Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Ištvan tvrdí, že si jeho žalobci nikdy nevybírali konkrétního policistu. GIBS to rozporuje

28.3.2017 - ceska-justice.cz (Justice)

Nikdy se nestalo, že by si státní zástupce pro šetření vybíral konkrétního policistu, tvrdil minulý týden v pořadu České televize „Máte slovo“ o svých podřízených vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan. Tisková zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) z 13. ledna tohoto roku k případu Tesco SW však dokazuje opak.

GIBS ve své zprávě pro tisk reagovala na zprávu Nejvyššího státního zastupitelství v Brně o ukončení dohledové prověrky ve věci úniku informací v tzv. kauze Tesco SW. „Ve zprávě je několikrát zmíněno pochybení příslušníka GIBS a až následné pochybení dozorující státní zástupkyně VSZ v Olomouci. Předně je třeba uvést, že dozorová státní zástupkyně VSZ v Olomouci, si k prověření podnětu možného úniku informací z trestního řízení vedeného tehdejším ÚOKFK, v tzv. kauze TESCO SW, sama vybrala konkrétního příslušníka GIBS. Zároveň byl z její strany vydán striktní pokyn, že se s obsahem spisu bude seznamovat pouze tento vybraný příslušník, který bude jako jediný vykonávat úkony trestního řízení,“ uvádí GIBS a zároveň tento postup označuje za zcela nestandardní. Příslušníci inspekce ho však respektovali.

Podle šetření NSZ pak pochybila jak GIBS, tak dotčená státní zástupkyně. Inspekce nejednala správně, když v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení uvedla nesprávný směr komunikace mobilních telefonů. V médiích se dříve psalo o podezření, že z telefonu, který dříve používali blízcí policejního prezidenta Tomáše Tuhého, unikla informace z vyšetřování. Později ale vyšlo najevo, že směr komunikace byl opačný. Pochybení dozorové státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se podle NSZ odvíjí od pochybení GIBS.

Česká justice se proto zeptala Ivo Ištvana, proč praxi výběru konkrétního policisty státním zástupcem veřejně popřel, když GIBS uvádí v konkrétní věci opak. Ze spisu GIBS podle svých slov nezjistil žádný úkon dozorové státní zástupkyně, kterým by si k prověření podnětu konkrétního příslušníka GIBS vybrala. „Naopak je zřejmé, že zpracovatel věci byl určen příslušným vedoucím pracovníkem GIBS a ve věci začal konat, ještě před tím než VSZ ve věci začalo vykonávat dozor. V prověřování pak pokračoval dál i poté co ve věci začalo vykonávat dozor VSZ v Olomouci a byl činný až do té doby než mu vedení GIBS případ opět bez jakékoli součinnosti VSZ v Olomouci odňalo,“ uvedl Ištvan.

S ohledem na tato zjištění nyní vedoucí olomoucký žalobce požádal ředitele GIBS, aby tiskovou zprávu odstranil nebo upravil.

GIBS si ovšem za tiskovou zprávou stojí. „Je s podivem, že vrchní státní zástupce v Olomouci rozporuje tiskovou zprávu GIBS, po více než dvou měsících od jejího vydání, když byl s jejím obsahem seznámen v den uveřejnění tj. 13. ledna 2017. Tisková zpráva GIBS je pouze reakcí na tiskovou zprávu Nejvyššího státního zastupitelství v Brně a vychází z listin a pokynů dozorové státní zástupkyně, které jsou založeny ve spisovém materiálu. Nejsme oprávněni pokyny dozorové státní zástupkyně zveřejňovat,“ reagovala na dotaz České justice mluvčí inspekce Radka Sandorová.

Téma v pořadu „Máte slovo“ přišlo na přetřes kvůli závěrům poslanecké vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Zákonodárci po kabinetu mimo jiné chtěli, aby přišel s novelou trestního řádu. Na vyšetřování trestných činů, z jejichž spáchání jsou podezřelí státní zástupci, by podle nich neměli kvůli možným osobním vazbám dohlížet jiní žalobci.

Sněmovna také v závěrečném usnesení vyzvala vládu, aby v souvislosti s činností olomouckého VSZ posoudila, zda postačuje kárná žaloba, kterou podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, nebo zda nejsou potřeba další opatření, včetně personálních změn.

Eva Paseková


Jourová: Na vzniku úřadu evropského žalobce se chce podílet 16 států EU

28.3.2017 - ceska-justice.cz (Justice)

Šestnáct členských zemí Evropské unie má zájem podílet se na vzniku Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Po dnešním jednání unijní ministrů spravedlnosti to novinářům řekla eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. Úřad, který by měl vyšetřovat poškozování finančních zájmů EU, a tedy například i podvody s unijními fondy, vznikne v takzvaném režimu posílené spolupráce některých členských zemí, který stávající evropská pravidla umožňují.

Eurokomisařka by přitom chtěla, aby se počet účastnických zemí přiblížil dvaceti. Věc by podle ní neměla smysl, pokud by se nepřidalo alespoň 15 států. Úřad, který by měl řešit i velké přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty (DPH), by mohl začít existovat v roce 2019 či 2020.

„Já jsem ještě loni touhle dobou věřila tomu, že budeme mít všechny. A pak se to začalo drolit,“ poznamenala Jourová v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem. Výhrady mají nyní například Švédsko, Nizozemsko či Itálie. Věcí se krátce zabýval březnový summit EU, kde prezidenti a premiéři konstatovali, že se shodu všech států najít nepovedlo, a podle unijních pravidel tak otevřeli cestu nyní počínající diskusi v režimu posílené spolupráce. V justiční oblasti půjde o první podobný postup, který přichází v době, kdy se uvnitř unie stále intenzivněji diskutuje o více rychlostech integrace evropských zemí.

Návrh, o němž se jedná od roku 2013 a se kterým počítají unijní pravidla od roku 2009, tak nyní budou státy znovu projednávat. Určité úpravy by mohly umožnit například přistoupení Italů, které by podle dobře informovaných činitelů pro práci EPPO bylo zásadním přínosem.

Připojit se ovšem nehodlá ani Polsko, což eurokomisařku mrzí. „Pokud tam nebudou státy, které dostávají masivní evropské peníze, masivní podporu z evropského rozpočtu, tak to je samozřejmě vada na kráse,“ řekla. EPPO by měl napomoci účinnému boji s korupcí a podvody na evropských fondech a Polsko je jedním z největších příjemců unijních peněz, ze strukturálních fondů na něj připadá čtvrtina. „Je to 85 miliard eur (skoro 2,3 bilionu Kč) na sedm let. A to si myslím, že je částka, která si zaslouží zvýšené pozornosti, jestli se nekrade, jestli tam není korupce,“ poznamenala.

Česká republika a Maďarsko se k návrhu hlásí. Český ministr Robert Pelikán dnes novinářům řekl, že zájem mají také významné země jako je Francie či Německo. „Je to dobrý základ pro tu stavbu,“ poznamenal. Fakt, že EPPO vznikne jen jako projekt části členských zemí, je podle něj do jisté míry přínosem. „Už na přípravě textu bylo patrné, že ve 28 se takové věci dávají dohromady velice těžko,“ upozornil. Menší počet účastníků první fáze projektu by podle něj mohlo znamenat jeho rychlejší a pružnější vznik.

Proti vzniku EPPO má dál námitky český Senát, jehož předseda Milan Štěch dnes shodou okolností v Bruselu jednal o jiných tématech. Senát podle něj vývoj kolem úřadu zaznamenal, nechce však, aby vznikaly nové byrokratické instituce a úřady. „To není, že bychom nechtěli, aby se bojovalo proti korupci,“ upozornil dnes Štěch před novináři. „Nakonec je to vláda, kdo je v tomto rozhodující článek. Ale myslíme si, že argumenty Senátu byly věcné,“ řekl dnes šéf horní komory českého parlamentu.

Ministr Pelikán poznamenal, že se senátory si věc mnohokrát vysvětloval a jejich postoj ho mrzí. „Od nich je to spíš jakási konzervativnost, setrvání na původní pozici. Ačkoliv mezitím se ten návrh velice posunul,“ poznamenal ministr. Podobně se vyjádřila také Jourová.

Státy, které se k projektu EPPO připojily nebo tak chtějí tento týden ještě učinit, jsou podle komise Lucembursko, Estonsko, Francie, Belgie, Slovensko, Německo, Česko, Řecko, Rakousko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Finsko, Rumunsko, Slovinsko.

(čtk)


Soud se opět bude zabývat žádostí o analýzu k domácím porodům, podle ÚS je třeba garantovat přístup k informacím

28.3.2017 - ceska-justice.cz (Justice)

Pražský městský soud musí opět přezkoumat zákonnost postupu ministerstva zdravotnictví, které žadatelce z Ligy lidských práv neposkytlo analýzu o trestní odpovědnosti rodiček v souvislosti s porodem doma. Rozhodl o tom dnes Ústavní soud v Brně.

Ministerstvo zdravotnictví si analýzu nechalo zpracovat v roce 2009. Právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota o rok později ministerstvo požádala o poskytnutí této analýzy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo to ale podle právničky odmítlo s odůvodněním, že jde o výklad právních předpisů zpracovaný výhradně pro vnitřní potřeby. Podle ministerstva také nebylo možné vyloučit materiální porušení autorských práv advokátní kanceláře, která analýzu zpracovávala.

Městský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí ministerstva dvakrát zamítl, podruhé zamítnutí na základě práv třetích osob k autorskému dílu potvrdil i Nejvyšší správní soud. Žadatelka proti tomu podala ústavní stížnost, podle ní šlo o zásah do ústavně zaručeného práva na informace.

Ústavní soud se přiklonil na její stranu a rozsudky soudů zrušil. Podle Ústavního soudu se správní soudy nezabývaly charakterem konkrétního dokumentu ani obecnější úvahou, nakolik právní analýza vůbec může být předmětem autorského práva. Jak uvedl ústavní soudce zpravodaj Jaromír Jirsa, soudy se ani „nepozastavily nad okolností, že právní analýzy a stanoviska advokáti vytvářejí nikoliv pro vlastní potřebu, ale právě pro jejich další užití.“

Zdůraznil, že je třeba garantovat široký přístup k informacím a že orgány veřejné moci musí k žádostem o informace tohoto druhu přistupovat individuálně.

Podle Ligy lidských práv může analýza sloužit ke kriminalizaci žen v souvislosti s volbou domácího porodu, ale také ke kriminalizaci porodních asistentek, které u porodů asistují. Analýza vznikla za veřejné prostředky a podle ligy veřejnost musí mít právo se s ní seznámit a kontrolovat, na co úřad vynakládá peníze daňových poplatníků.

(čtk)


Žižlavský se vyloučil z projednávání kárné žaloby na soudce Veselého. Odborník Pelikánovi předpovídá nezdar

28.3.2017 - ceska-justice.cz (Justice)

Již ve středu projedná kárný senát Nejvyššího správního soudu kárnou žalobu na českobudějovického soudce Miroslava Veselého. Kárným žalobcem je ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Požaduje nejpřísnější postih, tedy odvolání Veselého z funkce, a to kvůli jeho kontaktům s advokátem Ivem Halou. Původně byl v kárném senátu Karla Šimky insolvenční správce Michal Žižlavský, ten se ale dle zjištění České justice vyloučil kvůli možné podjatosti.

Podle předsedy kárného senátu Karla Šimky sdělil Michal Žižlavský předsedovi soudu Josefu Baxovi skutečnosti, kvůli které se domnívá, že by se mohl cítit podjatý. Baxa dal podnět přezkoumat jednomu senátu, a ten tyto výhrady shledal jako důvodné. Šimka proto oslovil prvního z náhradníků, Jana Mikše, a protože ten měl čas, nastoupil do senátu místo Žižlavského.

Kdo bude rozhodovat?

Spisová značka: 16 Kss 1/2017

Účastníci řízení: Ministr spravedlnosti

JUDr. Miroslav Veselý

Věc: Kárná odpovědnost – Kárná odpovědnost soudců

Senát: 16

Předseda senátu: JUDr.et PhDr. Karel ŠIMKA,Ph.D.

Zástupce předsedy senátu: JUDr. Pavlína Brzobohatá

Člen senátu: JUDr. Milan Závurka,Ph.D.

Přísedící: JUDr. Jan Mikš

Přísedící: prof. JUDr. Marie Karfíková,CSc.

Přísedící: JUDr. Petr Vlach

Zajímavé v této souvislosti je, že už v roce 2010 rozhodl kárný senát NSS v jiném případě, že odposlechy v kárném řízení nelze použít. „Ani účel kárného řízení (tj. zejména zajištění důvěryhodnosti soustavy státního zastupitelství) nemůže být oporou pro zákonem nepředvídaný způsob získávání, shromažďování a nakládání s informacemi. Kárný soud je si vědom, že postavení kárných žalobců v řízení o kárné odpovědnosti státních zástupců je procesně často obtížné; je však třeba vzít v úvahu, že nepřipouští-li trestní řád použití odposlechů u jakýchkoli trestných činů, leč pouze u zvlášť závažných, pak tím spíše nelze tento důkazní prostředek užít v řízení disciplinární povahy,“ uvádí se ve zprošťujícím rozhodnutí. Česká justice se proto zeptala bývalého náměstka NSZ a advokáta Zdeňka Koudelky na to, jakou šanci na úspěch Pelikán s kárnou žalobou má.

Jak v tomto kontextu hodnotíte rozhodnutí ministra Pelikána podat kárnou žalobu? Myslíte, že předchozí rozhodnutí kárného senátu NSS nechává pro takovýto postup nějaký právní prostor nebo se jedná o čistě politické rozhodnutí ministra ignorující předchozí rozhodnutí kárného senátu NSS?

Odposlechy získané v trestním řízení nelze v kárném či jiném řízení užít. Na tom se bez změny zákona nemůže nic změnit. Rozhodnutí ministra Pelikána není v daném případě politické, ale protizákonné. Jde o zneužití moci, protože již samotný krok podání žaloby vede k tomu, že s odposlechy je nakládáno, seznamují se s nimi další lidé a tím se prohlubuje protiprávní stav. Kdyby skutečně chtěl situaci řešit, navrhne změnu trestního řádu tak, aby se odposlechy daly užít v kárném řízení. O návrhu by rozhodl zákonodárce. To, že odposlechy užívá ministr nezákonně, ale přitom nenavrhne zákonnou změnu, hodnotím obdobně jako jeho jednání v policejní reorganizaci – slovně nesouhlasí, ale jinak zůstává ve vládě, za které byla provedena.

