Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Bývalý soudce Jelínek neuspěl s ústavní stížností,dostal podmínku

20.8.2018 - ceska-justice.cz (Politika)

Ústavní soud odmítl stížnost bývalého litoměřického soudce Ladislava Jelínka. Středočeský krajský soud mu loni v září pravomocně uložil dva roky vězení s dvouletým podmíněným odkladem a pokutu 90.000 korun za pokus o podvod. Údajně sliboval, že za peníze ovlivní projednávání konkrétních případů. Domluvy monitorovala policie. Usnesení je dostupné v databázi soudu. Ve stížnosti Jelínek například tvrdil, že se přísedící u soudu prvního stupně v Kladně neseznámily s obsahem listin ve spise, konkrétně s přepisy odposlechů. Uplatnil námitky také proti nařízení odposlechů. Ústavní soudci ale nezjistili žádné porušení základních práv. „Z odůvodnění napadených rozhodnutí je zřejmé, že všechny výše uvedené námitky stěžovatel uplatňoval již v průběhu trestního řízení v rámci své obhajoby. Ústavní soud zároveň konstatuje, že trestní soudy se těmito jeho námitkami pozorně zabývaly a podrobně a přesvědčivě se s nimi vypořádaly,“ stojí v usnesení. Kromě kauzy řešené v Kladně figuroval Jelínek ještě v případu údajné korupce kolem někdejšího soudce Josefa Knotka, jenž také působil v Litoměřicích. Okresní soud v Jičíně Jelínkovi v prosinci nepravomocně uložil další podmíněný trest a pokutu. V Knotkově kauze, která nyní čeká na rozhodnutí odvolacího soudu v Hradci Králové, původně padly přísnější tresty, do případu ale zasáhl Nejvyšší soud a nařídil jičínskému soudu, aby rozhodl znovu. To se projevilo i v Jelínkově kauze, kterou řešil kladenský soud. Okresní soud v Kladně totiž původně Jelínkovi uložil 3,5 roku vězení nepodmíněně a Krajský soud v Praze verdikt o rok zmírnil. Když ale Nejvyšší soud zrušil předcházející rozhodnutí jičínského soudu v kauze kolem Knotka, bylo nutné pohlížet na Jelínka jako na netrestanou osobu a podle státního zástupce nepodmíněný trest nepřipadal v úvahu. (čtk)


Exmanažer ŘSD Hala snížil své nároky i v druhém sporu se státem, žádá 34 milionů

20.8.2018 - ceska-justice.cz (Justice)

Bývalý výkonný ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michal Hala snížil své nároky i v dalším případu, v němž žádá odškodnění od státu. Jde o případ údajné korupce týkající se pronájmu odpočívadel u dálnic. Již v červenci letošního roku Hala snížil před soudem svůj požadavek na odškodnění v souběžně projednávaném sporu o odškodnění v kauze údajného držení dětské pornografie. Ani v jednom případě se závažné obvinění neprokázalo, Hala navíc strávil osm měsíců ve vazbě. Informace o změně požadovaného odškodnění vyplynula minulý týden při jednání před Obvodním soudem pro Prahu 2. „Jde z mého pohledu o další dopad odděleného projednávání odškodnění za jednotlivá nezákonná stíhání, který v konečném důsledku nahrává žalované. Je logické, že ušlý zisk z mého někdejšího podnikání je jen jeden a díky oddělenému projednávání teď může stát mezi těmi nároky úspěšně kličkovat, a také už to dělá. Pokud jsem výsledek znaleckého zkoumání ve věci ušlého zisku zohlednil v té kauze dětské pornografie, je ale toto jen další logický krok, “ uvedl pro Českou justici Hala. Čtěte také: Exmanažer ŘSD: Můj život skončil, nespravedlivé nálepky pedofila jsem se nezbavil Hala se původně za ušlý zisk v souvislosti s případem pronájmu odpočívadel domáhal náhrady přes 31 milionů korun, znalec však ušlý zisk stanovil jen ve výši necelých 15 milionů. „Nejde o to, že by byl můj původní nárok nepodložený. Znalec pouze jinak přistoupil k otázce nákladů a byl značně restriktivní co do započítaných kontaktů, které jsem nemohl realizovat “, uvedl přímo u soudu Hala. Podle svého vyjádření se akceptací posudku snaží reflektovat i dřívější námitky státu. Stát u soudu zastupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jeho zástupce si k otázce ušlého zisku i změny žaloby u soudu vyžádal delší lhůtu na vyjádření. Už při jednání však avizoval, že stát bude patrně s ohledem na výši Halova nároku požadovat revizi posudku. Soud se dále zabýval medializací případu. Soudkyně Lucie Vítková uznala, že medializace případu byla rozsáhlá, avšak s odkazem na judikaturu uvedla, že stát za ni podle ní nezodpovídá. „Medializace je průvodním jevem každého stíhání, pokud média nerespektují presumpci nevinny, nelze to klást k tíži státu. Dochází k přetržení příčinné souvislosti, “ uvedla stručně Vítková. S tím Hala kategoricky nesouhlasí. „Předně ta judikatura je stará. Nejvyšší soud prostě nemohl v roce 2011 předpokládat, co se v tomhle státě bude pod rouškou takzvaného boje s korupcí dít za zvěrstva. Navíc se budeme snažit v rámci dalšího dokazování obrátit pozornost soudu k výjimečnosti té kauzy, která vůbec neměla vzniknout. Byli jsme stíhání za něco, co nebyl a ani teoreticky nemohl být trestný čin. Bylo to dílem vymyšlené, dílem vykonstruované. V takovémto případě musí ta odpovědnost státu být logicky širší, “ myslí si Hala. Soudkyně ve čtvrtek jednání odročila na neurčito, neboť podle svého vyjádření musí stanovit vhodné pořadí dalšího dokazování. Mluvit má sám Hala, který avizoval několikahodinovou výpověď, soud má vyslechnout asi desítku svědků, provést důkaz řadou listin a očekávají se i výslechy znalců. Hala se za nezákonná stíhání ve dvou sporech po redukci svých požadavků domáhá necelých 80 mil. Kč, původně byly jeho požadavky ještě o 100 mil. Kč vyšší. Souběžně vedení jednání o odškodnění v kauze dětské pornografie má před Obvodním soudem pro Prahu 2 pokračovat v říjnu. Petr Dimun


