze s číslem 46. Vítězství Valentina Rossiho znamená, že celá rodina musí zpívat italskou hymnu. Emoce se ještě prohloubily poté, co se Jiříkovi splnil sen a se svým idolem se potkal.
Schůzku zařídila nezisková organizace Zlatá rybka. Ta plní přání dětem, kterým zkřížilo cestu život ohrožující onemocnění. Po vzoru americké Make a wish ji založili manželé Ondřej a Katarína Vlčkovi. Zlatá rybka nečerpá dotace, nepřijímá příspěvky od dárců či sponzorů ani nedělá propagační kampaně. O její existenci se rodiče pacientů dozví od lékařů, psychologů nebo zdravotních sester. Vlčkovi financují chod organizace z vlastní kapsy. Neobešli by se však bez podpory a zkušeností advokátky Martiny Slaninové, která jim nad rámec vlastní práce zdarma propůjčila své znalosti z advokátní praxe.
Slaninová patří k právničkám oceněným v soutěži Pro bono & CSR 2018. Mediální společnost Economia ji pořádá už třetím rokem. Oceněné vybírá odborná porota z řad právníků, kteří pomáhají potřebným.

Směrem za splněnými sny

„Zaujala mě ta skromnost a touha udělat někomu radost,“ shrnuje Slaninová, proč Zlaté rybce pomáhá. „Je to jedinečný koncept, v němž nehrají roli komerční zájmy, sponzorské dary ani státní peníze,“ popisuje absolventka Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, která se v advokacii pohybuje 15 let.
Slaninová stála už u založení Zlaté rybky. Nyní právně ošetřuje všechny provozní záležitosti: od převozu kyslíkových bomb do zahraničí přes vycestování dětí z dětských domovů až k dohodám při setkáních se slavnými osobnostmi.
„Nepřipadá mi, že bych Rybce něco dávala. Ta práce spíš pomáhá mně. Právničina mnohdy nebývá úplně hezká. Práce na tomto projektu mě očišťuje a nabíjí,“ říká dvaačtyřicetiletá advokátka.
Zlatá rybka za tři roky fungování dostala na 400 přání od smrtelně nemocných dětí od tří do 18 let. Téměř 300 z nich už splnila. Děti mohou chtít něco dostat či zažít, někým se stát, splnit přání jiné osobě či se s někým setkat. Takové bylo i Jiříkovo přání.
Podle jeho rodičů má Zlatá rybka velký přínos pro psychiku dětských pacientů. Vidina splněného snu vzbudila v Jiříkovi větší touhu se uzdravit. „Byla to pro něj obrovská vzpruha. Najednou měl cíl,“ vzpomíná Jiříkův táta, jak jeho syn během léčby opakoval, že „pojede za Válou, až se mu uzdraví krvička“.
Aby se mohlo setkání s motorkářskou superstar uskutečnit, museli se na přípravách podílet i lékaři. Bez jejich souhlasu se Zlatá rybka do akce nepouští. I tady je nutná asistence advokátky Slaninové, která chystá potřebnou dokumentaci. Pustit se do práce musí mnohdy okamžitě, na dlouhé přípravy není čas.
„Jde nám o to, aby děti věřily, že sny se plní,“ říká Karin Pospíšilová, ředitelka Zlaté rybky. „Pokud přání vysloví, nechceme dopustit, aby zemřely dřív, než jim ho splníme,“ vysvětluje Pospíšilová, proč musí v akutních případech advokátka Slaninová pracovat rychle. Rekord Zlaté rybky je zatím 8 hodin od vyslovení přání do jeho splnění.
Slaninová se v praxi nejdříve zaměřovala hlavně na veřejné zakázky. Působila jako hlavní právnička Železniční nemocnice v Praze. Dnes se specializuje na obchodní právo a má samostatnou praxi. Při práci pro Zlatou rybku se potýká s řadou problémů.
„Pojišťovny nechtějí pojišťovat chronicky nemocné při výjezdech do zahraničí,“ upozorňuje Slaninová na dlouholetý problém. I když se pojištění podaří uzavřít, hrozí, že případnou hospitalizaci dítěte v zahraničí pojišťovna neproplatí. „Zjednodušeně řečeno, trefí se do výjimky, která se jmenuje stabilní stav. To znamená, že dítě nebylo poslední rok hospitalizované v nemocnici,“ vysvětluje Slaninová s tím, že děti s vážnou chorobou míří do nemocnice někdy i preventivně, když mají například chřipku. „Takže tuto podmínku pro pojištění nesplní,“ říká advokátka, která má na mnoha splněných přáních svůj podíl. Osobně ale u žádného nebyla.
„Nedokázala bych si udržet odstup. Obdivuju ty děti, jak jsou silné. Spousta z nich si dopad své nemoci plně uvědomuje a přitom jsou úplně vyrovnané,“ přemítá Slaninová. Osobní setkání s dětmi ji láká, ale smířit se s tím, že některé děti krátce po splnění snu zemřou, je pro ni velmi těžké. „To největší přání jim splnit nedokážete,“ říká Slaninová.
Jsou ale i příběhy se šťastným koncem. Některé děti se uzdraví, zdravotní stav řady z nich se díky lékařům zlepší. Podíl na tom může mít i dávka adrenalinu a endorfinů ze splněného přání. Příkladem je i Jiřík. S Valentinem Rossim se sešel loni v létě, krátce po ukončení akutní léčby. Na svého hrdinu ale nezapomněl, a to navzdory svému nízkému věku. „Každý večer před spaním myslím na to, jak jsem se s Válou potkal,“ prohlásil přednedávnem.