Jak se na problematiku dívá dosavadní judikatura? Podle informací České justice je zmiňované rozhodnutí citováno i v Pelikánově kárné žalobě na Veselého, ministr nicméně dovozuje, že závažnost informací v odposleších je v tomto případě tak veliká, že by k nim měl NSS brát zřetel.

Nejvyšší správní soud judikoval nemožnost užití odposlechů z trestního řízení v kárném řízení. Obdobně to judikoval Vrchní soud v Praze v rámci civilního řízení insolvenčního, když odmítl námitku podjatosti proti soudci Miroslavu Veselému opírající se o odposlechy z trestního řízení usnesením z 30. 8. 2016, 3VSPH 835/2016-B-315. Uvedená věc je opakovaně judikována různými soudy v různých řízeních, ale se stejným výsledkem, protože tak to stanoví zákon. Jinak by se odposlechy staly běžnou součástí života a právo na soukromí by bylo pouhou iluzí.

Otázkou také je, jak se ministr Pelikán mohl dostat k přepisům hovorů v odposleších a ty pak v kárné žalobě použít? Existuje nějaká legální možnost?

Ministr je vedoucím ústředního správního úřadu, to mu umožňuje být informován o různých věcech. Nesmí je však užít nezákonně. Užití odposlechů z trestního řízení pro kárné řízení je v rozporu se zákonem. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán odmítl změny zákonů v oblasti trestního práva, o které vládu požádala Poslanecká sněmovna za účelem boje se zneužíváním moci v trestním řízení. Pelikánův krok hodnotím tak, že chrání zneužívání státní moci. Přičemž příkladem může být činnost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které okrádalo lidi o jejich právo na zákonného soudce, když dávalo návrhy na vazbu, odposlechy a domovní prohlídky nepříslušným soudům, zřejmě se podílelo na protiprávním pokusu vydat našeho občana do Íránu a jeho státní zástupce dozoroval trestní řízení, v němž byl zároveň poškozeným, a když již byla situace neúnosná, jen věc předal svému kolegovi a dobrému známému z vedlejší kanceláře. Toto státní zastupitelství bylo činné při nezákonném odposlechu hovorů obhájců s obviněnými. Pořízené záznamy nezničilo, což je v rozporu s ústavou i zákony. Tyto věci hodnotím jako zneužívání moci, ale jsem přesvědčen, že za ministra Pelikána a současného vedení státního zastupitelství jejich účinné vyšetřování nebude.

Ministerstvo spravedlnosti považuje vyjádření Zdeňka Koudelky je zcela nepodložené. „Dotyčný zjevně není seznámen s obsahem kárného návrhu na soudce JUDr. Veselého. V prvé řadě je nutno konstatovat, že kárný návrh není odůvodněn pouze obsahem odposlechů z trestní věci, nýbrž převážně se opírá o jiné (písemné) podklady, získané v souladu se zákonem, z nichž je dovozováno, že kárně obviněný zaviněně porušil své povinnosti soudce. Pouze jako další důkaz – byť s ohledem na povahu věci jistě důležitý – je navrhováno, aby si kárný soud (tedy nikoli kárný žalobce) opatřil též záznam odposlechů hovorů, jichž byl kárně obviněný účasten. Je věcí kárného soudu, zda tomuto důkaznímu návrhu vyhoví, či nikoli. Procesní postup kárného senátu v tuto chvíli nelze předjímat. Judikatura ve vztahu k této problematice není příliš rozvinutá,“ reagovala mluvčí resortu Tereza Schejbalová.

Podstatné podle ní je, že při přípravě kárného návrhu se ministr ani žádný zaměstnanec ministerstva neseznamoval s přepisem či záznamem odposlechů a nezná tedy jejich obsah. „Státní zastupitelství žádnou část odposlechů neposkytlo, ani o to ministr spravedlnosti nežádal. Tvrzení pana Koudelky se nezakládají na znalosti věci a považujeme je za velmi zavádějící,“ dodává mluvčí ministerstva.

(epa, sr)


Slovenští poslanci dnes začnou rozhodovat o zrušení amnestií Vladimíra Mečiara

28.3.2017 - ČRo Radiožurnál (09:00 Zprávy)

Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
Slovenští poslanci dnes začnou rozhodovat o zrušení amnestií někdejšího premiéra Vladimíra Mečiara. Ty v 90. letech zastavily vyšetřování únosu syna exprezidenta Michala Kováče. Vláda chce teď kvůli amnestiím prosadit novelizaci ústavy. Opozice má ale vůči jejímu návrh výhrady.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
--------------------
Opozici se nelíbí to, že kdyby zrušení amnestií odsouhlasila ústavní většina, tedy 90 poslanců, musel by jejich rozhodnutí ještě automaticky posuzovat Ústavní soud. Na tom ale vláda trvá. Jak ve vysílání Slovenského rozhlasu znovu zdůraznil premiér Robert Fico.

Robert FICO, slovenský premiér
--------------------
Na konci dne je rozhodující postavení Ústavního soudu. Bez Ústavního soudu jednoduše není možné tento problém vyřešit.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pokud se podaří amnestie zrušit, okamžitě by se mělo obnovit vyšetřování únosu Michala Kováče mladšího, z kterého byla obviněná slovenská tajná služba. Z Bratislavy Pavlína Nečásková, Radiožurnál.


Policejní postup vůči squatterům

28.3.2017 - ČT 1 (19:00 Události)

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Státní zastupitelství má prověřit předloňský zákrok v pražské usedlosti Cibulka, rozhodl Ústavní soud. Obyvatele vyvedli na žádost majitele těžkooděnci, na což si squatteři stěžovali. Správní soudy i zastupitelství se ovšem případem odmítly zabývat. Do kompetence žalobců ale věc podle dnešního rozhodnutí patří.

Vojtěch ŠIMÍČEK, soudce Ústavního soudu
--------------------
Za dané situace je jasné, že v podmínkách právního státu toto není možné, čili vždycky když někdo tvrdí, že byla porušena jeho práva, musí se tím stát zabývat, státní orgán.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Kulturní památku squatteři původně obývali na základě smlouvy s vlastníkem. Ten jí ale vypověděl a pozemek oplotil. Z objektu chce vytvořit hospic. Přestavbu musí schválit památkáři. Návrh zatím nedostali. Squatteři tvrdí, že se snažili usedlosti renovovat.

Ondřej MAŠEK, squatter
--------------------
Společně nějakejma vlastníma silama, většinou prostě z recyklovanýho materiálu, z odpadu prostě týhle společnosti se snažíme dávat dohromady to, co můžem, no.


Prověření zásahu v usedlosti Cibulka

28.3.2017 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Praha)

Kristina VRKOČOVÁ, moderátorka
--------------------
Předloňský policejní zákrok v pražské usedlosti Cibulka bude muset prověřit státní zastupitelství, tak dnes rozhodl Ústavní soud. Její tehdejší obyvatele na žádost majitele vyvedlo 130 těžkooděnců. A squatteři si na postup policie stěžovali. Jejich žalobou se ale odmítly zabývat správní soudy, včetně Nejvyššího soudu, i státní zastupitelství. Právě do kompetence žalobců ale případ podle dnešního rozhodnutí spadal. Na místě je Barbora Měkotová. Barboro, proč Ústavní soud nařídil prověřit průběh policejního zákroku?

Barbora MĚKOTOVÁ, redaktorka
--------------------
Pěkný podvečer. Tak, podle Ústavního soudu není možné, aby se stížností na porušení práv při výkonu trestní moci nikdo nezabýval. Squtteři tvrdí, že ten zásah 130 těžkooděnců tady přímo za mnou v historickém objektu, přiměřený nebyl. S žalobou je správní soud poslal ke státnímu zastupitelství. Tam ale taky nepochodili. Podle dnešního rozhodnutí je to státní zastupitelství, které má dozorový dohled nad policií.

Kristina VRKOČOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to v usedlosti Cibulka vypadá teď, dá se do ní dostat? Je možné, že by se ještě opakovaly ty případy, že by se tam někdo zabydlel?

Barbora MĚKOTOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak vidíte, tak já stojím před vstupní branou do objektu a ta je zamčená. Potom, co majitel nechal squattery vykázat, tak celý pozemek oplotil. Bez jeho souhlasu se tak dovnitř nikdo nedostane. Já jsem se dneska bavila s několika místními a podle nich to tady zbytečně chátrá. Majitel mi ale tvrdí, že s rekonstrukcí počítá, dokonce tady plánuje vybudovat hospic a protože se jedná o kulturní památku, tak celý postup musí nejdřív projednat s památkáři. Ti říkají, že žádný návrh od něho zatím nemají. Já jenom doplním, že tehdy tady squatteři pobývali na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřeli s majitelem, no a trvdí, že po celou dobu o objekt pečovali.

Ondřej MAŠEK, squatter
--------------------
Můj názor na opuštěné, nevyužívané objekty je takový, že buď by se měly buď zespolečnit, nebo dát teda do údržby lidem, který o to maj zájem.


Slovenský spor o Mečiarovy amnestie

28.3.2017 - ČT 1 (19:00 Události)

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Slovenští poslanci jednají o průlomovém návrhu na zrušení Mečiarových amnestií. Ústavní novela ale všemi čteními projde, jen když jí podpoří i část opozice. Ta je zatím proti a chce text přepracovat. Rozhodnutí bývalého premiéra zastavilo vyšetřování všech případů spojených s únosem syna tehdejší hlavy státu.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
Korunní svědek únosu prezidentova syna. Na konci srpna 1995 Oskar Fegyeveres jako člen sledovacího týmu viděl, jak Michala Kováče mladšího vytahují z auta a odvážejí. O 5 dní později šel na policii s tím, že za únosem stojí jeho kolegové z tajné služby. Pak ze strachu utekl do ciziny, kde od té doby žije.

Oskar FEGYEVERES, svědek
--------------------
Mně vůbec nejde o potrestání aktérů, ale tady jde prostě ukázat tu pravdu, že státní orgán byl zneužitý na něco a někdo řídil ten státní orgán.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
Vyšetřování mu dávalo zapravdu. Vladimír Mečiar ho ale v roce 1998 amnestiemi zastavil. Právě on měl akci nařídit, aby poškodil hlavu státu. Volání po nápravě staré křivdy na Slovensku nebývale zesílil film Únos. Petici za zrušení amnestií, za kterou stojí sdružení Via Iuris, podepsaly desetitisíce lidí.

Juraj RIZMAN, organizátor petice, Via Iuris
--------------------
To téma je mimořádně živé a v zásadě nikdy doteď se na Slovensku tímto způsobem takovouto online podpisovou akcí nepodařilo získat více, ta veřejnost se aktivovala a chce dát jasně najevo, že nějaký typ řešení požaduje.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
Tlak veřejnosti po letech odmítání nevydržel premiér Fico. Koalice přišla se změnou ústavy, která má amnestie vymazat.

Robert FICO, slovenský premiér /Smer-SD/
--------------------
My v tomto návrhu dáváme kompetenci Národní radě Slovenské republiky zrušit amnestie.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
Vládní poslanci navzdory opozici prosadili, že se bude jednat ve zrychleném režimu, a to není zdaleka jediné, co jí na postupu koalice vadí. Nesouhlasí třeba, aby musel rozhodnutí parlamentu posvětit Ústavní soud. Kdyby byl proti, všechno se vrátí na začátek.

Ján BUDAJ, opoziční poslanec /OĽaNO-Nova/
--------------------
Postup Roberta Fica může být pastí a může být pouze trikem, jak ty, ty amnestie opětovně zrušit.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
K tomu, aby návrh definitivně prošel, potřebuje vláda třípětinovou většinu, tu ale nemá. Když se jí nepodaří aspoň s částí opozice domluvit, Slovensko znovu ztratí naději zúčtovat s temnou kapitolou své moderní historie. Lukáš Mathé, Česká televize, Bratislava.


Zrušení tzv. Mečiarových amnestií?

28.3.2017 - ČT 1 (12:00 Zprávy ve 12)

Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka
--------------------
Je 12 hodin, Česká televize má pro vás připravené Zprávy, já vás u nich vítám, pěkné poledne. Slovenští poslanci začali jednat o novele ústavy, která má umožnit zrušení takzvaných Mečiarových amnestií. Rozhodnutí bývalého premiéra, na kterého v té době přešly některé pravomoci hlavy státu, zastavilo vyšetřování únosu Michala Kováče mladšího z poloviny 90. let. Syna někdejšího slovenského prezidenta podle policie zavlekla tajná služba do Rakouska.

Ľubomír GALKO, poslanec, Sloboda a solidarita /O päť minút dvanásť/
--------------------
Problematická je tato pátá podmínka, kde my si myslíme, že měli být všichni potrestaní, kdo se, kdo se jednoduše podílel, jestli už na únosu, anebo nedej bože vraždě a zároveň, když tedy otevřeme i v minulosti týkající se pana Kováče, a jsou tam další osoby, tak by měl být prostor pro to, aby i tito lidé byli potrestáni.

Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka
--------------------
A jednání parlamentu v Bratislavě sleduje náš zpravodaj Lukáš Mathé. Lukáši, pěkné poledne. Co zatím v parlamentu zaznělo a dá se čekat, že ty zmiňované ústavní změny projdou?

Lukáš MATHÉ, zpravodaj ČT, Bratislava
--------------------
Před malou chvílí poslanci odsouhlasili, že se bude o ústavní novele jednat ve zrychleném řízení, což ale řada opozičních zákonodárců hlasitě kritizovala po dobu té debaty. Podle nich jde o příliš citlivou a hlavně právně složitou záležitost na to, aby se o zrušení amnestií rozhodlo v řádu několika dní nebo mělo by to podle nich být spíše v řádu měsíců. Už během rozpravy zazněly z opozičních řad taky kritické poznámky k samotné ústavní novela. Vadí jim hlavně to, že návrh počítá s posílením role Ústavního soudu, který by měl rozhodnutí Národní rady o zrušení amnestií posléze posvětit. Jestli novela projde, je stále velmi nejasné, prvním čtením nejspíš ano, ale u těch dalších je potřeba ústavní většina, kterou koalice v tuto chvíli nemá. Chybí jí k ní 11 hlasů. A bude tedy záležet na dalším jednání, zda se koalice a opozici podaří najít kompromis a společnou řeč tak, aby návrh prošel. Podle vyjádření, která ale jsme v Národní radě dnes dopoledne měli možnost vyslechnout, tak to bude velmi, velmi složité. Je třeba taky říct, že požadavek společnosti na to, aby se amnestie zrušily, jak vyplývá z řady průzkumů, je opravdu veliký a politici se jistě ještě budou snažit nalézt shodu, protože nikdo z nich jistě nebude chtít nést odpovědnost za to, že návrh neprošel ve chvíli, kdy tomu je Slovensko nejblíž za poslední dvě dekády.