Petr Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu

20.8.2018 - ČRo Dvojka (08:30 Jak to vidí)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Glosátorem v pořadu Jak to vidí je Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zamyslíme se například nad zpochybňováním právního řádu nebo nad tím, jak řešit přetíženost správních soudů. Nerušený poslech. Nejvyšší správní soud, kterému pane doktore dokonce září předsedáte, se podle vašich slov potýká s masivním nárůstem agendy, z jakých důvodů? Najdeme tam třeba přímou úměru s tím, jak roste počet správních žalob ke správním soudu, roste i počet kasačních stížností?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to tak. Správní soudnictví je stále ještě o těch letech jeho existence mnohými lidmi objevováno. Lidé si více uvědomují svá práva a v případě, že se cítí, že je do nich zasaženo, že se chtějí bránit. V republice ročně, jsou ročně vydávána, je vydáváno mnoho stovek tisíc správních rozhodnutí. Takže nakonec nějakých 10 tisíc správních žalob ke krajským soudům je stále ještě zlomek. Myslím si, že ve srovnání třeba s ostatními zeměmi například v sousedním Německu asi pětina všech soudců, jsou správní soudci u nás, jsou to 4 %. Takže myslím si, že správní soudnictví přichází do módy a že zdaleka ještě ty počty nejsou, nejsou konečné, ale s tím souvisí pochopitelně i zatížení Nejvyššího správního soudu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojistkou čeho řekněme by měl být a je Nejvyšší správní soud?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jako každý nejvyšší soud i by to měl být orgán, který usiluje o sjednocování, o jednotu a zákonnost v oblasti své působnosti. To znamená tady v oblasti veřejných subjektivních zpráv. Zvláštnost správního soudnictví je v tom, že nesjednocuje jenom soudy pod sebou jako třeba Nejvyšší soud, dbá o jednotu a zákonnost rozhodování civilních trestních obchodních soudů, ale, že jeho působení je i do celé veřejné správy. Nejvyšší správní soud významně ovlivňuje praxi správních orgánů, ať už je to třeba daňová správa nebo stavební úřady nebo mnohé další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se hovoří o možné omezení kasační stížnosti pro takzvanou nepřijatelnost, tak asi bych vás nejdříve poprosila vysvětlit to pro laiky, co to znamená a co by to přineslo?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nepřijatelnost kasační stížnosti je způsob rozhodnutí, kterým vlastně Nejvyšší správní soud říká, my tuto stížnost nepřijímáme, protože neřeší nic víc, co by přesahovalo vlastní zájmitost stěžovatele než to, co jsme už stokrát, tisíckrát řekli v podobných případech. Je to, je to opatření nebo procesní nástroj, který vlastně má zabránit zahlcení, protože myslím, že není rolí nejvyšších soudů, aby chrlily tisíce případů ročně. Případů, které jsou si často podobné jako vejce vejci, ale právě je důležité, aby se tyto nejvyšší soudy mohly soustředit na případy skutečně významné, důležité a ty propracovat a zejména tady je o čas, o časovou odezvu, protože jestliže tyhle soudy mají takové postavení, že sjednocují, tak ta odezva na nějaký právní problém prostě musí přijít velmi rychle v řádu několika měsíců, nikoliv několika let, což by hrozilo za situace, kdybychom zpracovávali takový proud případů nebo kasačních stížností, který k nám už vytrvale vlastně přicházejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ulevilo by to v tomto případné omezení těch kasačních stížností pro nepřijatelnost právě té přetíženosti těch soudců?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím, že to není všelék pochopitelně. Je to, je to jedno z opatření, jeden z kroků, který by ulevil. My setkáváme samozřejmě i s kritikou. Někteří říkají, no to vlastně Nejvyšší správní soud bude všechno odmítat a nebude se ničím zabývat. Trochu mě to mrzí, protože na jedné straně tomu soudu je vyslovována velká důvěra a respekt a na straně druhé, když vlastně soudci by měli v rukou nástroje, kterým by opravdu mohli zvážit případy důležité a nedůležité, takže vlastně jsou podezříváni z toho, že by se chtěli nějak zbavit agendy a že by se věcmi nezabývali důkladně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy skupina poslanců přichází s tímto legislativním návrhem?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tady není co tajit. Poslanci ústavněprávního výboru pravidelně navštěvují Nejvyšší správní soud, zajímají se o naší práci a ta otázka našeho zatížení a vlastně možnosti co s tím v legislativní rovině udělat, padla při jednom, při jednom z posledních setkání, takže my jsme, my jsme i poslancům poskytli příslušné argumenty nebo podklady a výsledkem je tento poslanecký návrh, který teprv je na začátku legislativního procesu, takže uvidíme, co s ním bude dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli hraje Nejvyšší správní soud v daňových otázkách, protože případné omezení kasační stížnosti by podle expertů mohlo být problematické právě v této ale i v jiné oblasti?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, říkají to někteří daňoví poradci, říkají to i advokáti, ale já si myslím, že ty obavy jsou skutečně zbytečné, protože, protože tady opravdu nejde o to jaksi masivně vyprázdnit pracovní stoly nebo skříně plné spisů, ale jde o to, abychom se mohli koncentrovat na případu důležité. Například, když třeba zmíněná daňová správa se rozhodne prostě v nějaké praxi nastolit třeba tvrdší, tvrdší přístup jako to byly zajišťovací příkazy. Pak je důležité, aby ty případy se dostaly co nejrychleji k soudu a zejména, aby soud co nejrychleji na ně odpověděl, protože marná sláva, jestliže budeme projednávat každý případ, který máme na stole a je jich opravdu tisíce. Tak ta naše reakce přijde po dvou, po třech, po 4 letech. To nikoho už nebude zajímat. Tady jde opravdu o tu rychlost, abychom právě na sjednocení dostali rychlou odpověď a o to tady jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Coby tedy vyřešilo z vašeho pohledu přetíženost soudců? Třeba navyšování jejich počtu?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Navyšování počtu součtu nejvyšších soudů je vždycky problematická záležitost, protože čím větší těleso, tím vlastně i je větší problém jeho vlastního sjednocení. U nás dnes působí 10 tříčlenných senátů. To je ještě řekněme štíhlý rozměr, ale není úplně jednoduché vždycky sjednotit praxi mezi těmito senáty a to je důležité, aby ten soud působil navenek jako celek s názorem jednotným a ne, aby tady bylo 10 malých Nejvyšších správních soudů. A navyšování počtu může samozřejmě na chviličku ulevit, ale zase vzbudí jenom větší, větší nárůst agendy a za rok nebo za 2 jsme tam, kde jsme byli, takže to není cesta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to třeba řeší v okolních zemích srovnatelných s Českou republikou?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je všeobecným trendem, že nejvyšší soudy vybírají určité případy. Není to nějaká svévole nebo libovůle, prostě žádný prostě papoušek to nelosuje, ale skutečně po prozkoumání každého případu se podle kritérií, které už judikatura stanovila anebo je může i zákon nějak přednastavit, se vyberou ty případy, které mají širší dopad, širší účinky a ty se pak projednají. Naopak případy, které jak jsem říkal, jsou s tím prvním opakováním téhož jsou pak odmítány. Já chci připomenout, že tu nepřijatelnost kasační stížnosti v zákoně máme ve věcech azylových už od roku 2005. To znamená máme 12letou praxi, jak se zachází s takovým nástrojem a zacházíme s ním uvážlivě i v tak citlivé lidskoprávní agendě jako je rozhodování o mezinárodní ochraně pronásledovaným cizincům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jsem se dotkla problematiky navyšování možného, co se týče počtu soudců, jaká kritéria, podle jakých se vybírají soudci, konkrétně pro správní soudy?