Aby na to máma nezůstala sama

Podzimní paprsky se opírají do oken paneláků chomutovského sídliště. První vchod je hned na rohu, kousek od hlavní cesty. Ve druhém patře žije dvouletý Augustýn s maminkou Ivanou. Skromný byt je dnes plný hraček. Uprostřed kuchyně právě vzniká dráha z dřevěných kolejí a za dveřmi ložnice jsou krabice s vláčky, které se po ní zakrátko budou prohánět. Ze všech koutů na příchozí hledí plyšová zvířata. Lednička je plná fotek smějícího se dítěte. Ne vždycky tady bylo tak veselo.
Ivana sem přišla před dvěma lety z Olomouce, krátce po Gustíkově narození. Po osmi letech vztahu si už nenechala líbit domácí násilí a od manžela odešla. „Pořád jsem si říkala, že to ještě zkusíme, když máme malýho. Chtěla jsem, aby měl tátu. Zlomilo se to, když na mě vytáhl nůž v okamžiku, kdy jsem Gustíka chovala,“ popisuje Ivana.
Žila tehdy jenom z rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení. Po odečtení všech výdajů jí z dávek zbylo 50 korun na den. Doufala, že jí bývalý partner bude posílat výživné na dítě, ale nedočkala se.
„Měla jsem štěstí. Mohla jsem se opřít o rodinu. Jinak bych to nezvládla,“ vzpomíná třicetiletá absolventka Univerzity Palackého v Olomouci, jak jí maminka kupovala plenky a babička nosila zeleninu ze zahrádky. „Bývalý partner nám neplatí nic. Čekala jsem, že mu pošle alespoň něco k svátku, ale ani to se nestalo. Už dávno jsem dávala žádost k soudu, aby mu vyměřili výživné. Předvolání mi přišlo až teď – po dvou letech,“ vysvětluje Ivana.
Nebyli to ale jenom blízcí, kteří mladé mamince pomohli. Na internetu narazila na spolek Fandi mámám a přihlásila se do jejich projektu. Ivana sepsala pět věcí, které nejvíc potřebovala, včetně pracího prášku, dětského oblečení a výživy. Neziskovka zveřejnila její příběh a Ivaně okamžitě začaly chodit balíčky ze všech koutů republiky.
„Ze zásoby pracích gelů pořád peru. Byla to obrovská pomoc, jak materiální, tak psychická. Každému jsem na dopis odpověděla. Povzbudivá slova tolika lidí mi dodala sílu, s některými jsem pořád v kontaktu,“ říká Ivana. Jednou z Ivaniných podporovatelek je i Veronika Válová, další oceněná právnička.
Válová z vlastní iniciativy nabídla v roce 2016 pomoc bývalé spolužačce, která přišla s nápadem pomáhat matkám samoživitelkám. Postarala se o založení spolku, zajistila všechny právní dokumenty a dnes se stará o procesní věci. Vše dělá nad rámec svého povolání v Moravském peněžním ústavu, kde pracuje jako vedoucí právního odboru.
„Asi mě tím nakazil manžel, který je hodně empatický. Když se nám daří dobře, je třeba pomáhat,“ říká Válová ke své motivaci. Spolek Fandi mámám je pro ni výjimečný svou adresností. „Tady okamžitě máte zpětnou vazbu od toho, komu pomáháte,“ přibližuje dvaatřicetiletá podniková právnička.
Fandi mámám vždy jednou za čas vyzve k pomoci pěti samoživitelkám. V každé výzvě shání dárce podle toho, co potřebují. Za dva roky fungování pomohlo 45 ženám. Také radí, jak se domoci alimentů. Podle spoluzakladatelky projektu Petry Květové Pšeničné je povědomí maminek v této oblasti nízké. Řada z nich se potýká i s kritikou okolí, že žít sama s dítětem je nezodpovědné. Navíc matky, jež chtějí dětem dopřát stejný komfort, jako mají jejich spolužáci, se snadno zadluží a propadnou do pasti exekucí.
„Obdivovala jsem, že dokázala odejít od svého muže a postavit se na vlastní nohy,“ říká Válová, čím ji oslovil příběh Ivany z Chomutova, které sama poslala potraviny pro syna. Přála by si, aby více žen sebralo odvahu postavit se domácímu násilí. I to je jedna z věcí, které dávají její práci smysl.