Amnestie prezidenta Václava Klause

28.3.2017 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Hezký večer. Prezident Václav Klaus udělil během 10 let svého působení na Hradě celkem 438 milostí. Sahal k nim podstatně méně, než jeho předchůdce Václav Havel, ten jich za 13 let ve funkci rozdal téměř 2 tisíce. No, co mají ale oba prezidenti společné, je to, že udělení některých z nich považovala veřejnost, řekněme, za kontroverzní. Taková byla například i milost z roku 2000 udělená Václavem Havlem Zdeňku Růžičkovi. Ten byl pravomocně odsouzen za dvojnásobnou vraždu manželského páru, odpykat si měl 17 let, Růžička se nikdy k činu nepřiznal, usvědčil ho ale jeho komplic, další svědci i řada nepřímých důkazů. Milost prezident zdůvodnil justičním omylem. No, a kritiku vzbudilo i omilostnění známého sportovce, bývalého mistra světa v cyklokrosu Radomíra Šimůnka v roce 1993. Ten způsobil automobilovou nehodu, při které zemřeli 3 lidé, od soudu odešel s nepodmíněným trestem 18 měsíců, propuštěn byl po necelém půlroce. U Václava Klause byla zase hojně diskutovaná milost podnikateli, a taky sponzorovi ODS Zdeňku Kratochvílovi. Ten byl stíhán za zneužívání informací v obchodním styku a za další hospodářskou trestnou činnost. Hrozilo mu 5 let vězení, stíhání zastavila milost v roce 2008. Jako důvod uvedl prezident Klaus: "Kratochvílovy vážné zdravotní problémy." Zbytek trestu prominul Klaus i komunistické prokurátorce Ludmile Brožové-Polednové, která se podílela na procesu s Miladou Horákovou. Odsouzena byla na 6 let a po necelých 2 letech byla propuštěná z vězení. V té době jí bylo 89 let a i to byl důvod udělení milosti. Vedle toho je známé i hromadné odpouštění trestů obou prezidentů, tedy amnestie co do počtu propuštěných, byla nejrozsáhlejší v poválečných dějinách země. Ta vyhlášena prezidentem Václavem Havlem jenom pár dnů po zvolení československým prezidentem 1. ledna roku 90, propuštěno bylo 23 tisíc lidí, no, a během let strávených na Pražském hradě, vyhlásil ještě další dvě. Vždy po zvolení do funkce, tedy v únoru roku 93 a 98, v tom druhém případě tedy bylo omilostněno 130 lidí pouze a v tom třetí případě 955 lidí. Jako prezident sklidil Havlův nástupce ...

Václav HAVEL
--------------------
Jsem se rozhodl vyhlásit poměrně širokou amnestii.

redaktor
--------------------
Můžete mi říct, za co jste byl odsouzen?

Jaroslav VÁVRA
--------------------
Tak já jsem byl odsouzen podle paragrafu 234 za loupežné přepadení.

redaktor
--------------------
A potom už jsme jen čekali spolu s několika příbuznými, až se otevřou brány.

osoba
--------------------
Nemám, aby mě venku někdo podpořil. No, tak co jsem měl dělat, jedině něco udělat.

Václav KLAUS, předseda vlády /1993/
--------------------
Ta amnestie před 3 lety byla, zdá se, zdá se příliš velká a většina našich občanů si to uvědomuje.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak a Havlův nástupce Václav Klaus sklidil kritiku až tedy ve funkci prezidenta, a to tedy v lednu roku 2013, kdy vyhlásil amnestii k dvacátému výročí vzniku samostatné České republiky. Jako sporný byl hodnocen především druhý článek amnestie, kvůli kterému byla ukončena řada kauz závažné hospodářské kriminality a korupce. Celkově bylo amnestií prominuto více než 111 tisíc trestů.

Václav KLAUS /1. 1. 2013/
--------------------
Jsem se rozhodl při příležitosti tohoto výročí vyhlásit dílčí amnestii.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Závěr posledního novoročního projevu prezidenta Václava Klause. Zazněl před 4 lety. Amnestie potěšila tisíce vězňů.

propuštěný na amnestii /3. 1. 2013/
--------------------
Každý čeká, že půjde domů.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Zaměstnala soudce, Vězeňskou službu i státní zástupce.

Robert KÁČER, Vězeňská služba ČR
--------------------
Pracovníci správních oddělení jednotlivých věznic pracovali zejména v prvních dnech a týdnech po amnestii téměř nepřetržitě.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Během prvních 4 týdnů po vyhlášení se na svobodu dostalo více než 6 tisíc lidí.

osoba
--------------------
První cigareta na svobodě.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jenže pardon se týkal nejen nedbalostních činů, ale i některých velkých korupčních a hospodářských kauz s vysokou škodou. Kromě obvinění Tomáše Pitra a Miroslava Provoda zastavila amnestie i stíhání ústeckého soudce Berky a nebo případ manažerů H-Systemu a Union banky. Hrad se hájil, že trestní stíhání trvala příliš dlouho.

Ladislav JAKL, bývalý tajemník Václava Klause /4. 1. 2013/
--------------------
Na světě panují mnohem přísnější pravidla, že když soud nevynese rozsudek třeba do roka nebo do dvou, tak toho člověka prostě musí pustit.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Amnestii podepsal i premiér, což vyvolalo reakce i ve sněmovně. ČSSD chtěla hlasovat o nedůvěře vládě.

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ /4. 1. 2013/
--------------------
Petr Nečas bez jediného slova výhrady, bez jediného veřejného komentáře tento návrh prezidenta republiky spolupodepsal.

osoba
--------------------
Ta amnestie, ten dokument se jmenuje Rozhodnutí prezidenta republiky, to je třeba respektovat.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Následoval spor o její autorství, nakonec skončil u soudu. Za autora kontroverzního druhého článku totiž prezident označil bývalého hradního právníka Pavla Hasenkopfa.

Pavel HASENKOPF, bývalý právník Hradu /7. 5. 2013/
--------------------
Já jsem připravil úplně jiný návrh, který jsem odevzdal a se kterým dál nikdo nic nepracoval. Podle mě je autorem pan Koudelka.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Amnestií se zabývala i nejvyšší instance. Návrh několika senátorů na zrušení článku 2 ale Ústavní soud odmítl. Dnes po více než 4 letech počet vězňů opět stoupl na číslo před amnestií, tedy téměř na 23 tisíc. Zuzana Smiešková, Česká televize.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Zdá se, pane doktore, že ta amnestie Václava Klause je stále velmi živé téma, protože na ní přišla, směrem k ní přišla celá škála diváckých dotazů. Třeba Radek Melichar se ptá a konstatuje: "Přikláním se spíš k milostem? Podle mě je plošná amnestie nesmysl, i nyní vidíme dopady Klausovy amnestie, že se nemohou dokončit případy kvůli amnestii. Kdo pomůže poškozeným? Neměl by Václav Klaus zaplatit odškodnění těm, kteří se spravedlnosti nedočkají?" Ptá se Radek Melichar. Pojďme to rozdělit. Nejdříve ta první část. Kdo pomůže poškozeným? Toho jsme se už trochu dotkli v tom případě zvažovaného zrušení Mečiarových amnestií.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
No, kdo pomůže poškozeným, tak pokud by se teda někdo cítil skutečně poškozený, no tak v právním státě soud, že, ale museli by umět formulovat teda, v čem jsou poškození, kdo za to může, co požadují a jakým způsobem, čili má to nepochybně svoji procesní stránku.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, dobrá. Ale Radek Melichar narážel konkrétně na ty trestní případy, které skončily, které jsou zahlazeny, ve kterých se už nebude pokračovat. I tam je šance na odškodnění poškozených? Vždyť přeci velmi často právě domoci se odškodnění je vázáno na potrestání a odsouzení konkrétních viníků.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
To odškodnění poškozených by stejně musel řešit civilní soud. Málokdy to řeší trestní soud v rámci takzvaného adhezního řízení ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Promiňte, to bezpochyby, ale přeci by tam byl ten pádný argument: Tento člověk se dopustil trestného činu a způsobil, takovouto škodu.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Ano, to by byl, ano, to je pravda, ano, to je pravda.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže to odškodnění poškozených je v zásadě nedosažitelné v těchto případech, když se ty trestní kauzy zastavily?

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
To se asi nedá říct plošně, něco může být promlčeno, něco nemůže být promlčeno, jo, čili to jako takhle plošně se asi úplně říct nedá.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá. A ta druhá část: "Neměl by Václav Klaus zaplatit odškodnění těm, kteří se spravedlnosti nedočkají, a to se dostáváme k poměrně zásadní otázce odpovědnosti za tu amnestii. Prezident republiky je v zásadě neodpovědný za své funkce. Týká se to taky amnestií?

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Ano, a výrazně. Protože ta amnestie, nakonec to bylo i v té reportáži, byla spolupodepsána předsedou vlády a podle ústavy za amnestii vláda nese odpovědnost. Je otázka, nakolik teda tehdejší předseda vlády informoval vládu, aby členové vlády věděli, že teda za něco nesou odpovědnost, ale ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Zdá se, že neinformoval.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Zdá se, že neinformoval, je to pravděpodobné dokonce, ale rozhodně teda, jestli mám odpovědět přímo na přímý dotaz diváka, tak rozhodně ne Václav Klaus.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Petr Nečas ano? A teď možná narážím, a další členové vlády, teď narážím na ...

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Tak vláda, vláda jako sbor a vláda je reprezentativní orgán České republiky, čili on existuje teda zákon o odškodnění za nezákonné, nezákonný postup státu, státních orgánů, ale jestli by šel aplikovat, na tyto případy, to si netroufnu takhle obecně říct, aniž bych teda viděl soudní spis, aniž bych viděl jaksi tu konkrétnost toho daného případu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem, to je další cesta, kdy se vrátíme k tomu odškodnění žalovat Českou republiku, to by byla varianta?

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Asi v nějakém omezeném případu ano, ale skutečně se to nedá ..., jako nakonec jste tady viděli ty čísla, že jo, sami jste je tady prezentovali, čili já bych řekl, že ve všech těch tisících případů je možné žalovat Českou republiku a bude odškodněno, to bych si teda netroufl.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Kdy se vrátíme k té kontrasignaci, k tomu spolupodepsání premiérem u amnestie. Divák Jindra: "Amnestii v Česku kontrasignuje premiér, má on pravomoc amnestii nepodepsat? Nebo když nepodepíše, tak amnestie stejně bude platná, pokud se prezident rozhodne propustit všechny vězně, může mu v tom někdo zabránit?" Tak tedy má premiér právo nepodepsat, nespolupodepsat, mimochodem, Petr Nečas tvrdil, nemohl jsem nespolupodepsat.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
To jsem neslyšel žádný argument, proč by tak nemohl učinit. Jo, čili on samozřejmě je samostatným ústavním činitelem, čili měl se rozhodnout podle vlastního přesvědčení, s prezidentem jsou na dvou palubách jedné a téže lodi jménem výkonná moc, čili tam není nějaké dominantní postavení prezidenta. Prezident předkládá, ano, ten návrh a předseda vlády teda buď kontrasignuje nebo nekontrasignuje. Pokud nekontrasignuje, rozhodnutí prezidenta není platné.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, a to platí tedy i pro tu poslední část dotazu. Pokud se prezident rozhodne propustit všechny vězně, může mu v tom někdo zabránit? Odpověď je premiér.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Ano.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Pokud by to neudělal teda těma 20 tisícema milostma, které jako dělá bez kontrasignace nebo kde teda je, je to rozhodnutí, nemusí být kontrasignováno. Čili to agraciační rozhodnutí, tak pokud by to bylo formou amnestie, tak skutečně tam se vyžaduje spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády


Prošetření zásahu policie v Cibulce

28.3.2017 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Státní zastupitelství bude muset řešit postup policie při předloňském zásahu v pražské usedlosti Cibulka, rozhodl o tom Ústavní soud. Podle squatterů, kteří tehdy místo obývali, byl zásah těžkooděnců nepřiměřený, a proto v případu podali žalobu. Odmítl ji ale řešit Nejvyšší správní soud a později taky žalobci. Právě do jejich kompetence ale kauza podle dnešního rozhodnutí Ústavního soudu spadá.

Mariana KOPECKÁ, redaktorka
--------------------
Tříhodinová razie 130 policistů z předloňského jara vzbuzovala otázky od samého začátku, až doteď je ale nikdo řešit nechtěl.

Vojtěch ŠIMÍČEK, soudce Ústavního soudu
--------------------
V podmínkách právního státu toto není možné, čili vždycky, když někdo tvrdí, že byla porušena jeho práva, musí se tím stát zabývat.

Mariana KOPECKÁ, redaktorka
--------------------
Podle ústavních soudců je vina na straně žalobců, protože policie při zásahu vystupovala jako orgán činný v trestním řízení.

Vojtěch ŠIMÍČEK, soudce Ústavního soudu
--------------------
Ten, kdo má primárně kontrolovat, zda ten postup byl v souladu s právem nebo nikoliv, tak je státní zastupitelství, které má dohledové a dozorové oprávnění nad policejním orgánem.

Mariana KOPECKÁ, redaktorka
--------------------
Policie v pražských Košířích zasahovala na podnět majitele nemovitostí, ten měl původně se squattery smlouvu, později ji ale vypověděl a podal na ně trestní oznámení. Podle squatterů byl zásah těžkooděnců právě v těchto místech nepřiměřený, policie při něm zadržela 10 lidí, 3 z nich přitom utrpěli zranění. Dnešní nález soudu je podle squatterů první vlaštovkou v dlouholetém boji za to, aby žalobci podobné zásahy kontrolovali lépe.

Marek ĎURIŠ, zástupce squatterů
--------------------
Soudcové si to neuměj moc představit, jaké to je být na demonstraci mlácen /nesrozumitelné/ nebo různým sprejem nebo strkat prostě sedmnáctiletýho kluka do antonu, kde říkaj: "Ty si zasloužíš zvláštní péči," a různý jiný výhrůžky.