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tady je třeba připomenout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Liší se to třeba od ostatních druhů soudů?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Liší. No, liší se to už v tom, že vlastně žádná jednotná pravidla v celé české justici neexistují. Takže soudci nebo kandidáti do soudcovských funkcí se vybírají nejrůznějším způsobem někde podle jaksi přesnějších pravidel. Někde ta pravidla tak trošku chybí. Já jsem si tohle to už před lety uvědomil a říkal jsem si, že alespoň u toho našeho soudu do doby, než nějaká pravidla budou zákonem stanovena, se pokusíme pravidla zformulovat, aby bylo jasné, jaké kandidáty do soudcovských funkcí hledáme, jak je budeme vybírat, jak je budeme posuzovat a jsou to dokumenty, které jsou veřejně dostupné a říkáme tomu memoranda, jsou na našich internetových stránkách a od toho roku 2012, kdy jaksi byli zveřejněny, tak se podle nich postupuje. Vybíral jsem a vybral jsem návrh na jmenování už mnoha kolegů a kolegyň. Jsou to respektovaná pravidla, byť nemají žádnou právní, právní závaznost tak na jejich, ta prostě ta pravidla se osvědčila. My se snažíme, aby ten proces byl transparentní, aby veřejnost věděla ne až někdo byl jmenován soudcem, ale aby věděla, že někdo je vybírán, aby byla k dispozici jeho profesní charakteristika. Prostě všechny údaje dostupné a mohla i nějaká veřejná debata na tohle téma proběhnout a mohli jsme třeba se dozvědět i věci, které bychom jinak nevěděli od těch kandidátů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do 23. Srpna by se někdejší klienti H-Systemu měli vystěhovat ze svých horoměřických bytů. Rozhodl tak po mnohaletých tahanicích Nejvyšší soud. Obyvatelé sdružení ve spolku Svatopluk se na poslední chvíli snaží zvrátit rozhodnutí za realitní kauzou u ústavního soudu. Soudci čelí ostré kritice médií i politiků, zpochybňují se například kvality předseda senátu Nejvyššího soudu, který podle svých vlastních slov zvolil tu nejlepší z nejhorších možných variant. I prezident Miloš Zeman pochybuje dokonce o kvalitě ústavního systému. Jak se na tuto problematiku díváte vy pane doktore Baxo? Ten případ H-Systemu znovu jako, kdyby oživil debaty o tom, jak mají podle čeho soudy rozhodovat, jestli podle zákonů nebo i podle sociálního cítění?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
O případu H-Systemu padlo v poslední době tolik slov a bylo napsáno tolik textu, že snad jenom opravdu okrajově a obecně, ono se ukazuje, že často zaměňujeme příčiny nějakého stavu a příznaky. Ano tím příznakem posledním teď je na první pohled nelidské rozhodnutí Nejvyššího soudu o tom, že se má odněkud vystěhovat. Ale když se budeme dívat zpátky, jak případ vznikl a jaké jsou jeho příčiny, tak zjistíme, že vlastně to rozhodnutí Nejvyššího soudu ani nemohlo být jiné. A teď se nebavíme o tom, jestli ta lhůta pro vystěhování měla být tak dlouhá nebo o něco delší. Ale ten základ je pořád stejný. Ten základ je pořád stejný a bohužel soudy a není to jenom tento případ, často drží v ruce Černého Petra, že musí rozhodnout ve věci, na jejich začátku byly chyby někoho, někoho jiného. A tenhle případ myslím, že je bohužel smutnou ukázkou toho, jak se s právem zacházelo v 90. letech. Jak se velmi podcenily normy právní, právní pravidla. Jak se podcenily i instituce, které právo prosazují a tohle je ten výsledek. Samozřejmě těžko to vysvětlit v pár větách. Ta doba, po kterou to trvá, je neoddiskutovatelná, ale prostě pořád jsme v tom, že bankrot je situace, kdy nikdy nebudou všichni věřitelé uspokojeni. A teď jde o to uspokojit je poměrně a podle stejných pravidel. Nemůže být uspokojený někdo na úkor někoho jiného. Tady ten začátek je smutný v tom, že vlastně majetek, prostředky, které tam byly, jsou někde a nikdo neví kde, a proto na uspokojení věřitelů zbývá tak málo, a proto je tady tak velké dusno kolem toho, co s tím zbytkem tedy, který se někde podaří řekněme nějak zpeněžit, a jak to potom rozdělit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Občan ne jenom v tomto případě, myslím ten, kterého se to netýká, v roli jaksi toho vnějšího pozorovatele rozsudku u desítek dalších případů. Myslíte, že komunikují samotné soudy dostatečně srozumitelně? Svá rozhodnutí v těch řekněme ostře sledovaných mediálně probíraných případech?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Není to určitě ideální, ale řekl bych, že ta situace se zlepšuje. Já jsem zažil doby, kdy vlastně se oficiálně razila téze, že soudce nemá vůbec mluvit mimo rámec svého rozhodnutí, že všechno to, co chtěl, napsal do odůvodnění rozsudku a podobně, ta doba naštěstí už je pryč, i když třeba někteří soudci v setrvačnosti takovýhle názor ještě zastávají. Přesvědčivost těch důvěryhodností justice určitě patří vysvětlování, trpělivé vysvětlování rozhodnutí ne jenom, jak soudy rozhodly, ale také proč rozhodly, ne aby tomu rozuměla nějaká úzká skupina expertů, ale právě, aby to bylo srozumitelné jako pravidlo chování pro každého běžného člověka. V tomhle jistě ještě je velké pole proto, aby se soudy zlepšovaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tento týden se ponese v duchu padesátého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jaké otázky si pane doktore vy kladete v souvislosti s Pražským jarem a vůbec událostmi, které si nyní připomínáme?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že pro každého člověka v naší společnosti, ať už je mladý, ve středním věku nebo starý, ať už to zažil nebo o tom něco jenom četl nebo vlastně o tom neví vůbec nic, by to mělo být velké téma k přemýšlení, k nějakému třeba zvědavému zjišťování, co se tehdy stalo, proč se to stalo. Jestli se něco podobného může stát znovu nebo jak se z toho máme poučit. Já si myslím, že to je jeden z momentů, který v té naší stoleté historii patří k nejvýznamnějším. Bohužel ten moment je, jak určitá naděje, která tehdy ve společnosti nastala, ale zároveň i pak to zklamání z dalšího vývoje, ale nesmíme také zapomínat na to, jak lidé se pak chovali v následujících 20 letech. Myslím si, že se ukázalo, že lidé chtějí svobodu, chtějí demokracii. Byli proto ochotni dost udělat. Bylo to tehdy možná jedna z posledních šancí, že lidé věřili svým politikům. Byli ochotni jim naslouchat, byli ochotni následovat to, co politici jako razili jako programy. O to větší pak bylo zklamání, když jako první, kteří zklamali, kteří selhali, byli zase ti politici, kterým ti lidé, lidé dali svojí důvěru. A ta deziluze, ta hořkost, prostě ta nás pak provází od té doby. Jako už po několikáté. Někdy se říká, že to je vlastně podobné, jako byl, jako byly události kolem Mnichova 1938. Samozřejmě je to nesrovnatelné z hlediska těch dalších, dalších událostí, který samozřejmě nastává válka před 50 lety. Ale přesto ta, to odhodlání lidí prostě bránit určité hodnoty, si myslím, že bylo srovnatelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že nás ovlivňuje těch 21 let okupace do dnes nějak nepřímo, podvědomě, vidíte třeba nějaké stopy té tehdejší okupace, možná té deziiluze, co přišla v současné společnosti, v české politice nebo v něčem, jak se tomu říká národní povaha?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, ukázalo se jako už mnohokrát, že je lepší možná si nepálit prsty, někam zalézt, přizpůsobit se, být komfortní a nějak přežít. To si myslím, že jsou bohužel, bohužel vlastnosti, které jsou-li přítomny u většiny populace, tak potom brání nějakému, nějakému vzepětí, prostě nějakému étosu, snaze prostě tu společnost někam posunout pozitivním směrem anebo naopak, když je ohrožení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevrátila se /souzvuk zvuků/

