Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Expert doufá, že verdikt o stanovení trestného množství nedopadne na nemocné

05.05.2021 - ceska-justice.cz (NepřehlédnětePolitika)

Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil doufá v to, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu o stanovení trestného množství omamných látek nedopadne na nemocné či těžce závislé a nepovede k jejich kriminalizaci. Podle Vobořila by nynější situace mohla být i příležitostí pro otevření debaty o případném povolení regulovaného užívání konopí za velmi přísných podmínek.

Ústavní soud dnes zrušil část trestního zákoníku, podle které vláda stanovila omamné a psychotropní látky i jejich trestné množství. Okresní soud v Chrudimi navrhoval škrtnout několik ustanovení kvůli pojmu „množství větší než malé“. Paragrafy se týkaly pěstování a držení rostlin pro vlastní potřebu. Soudci ale tyto návrhy zamítli. Podle rozhodnutí vláda nemůže trestné množství určovat a může to stanovit jen zákonodárce. Pojem „množství větší než malé“ odlišuje trestné činy od přestupků. Soudy se při posuzování kauz budou řídit judikaturou.

„Nejdůležitější je, aby rozhodnutí nedopadlo na nemocné, abychom lidi netrestali za nesmysly. Původní záměr byl nekriminalizovat nemocné,“ uvedl Vobořil, který vede Think tank racionální politiky závislostí. Podotkl, že v sousedním Německu rozhoduje soudce a při řešení případů vychází z praxe a konkrétní situace.

Například marihuanu užívají pacienti s psychiatrickými diagnózami, roztroušenou sklerózou či rakovinou. Podle Vobořila je množství nutné posuzovat podle jednotlivých případů.

Pokud by měl trestné množství stanovit Parlament, rozhodování by mohlo být podle šéfa think tanku spíš politické, ne odborné. Výsledek by záležel na složení komor, zda by bylo liberálnější, nebo konzervativnější. Vobořil míní, že podobná soudní rozhodnutí mohou být i příležitostí k debatě o případném povolení užívání za velmi přísných pravidel. „Přísná regulace je lepší než prohibice. Ukazuje se, že je to funkční model a přináší lepší výsledky,“ dodal šéf think tanku.

(čtk)

ČTK

Odsouzený za ukradený vibrátor v době koronaviru podal dovolání. Na Nejvyšší soud od března nedorazilo

05.05.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněteVýběr šéfredaktora)

Muž pravomocně odsouzený ke dvouletému trestu za krádež vibrátoru za 499 korun v nouzovém stavu podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Jde o jeden ze série případů, kdy za ukradené drobné zboží padly nepodmíněné tresty. Jak zjistil Ekonomický deník, dovolání podané počátkem března zatím na soud do Brna vůbec nedoputovalo. Nejvyšší soud v půlce března konstatoval, že pro použití paragrafu o nouzovém stavu musí být „jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí, za kterou lze považovat i aktuální výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19”.

Právní zástupce Lubomíra Sogela podal dovolání k Nejvyššímu soudu 4. března. Zatím od nalézacího soudu v Novém Jičíně do Brna nedorazilo. „Takové dovolání k nám ještě nedoputovalo, není v evidenci,“ potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Kvůli vibrátoru za necelou „pětistovku“ korun má Lubomír Sogel z Nového Jičína strávit za mřížemi dva roky. Policie ho obvinila z toho, že vloni 6. dubna ukradl v DM drogerii ve Frenštátě pod Radhoštěm vibrátor značky Durex Play Pure Fantasy za 499 korun. Erotickou hračku si měl v obchodě strčit do bundy a odejít bez zaplacení.

Detektivové Sogela identifikovali následně po krádeži, za pomoci bezpečnostních kamer. Protože Sogel vibrátor ukradl v době vládou vyhlášeného nouzového stavu kvůli pandemii viru Covid-19, hrozil mu výjimečný trest. Přestože nešlo o drahou věc, byl kvůli nouzovému opatření souzen za zločin, a ne skutku odpovídající přečin. Sogelovi hrozil trest v rozmezí dvou až osmi let za mřížemi.