Mariana KOPECKÁ, redaktorka
--------------------
To, jestli policie při razii porušila právě stěžovatelů, bude podle Ústavního soudu muset přezkoumat městské zastupitelství v Praze. Redakce a Mariana Kopecká, Česká televize.


Přeplněnost věznic

28.3.2017 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A pojďme za dalšími hosty dnešní Devadesátky. Jeroným Tejc je předseda ústavně-právního výboru a poslanec ČSSD. Přeju dobrý večer.

Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru, PS /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A zdravím taky bývalou ministryni spravedlnosti a poslankyni za hnutí ANO Helenu Válkovou, i vám přeju hezký večer.

Helena VÁLKOVÁ, bývalá ministryně spravedlnosti /ANO/, členka výboru pro bezpečnost, PS
--------------------
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Paní Válková, když zmíněný prezident Miloš Zeman nastupoval do úřadu 8. března 2013, řekl i toto: "Přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoliv způsobem zneužít", a později dodal, že zásadně je proti zrušení amnestie, protože příští prezident může na rozdíl od něj tuto pravomoc chtít využívat a není rozumné budoucí hlavě státu zužovat manévrovací prostor. Je možné upravit ústavu tak, aby splnila ten požadavek číslo jedna, tedy zabránila zneužití toho institutu amnestie a současně splnila i požadavek 2, tedy aby amnestie nebyla zrušena?

Helena VÁLKOVÁ, bývalá ministryně spravedlnosti /ANO/, členka výboru pro bezpečnost, PS
--------------------
Samozřejmě ústavu můžete, když máte potřebný počet hlasů, jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu, ale tímto způsobem změnit ústavu by určitě nebylo ani účelné, ani smysluplné a obávám se, že by to nebylo ani v zájmu právního státu. Zneužít se dá každý institut, ale já si myslím, že amnestie by se rozumně využívat měla, to znamená, v případech těch mimořádných situací, například když jsou přeplněné věznice, a my tam máme jako v současné době máme, zhruba kolem 2 tisíc lidí, kteří byli odsouzeni za nedbalostní nebo dokonce asi kolem 500 odsouzených vězňů, kteří tam jsou jenom, teda v uvozovkách jenom někdo může říci, za to, že neplatili výživné, neplnění vyživovací povinnosti. Tito lidé podle mě do věznic nepatří a v takových případech, když se tam chovají dobře, tak si myslím, že určitá amnestie by na místě byla a pomohla by ty palčivé problémy, které nyní máme s přeplněnými věznicemi řešit, ne, že by je vyřešila definitivně, ale určitě by to bylo řešení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, to je ale, paní poslankyně, jasně vidět u té amnestie Václava Klause. Jednorázově pomohla, nicméně ten počet vězňů je už zhruba na původních číslech, tak není to krátkozraké řešení přeplněnosti věznic právě amnestií?

Helena VÁLKOVÁ, bývalá ministryně spravedlnosti /ANO/, členka výboru pro bezpečnost, PS
--------------------
No, pokud se dělá ta amnestie způsobem, který není rozumný, pokud na to není připravená veřejnost, ani probační úředníci, víte, největší problém je, že my když ty lidi propustíme, tak řada z nich jsou opravdu chudí pachatelé, odsouzení, až na výjimky, a tam řešíme 3 problémy, bydlení, práce, protože nemají čistý rejstřík, čili mají málo možností uplatnění na pracovním trhu a v neposlední řadě taky velké dluhy. Takže ty lidi vlastně nemají životní perspektivu, stát nepomáhá, protože je málo probačních úředníků a málo těch, který by jim tyhle věci, o kterých hovořím, pomohli zajistit. A výsledek je, že se vrací v kruhu do tří roků přesně, jak jste řekl, že máme potom, polovina z nich nebo dokonce dvě třetiny, máme ve výkonu trestu odnětí svobody. Já znám to číslo. Za první dva roky se zhruba čtvrtina z těch asi 6,5 tisíc, kteří šli na amnestii vrátilo z výkonu trestu, vrátilo nazpátek, což je teda smutné číslo, ale já jsem říkala, amnestie není řešením, řešením je strategie, dobrá, zdravá trestní politika, uplatňování a diferencované zacházení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, to jste současně odpověděla i na dotaz divačky Jarky, ta se ptala na to, kolik vězňů je po Klausově amnestii zpět ve věznicích. Pane poslanče, jsem v úvodu mluvil o přání prezidenta Miloše Zemana ohledně amnestií, které vyjádřil při svém nástupu do funkce. Nezměnilo se nic v ústavě v tomto směru? Je to, je to dluh a nebo je to správně?

Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru, PS /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer. Já připomenu, že jsem patřil mezi první a možná nejhlasitější kritiky amnestie Václava Klause, přesto si ale nemyslím, že bychom měli měnit ústavu a amnestii jako takovou z ústavy vypustit. Nejsem stoupencem amnestií. Myslím si, že do značné míry popírají důvěru v právní stát a často znamenají nerovnost mezi jednotlivými lidmi, to znamená, ta rovnost před zákonem v tu danou chvíli neplatí, protože někdo je odsouzen a za stejný čin je třeba po roce nebo po 2 osvobozen, zatímco jiný si musí odpykat celý trest. Na druhé straně ta amnestie tak, jak je v naší ústavě, myslím, koncipována velmi správně. Nezáleží jen na prezidentu republiky. K tomu, a už to bylo řečeno, aby amnestie mohla být vyhlášena, je třeba souhlasu předsedy vlády nebo jím pověřeného člena a jak vládu, prostřednictvím Poslanecké sněmovny, tak prezidenta si volíme my občané, to znamená, my si vybíráme to, komu svěříme ty pravomoci a myslím si, že ta pojistka je dostatečná. To, že pan premiér Nečas se svým způsobem alibisticky vymlouval na to, že podepsat musel, to se ukázalo jako věc, která do značné míry ovlivnila třeba i nakonec výsledek voleb těch dalších a myslím si, že každý další premiér, ale i každý další prezidenta a je to vidět na panu prezidentu Zemanovi, s tímto institutem bude nakládat úplně jinak a já jsem rád, že pan prezident Zeman jej nevyužívá a jsem přesvědčen, že kdyby přišel s podobnou amnestií, tak současný premiér by ji nepodepsal, takže v tomto smyslu myslím, že nejen, že není třeba měnit ústavu, ale především se to nedá stihnout. Zákon, který má, ústavní zákon, který má změnit ústavu a některé pravomoci orgánů včetně prezidenta je ve sněmovně ještě nebyl doprojednán a myslím, že ani do konce období nebude a ještě by vyžadoval schválení Senátu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, vy jste opravdu patřil k hlasitým kritikům amnestie prezidenta Václava Klause. Někdy v lednu, myslím, hned 2. Ledna 2013 jste současně řekl, teď cituju: "Amnestie nemá být udělována pro to, že jsou přeplněné věznice," to jste tedy v rozporu s paní poslankyní Válkovou, to je váš konzistentní názor, na tom stále trváte?

Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru, PS /ČSSD/
--------------------
Určitě je a myslím si, že skutečně amnestie za určitých okolností může být udělena, může mít nějaký smysl, například při výrazné změně společenských poměrů, myslím si, že byla svým způsobem oprávněna, v roce 90 nebyla oprávněná v tom smyslu, že se týkala, bohužel se týkala i násilných a závažných násilných trestných činů, tam si myslím, že se stala obrovská chyba ve chvíli, kdy pan prezident Havel udělil takto rozsáhlou amnestii, ale myslím si, že kdyby se týkala například nedbalostních nebo činů jako bylo výtržnictví a činy, které měly souvislost s bojem roto minulému režimu, tak to bylo možné. Ale nesouhlasím s tím, abychom amnestie udělovali jenom pro to, že máme přeplněné věznice. Pokud si myslíme, že není potřeba, aby lidé, kteří neplatí výživné, ve vězení nebyli, pak to pojďme změnit, pojďme říct, že například budou udělovány pouze tresty domácího vězení, kdy těm lidem umožníme aby celý den pracovali, ale odpoledne, večer a v noci se zdržovali na místě a dodržovali určitý režim.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobře, tomu rozumím, poprosím vás oba jenom o velmi stručnou reakci, která naváže na dotaz diváka Stanislava: "Nebylo by vhodné připojit se ke Slovensku a zrušit i u nás velice pochybné amnestie prezidenta Václava Klause?" V zásadě mně, paní poslankyně, jde jenom o to, zda, jak se díváte na to, co teď projednávají na Slovensku a zda je to inspirace i pro nás, aby bylo možné ex post zrušit spornou amnestii, která by byla v rozporu se zásadami právního státu?

Helena VÁLKOVÁ, bývalá ministryně spravedlnosti /ANO/, členka výboru pro bezpečnost, PS
--------------------
Tak zaprvé by se muselo opravdu prokázat právními analýzami, že byla v rozporu a že bla protiústavní, a to tedy podle mého přesvědčení tato, tato amnestie nebyla a jde potom o retroaktivitu, kterou, jak víme, to znamená vlastně, zpětně se něco vrací do stavu, který byl před přijetím určité normy a ty účinky té normy mají zpětně, mění vztahy, které vznikly a dochází k určité destabilizace. Zásadně bych byla proti, to je první moje odpověď. A druhá, samozřejmě můžeme se inspirovat zahraničními modely, ale v tomto případě bych to velmi nedoporučovala. A za třetí já jsem nebyla hlasitým kritikem Klausovy amnestie, ale takovým tím, co o tom píše. A byla jsem zásadně proti také. V tomhle jsme stejného názoru s panem poslancem Tejcem. Ta amnestie byla velmi špatná a poznamenala veškeré aktivity, myslím si, nástupů prezidentů, kteří, které, kteří po něm přijdou, protože budou mnohem obezřetnější a budou mít na paměti ten špatný případ, který pan prezident, bývalý prezident Klaus dal tím, jakým způsobem a v jakém rozsahu amnestii schválil.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak, pane poslanče, prosím vás, jenom stručně. Váš pohled na množnost ex post rušit amnestie, je to k diskusi?

Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru, PS /ČSSD/
--------------------
Myslím, že kdybychom to udělali, tak náš ústavní soud tuto věc zruší, takže pokud chceme sehrát divadlo pro veřejnost a tvářit se, že snažíme zrušení amnestie, tak to můžeme učinit, ale Ústavní soud podle mého názoru takovou věc nepochybně jako retroaktivní zruší. A za druhé, a to je možná podstatnější, podle mého názoru, jak jsem říkal, ta amnestie narušila důvěru v právní stát. Myslím si, že tu důvěru ještě poškodíme a ještě ji zhoršíme, pokud bychom teď rozhodl tak, že retroaktivně budeme rušit kroky, které proběhly v souladu s ústavou, byť podle mého názoru byly nesprávné.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Paní poslankyně, pane poslanče, děkuju, oběma přeju hezký večer.

Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru, PS /ČSSD/
--------------------
Díky, taky na shledanou.

Helena VÁLKOVÁ, bývalá ministryně spravedlnosti /ANO/, členka výboru pro bezpečnost, PS
--------------------
Hezký večer divákům.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pravomoc udělovat milost se napříč evropskými zeměmi různí, zatímco některé vycházejí z historické tradice a tato výsada náleží králi jako třeba ve Španělsku a nebo Belgii. Jinde je s systém mnohem složitější. Ve Švýcarsku a v Německu je proces udílení milostí rozšířen mezi jednotlivé kantony a nebo spolkové země a parlament s justicí. Podobné jako v Česku je to podobné například v Bulharsku a nebo Finsku. Milost tam udílí prezident.


Ústavní soud se zastal squatterů

28.3.2017 - ČT 24 (11:00 Studio ČT24 - Zprávy)

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Státní zastupitelství musí řešit postup policie při vyklízení usedlosti Cibulka. Rozhodl o tom Ústavní soud. žalobci podle něj pochybili, když podání squatterů odmítli řešit. Těžkooděnci z usedlosti před 2 lety vyvedli několik desítek lidí a 12 z nich zadrželi. Podle tehdejších obyvatel Cibulky ale neměli k vyklizení pravomoc.

Vojtěch ŠIMÍČEK, soudce Ústavního soudu
--------------------
To naše rozhodnutí je v podstatě kompetenční, protože tady stěžovatelé tvrdili, že bylo porušeno jejich právo v tom, že se nikdo jejich námitkami věcně nezabýval. A my jsme v podstatě ukázali prstem a řekli, že ten, kdo k tomu je oprávněn a povinen zejména, je státní zastupitelství. O tom je dnešní nález.


Zpochybnění Mečiarových amnestií

28.3.2017 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Slovenští poslanci jednají o průlomovém návrhu na zrušení Mečiarových amnestií. Ústavní novela ale všemi čteními projde, jen když ji podpoří i část opozice. Ta je ale zatím proti a chce text přepracovat. Rozhodnutí bývalého premiéra zastavilo vyšetřování všech případů spojených s únosem syna tehdejší hlavy státu.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
Korunní svědek únosu prezidentova syna. Na konci srpna 1995 Oskar Fegyeveres jako člen sledovacího týmu viděl, jak Michala Kováče mladšího vytahují z auta a odvážejí. O 5 dní později šel na policii s tím, že za únosem stojí jeho kolegové z tajné služby. Pak ze strachu utekl do ciziny, kde od té doby žije.

Oskar FEGYEVERES, svědek
--------------------
Mně vůbec nejde o potrestání aktérů, ale tady jde prostě ukázat tu pravdu, že státní orgán byl zneužitý na něco a někdo řídil ten státní orgán.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
Vyšetřování mu dávalo zapravdu. Vladimír Mečiar ho ale v roce 1998 amnestiemi zastavil. Právě on měl akci nařídit, aby poškodil hlavu státu. Volání po nápravě staré křivdy na Slovensku nebývale zesílil film Únos. Petici za zrušení amnestií, za kterou stojí sdružení Via Iuris, podepsaly desetitisíce lidí.

Juraj RIZMAN, organizátor petice, Via Iuris
--------------------
To téma je mimořádně živé a v zásadě nikdy doteď se na Slovensku tímto způsobem takovouto online podpisovou akcí nepodařilo získat více, ta veřejnost se aktivovala a chce dát jasně najevo, že nějaký typ řešení požaduje.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
Tlak veřejnosti po letech odmítání nevydržel premiér Fico. Koalice přišla se změnou ústavy, která má amnestie vymazat.