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Bránit určité, určité hodnoty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nenašli jsme právě jakousi znovu tu sílu právě v roce 1989?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Našli, ale na druhé straně srovnáme-li ty události třeba roku 38 a roku 68, tak po roce 89, já tady nevidím oběti, já tady nevidím vybojovanou svobodu. Prostě ty události byly tak překotné, že si myslím, že tam skoro spadly do klína a možná i odtud je považujeme za samozřejmé a za něco, co ani není, není, nestojí za to nějak to bránit, protože to tady vlastně je a bude to tady na věčné časy. A možná si ani neuvědomujeme, že třeba nějak plíživě jsou tyto hodnoty jaksi relativizovány, zpochybňovány a že se vlastně společnost dostává do nějakého stavu, který může za několik roků třeba být zrovna tak nesnesitelný, jako byl před těmi lety až na to, že si to zase uvědomíme až zpětně, že to někde začalo, že jsme neudělali nic proti tomu, aby se to nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemělo by být nebo nemohlo právě to jisté zpochybňování těch hodnot, jak jste to teď pojmenoval pane doktor, možná tím impulzem pro nějakou větší aktivitu, proto abychom si uvědomili ne jenom osudové 8 v naší historii a dopad na náš život?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že to je, tohle je úloha elit. Úloha lidí, kteří se pohybují ve veřejném životě. Lidi, kteří mají svojí autoritu, mají svůj vliv a k tomu patří také společenská odpovědnost, že ti lidé díky tomu, že jsou známý, že jsou vidět, že jsou slyšet, že jejich názory jsou pozorně vnímány by se neměli bát o těhle věcech mluvit. Docela jasně a pevně a tím třeba dát příklad i ostatním. Třeba i politikům, kteří se zabývají úplně marginálními věcmi, nejčastěji sami sebou bez toho, že by si uvědomovali odpovědnost za stav a vývoj země právě proto, že jsou v těch funkcích řekněme, protože tam byli někým, někým zvoleni s jakousi nadějí nebo s jakousi důvěrou, že udělají to, co každý běžný člověk asi udělat nemůže, že prostě vytyčí nějaké, nějaké vize společenské a nějaký společenský směr a budou poctivě pracovat na jeho uskutečňování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V posledních letech jsme svědky polarizace mnoha společností včetně té naší české. Přátelé, kolegy, sousedy nebo dokonce členy jedné rodiny někdy velmi silně rozdělují náhledy na svět politické preference. Ve Švýcarsku se proto rozhodli zorganizovat akci volně přeloženou Švýcarsko mluví, při které si lidé mají 21. října, ti, kteří se do toho projektu zapojí, přihlásí, tak si mohou z očí do očí vyříkat všechno. Tisíce párů po celé konfederaci. Co říkáte této myšlence tohoto dialogu. Apelují na to, aby byl konstruktivní, přímý, otevřený ale slušný bez urážek.