3. ročník ocenění Pro bono & CSR, které hledá výjimečné právníky pomáhající dobré věci, odstartoval letos v červnu nominacemi na webu měsíčníku Právní rádce.

9 finalistů posuzovala čtrnáctičlenná porota, ve které zasedl například předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch i zástupci notářů, advokátů či podnikových právníků.

5 letošních výherců si převzalo ocenění v sále Boccaccio Grand Hotelu Bohemia v Praze. Jsou mezi nimi advokátky Martina Slaninová a Zuzana Čeňková, podniková právnička Veronika Válová i advokátní kanceláře Bříza & Trubač a PwC Legal. Celkem tak získalo ocenění za poslední tři roky 13 projektů. Šlo například o Pro bono centrum, projekt Street Law, Kancelář ombudsmana pro zdraví anebo advokátní kancelář bnt.

60 tisíc korun v hmotné podpoře a 500 tisíc v mediální podpoře věnoval v rámci galavečera mediální dům Economia organizacím Fandi mámám a Nadání a dovednosti.

Foto popis| ZA SVOBODU SLOVA JE TŘEBA BOJOVAT Čestný host galavečera, polská právnička Agnieszka Wardaková, se kriticky vyjádřila k současné citlivé situaci v polské justici. Foto popis| LAUERÁTI OCENĚNÍ PRO BONO CSR 2018 Zleva Pwc Legal (převzal Milan Fric), Veronika Válová, Zuzana Čeňková, Martina Slaninová a Bříza & Trubač (převzal Ondřej Trubač). Foto popis| JE CO OSLAVOVAT Vyhlášení se zúčastnili šéfové ústavně-právních výborů, předsedové soudů či soudní exekutoři. Foto popis| POMÁHÁME SAMOŽIVITELKÁM Zakladatelky spolku Fandi mámám Žaneta Slámová (vlevo) a Petra Květová Pšeničná (vpravo) spolu s oceněnou Veronikou Válovou. Foto autor| Foto: HN – Lukáš Bíba Foto autor| Ilustrace: Nikola Logosová

O autorovi| Markéta Řeháková, marketa.rehakova@economia.cz

Markéta Řeháková

Piráti v zálivu dona Pabla

19.10.2018 - Lidové noviny (Názory)