Robert FICO, slovenský premiér /Smer-SD/
--------------------
My v tomto návrhu dáváme kompetenci Národní radě Slovenské republiky zrušit amnestie.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
Vládní poslanci navzdory opozici prosadili, že se bude jednat ve zrychleném režimu, a to není zdaleka jediné, co jí na postupu koalice vadí. Nesouhlasí třeba, aby musel rozhodnutí parlamentu posvětit Ústavní soud. Kdyby byl proti, všechno se vrátí na začátek.

Ján BUDAJ, opoziční poslanec /OĽaNO-Nova/
--------------------
Postup Roberta Fica může být pastí a může být pouze trikem, jak ty, ty amnestie opětovně nezrušit.

Lukáš MATHÉ, redaktor
--------------------
K tomu, aby návrh definitivně prošel, potřebuje vláda třípětinovou většinu, tu ale nemá. Když se jí nepodaří aspoň s částí opozice domluvit, Slovensko znovu ztratí naději zúčtovat s temnou kapitolou své moderní historie. Lukáš Mathé, Česká televize, Bratislava.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a my zkusíme, jestli jsme ve spojení s Mariánem Leškem, publicistou, který by měl teď s námi do Událostí, komentářů být ve spojení. Slyšíme se? Dobrý večer.

Marián LEŠKO, komentátor, Slovensko
--------------------
Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Řekněte mi, má vůbec po 22 letech smysl touto amnestií se zabývat? Položím otázku ještě jednou, pokud jsme se neslyšeli. Moje otázka zněla, jestli po 22 letech má vůbec smysl se touto amnestií zabývat?

Marián LEŠKO, komentátor, Slovensko
--------------------
Určitě ano, protože zavlečení prezidentova syna a únos ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak já tu otázku položím ještě jednou, jestli vy mě slyšíme, máme asi pravděpodobně technické problémy, zkusím ještě jednou se zeptat, my jsme se v té reportáži bavili, nebo v té reportáži měli diváci možnost vidět zmínku o tom filmu Únos. Je tohle ten moment, kdy slovenská veřejnost začla jaksi znova si to připomínat, znova se k to mu vracet a chtít ten případ otevřít?

Marián LEŠKO, komentátor, Slovensko
--------------------
Určitě ano, Únos velmi napomohl tomu, že se o to veřejnost začala zajímat, protože dostala základní informaci, co se vlastně v roce 95, 96 stalo, takže velmi pomohl tomu, že se to opět dostalo na pořad dne a že to velmi mnoho lidí považuje za vážné téma.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Proč je podle vás vlastně tohle to tak důležité téma pro Slovensko?

Marián LEŠKO, komentátor, Slovensko
--------------------
Je to důležité téma, protože únos prezidentova syna a s tím související vražda Roberta Remiáše byly velkým traumatem, velkým šokem a amnestie přesvědčily lidi, že politici, kteří jsou u moci, dokáží zneužít moc tak, aby se zachránili i při /nesrozumitelné/ porušení zákonů, takže v podstatě to je vyslyšení volání po základní společenské spravedlnosti, aby každý, kdo se dopustil provinění, nesl za to zodpovědnost.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, a proč to tedy nešlo dřív?

Marián LEŠKO, komentátor, Slovensko
--------------------
Dřív to nešlo proto, protože nikdy neměly většinu ty politické strany, které chtěly zrušit amnestii. Robert Fico například 16 let říkal, že udělení amnestii bylo morálním suterénem a jejich zrušení bude právním suterénem. Teď naštěstí změnil názor a je možné amnestie zrušit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Na kolik do toho vstupuje politika i dnes do toho rozhodování?

Marián LEŠKO, komentátor, Slovensko
--------------------
No, určitě, pokud někdo po 15, 16 letech změní názor, tak to není tím, že by si něco nastudoval v nějaké právní příručce, ale že to má politické důvody a politici vždy jednají tak, aby z toho měli především vlastní prospěch, takže je jasné, že je to, je v tom kalkul politický a Smer si myslí, že mu to pomůže.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
On také zaznívá ale názor, že v zásadě ty amnesie jako takové právnicky jsou nezrušitelné a nezměnitelné. Souhlasíte nebo připouštíte takový argument?

Marián LEŠKO, komentátor, Slovensko
--------------------
Pokud jde o tu nezměnitelnost, tak Vladimír Mečiar byl vlastně první, který ji změnil, protože první amnestii, kterou přijal, byla tak špatně formulovaná, že ji musel změnit, aby chránil ty, které chtěl chránit. A pokud jde o tu nezrušitelnost, i když poslanci přijmou usnesení o zrušení amnestií, bude se tím zabývat Ústavní soud a ten s definitivní platností řekl, zda něco takového možné je nebo nemožné není.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, a pokud ten výsledek toho celého procesu bude, že ta amnestie zrušena nebude, co to bude podle vás pro Slovensko znamenat?

Marián LEŠKO, komentátor, Slovensko
--------------------
No, bude to velká frustrace, velká nespokojenost, posilní se nálady a přesvědčení, že mocní se dokážou ochránit amnestií před tím, aby nesli zodpovědnost za svoje činy. Myslím si, že v takovéto situaci by se velmi posilnily radikální nálady a velmi by z této situace těžily strany, které jsou vysloveně protisystémové.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Říká Marián Leško, publicista. Já mu mnohokrát děkuji za to, že byl s námi v Událostech, komentářích. Díky. Mějte se hezky. Na shledanou.

Marián LEŠKO, komentátor, Slovensko
--------------------
Na shledanou.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A divákům se ještě jednou omlouvám za technické problémy.


Zrušení tzv. Mečiarových amnestií?

28.3.2017 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a pojďme představit hlavního hosta dnešní Devadesátky, Jiří Hřebejk z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Přeji dobrý večer.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jenom připomínám, že Jiřího Hřebejka se můžete ptát taky vy na internetových stránkách www.hydeparkct24.cz. S Jiřím Hřebejkem samozřejmě budete moct taky chatovat. My teď ale na úvod míříme živě do Bratislavy za zpravodajem České televize Lukášem Mathé. Lukáši, přeju dobrý večer a rovnou se ptám, jak zásadní a nepřekonatelné jsou ty výhrady opozice k tomu vládnímu návrhu novely ústavy, která by měla otevřít cestu ke zrušení Mečiarových amnestií?

Lukáš MATHÉ, zpravodaj ČT, Slovensko
--------------------
To je velmi těžké říci, ale zdá se, že hlavně nepřekonatelné jsou příkopy, které jsou mezi vládní koalicí a opozicí, protože tyhle dvě politické síly na Slovensku se opravdu nesnášejí a dnes to bylo během té debaty znovu velmi intenzivně cítit. Oni si vyčítají všechno možné, vyčítají si věci z minulosti a podle všeho bude ještě velmi složité, aby se jim podařilo najít nějakou cestu k tomu, aby tedy se podařilo nakonec ten návrh, koaliční návrh na zrušení Mečiarových amnestií prosadit. Jak už jsme řekli, tak potřebují 90 hlasů k tomu, tedy třípětinovou ústavní většinu, a tu nemají, chybí jim k tomu 11 hlasů. Někteří poslanci říkají, že by pro ně přece jenom mohli hlasovat, například nezařazení. Také samozřejmě zůstává otázkou, jak se k tomu nakonec postaví Kotlebova ultrapravicová fašizující strana Naše Slovensko, která nejdříve řekla, že bude hlasovat za ten koaliční návrh, potom řekla, že pouze v prvním čtení a že také chce nějaké podmínky a ty podmínky, o kterých jsi mluvil ty, tedy ty opoziční, tak těch je celkem pět, nejdůležitější z nich je jistě tak, která hovoří o tom, že opozice si nepřeje, aby když bude tedy ústava změněná tou novelizací, tak aby potom tato změna ještě musela povinně k Ústavnímu soudu, který by měl potom dva měsíce čas na to, aby o ní rozhodl. Oni požadují, že by tak se mělo stát pouze na žádost minimálně 30 poslanců, také požadují tam zakotvit nepromlčitelnost některých činů týkajících se toho komplexu případů zavlečení Michala Kováče do Rakouska, a také se tam hovoří o některých dalších, komplikovanějších věcech, jako například milostech prezidenta Michala Kováče, protože ještě krátce připomenu, že jeho syn byl v době, kdy došlo právě k tomu únosu, tak byl obviněn v kauze Technopol a právě proto se ho slovenská informační služba údajně na příkaz Vladimíra Mečiara snažila unést do Rakouska, protože doufala v to, že potom bude vydán rakouskými úřady do Německa, a tak by tedy došlo k té požadované ze strany HZDS a Vladimíra Mečiara diskreditaci hlavy a zatímco v tom koaličním návrhu je žádost na zrušení pouze této jedné milosti, tak opozice požaduje, aby byla zrušena, aby byly zrušeny všechny milosti v této kauze, které Michal Kováč udělil a například se to týká jednoho problematického podnikatele Mariana Kočnera, který je velmi blízký dnešnímu vládnímu Smeru, a proto opozice vytrvale koalici kritizuje, že to není kompromisní návrh a že znovu vlastně chrání jen své přátele.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Lukáši, mohl bys vysvětlit, proč si opozice klade všechny tyto požadavky, když to byly právě opoziční strany, které už dlouhodobě volají po zrušení amnestií Vladimíra Mečiara? Teď, když jim v tomto směru vláda vychází vstříc, jsou proti, můžeme to vysvětlit?

Lukáš MATHÉ, zpravodaj ČT, Slovensko
--------------------
Je to trochu komplikovanější, protože po smrti Michala Kováče, bývalého prezidenta Slovenské republiky loni na podzim přišel poslanec opozice OĽaNO-Nova Ján Budaj, také mluvil v reportáži, se svým návrhem ústavního zákona, který by měl ty amnestie zrušit, ne který by v této, v tomto návrhu nebylo nic o Ústavním soudu. To prošlo dvěma čteními, nicméně koalice od začátku říkala kromě jedné ze stran Mostu-Híd, maďarské strany, říkala, že tento návrh v tom nejdůležitějším čtení potom nepodpoří a přišla tedy na nátlak veřejnosti, společenskou objednávku, jak tomu chceme říkat, je v tuto chvíli jedno, s vlastním návrhem a ten jsem tady před chvílí představil a vlastně tyto návrhy teď jsou nějakým způsobem konkurenční, ale opozici dochází, že ten jejich je vlastně předem určen k zániku a že tedy nemá příliš cenu ho nějakým způsobem dál prosazovat, a proto se snaží spíše koalici vnutit nějaké pozměňovací návrhy, které by potom i pro ně byly přijatelné a potom by ty amnestie se opravdu mohly zrušit, protože připomínám, že kromě toho, že to je právní, složité právní téma, tak je to také velmi silné politické téma, většina Slováků podle různých průzkumů si přeje, aby amnestie byly zrušeny, protože jsou nějakým symbolem divokých, problematických, bolestných devadesátých let Mečiarismu tady na Slovensku a k tomu prostě se ty strany nemají a jak koalice, tak opoziční strany moc dobře vědí, že když se jim ten návrh nakonec nepodaří prosadit, tak prostě ty body ztratí u voličů obě strany, tedy jak opozice, tak koalice, i když je možné, že Robert Fico z toho nakonec udělá nějaké vítězství v tom smyslu, že vlastně ukáže na to, že ten návrh neprošel hlavně kvůli opozici a její řevnivosti.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak tolik z Bratislavy Lukáš Mathé. Děkujeme za informace, Lukáši, hezký večer.

Lukáš MATHÉ, zpravodaj ČT, Slovensko
--------------------
Hezký večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane doktore, pojďme rovnou k prvním diváckému dotazu. Ondřej se ptá: "Jakou má Slovensko naději na anulování kontroverzních amnestií? Jak by na případné anulování pohlížel slovenský Ústavní soud?" Což potenciálně zřejmě může být Achillova pata.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Tak je otázka, nakolik se cítím být kompetentní se vyjadřovat k suverénnímu státu, to znamená ke Slovensku. Já osobně si myslím, že to velkou šanci na schválení nemá. Ono to nemá skutečně v Evropě obdoby, není to už cesta, která by byla nějakým způsobem vyšlapána, kde by byl nějaký precedent, kde by se nechalo odkázat na to, že už to tady bylo, že to prošlo nebo neprošlo a podobně, jo, čili je to v každém případě na začátku cesty, je mně jasné, že když se neudělá nic, bude to teda současné vládě vyčítáno, když se udělá něco, tak bude kritizována za to, že to dělá špatně. Ale jak to dopadne, to si skutečně teď netroufnu odhadnout.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Máte výhodu, že nejste politik ani diplomat, tak se zřejmě jak k situaci na Slovensku můžete jako ústavní právník vyjadřovat. Opravdu to nemá precedent? To by byl první případ státu, který by takto ex post zpětně rušil amnestii?

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Co já vím, tak ve spořádaných státech Evropy ano. Byly rušeny některé amnestie v Latinské Americe v souvislosti s vojenskými puči, ale ke tomu bych to opravdu nerad přirovnával.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
V čem je to sporné, proč je to jednoduše z pohledu ústavního práva problém? Takto ex post rušit amnestii.

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Problémy vidím dva, jeden je, že to, s tím nikdo nepočítá, to znamená, že není dopředu dán ten mechanismus nebo proces, jakým způsobem teda rušit amnestii, protože ona nemá formu zákona, čili nedá se zrušit tak jako se dá zrušit zákon a podobně, jo, čili to jako je složité z tohoto důvodu, že skutečně není teda jaksi stanoven ten způsob nebo prostě žádný ústavní systém s tím nepočítá. A druhý problém je, že i kdyby nakrásně se kdekoliv, ale tedy na Slovensku odhlasoval ústavní zákon, jímž se ruší ty amnestie, tak je otázka, jestli to jde udělat zpětně, jo, jestli by to nebylo pravidlo do budoucna pro případné jaksi budoucí amnestie, ale jaksi další problém, který by byl otevřen, je tedy zpětné rušení, to znamená ta retroaktivita takového ústavního zákona nebo prostě jakéhokoliv jiného rozhodnutí, které by k tomu mělo směřovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Já jsem se shodou okolností asi před měsícem na totéž ptal bývalého předsedy slovenského Ústavního soudu, současného poradce slovenského prezidenta Andreje Kisky a s argumentem, zda to není porušení právní jistoty těch, kterých se amnestie týkala a on odpovídal, že je to naopak ochrana práv těch, kteří jsou oběťmi toho, co se stalo a kteří byli poškozeni amnestiemi. To nemůže být pádný, relevantní argument?