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak je to myšlenka nesporně velmi zajímavá, velmi sympatická. Budu sledovat, jak to bude probíhat v realitě, ale myslím si, že rozhovory z očí do očí, to je něco, co nám chybí, protože vlastně veřejná debata v posledních už letech se dá říci, že z toho prostě z očí do očí, tváří tvář se přenesla do nějakých prostě virtuálních světů, kde jistě je velmi intenzivní, ale spojená s anonymitou a tudíž požadavky na slušnost nebo na odpovědnost za to co říkám, komu říkám a tak podobně. Jestli říkám pravdu nebo si něco vymýšlím, jestli záměrně šířím nějaké lži, se úplně vytratila. Takže pokud se lidé vrátí k tomu stolu a k tomu pohledu do očí, přestože spolu nesouhlasí a budou se snažit jeden druhého přesvědčit, ale také budou se snažit jeden druhého poslouchat a neskákat si do řeči, neurážet se, tak je to velmi dobré a je to taková ta možná nenápadná, nenápadná forma, jak zkultivovat veřejný život a nakonec i vztahy mezi, mezi lidmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přispělo by k té kultivaci umění naslouchat pane doktore?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, ano přesně tak, protože, protože vidíme to ve všech možných debatách i v těch, které jsou zprostředkovávány třeba médií, že lidé buď vedou monology a nebo prostě skáčou jeden druhému do řeči. Vůbec nejsou ochotni naslouchat, natožpak třeba přímo v té debatě říci, no vlastně vy máte pravdu, vy jste mě přesvědčil, přestože jste třeba můj protivník, názorový, politický, ideový, nevím jaký, ale vlastně v tomhle máte pravdu. Pojďme se bavit o tom dál, tohle neslyšíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se ta situace, ty emoce, ty debaty, tolik vyhrotily?

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Zase to souvisí asi s tím, jak probíhá taková ta veřejná debata v nejvyšších patrech, kde vlastně ti, kteří by měli dávat určitý příklad nebo určitý vzor vedení té debaty, tak se chovají tak, jak se chovají a společnost rozdělují, hloubí velké příkopy, šíří strach, šíří prostě nenávist. Přidejme si k tomu také tu naší závist jako něco, co bohužel patří k té naší současnosti a tam je zaděláno prostě na to, jak potom, jak potom ta debata vypadá a jak se lidé rozhodují, jak se lidé k sobě chovají. Prostě slušnost tolerance jakoby, jakoby, jakoby byla pryč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího soudu a jeho pohled na svět. Já vám za to děkuji a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Petr BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem zítřejším bude profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková, dobrý den.


Jak platit za lepší čočky

20.8.2018 - ČT 1 (19:00 Události)

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Nejasnosti kolem lepších čoček po operacích šedého zákalu trvají. Oční lékaři stále nevědí, jak a jestli za ně můžou od pacientů vybírat poplatek. Pojišťovny teď hradí jen ty základní, které ale neřeší další oční vady krátkozrakost nebo dalekozrakost. Problém začal ve chvíli, kdy Ústavní soud zrušil nadstandardy ve zdravotnictví. Ministerstvo o tom sice ví, úpravu ale zatím nechystá.

lékařka
--------------------
Brada, čelo opřený a koukejte na balónek, jo?

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Jedna z pooperačních kontrol Evy Klímové. V květnu jí lékaři odstranili šedý zákal z obou očí. Musela se ale rozhodnout, neplatit nic a po operaci nosit brýle, nebo zaplatit všechno a do konce života vidět bez omezení.

Eva KLÍMOVÁ
--------------------
Jsem si říkala, proč mám podstoupit operaci a k čemu nosit brýle? Takže si to radši připlatím, abych teda neměla ani na dálku, ani na blízko.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Za nejlepší možnou čočku na jedno oko zaplatila 32 tisíc. To druhé jí pomohla doplatit klinika.

Eva KLÍMOVÁ
--------------------
Pro obyčejnýho člověka je to hodně peněz.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Lepší čočku za 15 tisíc si před rokem zaplatila také Hana Uhlířová. Neměla ale moc na výběr. Kdyby se tak nerozhodla, kvůli jinému onemocnění by postupně přestala vidět úplně. Už teď totiž na jedno oko vidí jen periferně.

Hana UHLÍŘOVÁ
--------------------
Nedalo se nic dělat, byla volba jasná. Buď uvidím nebo neuvidím.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Pacientů, kteří se rozhodnou pro čočku běžně nehrazenou pojišťovnou, je ročně kolem 10 tisíc. Kdyby byly platby právně ukotvené, tu lepší by podle lékařů mělo dvakrát víc lidí. Některé kliniky se ale bojí případných soudních sporů za neoprávněné vybírání peněz.

Pavel STUDENÝ, přednosta Oftalmologické kliniky FN Královské Vinohrady
--------------------
Buďto to může být formou třeba příplatku na některé nehrazené části toho výkonu, nebo některá pracoviště používají platbu přes dalšího zprostředkovatele, jako třeba nadaci, některá pracoviště odvážně teda vybírají doplatek.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
To asi není úplně to, co bychom chtěli a vede to samozřejmě k nějaké netransparentnosti a právě třeba i potenciální korupci.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Ke změně je potřeba nejdřív upravit zákon. Na to ale nejen lékaři čekají už 5 let. Kateřina Šalounová, Česká televize.


Kauza Oleo Chemical: snaha o odklad trestu

20.8.2018 - ČT 1 (19:00 Události)

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Odsouzení v kauze Oleo Chemical se snaží odložit nástup do vězení v určeném termínu. Někteří se odvolávají na zdravotní potíže. Na 3 roky má jít za mříže bývalý obchodní partner Ivo Rittiga Peter Kmeť. Stejné tresty dostali i zakladatelé firmy Kamil Jirounek a Michal Urbánek.

Adéla PACLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Za tunelování petrochemické firmy by odsouzení měli nastoupit do vězení koncem srpna.

Jiří HYNEK, redaktor /březen 2018/
--------------------
Máme po rozsudku, jak to vnímáte?

Peter KMEŤ, odsouzený /březen 2018/
--------------------
No je to, je to překvapení.

Jiří HYNEK, redaktor /březen 2018/
--------------------
Vy jste tedy eventuelně připraven nastoupit do vězení?

Peter KMEŤ, odsouzený /březen 2018/
--------------------
No jako zatím připraven nejsem, ale samozřejmě, že nastoupím, protože co jiného mi jako zbývá.

Adéla PACLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Kmeť má jít na 3 roky do vězení za to, že podle soudu poskytoval Oleu fiktivní poradenství. Teď usiluje o odklad.

Katarína KOŽIAKOVÁ OBOŇOVÁ, advokátka Petera Kmetě
--------------------
My jsme podávali dovolání a tam máme žádost o odklad vykonatelnosti rozhodnutí a další kroky nebudu komentovat.

Adéla PACLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Oddálit nástup do vězení se snažili i zakladatelé Olea.

Markét PUCI, mluvčí Městského soudu v Praze
--------------------
Pan odsouzený Jirounek i pan odsouzený Urbánek podali k našemu soudu žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody. Ani v jednom případě jim soud nevyhověl.