LÉKÁRNA

Jistý mocný don Pablo se prý podílel na údajném megapodrazu (copyright Andrej Babiš), když radnici moravské metropole po vyšachování vítězného hnutí ANO a dosavadního úspěšného a oblíbeného primátora Brna Petra Vokřála ovládla koalice ODS, lidovců a Pirátů. Pardon, zapomněl jsem na sociální demokracii, jejíž ikonický brněnský politik Oliver Pospíšil se ve volební kampani proslavil propagačním videem, jak číhá v kontejneru na odpadky na naaranžovanou důchodkyni, která se chystá třídit papír. Tento předvolební klip lze zařadit mezi nejtrapnější, které jsem kdy viděl. Po jeho zhlédnutí se člověk vysloveně stydí za to, že patří do druhu Homo sapiens (člověk rozumný). Pospíšil přesto získal dostatek podpory, aby se stal radním města (mohl by dostat do gesce třídění odpadů), k čemuž je Brňanům třeba upřímně pogratulovat. A když doplníme, že tento gigant ke všemu posiluje řady takzvané appianské frakce ČSSD, která se po volebním debaklu snaží odstranit předsedu Jana Hamáčka, Pospíšilova role svorníka v brněnské koalici bude ještě důležitější. Spolu s odcházejícím primátorem můžeme tedy konstatovat, že v politice je možné vše.
Ale vraťme se k údajnému otci myšlenky nové brněnské koalice. Don Pablo. Kdo je ale don Pablo? Když ho vygooglíte, objeví se zhruba 300 milionů odkazů: pizzerie Don Pablo, cukrárna Don Pablo, hotel Don Pablo, rum Don Pablo, káva Don Pablo, diskotéka Don Pablo, firma Zemní práce Don Pablo, second hand Don Pablo… Lidem s touto přezdívkou pak jednoznačně vévodí největší kolumbijský drogový baron z medellínského kartelu. Jenže tento don Pablo byl v roce 1993 zabit v přestřelce s policií, tudíž nyní logicky nemohl skládat brněnskou koalici. Jediným žijícím donem Pablem podle internetového vyhledávače je poslanec a exministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase v letech 2012–2013 Pavel Blažek z ODS. Neví se, kdo (odpůrci, nebo příznivci) tomuto – zejména v české justici – vlivnému politikovi dal tuto výmluvnou přezdívku, ale měl buď značnou míru imaginace, nebo naopak velké zkušenosti. Tak jako tak, Česká republika se může pochlubit tím, že jako jediná země na světě měla ministra spravedlnosti s přezdívkou don Pablo, který později jako lev bojoval za ostudnou policejní reorganizaci pod vedením tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance, rovněž z již zmíněné appianské frakce ČSSD. Ale pokrokoví Piráti a hlavně ODS v čele s neméně pokrokovým profesorem politologie Petrem Fialou nové koalici tleskají, takže to asi bude v pořádku.
A nakonec jsme se dostali k nové hvězdě brněnské radnice. Mladá právnička Markéta Vaňková, dlouholetá souputnice dona Pabla, na sebe podle serveru iDNES celostátně poprvé upozornila v roce 2012, kdy jako veřejně činná politička (uvolněná zastupitelka Brna-střed) vymáhala pohledávky ostravského dopravního podniku pro offshorovou firmu Brandson Enterprises. Ředitel této kastlíkové firmy Irvin Boncamper figuruje v Panama Papers (kauza rozplétající globální systém daňových úniků) jako nastrčený bílý kůň v asi třiceti firmách z daňových rájů. Navíc v době, kdy Vaňková zastupovala tuto firmu, ředitel Boncamper seděl v USA ve vazbě za pojistné podvody, za něž dostal osm let vězení. Když se Vaňkové novináři ptali, od koho získala plnou moc k zastupování firmy Brandson Enterprises před českými soudy, odmítla odpovědět. Piráti, její koaliční partneři bojující za totální transparentnost, by se jí měli zeptat, kdo byl skutečným vlastníkem, tím dodnes utajovaným posledním beneficientem společnosti Brandson Enterprises. Ale vsadím se, že paní primátorce Brna Piráti tuto otázku nikdy nepoloží. Přece jsou pokrokoví, je třeba se dívat do budoucnosti.