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
I tak se to dá vyložit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je to pouze, je to pouze pohled na tu věc, kdo to může rozsoudit Ústavní soud?

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
No, slovenský Ústavní soud se vyjádřil, že se nebude, že nebude přezkoumávat ústavní zákony, čili oni, pokud teda na Slovensku přijmou ústavní zákon, tak je vůbec jako otázka, jak to dostat k Ústavnímu soudu, aby se tím Ústavní soud zabýval. Další věc je, že jestliže tedy se tím ústavním zákonem má založit nová pravomoc slovenského parlamentu a slovenského Ústavního soudu. Tak je to zase problematické, protože Ústavní soud i na Slovensku má nalézat právo, nikoliv teda tvořit právo nebo být tedy spoluautorem toho práva. Od toho je moc zákonodárná, čili já tam vidím víc problémů, byť chápu, že jaksi se hledá cesta, která by měla vést tedy k těm amnestiím, které jsou vnímány jako nespravedlivé, jako zneužití moci Vladimíra Mečiara v době, kdy Slovensko nemělo prezidenta, kdy tam byl teda ta, kdy tam byla ta vada krásy, že nebyl řádně zvolený prezident, řádně zvolená hlava státu. Jako rozumím oběma argumentům, ale ta cesta, která by měla k tomu vést, já si nejsem úplně jist, jestli jaksi vůbec existuje reálně a jsem dalek toho, abych tady jaksi radil něco Slovensku, ale nejsem si jist, jestli by nakonec čistší cesta nebyla přes referendum, protože suverénem je lid, nikoliv teda orgán, ale pokud by teda to zrušení amnestie odhlasoval skutečně lid příslušnou většinou v referendu, nepochybně by to mělo silnější význam, než když to udělá orgán.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem trochu předbíháme, ale v tomto směru se ptal i divák Standa, on se ptá konkrétně na tuzemské amnestie, zda nejsou podobné amnestie v Česku, které znemožní vyšetřovat a trestat hrubé trestné činy, zvláště v majetkových oblastech, zda si myslíte, že by taková diskuse, jak by dopadla v tuzemském parlamentu. A ptá se: "Neměli by se proto změny v ústavě vždy řešit celonárodním referendem?"

Jiří HŘEBEJK, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Jestli změny, to nevím, ale ústava by měla být přijata referendem, jo, a teď by záleželo na tom, jakým způsobem by založila ta ústava přijatá referendem své vlastní změny, jestli by vyžadovala tedy referendum nebo jestli by k tomu zmocnila parlament. Jo, ale to, že Česká republika nemá obecné referendum, nemá ho jako nástroj, tak nepochybně vadou krásy je, to jsem o tom přesvědčen.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jiří Hřebejk, připomínám, že s ním můžete chatovat na internetových stránkách www.hydeparkct24.cz. Pojďme si možná udělat trochu jasno v terminologii, pojďme rozlišit mezi amnestií a milostí. Podrobněji Irena Krcháková.


HUŠÁK ZVÍTĚZIL

29.3.2017 - Haló noviny (Z domova)

Bývalý šéf společnosti Sazka Aleš Hušák nemusí zaplatit dva miliony korun České unii sportu (dříve ČSTV) a omluvit se za poškození dobrého jména svazu i českého sportu obecně. Rozhodl o tom včera pražský vrchní soud, který potvrdil loňské rozhodnutí podřízeného soudu. Zamítnutí žaloby sportovní unie je pravomocné. Proti verdiktu lze podat pouze mimořádný opravný prostředek, a to dovolání k Nejvyššímu soudu.

(ste)

Mečiarovy amnestie v Národní radě SR

29.3.2017 - Haló noviny (Ze zahraničí)

Slovenská sněmovna včera začala jednat o ústavní novele, kterou chce vláda premiéra Roberta Fica otevřít cestu kromě jiného k následnému zrušení amnestií, jež brání potrestání pachatelů zavlečení syna exprezidenta Michala Kováče v roce 1995 do Rakouska. Zatím není jisté, zda změnu ústavy parlament schválí, největší opoziční strany dříve předložily vlastní návrh na anulování amnestií.
Z únosu Kováčova syna do ciziny za vlády premiéra Vladimíra Mečiara byla podezřelá slovenská tajná služba SIS. Zmiňované amnestie vydal v roce 1998 Mečiar, který tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.
Slovenští poslanci začali včera dopoledne jednat o tom, zda ústavní novelu na návrh kabinetu projednají ve zrychleném režimu, což sněmovna následně hlasováním navzdory kritice opozice schválila. Toto rozhodnutí umožní parlamentu definitivně rozhodnout o návrhu na změnu ústavy již na probíhající schůzi. Ústavní novela počítá např. s tím, že parlament by následně třípětinovou většinou mohl zrušit jakékoliv prezidentské amnestie, pokud odporují principům demokratického a právního státu. Takové rozhodnutí sněmovny by pak automaticky podléhalo posouzení ústavním soudem. Ke změně ústavy, pro niž je třeba souhlas aspoň 90 z celkem 150 poslanců, koalice dost hlasů nemá.
Krajně pravicová strana KotlebaLidová strana Naše Slovensko (LSNS) sice minulý týden vyjádřila podporu vládnímu návrhu, o víkendu ale předseda LSNS Marian Kotleba řekl, že strana ho podpoří jen v prvním čtení. Při následném jednání bude LSNS požadovat úpravu předlohy. Největší opoziční strany dříve předložily vlastní návrh ústavního zákona, kterým by se zrušily pouze Mečiarovy amnestie. Nevyloučily také podporu vládní novele ústavy, a to za předpokladu, že koalice přistoupí na změny návrhu. Opozice třeba žádá, aby rozhodnutí o zrušení amnestií automaticky nepodléhalo posouzení ústavními soudci, z nichž někteří byli podle opozice blízcí Mečiarově vládě. Zavlečením Kováčova syna chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat prezidenta, jenž kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče ml. byl v té době v SRN vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko. Německý soud stíhání Kováče ml. v roce 2000 zastavil.
Se zrušením Mečiarových amnestií by měla být podle koalice zrušena i milost, kterou v aféře Technopol exprezident Kováč udělil svému synovi. Opozice požaduje, aby byly zrušeny i další Kováčovy milosti ve zmiňované kauze. Jedna z nich se týká kontroverzního podnikatele Mariána Kočnera, který se stal v minulosti známý kromě jiného kvůli neúspěšnému pokusu o převzetí soukromé televize Markíza pomocí pracovníků bezpečnostní služby. Slovenský parlament v minulosti odmítl několik návrhů na zrušení Mečiarových amnestií prostřednictvím ústavního zákona. Premiér Fico dříve opakovaně označil Mečiarovy amnestie sice za nemorální, ale zároveň za nezrušitelné. Po dohodě koalice na postupu ohledně anulování amnestií Fico řekl, že takový krok není možný bez zapojení ústavního soudu do celého procesu.

Foto popis| Slovenský expremiér a bývalý kandidát na prezidenta Vladimír Mečiar hovoří v Bratislavě s novináři na fotografii z dubna roku 2004. Foto autor| FOTO - ČTK/AP

(čtk)

Žalobci se musí zabývat postupem policie

29.3.2017 - Haló noviny (Z domova)

Státní zastupitelství musí prověřit postup policistů při předloňském vyklízení pražské usedlosti Cibulka, rozhodl Ústavní soud. Zastupitelství podle soudu pochybila, když se odmítla zabývat podáním squatterů.
Ústavní soud řešil otázku, na koho se měli squatteři obracet kvůli postupu policie, zda na státní zastupitelství, nebo na správní soudy. Podle tehdejších obyvatel Cibulky policie neměla pravomoc k vyklizení nemovitosti.
Nejvyšší správní soud loni žalobu čtyř squatterů proti postupu policie a ministerstva vnitra odmítl. Kroky, které žaloba označila za nezákonné, učinila policie podle soudu v trestním řízení. Proto je nemohou přezkoumávat správní soudy, je to prý v působnosti státního zástupce.
Podnět k dohledu v minulosti dostalo městské, následně i vrchní státní zastupitelství, ovšem z hlediska squatterů taktéž bez výsledku. Pisatelé ústavní stížnosti se domnívali, že své nároky uplatnili ve dvou odlišných systémech ochrany práv, přičemž každý je odkázal na ten druhý. Uvedli, že se tak stali »obětí negativního kompetenčního sporu«.
»Není možné, aby orgány veřejné moci vzájemně popíraly svou pravomoc, aniž by se jakkoliv věnovaly podstatě tvrzeného zásahu do základních práv a svobod osob, které se na ně se svými podáními obracely,« uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

První vlaštovka

Marek Ďuriš nález Ústavního soudu za stěžovatele přivítal. Označil ho za první vlaštovku v dlouholetém boji o to, jak by se měl státní zástupce chovat ohledně hlubší analýzy zásahů policie. »Chtěli bychom, aby nám státní zastupitelství vyšla vstříc ohledně kontroly policejních složek, jak se chovají u zásahů. Protože to je věc, ke které se těžko běžný občan dostane,« řekl novinářům Ďuriš. Zámeček Cibulka řadu let chátral. Squatteři, kteří vyhledávají a obývají opuštěné budovy, měli původně smlouvu s majitelem zámečku. Majitel ji ale vypověděl a podal na squattery trestní oznámení. Předloni 6. května pak zasáhlo na Cibulce 130 policistů a násilně vyvedli squattery, kteří neuposlechli výzvu a zůstali v budově. Zadrželi deset lidí, tři utrpěli při zásahu zranění. Jeden člověk byl později odsouzen, další si převzaly přestupkové komise.
Ústavní soud zrušil vyrozumění státních zastupitelství. Podle soudu policie vystupovala jako orgán činný v trestním řízení. »Pravomoc k přezkumu postupů policie jako orgánu činného v trestním řízení tedy měly v dané věci příslušné orgány státního zastupitelství,« uvedl soudce zpravodaj.

(cik)

Kauza chlípného řidiče autobusu Pavla Kolby míří opět k soudu

28.3.2017 - Impuls (08:00 Zprávy)

Veronika CULKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kauza chlípného řidiče autobusu už za hodinu opět zamíří k soudu. Pavel Kolba čelí obžalobě z několika sexuálních deliktů, například ze znásilnění a pohlavního zneužívání. Kolbu už soud dřív poslal na 7,5 roku do vězení. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ale musí znovu posoudit právní kvalifikaci sporné obžaloby, která se týká kuplířství. Státní zástupkyně Lucie Žabková přesto tvrdí, že o Kolbově vině není pochyb.

Lucie ŽABKOVÁ, státní zástupkyně
--------------------
Pan Kolba je obžalován téměř ze všech mravnostních trestných činů, které najdete v trestním zákoníku, pohlavním zneužitím, znásilnění, obchodování s lidmi, kuplířství, dětská pornografie. A u toho znásilnění nebylo použito žádné násilí, tam jde o to, že šlo o čtyřletou holčičku, takže tam se hovoří o bezbrannosti.

Veronika CULKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolba se u soudu doznal pouze k části zažalovaných skutků. Přiznal například soulož s tehdy 14letou dívkou nebo aplikaci pervitinu nezletilým dětem.


Státní zastupitelství musí prověřit postup policistů při předloňském vyklízení pražské usedlosti Cibulka

28.3.2017 - Impuls (13:00 Zprávy)

Monika VRCHOTOVÁ, moderátorka
--------------------
Státní zastupitelství musí prověřit postup policistů při předloňském vyklízení pražské usedlosti Cibulka. Rozhodl o tom dnes Ústavní soud. Jak uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, konkrétně se soud zabýval otázkou, na koho se měli squateři obracet kvůli postupu policie.

Vojtěch ŠIMÍČEK, ústavní soudce zpravodaj
--------------------
Problém spočívá v tom, že jak správní soudy, jak státní zastupitelství odmítly svoji věcnou příslušnost a pravomoc se daným tvrzeným zásahem do práv stěžovatelů zabývat a za dané situace je jasné, že v podmínkách právního státu toto není možné, čili vždycky, když někdo tvrdí, že byla porušena jeho práva, musí se tím stát zabývat.

Monika VRCHOTOVÁ, moderátorka
--------------------
Zámeček Cibulka řadu let chátral. Squateři, kteří vyhledávají a obývají opuštěné budovy, měli původně smlouvu s majitelem zámečku. Ten ji ale vypověděl a podal na ně trestní oznámení. Předloni 6 května pak zasáhlo na Cibulce 130 policistů, kteří sguatery násilně vyvedli.


Ústavní soud rozhodne o stížnosti na postup policie při vyklízení squattu

28.3.2017 - Impuls (08:00 Zprávy)

Veronika CULKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud rozhodne o stížnosti na postup policie při vyklízení squattu. Rozsudek by měl zaznít už za hodinu. Squatteři se soudí kvůli 2 roky starému policejnímu zásahu v pražské usedlosti Cibulka. Víc k tématu dodá redaktor Tomáš Kabát. Tomáši, pěkné ráno. Co konkrétně se žalujícím nelíbí?

Tomáš KABÁT, redaktor
--------------------
Dobré ráno. Stěžují si na postup policie a ministerstva vnitra při vyklízení objektu. Většina lidí odešla z Cibulky dobrovolně, asi desítka squatterů ale odmítala budovu opustit a několik jich vylezlo na věž domu. 3 z nich museli po policejním zásahu s lehkým zraněním do nemocnice. Další desítka lidí skončila v poutech. Bývalý ředitel pražské policie Luděk Procházka ale tvrdí, že zásah byl v souladu se zákonem.

Luděk PROCHÁZKA, bývalý ředitel pražské policie
--------------------
Provedení považuji z dostupných materiálů v souladu s právními předpisy. Na místě před zákrokem byla státní zástupkyně, posoudila shromážděný materiál a vydala předběžný souhlas se zadržením konkrétních osob.

Tomáš KABÁT, redaktor
--------------------
Podle squatterů byl ale zásah policistů nezákonný. Jejich žalobu už loni odmítl Nejvyšší správní soud, proto případ doputoval až k Ústavnímu soudu.

Veronika CULKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tomáši, díky.