Adéla PACLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
V případě Urbánka soud rozhodl, že případnou zdravotní péči mu dokážou zajistit tady v pankrácké věznici. Pravomocné rozhodnutí v kauze teď přezkoumá Nejvyšší soud. Dovolání už totiž podal i státní zástupce Pavel Zeman.

Petr MALÝ, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství /červenec 2018/
--------------------
Byli odsouzeni za porušení povinností při správě cizího majetku. Nejvyšší státní zástupce namítá, že jejich jednání mělo být posouzeno přísněji jako trestný čin zpronevěry.

Daniel VOLÁK, advokát Radomíra Kučery
--------------------
Jsou to argumenty, které jsme slyšeli čtyřikrát a nikdy s nimi státní zastupitelství u soudu neuspělo.

Eduard BRUNA, advokát Kamila Jirounka
--------------------
Neshledal jsem tam nějakou zvláštní zásadní argumentaci, proč by tomu tak mělo být.

Adéla PACLÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Zeman nesouhlasí také se zprošťujícími verdikty nad bývalými právníky Iva Rittiga. Podle nejvyššího žalobce soud nevyhodnotil některé důkazy. Navrhuje proto zrušení obou původních rozsudků. Adéla Paclíková, Česká televize.


Krejčířův trest v JAR

20.8.2018 - ČT 24 (08:00 Zprávy)

Mariana KOPECKÁ, moderátorka
--------------------
Radovan Krejčíř by si za určitých podmínek mohl odpykat trest udělený v Jižní Africe v Česku. České televizi to řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Jihoafrický soud už vydání připustil. Krejčíř je odsouzený k 35 letům vězení za pokus o vraždu a mučení.


Krejčířův trest v JAR

20.8.2018 - ČT 24 (09:30 Studio ČT24 - Zprávy)

Mariana KOPECKÁ, moderátorka
--------------------
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek řekl České televizi, že by si Radovan Krejčíř mohl trest udělený v jižní Africe za určitých podmínek odpykat v Česku. Záleží to podle něj na dohodě s Jihoafrickou republikou. Krejčíř tam byl odsouzen na 35 let za pokus o vraždu a mučení. Kromě toho je spojovaný s dalšími kauzami. V nedávném rozhovoru z cely zopakoval, že se stal obětí konspirace.

Radovan KREJČÍŘ, odsouzený
--------------------
Po zkušenostech, které tady mám a kdy jsem se stal obětí konspirace v podobě zatčení a odsouzení za zločin, který jsem nespáchal, jsem začal uvažovat o tom, že budu souhlasit s vydáním do Česka.

Jan KNĚŽÍNEK, ministr spravedlnosti /nestr. za ANO/
--------------------
Bylo by nelogické, aby Jihoafrická republika vydala někoho, koho odsoudila na třicet let za podmínky, že ten trest by tady nebyl vykonán.


Zeman se chystá jmenovat Baxova nástupce

21.8.2018 - Hospodářské noviny (Události)

Novým šéfem Nejvyššího správního soudu (NSS) se podle informací HN stane jeho dosavadní místopředseda Michal Mazanec. Vystřídá Josefa Baxu, kterému koncem září vyprší mandát. Jeho jmenování by měl potvrdit prezident Miloš Zeman, který si Mazance pozval na dnešní 16. hodinu na Pražský hrad.
Sám Mazanec nechtěl svoji návštěvu ani předpokládané jmenování komentovat. „Teď víme zřejmě oba totéž,“ vzkázal pouze s tím, že blíže se vyjádří až po avizované schůzce. Již dříve však uvedl, že sice o funkci neusiluje, ale případnou přímou nabídku by prý zřejmě neodmítl.
To, že má Baxova nástupce již vybraného, uvedl Zeman koncem července. „Radil jsem se o tom s mnoha lidmi, mimo jiné s členkou expertního týmu Marií Benešovou,“ uvedl prezident s tím, že jméno nového předsedy ale nejdříve sdělí tomu, koho se to týká.
Sama Benešová, která je bývalou ministryní spravedlnosti a radí prezidentovi s otázkami justice, se netají názorem, že by měl po Baxovi v křesle předsedy usednout právě Mazanec. Spolu s Baxou Nejvyšší správní soud před patnácti lety zakládal. „Pokud chceme zachovat kontinuitu, bylo by praktické vybrat Mazance, který je odborníkem na správní právo a u založení soudu také stál,“ uvedla již dříve pro HN Benešová. Předpokládá, že Zeman jmenuje právě jej. „Na posledním setkání poradců v červenci mi pan prezident řekl, že moje doporučení nejspíš bude respektovat,“ dodala Benešová v pondělí.
Sedmašedesátiletý Mazanec bude ale moci svoji funkci vykonávat jen tři roky – do svých sedmdesáti let, kdy soudcům automaticky zaniká mandát. A například podle Soudcovské unie by proto bylo vhodnější, kdyby se Baxovým nástupcem stal někdo, kdo by mohl vykonat plný desetiletý mandát. „Soud je stabilizovaný, ve velmi dobré kondici, ale má obrovský problém s narůstajícím počtem případů, které musí řešit. Nový předseda bude muset řešit řadu koncepčních změn, které se za tři roky stihnout nedají,“ uvedla předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová.
I kvůli výběru nového předsedy Nejvyššího soudu se opakovaně sešli s prezidentem Milošem Zemanem jak Baxa, tak předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Právě Rychetský přišel s plánem na rošádu, kdy by se Baxa přesunul na Ústavní soud. Místo by mu uvolnil nynější ústavní soudce Vojtěch Šimíček, který by se naopak vrátil na své bývalé místo v NSS a stal se jeho předsedou. Šimíček, který patří mezi nejuznávanější soudce, je totiž stále ve stavu soudců Nejvyššího správního soudu a na Ústavní soud je pouze dočasně přidělen.
Nejvyšší správní soud rozhoduje ve sporech, v nichž jsou napadena rozhodnutí úřadů veřejné správy. V nedávné době například vícekrát zpochybnil postup finančních úřadů proti firmám, které se dostaly do podezření z daňových úniků.
Mazanec je dlouholetý specialista na správní právo. V roce 1992 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu na úseku správního soudnictví a v roce 1993 se stal soudcem Vrchního soudu v Praze. V roce 2003 byl jmenován místopředsedou nově vzniklého Nejvyššího správního soudu.