Neví se, kdo dal tomuto – zejména v české justici – vlivnému politikovi tuto výmluvnou přezdívku, ale měl buď značnou míru imaginace, nebo naopak velké zkušenosti

Foto popis|

O autorovi| I S T V Á N L É K O, šéfredaktor LN

ISTVÁN LÉKO

Šéf berňáku je na odchodu

19.10.2018 - Lidové noviny (Ekonomika)

Generální ředitel mocné daňové instituce Martin Janeček se chystá opustit nejvyšší post do konce roku. Finanční správa se pod vedením Babišova muže stávala stále častěji terčem kritiky.

PRAHA Zřejmě už jen týdny zbývají ve funkci šéfovi Generálního finančního ředitelství Martinu Janečkovi. Chystá se post opustit. Podle zjištění LN se tak stane do konce roku a Janeček by mohl podle některých náznaků zamířit zpět do Finančního úřadu v Českých Budějovicích, odkud si ho před čtyřmi lety do čela mocné daňové instituce vytáhl tehdejší ministr financí a dnes předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
Janečkův odchod potvrdily LN dva na sobě nezávislé zdroje blízké finanční správě. Janeček i jeho současná nadřízená ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nechtěli věc komentovat.
Janeček podle informací redakce odchází sám s odkazem na osobní důvody. „V půlce prosince nebo od začátku ledna. Nahradit by ho měla jeho zástupkyně Tatjana Richterová,“ uvedl jeden z informovaných zdrojů, který si však nepřál zveřejnit své jméno.

Cejch vymahače peněz

Manažer, dosazený Babišem do čela Generálního finančního ředitelství v roce 2014 za Sobotkovy vlády místo dlouholetého ředitele Jana Knížka s úkolem bez skrupulí „zakleknout“ na všechny potenciální podvodníky a co nejvíc zvýšit výběr daní, už delší dobu čelí kritice ze strany některých podnikatelů, odborné veřejnosti i politiků. Důvodem jsou některé kauzy finanční správy, zejména problém s takzvanými zajišťovacími příkazy, kterými berní úřad obstavil v minulých letech majetek desítek firem i kvůli pouhému (byť jak úřad sám uvádí důvodnému) podezření z nezaplacení daně.
Mnohé firmy se proti tomu posléze ohradily žalobou a Nejvyšší správní soud řadě žalob vyhověl – s odkazem na neoprávněný postup Finanční správy. Jenže dotyčné společnosti už kvůli zablokovanému majetku mezitím zkrachovaly. Janeček se zapsal negativně také v Poslanecké sněmovně při nepříliš přesvědčivé obhajobě úřadu v kauze korunových dluhopisů. Mezery v zákoně využila k mnohamilionovým výdělkům řada společností, včetně Babišova Agrofertu.
Poslední kapkou, která kazí pověst finančních úřadů, pak mohl být i medializovaný problém s necitlivým přístupem úředníků při kontrole EET svatební hostiny novomanželů na Přerovsku.
Na druhé straně – finanční úřady pod Janečkovým vedením dokázaly po technické stránce vcelku bez problémů zvládnout v roce 2016 náročný proces zavádění takzvaných kontrolních hlášení (firmy musejí financům hlásit vydané faktury a jejich příjemce) a následně i prvních dvou fází elektronické evidence tržeb.