Bič na ministerstva

29.3.2017 - Lidové noviny (Názory)

Ústavní soud zpochybnil tajnůstkaření úřadů

Nenápadného, ale velice významného vítězství se včera dostalo bojovníkům za svobodný přístup k informacím u Ústavního soudu. Vlastně vůbec nejde o to, že jedné ženě odmítlo ministerstvo zdravotnictví poskytnout analýzu právní odpovědnosti rodičů za újmu způsobenou dítěti v souvislosti s plánovaným domácím porodem s tím, že je analýza předmětem autorského práva, a tudíž její obsah je pro veřejnost tabu. Je to svého druhu dokonalá úřední finta: necháte si jako úřad zpracovat za veřejné peníze expertizu a s jejími autory se dohodnete, že si nepřejí, aby byla veřejně přístupná, a rázem do ní nemusíte nikomu dát nahlédnout. A soudy jsou na straně úřadů, i ten Nejvyšší správní. Je to byrokraticky velmi výhodné, při neznalosti expertizy nelze příslušnému úřadu dost kvalifikovaně a konkrétně oponovat, naopak obyčejným čičmundům lze na jejím základě vyhrožovat. V tomto případě tedy těm, kdo se „opovažují“ hájit domácí porody jako legitimní projev rodičovství.
Ústavní soud říká, že soudy budou muset rozhodovat znovu a budou při tom bedlivě zvažovat, zda se náhodou nejedná čistě o formální obstrukci, když se ministerstvo smluvené s advokátní kanceláří odvolává na autorské právo. Též budou zkoumat to, jestli tím, že se expertiza ministerstva poskytne třetí straně, vznikne nějaká škoda jejím autorům, a v neposlední řadě otázku, zda takovou expertizu nemůže napříště ministerstvo vypracovat samo. Právníků má ministerstvo dostatek a kompetence ve zdravotnických oborech mu z definice scházet nemůže. Spor mezi zastánci a odpůrci domácích porodů zjevně nelze řešit pouhou úřední kličkou.

Martin Zvěřina

Bývalý detektiv Komárek – žádné přečiny

29.3.2017 - Lidové noviny (Názory)

DISKUSE

V souvislosti s reorganizací Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie České republiky (reorganizace policie), která proběhla k 1. srpnu 2016, se již toho událo mnoho a dotklo se mnohých. Pro někoho však to byl jen další důstojný důvod pro vlastní trpělivost, pro jiné důvod, řečeno slovy Shakespeara, „vrhnout se proti moři útrap“.
Již zřejmě pro nikoho není tajemstvím, jak se k reorganizaci policie vyjádřil bývalý detektiv Jiří Komárek televiznímu redaktorovi Jiřímu Hynkovi v reportáži, kterou dne 20. června 2016 odvysílala Česká televize. Rovněž není pochyb, že svým výrokem „pan policejní prezident je řekněme osobou podezřelou z brutálního úniku informací…“ pan Komárek jednak ve veřejném prostoru zavedl nový termín „brutální únik informací“ a současně tak říkajíc „bodl do vosího hnízda“. Jeho výrokem se následně zabývala vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny a nyní i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Obsah závěrečné zprávy vyšetřovací komise PS k této problematice už známe: „J. Komárek navíc veřejně prezentoval názor (únik informací z trestního řízení ze strany policejního prezidenta), který neměl podložen informacemi, jež mohl získat v souvislosti s jím zpracovávanou věcí.“ A „…veřejně prezentoval názor (…), který neměl podložen informacemi, jež mohl získat v souvislosti s jím zpracovávanou věcí“.

GIBS vs. sněmovní komise

GIBS však i přes uvedené koncem února 2017 zahájil Komárkovo trestní stíhání a v popisu stíhaného skutku stručně řečeno obvinil bývalého detektiva, že v souvislosti s výkonem pravomoci policejního orgánu v trestním řízení porušil svou povinnost uloženou jiným právním předpisem a v rámci rozhovoru poskytnul redaktorovi České televize konkrétní informace, které se dozvěděl z trestního řízení. Jinými slovy řečeno, popis skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání působí, jako kdyby žádná závěrečná zpráva vyšetřovací komise PS, která se podrobně zabývala reorganizací policie a jednáním osob s touto reorganizací spojovaných, neexistovala. Jako kdyby, zkrátka řečeno, závěrečná zpráva této komise neřešila zcela nic, co do médií pan Komárek před časem uvedl.
Málo se ví, že prověřování Komárkova výroku ze strany GIBS bylo zahajováno jak pro podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby, tak i přečinu pomluvy. Pokynem Vrchního státního zastupitelství v Praze však bylo, po předchozím závěru GIBS, že k přečinu pomluvy v tomto případě nedošlo, trestní stíhání Komárka bylo zahájeno pouze pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby.
Logicky vzniká otázka: poskytl tedy bývalý detektiv Komárek do médií pravdivé údaje, které získal z trestního spisu, když podmínkou stíhání pro přečin pomluvy je sdělení zásadně nepravdivých údajů a toto zahájeno nebylo? Příčí se závěry GIBS tomu, co zjistila vyšetřovací komise PS?

Neprokázané podezření

Závěrečná zpráva vyšetřovací komise PS obsahuje skutečné a současně jediné možné údaje o tom, zda trestní spisy, k nimž měl pan Komárek přístup, mohou sloužit jako podklad pro jeho výroky v médiích. Policejní orgán by z těchto závěrů měl také vycházet. Je totiž nutno z logiky věci připustit, že v opačném případně by závěrečná zpráva vyšetřovací komise PS neměla ve vztahu ke Komárkovi žádný smysl a mohla zavdat podnět ke svému zpochybnění, a to minimálně v rovině své přezkoumatelnosti a přesvědčivosti.
Jde totiž o to, že podle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání se panu Komárkovi podezření z přečinu pomluvy nepodařilo prokázat, neboť „informace veřejně sdělené Mgr. Komárkem o policejním prezidentovi byly v jeho vědomí pravdivé, a nebyl tedy jeho jednáním naplněn jeden z obligatorních znaků skutkové podstaty přečinu pomluvy, tj. sdělení nepravdivých údajů“. Policejní orgán si tedy nyní pohrává s myšlenkou zneužití pravomoci úřední osoby. Jenže právně reálně ani tato kvalifikace nemůže přicházet v úvahu, vždyť ničím není doloženo, že by obsahem výroku zaznamenaného v rámci reportáže byly objektivně pravdivé informace (ve vztahu k osobě pana policejního prezidenta) pocházející ze zdrojů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti a k nimž měl Komárek přístup, když navíc, jak uvádí sám policejní orgán v usnesení o zahájení trestního stíhání, pravdivost těchto informací byla pouze „v jeho vědomí“.
Nutně docházím k závěru, že v případě pana Komárka šlo o učebnicový příklad formy tzv. hodnotícího úsudku, když tento současně nikdy nepopřel, že by nebyl kritikem proběhlé reorganizace policie a logicky i kolektivu jejích autorů, jako osob veřejně známých, které na své straně musí počítat s presumpcí ústavní konformity hodnotící kritiky veřejných záležitostí, jak již ostatně i dlouhodobě judikuje Ústavní soud.

Foto popis|

O autorovi| VIKTOR RYTIKOV, obhájce Jiřího Komárka

VIKTOR RYTIKOV

Klausově amnestii zrušení nehrozí

29.3.2017 - Lidové noviny (Domov)

Na Slovensku chtějí poslanci zrušit Mečiarovu amnestii z roku 1998. U českých poslanců by zpětné zrušení amnestie podporu nenašlo.

PRAHA Slovenský parlament právě projednává změnu své ústavy. Do zákona chce zanést pravomoc parlamentu zrušit prezidentskou amnestii. To vše kvůli devatenáct let staré amnestii Vladimíra Mečiara. „Chápu snahu slovenských zákonodárců vyrovnat se s temnějším obdobím své historie,“ komentoval dění ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Na Slovensku byla totiž v srpnu 1995 atmosféra jak v severské detektivce. Unesen byl Michal Kováč ml., syn tehdejšího slovenského prezidenta Kováče.
Únos měla údajně zosnovat Slovenská informační služba na popud vlády. Prezident měl totiž s vládou v čele s Mečiarem velmi špatné vztahy. Únos tak měl Kováče donutit k rezignaci, což se ovšem nestalo – Kováč vládl další tři roky. Nepodařilo se ale najít jeho nástupce, takže řadu jeho kompetencí později převzal právě Mečiar. Ten tři dny nato všem únoscům udělil milost.
V Česku je amnestie tradiční pravomocí hlavy státu. A to od roku 1920. Hromadnou amnestii naposledy vyhlásil v roce 2013 prezident Václav Klaus. Tehdy prominul asi 111 tisíc trestů. Klausův počin byl silně kritizován. Mezi omilostněnými byla totiž řada kauz závažné hospodářské kriminality. Trestu unikli i manažeři H-Systemu, který o bydlení a úspory připravil téměř jedenáct tisíc lidí.
O možnosti zásahu parlamentu do prezidentské milosti se i přes četné protesty neuvažovalo. Plánován byl soudní přezkum. Soudci měli posuzovat, zda se na sporné případy amnestie vztahuje, či nikoli. Záměru však zamezil Ústavní soud, který určil, že amnestie nesmí soudní kontrole vůbec podléhat.
Mezi českými poslanci by se ale příznivci „slovenského řešení“ našli. „Podporuji, aby podobný institut obsahovala v budoucnu také naše ústava. Taková změna by pomohla větší kontrole a prezident by amnestii uděloval s větší rozvahou,“ naráží na Klausovu amnestii předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Marek Černoch.
Ústavní expert Jan Kysela však nabádá nezapomínat na princip právní jistoty. „Po vyhlášení amnestie vzniknou nějaká práva těm osobám, které mají být propuštěny. Těžko by pak důsledek jejího zrušení mohl znamenat, že by se tito lidé do vězení vrátili,“ vysvětluje Kysela.
Většina parlamentních stran by ale zpětné zrušení amnestií nepodpořila. „Nechal bych to, jak to je,“ řekl Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL. Totéž si myslí šéf ODS Petr Fiala: „Není důvod měnit ústavu.“
Na zrušení amnestie se zástupci vlády dívají i z jiného úhlu. „Domnívám se, že by to v České republice nebylo možné udělat zpětně, ale pouze pro budoucí rozhodnutí o udělení amnestie,“ nabízí řešení Chvojka.
„Pokud bude takové právo veta parlamentu do ústavy zakotveno, bude platit do budoucna, nikoliv zpětně,“ souhlasí Jeroným Tejc (ČSSD), předseda ústavně-právního výboru.

***

Zrušení amnestie by nemohlo znamenat návrat propuštěných do vězení. Narušilo by to princip právní jistoty.

KATEŘINA KOLÁŘOVÁ

Ostrava, specialista na vyvlastnění

29.3.2017 - Lidové noviny (Domov)

ANO navrhuje vznik soudního senátu, který by se zabýval jen vyvlastňováním * Úřadovat by měl u Krajského soudu v Ostravě

PRAHA Její jméno se stalo synonymem pro svázané ruce státu, pokud jde o výkup pozemků. Statkářka Ludmila Havránková bránila stavbě dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové neuvěřitelných dvacet let, když odmítala prodat pozemky, kudy měla autostráda vést. Spor definitivně skončil v roce 2014. Ne však problémy státu, co se strategických staveb a pozemků týče.
Zlepšit by to částečně měla novela stavebního zákona, jež míří ve sněmovně do třetího čtení. Ovšem její podoba není taková, jakou si vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL předsevzala. Poslanci se teď snaží dohnat vlak a navrhují novelu ještě upravit.
Třeba tak, že by vznikl jeden specializovaný soudní senát, který by spory o pozemky a převážně pak jejich vyvlastňování řešil. „Šlo by o spory u strategicky významných staveb. Na jednom místě by se pak projednávaly spory o vyvlastnění a náhrady škody,“ řekl LN Martin Kolovratník (ANO), jenž návrh formoval. Poslanecký návrh hnutí ANO má podporu i ministrů hnutí, konkrétně ministra dopravy Dana Ťoka a spravedlnosti Roberta Pelikána.
Specializovaný soudní senát by měl vzniknout v Ostravě. Proč zrovna tam? „Ostrava vyšla tak trochu vylučovací metodou. Praha má všechna ministerstva, Brno Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ostrava zatím nic takového nemá,“ vysvětlil Pelikán.

Úřad pro úřad?

Zda bude mít návrh podporu i u koaličních stran, není jasné. Myšlenka vzniku samostatného úřadu nevadí dopravnímu expertovi sociální demokracie Janu Birkemu. Ovšem je to podle něj ještě věc k širší debatě. „Souhlasím s tím, že dnes je v tom chaos, každý orgán státní správy k tomu může přistupovat jinak. Otázka ale je, jaký by to mělo zásah do rozpočtu. Nemá také smysl, aby to byl úřad pro úřad. Může to zůstat i tak, jak to je teď, ovšem za předpokladu, že se to zefektivní a starostové nebudou muset na úředníky státní správy doplácet,“ míní Birke, který naráží na to, že v Náchodě, kde je starostou, úřad aktuálně řeší obchvat, kde je potřeba vykoupit na 500 pozemků.
Podle Birkeho budemuset samospráva ze svých peněz úřad posílit. Návrh na jeden specializovaný soudní senát, který by se zabýval vyvlastňováním, neodmítá ani ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), která novelu stavebního zákona předkládá. Ovšem ani ji nepodporuje. „Navrhovaná úprava se přímo nedotýká kompetencí ministerstva pro místní rozvoj, zaujali jsme k tomu neutrální stanovisko. Nicméně jsme upozorňovali na to, že se nám návrh jeví jako nekoncepční,“ napsala ministryně. Jak před časem upozornily LN, právě na výkupu pozemků stojí velké množství ze 139 velkých dopravních staveb v Česku, které se měly či mají začít stavět v letech 2016 až 2018. Jejich hodnota dohromady přesahuje 250 miliard korun. Na pozemcích vázne 67 procent z nich. A neochota vlastníků pozemek prodat je jedním z markantních problémů.
Například u dálnice D4, kterou chce ministerstvo dopravy postavit v takzvaném PPP projektu, ve kterém spojí síly se soukromníky, je neuvěřitelných 107 návrhů na vyvlastnění. V tomto případě se ovšem jedná o vlastníky, které není možné dohledat v evidenci obyvatel.
Kromě vzniku jednoho odborného pracoviště, které by se vyvlastněním zabývalo, by měl pomoci i další pozměňovací návrh. Je jím takzvané expresní vyvlastnění. Jednoduše řečeno, stát by mohl na pozemku začít stavět už v době, kdy ho ještě nevlastní. Majitel by se pak u soudu už jen domáhal spravedlivé ceny.