Soud je stabilizovaný, ale má obrovský problém s rostoucím počtem případů. Nový předseda bude muset řešit řadu koncepčních změn. Daniela Zemanová předsedkyně Soudcovské unie

O autorovi| Marek Pokorný, marek.pokorny@economia.cz

Marek Pokorný

Bývalý soudce Jelínek neuspěl s ústavní stížností

21.8.2018 - Mladá fronta DNES (Severní Čechy)

Brno, Litoměřice

Ústavní soud odmítl stížnost bývalého litoměřického soudce Ladislava Jelínka. Středočeský krajský soud mu loni v září pravomocně uložil dva roky vězení s dvouletým podmíněným odkladem a pokutu 90 tisíc korun za pokus o podvod. Údajně sliboval, že za peníze ovlivní projednávání konkrétních případů. Domluvy monitorovala policie. Kromě této kauzy figuroval Jelínek ještě v případu údajné korupce kolem někdejšího soudce Josefa Knotka, jenž také působil v Litoměřicích. Okresní soud v Jičíně Jelínkovi v prosinci nepravomocně uložil další podmíněný trest a pokutu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

(ČTK, ula)

Česko pomáhá Krejčířovi v JAR

21.8.2018 - Mladá fronta DNES (Z domova)

Trest by si mohl odpykat doma, připustil ministr spravedlnosti

Vrátí se Radovan Krejčíř do Česka? Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek připustil, že jednání probíhají a Krejčíř by si za určitých podmínek mohl odpykat trest v nějaké z českých věznic.
Radovan Krejčíř, který v roce 2005 utekl policii z vily v Černošicích na Seychely, si momentálně v Jihoafrické republice odpykává 35letý trest vězení za pokus o vraždu, únos a obchod s drogami. V zemi, v níž se mu od místních dostalo přezdívky „Bílý vrah“, figuruje v dalších kauzách. Podle obyvatel Johannesburgu, kde před svým zatčením i s rodinou žil, byl jedním z hlavních bossů tamního podsvětí. Ani slovem nechtěl slyšet o tom, že by se mohl vrátit do České republiky. Dnes je situace jiná. Po pěti letech strávených v kuse za mřížemi začal Krejčíř otáčet. „Po zkušenostech, které tady mám a kdy jsem se stal obětí konspirace v podobě zatčení a odsouzení za zločin, který jsem neudělal, jsem začal uvažovat o tom, že budu souhlasit s vydáním do Česka,“ uvedl v nepovoleném rozhovoru z cely pro jihoafrickou rozhlasovou stanici Talk Radio 702. Kromě toho, že jihoafrické úřady chvíli poté oznámily, že nepovolený rozhovor pro rozhlasovou stanici prošetří, vyšlo také najevo, že české úřady už s Krejčířem spolupracují. „Velvyslanectví ČR v Pretorii formálně podpořilo v březnu letošního roku žádost odsouzeného Radovana Krejčíře o zlepšení podmínek výkonu trestu v jihoafrické věznici,“ řekla MF DNES Irena Valentová z ministerstva zahraničí. V dopise adresovaném vedení věznice si podle ní Krejčíř prostřednictvím českého velvyslanectví stěžoval na malou celu, která svými rozměry neodpovídá standardům obsaženým v příslušných dokumentech OSN, a na omezený přístup k lékařům-specialistům. „Zároveň žádal o monitor pro možnost studia soudních materiálů,“ popsala Valentová, podle níž ještě v březnu vydal soud JAR na základě dopisu a stížnosti Krejčířových advokátů příkaz k zajištění těchto jeho požadavků.

Studium se nekonalo

„Oficiální odpověď na náš dopis jsme neobdrželi, nicméně podle naších informací věznice větší celou nedisponuje. Jinak co se týče přístupu k lékařům-specialistům, bylo mu vyhověno. Monitor také obdržel, ale byl mu následně odebrán, protože ho nevyužíval tak, jak deklaroval,“ vylíčila ještě včera Valentová. Nicméně upozornila, že postup velvyslanectví ČR při podpoře Krejčířovy žádosti byl zcela standardní a spadal do poskytování konzulární pomoci českým občanům v nouzi v zahraničí. „Ta se vztahuje i na odsouzené,“ doplnila Valentová.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek pak pro server Aktuálně.cz a Českou televizi připustil, že byť se o tom nemluví, dál se vedou i jednání o vydání Krejčíře do České republiky. „Právo obecně připouští, aby byl v České republice vykonán cizozemský rozsudek, ale je to vázáno na celou řadu podmínek,“ upozornil ministr. Tou zřejmě nejdůležitější podmínkou je dohoda s JAR, kde byl Krejčíř odsouzen na už zmíněných 35 let. „Bylo by nelogické, aby Jihoafrická republika vydala někoho, koho odsoudila na třicet let za podmínky, že by tady ten trest nebyl vykonán,“ doplnil k tomu ministr.

Patnáct let za tunel z Čepra

Jihoafrické soudy už letos v březnu rozhodly, že Krejčíř může být vydán do České republiky. Konečné slovo bude mít tamní ministr spravedlnosti, který by o osudu kontroverzního českého podnikatele měl rozhodnout ve lhůtě 180 dní, což by znamenalo, že by verdikt měl padnout nejpozději během září.
Krejčíř do Jihoafrické republiky přicestoval v roce 2007. Naposledy zatčen a poslán za mříže byl o šest let později. Všechna soudní jednání z obavy z možného bombového útoku provázela nejpřísnější bezpečnostní opatření. Ta ostatně panují i v Krejčířově věznici.
V České republice pro Krejčíře platí souhrnný patnáctiletý trest mimo jiné za pokus o vytunelování Čepra.

Foto popis| V želízkách Radovan Krejčíř po jednom ze svých zatčení v JAR. Foto autor| Foto: ČTK

O autorovi| Eva Pospíšilová, reportérka MF DNES

Eva Pospíšilová

Do Senátu chce také kuchař. Zajícová jde na druhý pokus

21.8.2018 - Mladá fronta DNES (Jižní Morava)