Pražský průvan

Za Janečkova vedení také začala Finanční správa poměrně úspěšně eliminovat „daňovou optimalizaci“ společností, které se snažily uniknout dohledu úřadů a kvůli malé četnosti daňových kontrol v hlavním městě účelově stěhovaly svá sídla na virtuální adresy v Praze.
„Výběr daní za Janečkova řízení rostl, ale je otázka, do jaké míry to bylo celkovým ekonomickým růstem české ekonomiky a do jaké míry zásahy Finanční správy,“ reaguje prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Tlak na daňovou správu, zejména ze strany Andreje Babiše, vybírat za každou cenu co nejvíc, nebyl podle ní nejšťastnější.
„Určité slabiny má pan Janeček také v komunikaci s daňovou veřejností i politiky,“ komentuje Pospíšilová kariéru nejvyššího šéfa českého berňáku.
Janeček je za poslední bezmála dvě dekády třetím nejvyšším šéfem Finanční správy. Od roku 2005 řídil správu Jan Knížek, kterého v roce 2014 dočasně zastoupil Jiří Žežulka, a koncem stejného roku pak nastoupil do čela úřadu jeho stávající šéf Martin Janeček.

Výběr daní za Janečkova řízení rostl, ale je otázka, do jaké míry to bylo způsobeno ekonomickým růstem a do jaké míry zásahy Finanční správy

Foto popis| Jak stát vybírá daně (v milionech korun) *v působnosti finančních úřadů – tedy vyjma spotřebních daní, které spravuje a vybírá Celní správa Foto popis| Berňák u soudu žaloby proti rozhodnutí finančních úřadů Foto popis| Martin Janeček, šéfGenerálního finančního ředitelství Foto autor| FOTO MAFRA - PETR TOPIČ / ZR

MIROSLAV PETR

Nejvíc lidí věří Rychetskému a Zemanovi, nejmíň Kalouskovi

19.10.2018 - Mladá fronta DNES (Z domova)

Průzkum

Češi mezi vrcholnými představiteli státu nejvíce věří předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému a prezidentovi Miloši Zemanovi (shodně 48 %), jen u Rychetského však důvěra převažuje nad nedůvěrou. Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) věří 40 procent lidí. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) má důvěru 25 procent Čechů. Naopak největší nedůvěru (78 %) vyvolává předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. –

(ČTK)

Ťok proti aktivistům: 50 tisíc za zdržování

19.10.2018 - Mladá fronta DNES (Titulní strana)

Ministr dopravy chce zrychlit stavby dálnic. Navrhuje omezit možnosti aktivistů bezdůvodně protahovat přípravu staveb.

PRAHA Jen pár měsíců poté, co prosadil možnost zahájit přípravné práce na silnicích a dálnicích před výkupem stavebních pozemků, navrhuje ministr Dan Ťok další změnu zákona. Ta má zabránit ekologickým a jiným spolkům, aby obstrukcemi protahovaly stavební řízení u veřejně prospěšných staveb.
Kdo bude nově chtít podat proti rozhodnutí úřadu rozklad, bude muset za každé napadené stanovisko složit kauci až 50 tisíc korun. Opatření má podle Ťoka omezit okruh lidí, kteří se do budoucna budou proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolávat. „Chtěl bych, aby bylo jasné, že když se chce někdo odvolávat, má pro to zásadní důvod. Aby se napadení závazného stanoviska ocenilo nějakou sumou. Já bych to viděl až do výše padesát tisíc korun,“ řekl MF DNES ministr.
Složení finanční kauce, která by se stěžovateli ne vždy vracela, má podle ministra zamezit šikanóznímu postupu, kdy zejména ekologické organizace napadají všechna stanoviska stavebního povolení a úřadům pak nezbývá než několik měsíců pracovat na vypořádání jejich připomínek.
Povinnost skládat peníze jako pojistku proti zneužívání práva existuje například u podávání insolvenčních návrhů nebo při žádosti o vydání předběžného opatření. I tam je suma zastropována 50 tisíci korunami. Podle právníků, které oslovila MF DNES, ale může Ťokův návrh narazit. Zejména proto, že předpokládá sčítání požadovaných částek za každý rozporovaný bod a celková suma tak může být mimo ekonomické možnosti jak různých sdružení, tak občanů, kteří by se chtěli proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolávat.
Podle Vojtěcha Razimy z obecně prospěšné společnosti Kverulant je sice potřeba omezit možnosti aktivistů napadat stavby kdykoliv během přípravných řízení, nesmí to však být zcela na úkor ochrany přírody i zájmů soukromých osob. Problém vidí hlavně v tom, že návrh do jednání s úřady přináší prvky byznysu a lidé se tak už svých práv bezplatně nedovolají.