Česko, země razítek

Novela stavebního zákona měla původně přebyrokratizované stavební řízení výrazně zrychlit. Šlechtová chtěla zavést jedno koordinované řízení, díky kterému by investor potřeboval jen jedno jediné razítko. Bylo by také možné podat proti stavbě jen jedno odvolání a jednu žalobu. Záměr ale nevyšel především kvůli neochotě dalších resortů pustit část svých pravomocí.
Šlechtová se teď zásahům do stavební novely brání, poslanci podle ní přichází s návrhy, které si odporují. Snaha usnadnit celé řízení by tak podle ní mohla přijít nazmar a příliš pozměňovaná novela by způsobila opak. Šlechtová už několikrát řekla, že pokud projdou návrhy, se kterými nesouhlasí, raději celou novelu stáhne.
Jak upozornila v roce 2015 společnost Gleeds, která se zabývá řízením investic, než začne investor v Česku stavět, potřebuje až 21 různých povolení. Pro srovnání v Německu je to devět razítek, na Slovensku deset.

Vyvlastňování v Česku

* Stát může vyvlastnit pozemky jen pro stavbu ve veřejném zájmu. * Vyvlastnění je poslední možností, musí předcházet snaha o dohodu s majitelem pozemku na výkupu. * K vyvlastnění stát také přistupuje, pokud vlastníka nelze dohledat. * Vyvlastňovací řízení obstarávají úřady obcí s rozšířenou působností tam, kde se pozemek nachází, případně pak o něm rozhoduje soud. Podle poslaneckého návrhu by to napříště měl být výlučně speciální senát u Krajského soudu v Ostravě (na snímku). * I v případě vyvlastnění majiteli pozemku vždy připadne náhrada.

Foto popis|

ELIŠKA NOVÁ

Pelikán chce sundat talár soudci Veselému

29.3.2017 - Lidové noviny (Domov)

BRNO Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) dnes rozhodne o žalobě ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) na soudce Miroslava Veselého. Pelikán navrhuje, aby ve funkci soudce skončil.
Ministr má za to, že soudce insolvenčního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích pěstoval velmi úzké vztahy s insolvenčním správcem Ivem Halou. „Tyto vztahy pak měly mimořádně narušit důvěru v nestrannost a nezávislost dotyčného soudce,“ cituje z textu kárné žaloby Sylva Dostálová, tisková mluvčí NSS.

Odposlechy na soudě

Celý případ je propojený s insolvenčním řízením ústecké chemičky Via Chem Group, které řešil právě českobudějovický soud. Kvůli manipulaci s tímto insolvenčním řízením je pak trestně stíhán Hala, miliardář Petr Sisák a dnes již bývalá soudkyně Marie Červinková.
Právě policejní odposlechy z trestní kauzy kolem chemičky jsou Pelikánovým „esem v rukávu“. Nahrávky mají totiž dokazovat nadstandardní vztahy soudce Veselého a správce Haly.
Klíčový důkaz, o který ministr spravedlnosti svůj návrh opírá, však může kárný senát smést ze stolu. Podle dosavadních rozhodnutí NSS totiž lze takové odposlechy použít výhradně v trestních řízeních, nikoli u kárných prohřešků. Dnešním záměrem Pelikána je tak tento směr judikatury zvrátit.
Za narušení důvěryhodnosti v nestrannost soudce požaduje Pelikán pro Veselého nejvyšší trest – odvolání z funkce. Dle statistik NSS takto kvůli kárným proviněním skončilo už 36 soudců. Nejčastěji udělovaným trestem však bývá snížení platu soudců.
Není to poprvé, co se Pelikán zajímá o jihočeský soud. Letos v únoru stál před kárným senátem v pozici žalobce přímo proti jeho předsedovi Milanu Tripesovi. Tomu vyčítal netransparentní přidělení 1521 případů na insolvenčním úseku budějovického soudu. Šéf soudu Tripes byl sice uznán vinným, kvůli malé míře pochybení mu trest uložen nebyl. Hlasování bylo ale těsné.

KATEŘINA KOLÁŘOVÁ

Soud: Exšéf Sazky se nemusí omlouvat ani platit odškodné

29.3.2017 - Lidové noviny (Domov)

HUŠÁK VERSUS SPORTOVCI

PRAHA Bývalý šéf společnosti Sazka Aleš Hušák nemusí zaplatit dva miliony korun České unii sportu (ČUS, dříve ČSTV) ani se omluvit za poškození dobrého jména svazu i českého sportu obecně. Rozhodl o tom pražský vrchní soud, který potvrdil loňské rozhodnutí podřízeného soudu. Zamítnutí žaloby sportovní unie je pravomocné. Proti verdiktu lze podat pouze mimořádný opravný prostředek, a to dovolání k Nejvyššímu soudu. Hušák žalobu sportovní unie i vinu za krach loterijní společnosti odmítal. Obě strany spolu vedou i další spor, v němž sportovní unie chce po Hušákovi 951 milionů jako náhradu škody a ušlý zisk. Tímto případem se bude zabývat specializovaný senát, jednání zatím nebylo nařízeno. Advokát ČUS Aleš Rozehnal byl z včerejšího rozsudku zklamaný. Potěšilo ho však tvrzení soudu, že Hušák zkresleně informoval akcionáře o skutečném ekonomickém stavu Sazky, o což mimo jiné půjde ve druhé kauze. Podle Hušákovy advokátky Kláry Samkové nejsou po tomto verdiktu projevy nadšení namístě. „Myslím si, že zatím nebudeme slavit, a když tak přiměřeně,“ řekla novinářům.

čtk

Kolín Pekárkovi právníka platit nemusí

29.3.2017 - Mladá fronta DNES (Střední Čechy)

Kolín

Náklady na právníka, které požadoval po kolínské radnici bývalý tamější místostarosta Roman Pekárek, mu radnice platit nemusí. Po dvou odvoláních o tom rozhodl Nejvyšší soud. Město žalovalo Pekárka o náhradu škody, která vznikla prodejem pozemků pod cenou. Pekárek byl kvůli zmíněnému prodeji dříve odsouzen k pěti letům vězení za korupci. V roce 2015 byl po odpykání půlky trestu podmínečně propuštěn. Město nyní dokončuje návrh na určení, zda je majitelem dotčených pozemků město, nebo firma, která je koupila.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

(ČTK)

Muž v jednací síni mlčí, čeká na Ústavní soud

29.3.2017 - Mladá fronta DNES (Kraj Moravskoslezský)

OSTRAVA Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ prodeje psychotropních léků na zfalšované recepty, ze kterého je obžalován 43letý Vlastimil Hýža z Havířova. Za stejný trestný čin byl už souzen před několika lety, ale rozsudek dosud nepadl.
V prvním případu nelegálního prodeje léků je zároveň s Hýžou obžalován také bývalý lékař ostravské věznice Antonín Strapina. Podle informací MF DNES projednávání případu neskončilo, protože Vrchní soud v Olomouci zrušil předchozí verdikt deset let vězení pro Hýžu a o rok více pro Strapinu a vrátil celou kauzu krajskému soudu k doplnění dokazování.
Hýža se v roce 2014 dostal z vazby, protože uplynula maximální tříletá možná doba pro vazební zadržení. „A velmi brzy navázal na svou předešlou činnost,“ uvedla státní zástupkyně Daniela Srbová. Podle obžaloby napsal výrobci lékařských receptů o jejich zaslání. Pak vyrobil falešná razítka lékařů a recepty uplatnil v lékárnách.
Obžaloba popisuje, že pak Hýža přes internet a poštu rozjel prodej léků. Zájem z celé republiky byl veliký. Za asi necelé dva roky podle spisu prodal přes tři tisíce balení léků za zhruba 1,6 milionu korun.
V únoru 2016 si na něj policisté počkali na poště, když chtěl objednané léky poslat dalším zájemcům. Nyní mu hrozí vězení od osmi do dvanácti let.
Hýža soudu uvedl, že by vypovídal, ale nemůže, protože tím, co dělal po propuštění z vazby, jen chtěl upozornit na podivné vyšetřování prvního případu. „Budu psát stížnost Ústavnímu soudu, protože jsem policistům navrhoval, abych byl spolupracující obviněný, což nebylo přijato. Byl jsem krácen ve svých právech,“ vysvětloval.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Moravskoslezský kraj

(jog)

Vyklízení Cibulky bude řešit státní zastupitelství

29.3.2017 - Mladá fronta DNES (Praha)

KOŠÍŘE Státní zastupitelství se podle Ústavního soudu musí zabývat postupem 130 policistů při předloňském vyklízení usedlosti Cibulka v Košířích. Zadrželi deset lidí, tři utrpěli při zásahu zranění. Městské i vrchní státní zastupitelství prý pochybilo, když se odmítlo zabývat podnětem squaterů.
Ústavní soud se zabýval otázkou, na koho se měli squateři obracet kvůli postupu policie, zda na státní zastupitelství, nebo na správní soudy. Podle tehdejších obyvatel Cibulky policie neměla pravomoc k vyklizení nemovitosti. Nejvyšší správní soud loni žalobu čtyř squaterů odmítl. Kroky, které žaloba označila za nezákonné, učinila policie podle soudu v trestním řízení. Proto je přezkum prý v působnosti státního zástupce.
Podnět k dohledu ale dostalo i městské a vrchní státní zastupitelství, ovšem z hlediska squaterů taktéž bez výsledku. Pisatelé ústavní stížnosti se domnívali, že své nároky uplatnili ve dvou odlišných systémech ochrany práv, přičemž každý je odkázal na ten druhý. Uvedli, že se tak stali „obětí negativního kompetenčního sporu“. „Není možné, aby orgány veřejné moci vzájemně popíraly svou pravomoc, aniž by se jakkoliv věnovaly podstatě tvrzeného zásahu do základních práv a svobod osob, které se na ně se svými podáními obracely,“ uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Zámeček Cibulka chátrá už řadu let. Squateři, kteří vyhledávají a obývají opuštěné budovy, měli původně smlouvu s majitelem zámečku. Majitel ji ale vypověděl a podal na squatery trestní oznámení.

Foto popis| Všichni ven Policie vyvedla squatery z Cibulky. Foto autor| Foto: T. Krist, MAFRA

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

(ČTK, iDNES.cz)

Obchodníci chtějí omezit rozsah slev

29.3.2017 - Právo (Trhy & ekonomika)

Mnozí Češi se při svých nákupech stále pídí po akčních slevách, sledují obsah reklamních letáků. Loni bylo v ČR takto nakoupeno 46,7 procenta z celkem prodaného potravinářského a drogistického zboží. Obchodníci se snaží výši i rozsah slev postupně omezit.

V loňském roce podíl zboží prodaného se slevou poprvé klesl, i když jen o 0,2 procenta. Meziročně se snížila i průměrná sleva, a to o 0,9 procentního bodu na 27,3 procenta.
„Pro obchodníky se tak vytváří šance dávat do svých slevových letáků menší slevy a méně zboží. Tahounem, který naláká zákazníka do prodejny, by do budoucna měla být kvalita zboží,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Zdeněk Skála ze společnosti GfK.

Bude se zdražovat

Podíl lidí, kteří nakupují podle reklamních letáků obchodních řetězců, se za poslední tři roky snížil ze 40 na 33 procent. Nahrává tomu konjunktura a rostoucí příjmy většiny domácností. Obchodníci ovšem ochoty lidí utrácet využívají ke zvyšování cen.
S postupným úbytkem slevových akcí získávají i v ČR na popularitě privátní značky, tedy levnější zboží, které si obchodní řetězce nechávají vyrábět pod svým logem. Podíl této produkce na výdajích domácností za rychloobrátkové zboží dosahuje nyní v ČR 20,9 procenta, v západní Evropě je však ještě výrazně vyšší.
„Ceny půjdou tak jako tak nahoru. Výrobci budou obchodníky tlačit, aby slevových akcí dál ubývalo, slevy už nebudou tak masivní. Je to přirozený trend, vždyť slevy snižují obchodníkům marže,“ očekává prezidentka SOCR Marta Nováková.
Ke zdražování přispívá podle SOCR i snaha státu o větší regulaci trhu. „Příkladem je novela zákona o významné tržní síle, která je v platnosti několik měsíců a měla zlepšit postavení dodavatelů vůči údajnému diktátu řetězců. Jediným, komu tato novela mohla prospět, jsou velké potravinářské firmy,“ tvrdí Nováková. Jiného názoru je Potravinářská komora ČR. Jak včera novinářům řekl její prezident Miroslav Toman, průměrná přirážka obchodního řetězce u potravin činí po odečtení všech slev 80 až 90 procent ceny dodavatele. Například u mléka je to v průměru asi 60 procent.
„Řetězce nadále tlačí svou cenovou politikou na dodavatele, aby prodávali své výrobky co nejlevněji, pokles cen ale nezohledňují v cenách pro spotřebitele,“ upozornil Toman. Podle SOCR se však průměrná marže pohybuje u potravin jen kolem dvaceti procent. „Prodejny nejsou dobročinné organizace, měly by generovat zisk,“ zdůrazňuje Nováková.
České domácnosti přitom utrácejí největší část svých výdajů právě v hypermarketech – téměř 33 procent. „Podíl diskontů se od roku 2012 zvýšil z 15,8 na 19 procent. Ztrácejí naopak malé obchody. Za minulé čtyři roky jejich podíl na výdajích tuzemských rodin klesl z 20,8 na 17,7 procenta,“ sdělila na základě svého průzkumu GfK.

Obavy z omezování prodejní doby

Smířit se SOCR nechce ani se zákonem, jímž byl velkým obchodům s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních zakázán prodej o sedmi svátečních dnech.
„Tento zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který nabyl účinnosti loni 1. října, považujeme za diskriminační. Spolu se skupinou senátorů jsme na něj podali ústavní stížnost a čekáme, jak Ústavní soud rozhodne. Stát by přece neměl zákazníkům přikazovat, kdy a kde mají nakupovat,“ řekla Nováková. SOCR se obává, že zákaz prodeje by mohl být rozšířen i na zbývající svátky v roce. „O to usiluje KDU-ČSL. A objevují se dokonce i hlasy, že prodávat by se nemělo ani o nedělích, jak je tomu například v Německu. Tvrzení některých politiků, že to prospěje rodinám, zní sice hezky, ale je velmi naivní,“ prohlásila Nováková.

Slevy už nebudou tak masivní. Je to přirozený trend, vždyť slevy snižují obchodníkům marže Marta Nováková, prezidentka SOCR

Foto autor| Ilustrační foto Profimedia.cz

Jiří Novotný
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011