BRNO, BŘECLAV Vedle nových zastupitelů si lidé v říjnu zvolí na jižní Moravě i dva nové senátory. Zatímco na Břeclavsku je o sedmi kandidátech jasno už několik týdnů, všech jedenáct adeptů na křeslo za brněnský obvod 59 magistrát zveřejnil až včera.
Mezi dosud neznámými jmény se objevil i zástupce Alternativy pro Českou republiku Stanislav Balík. Nejedná se však o ústavního soudce ani známého brněnského politologa. Jejich jmenovec dříve působil na Univerzitě obrany.
Rozumní neúspěšného prezidentského kandidáta Petra Hanniga vyslali do boje Lucii Zajícovou. Ta už se před dvěma lety o Senát pokoušela, křeslo nakonec získal ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Romská demokratická strana nasadila Petra Erina Kováče, profesionálního kuchaře a prezidenta Culinary Clubu. „Jako senátor hodlám zlepšit pomoc sociálně slabým občanům i komunikaci s národnostními menšinami žijícími v Česku,“ slibuje Kováč.
Nejznámějším kandidátem na senátorský post za Brno ovšem zůstává rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Přestože v akademické funkci působí dál, probíhající kampaň za ohrožení nezávislosti školy nepovažuje. Sám ale v roce 2013 před prezidentskými volbami odmítl vystoupení Miloše Zemana. A zdůvodnil to právě kampaní a nezávislostí univerzity. „Na rozdíl od jednorázového vystoupení prezidenta jsem pod přímou kontrolou akademické obce. Nepochybuji, že by mě v případě překročení hranice slušnosti akademický senát okamžitě odvolal,“ prohlásil Bek.

***

Fakta Kandidáti do Senátu * Brno-město (59): Mikuláš Bek (s podporou STAN, ODS, TOP 09 a Zelených), Jan Špilar (KDU-ČSL s podporou Pirátů), Pavel Kosorin (ČSSD), Oldřich Duchoň (KSČM), Jaromír Ostrý (ANO), Karel Schmeidler (SPD), Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Stanislav Balík (Alternativa pro Českou republiku), Emil Adamec (Koruna Česká), Lucie Zajícová (Rozumní) a Petr Erin Kováč (Romská demokratická strana) * Břeclavsko (56): Jaroslav Válka (ČSSD), Rostislav Koštial (ODS), Libor Nazarčuk (ANO), Zdeněk Tesařík (KSČM), Richard Zemánek (KDU-ČSL), Richard Novák (SPD) a Karel Štogl (Piráti)

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

(mos)

Kraj přispěje poškozeným z H-Systemu

21.8.2018 - Mladá fronta DNES (Střední Čechy)

STŘEDNÍ ČECHY Podporu ve výši 750 tisíc korun doporučila krajská rada poskytnout stavebnímu družstvu Svatopluk, jehož členové se ocitli ve složité situaci v souvislosti s kauzou H-System. Peníze jsou určené na ochranu před vystěhováním. V pondělí by měli dotaci odsouhlasit krajští zastupitelé na svém pravidelném zasedání.
„Očekávám, že po úspěšném projednání této konkrétní formy pomoci postiženým rodinám v kauze H-System zástupci politických klubů i zastupitelé poskytnutí dotace i její konkrétní navrhovanou výši schválí,“ řekla k rozhodnutí radních hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) s tím, že pomoc má být poskytnuta na dva roky, vyplácena bude měsíčně.
Zástupci družstva původně požádali krajský úřad o 900 tisíc, především na krytí právních úkonů jako jsou znalecké posudky či soudní poplatky. „Po následném posouzení předpokládaných nákladů a zhodnocení možností žadatele však rada doporučila zastupitelům schválit příspěvek 750 tisíc korun jako mimořádnou individuální neinvestiční dotaci účelově vázanou na právní úkony,“ konstatovala mluvčí Helena Frintová. „Samozřejmě by měla sloužit i k pokrytí nákladů právního zastoupení postižených rodin,“ upřesnila hejtmanka.
Vystěhování hrozí po červencovém rozhodnutí Nejvyššího soudu ve prospěch správce konkurzní podstaty 65 rodinám. Spor trvá 25 let. V roce 1993 zaplatili klienti H-Systemu necelý milion za stavbu rodinných domů poblíž Prahy. Po krachu společnosti část klientů založila stavební družstvo a dostavěla domy za své.

Foto popis| Na prodej Nejvyšší soud rozhodl, že někdejší klienti společnosti H-System se musí vystěhovat z bytů, které má správce konkurzní podstaty prodat a uspokojit stejným dílem všechny věřitele. Foto autor| Foto: František Vlček, MAFRA

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

— Marek Kočovský

Za brutální vraždu babičky soud potvrdil 17 let vězení

21.8.2018 - Mladá fronta DNES (Severní Čechy)

BRNO, ÚSTÍ NAD LABEM Nejvyšší soud odmítl dovolání devatenáctiletého Jakuba Ševčíka, jenž před necelými dvěma lety v Dubí na Teplicku brutálně zavraždil svou babičku. Mladík si tak za čin odpykává sedmnáctiletý trest, který se dovoláním ještě pokoušel zvrátit.
„Dovolání obviněného bylo odmítnuto jako zjevně neopodstatněné. Dovolací soud se tak ztotožnil s argumenty soudů nižších stupňů,“ sdělil včera MF DNES mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.
„V posuzovaném případě soud prvního stupně i odvolací soud přiléhavě posoudily závažnost trestného konání obviněného, povahu jeho narušení i délku uloženého trestu odnětí svobody na 17 let a nepochybily, pokud jej zařadily do věznice se zvýšenou ostrahou, protože nebyl žádný rozumný důvod zařadit jej do mírnějšího typu věznice. Obviněný spáchal čin mimořádné brutality a jeho náprava je podle znalců nejistá,“ doplnil mluvčí Tomíček. Ševčík svou šedesátiletou babičku, u níž tehdy žil, nejprve několikrát udeřil do hlavy lahvemi s alkoholem. Pak ji začal bodat dvěma noži. Dohromady jí uštědřil 99 ran. Jedním z nožů jí dokonce přeťal krční míchu.
Tělo pak zakryl peřinami a oblečením a do bytu se v následujících dnech opakovaně vracel krást. K činu se přiznal.
K brutálnímu útoku přikročil podle svých slov poté, co ho babička přirovnala k jeho otci, s nímž má prý velice špatný vztah, protože jeho i matku týral. Všechno podle něj začalo telefonním rozhovorem, který vedl se svým kamarádem. „Bavili jsme se o nějaké holce a já mu řekl, že kdyby se takhle chovala, dal bych jí facku. Nemyslel jsem to vážně. Babičce se to nelíbilo,“ vypověděl loni v září u ústeckého krajského soudu.
„Řekla mi pak, že geny se nezapřou, že jsem stejný jako táta, stejně jako on krutý na ženy,“ uvedl s tím, že následně ho popadl vztek a na ženu zaútočil.
Ševčíkovi původně hrozilo až dvacet let za mřížemi, případně výjimečný trest.

O autorovi| Monika Gordíková, redaktorka MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

Monika Gordíková
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011