Pokračování na str. 7

Ťok proti aktivistům: 50 tisíc za zdržování

Pokračování ze str. 1

Posledním mediálně známým příkladem, kdy podle ministra Ťoka aktivisté bezdůvodně zdržovali výstavbu dálnice, je počínání sdružení Děti Země na úseku D11 mezi Hradcem Králové a Předměřicemi nad Labem. To letos v červenci podalo rozklad proti stavebnímu povolení na pokračování výstavby. Pouhé tři minuty před vypršením termínu a po něm napadli všech 21 závazných stanovisek stavebního povolení. „Podobným způsobem napadá hnutí Děti Země i všechny etapy modernizované D1, výtky ekologické organizace jsou přitom totožné jako v případě nynějšího rozkladu. Všechny spory přitom končí u soudů, které ministerstvo vyhrává. Průměrná délka zdržení v projektech ale převyšuje jeden rok,“ reagoval tehdy Ťok. Přílišný zásah do práv občanů Podle právníků zabývajících se oblastí lidských práv a svobod může být požadavek na skládání kauce problematický hned z několika důvodů. „Pokud by cílem nařízení bylo skutečně reálně znemožnit podání rozkladu tím, že na to odpůrce nebude mít peníze, pak je to zřejmě protiústavní,“ uvedl František Korbel z advokátní kanceláře Havel & Partners. Přestože se ministr dušuje, že tento cíl připravovaná změna nesleduje, Ústavní soud by se při případném napadení této zákonné úpravy zabýval jejím objektivním dopadem, a nikoliv úmyslem tvůrce. „Požadavek na složení kauce, která se může snadno vyšplhat na stovky tisíc korun, nicméně takový důsledek mít zřejmě bude,“ dodal Korbel. Peníze mohou propadnout Problematický může být i požadavek, aby se kauce vracela jen v případě, že odvolací orgán námitky stěžovatele uzná jako oprávněné a v opačném případě peníze propadnou. Další potíže může způsobit neúčinnost kauce tehdy, kdy bude stěžovatel nemajetný. V takovýchto případech má totiž podle obecných předpisů právo být od správních poplatků osvobozen. Ani nyní není pro spolky nebo občany spor s úřadem lacinou záležitostí. „Platí poměrně velké peníze, aby byl jejich podnět právně sepsán,“ uvedl pro MF DNES Vojtěch Razima z obecně prospěšné společnosti Kverulant. I úspěšné spolky operují s rozpočtem jednotek milionů korun a proti nim stojí Ředitelství silnic a dálnic ČR, které hospodaří s rozpočtem v desítkách miliard korun. Ťokův návrh navíc přichází v době, kdy státní investor představovaný ředitelstvím silnic uzavřel s největším z pravidelných stěžovatelů příměří. Kvůli dohodě s Dětmi Země se tak už například od začátku října staví zmiňovaný úsek D11 z Hradce výměnou za to, že silničáři během výstavby splní podmínky hnutí pro ochranu přírody v okolí stavby.

Kauce se může snadno vyšplhat na stovky tisíc korun.

Foto popis| Konec zdržování? Požadavek na kauci má odradit aktivisty od blokování dopravních staveb. Právníci však upozorňují, že návrh ministerstva dopravy by mohl být protiústavní. Foto autor| Ilustrační foto: Profimedia

O autorovi| Tomáš Cafourek, redaktor MF DNES

Tomáš Cafourek; Tomáš Cafourek

Trest za tragickou nehodu

19.10.2018 - Mladá fronta DNES (Kraj Plzeňský)

O vině za tragickou nehodu recidivisty Jiřího Manycha, který při honičce s policisty zabil svou přítelkyni, rozhodl včera plzeňský soud. Otec usmrcené dívky apeloval na zpřísnění trestů.

PLZEŇ Na pět let do vězení poslal včera Krajský soud v Plzni sedmatřicetiletého recidivistu Jiřího Manycha za následky tragické autonehody, při níž zemřela jeho přítelkyně Veronika P. a další účastníci této hromadné nehody byli těžce i lehce zraněni. Muž s dívkou totiž ujel v prosinci 2013 bez zaplacení od čerpací stanice v Plzni v Křimicích a při honičce s policisty naboural do protijedoucího auta.
Za usmrcení z nedbalosti a těžké i lehké ublížení na zdraví z nedbalosti hrozilo Manychovi až šest let vězení. O rok kratší trest soudce Eduard Wiplinger vysvětlil tím, že se soudní proces výrazně protáhl. Až Manych vyjde z věznice s ostrahou, nebude moci navíc osm let řídit auto.
„Opakovaně řídil pod vlivem návykových látek,“ zdůvodnil to soudce. I při honičce s policisty po Křimicích a sídlišti Skvrňany měl totiž Manych v krvi pervitin.
Jiří Manych se včerejšího líčení nezúčastnil. Verdikt je pravomocný. On i žalobce mohou proti rozsudku do dvou měsíců podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Manychova právní zástupkyně uvedla, že si její klient ponechá lhůtu na rozmyšlenou, stejný postup zvolil i státní žalobce. Verdikt si v soudní síni vyslechl otec dívky, která při nehodě podlehla těžkým zraněním včetně přerušení míchy. „Vzhledem k tomu, že mohlo dojít k výraznému zkrácení trestu, jsem s verdiktem nakonec spokojený,“ sdělil zaražený otec. Ten je přesvědčený o tom, že maximální výše šest let za usmrcení z nedbalosti je hodně nízký trest. „Apeluji na zvýšení této hranice,“ sdělil.
Tragická nehoda se stala 28. prosince 2013. Jiří Manych, který tehdy měl zákaz řízení a v krvi stopy po pervitinu v hodnotě 0,12 miligramu na litr, ujel bez zaplacení z čerpací stanice v plzeňské čtvrti Křimice. Když jej policisté chtěli s pomocí výstražných světel a majáku zastavit, ujížděl jim. Se Škodou Felicia bez registračních značek si to nejprve zamířil do zadních Skvrňan a směrem do centra města. Pak vozidlo otočil zpět směrem na Vejprnice.
To už měl v patách několik policejních hlídek. Městem se hnal více než stokilometrovou rychlostí, auta předjížděl přes tramvajový pás. Na výzvy k zastavení nereagoval. Na silnici mezi Plzní a Vejprnicemi naboural do protijedoucího vozidla. Jeho přítelkyně, která nebyla připoutaná, na místě zemřela. Plzeňský krajský soud se případem zabýval před třemi roky. Tehdy obžalovanému vyměřil pět a půl roku vězení. Bylo to už 26. Manychovo odsouzení. Jenže recidivista se odvolal a soud mu trest zkrátil na pět let. Manych se pak s dovoláním obrátil na Nejvyšší soud, který předchozí rozsudek zrušil. Dospěl k závěru, že je nutné například detailně prozkoumat, jaký podíl na nehodě měl řidič, který vyjel z vedlejší silnice. „Dovodili jsme, že nešlo o nedání přednosti v jízdě,“ řekl včera Wiplinger.
Podle něj se řidič renaultu, který přijel z vedlejší silnice, do křižovatky dostal v dostatečném předstihu, aby mohl Manych zabrzdit a nemusel vjíždět do protisměru, kde narazil do protijedoucího vozu. Tím způsobil další zranění ostatním účastníkům hromadné nehody včetně policisty.
Manych, kterému letos v září skončil čtyřicetiměsíční trest vězení za to, že v osudný den ujel od benzinky bez zaplacení a za další majetkovou trestnou činnost, bude muset také zaplatit téměř 200 tisíc korun několika zdravotním pojišťovnám kvůli těžkému i lehčímu poškození zdraví dalších účastníků nehody.

***

Hnal se rychlostí více než 100 km/h, auta předjížděl přes tramvajový pás.

Naboural do protijedoucího vozidla. Přítelkyně na místě zemřela.

Foto popis|

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Jitka Šrámková, Valentýna Bílá
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011