Lubomír Sogel má v rejstříku trestů 23 záznamů a nemá trvalé bydliště. „Je patrné, že obviněný se nedokáže vyvarovat páchání trestné činnosti majetkového charakteru ani za předpokladu, že je ve věci vyhlášen nouzový stav, přičemž nelze uvěřit tvrzení, že by obviněný nebyl o této skutečnosti informován s ohledem na celospolečenská opatření, která byla spojena s přijetím tohoto vládního usnesení. To, že se u Lubomíra Sogela dlouhodobě projevuje sklon k páchání trestné činnosti, je také patrné z přehledu jeho předchozích odsouzení, neboť v zásadě od roku 2003 se dopouští periodicky této trestné činnosti, za níž byl v minulosti trestán k různým druhům trestů včetně odnětí svobody. Lze tak uzavřít, že s vysokou mírou pravděpodobnosti, pokud by byl ponechán na svobodě, se tento trend v jeho chování jen zvýrazňoval a je tak u něj zcela důvodně možné shledávat obavu vazby předstižné,“ napsal novojičínský soudce Miroslav Čaňo, když bral Sogela za krádež vibrátoru do vazby.

Bezprecedentní zásah do životů?

Krajský soud v Ostravě projednal Sogelovo odvolání na konci loňského října v senátu složeném z předsedy Radka Adamuse a soudců Renée Freiwaldové a Tomasze Kafky. Prvoinstanční rozsudek, který poslal Sogela dva roky za mříže, zrušil.

Novým rozhodnutím byl Sogel opět uznán vinným ze zločinu krádeže. „Odsuzuje se podle paragrafu 205 odstavce 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let… … Pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou… …Je povinen zaplatit na náhradu majetkové škody poškozené společnosti dm drogerie markt částku 499 Kč,“ rozhodl odvolací senát.

Krajský soud považuje za nesporné vyhlášení nouzového stavu na území České republiky, ke kterému došlo usnesením vlády 12. března 2020.

„Pro což byla přijata celá řada mimořádných i ochranných opatření, jež se dotkla všech fyzických i právnických osob. Výskyt velkého počtu případů virovým onemocněním Covid-19 zasahujícím do všech okresů a krajů České republiky, kdy nešlo o pouhá lokální ohniska nákazy, vedoucí k vyhlášení nouzového stavu na území celého státu, nepochybně lze podřadit pod ´jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek´, čímž v daném případě došlo i k naplnění zákonného znaku rozhodného pro užití přísnější právní kvalifikace skutku jako zločinu krádeže,“ vysvětlil svoje rozhodnutí odvolací soud.

Obtěžuje to policii?

S takovýmto rozsudkem a odůvodněním nesouhlasí Sogelův obhájce Lukáš Seibert. „Dovolání směřuji proti výroku o vině a proti výroku o trestu. Dovolací důvod shledávám v tom, že „rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotněprávním posouzení,“ napsal Lubomír Sogel prostřednictvím advokáta Nejvyššímu soudu.

Obhajoba namítá, že použitá právní kvalifikace, tj. zločin (nikoli za standardních okolností přečin – pozn. red.) krádež podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákona je nepřiléhavá a její aplikace na daný případ je neadekvátní zásadám trestání podle trestního zákona.

Podle názoru obhajoby jde ze strany soudů o přepjatý formalismus, jehož jediným hmatatelným výsledkem je ukládání neadekvátních, ba přímo drakonických trestů pachatelům drobné majetkové trestné činnosti. „K níž (bohužel) docházelo a dochází dnes a denně, bez ohledu na to, zdali je (není) vyhlášen nouzový stav či jiná jemu podobná forma, zakládající formální znaky aplikace kvalifikované skutkové podstaty,“ stojí v dovolání.

„Orgány činné v trestním řízení v projednávané věci zcela rezignovaly na úvahu a posouzení toho, zdali odcizení vibrátoru, tedy erotické pomůcky ryze individuálního použití, je protiprávním jednáním takové intenzity, aby bylo namístě aplikovat právní kvalifikaci s trestní sazbou odnětí svobody dva až osm let nepodmíněně. Podle názoru obhajoby tomu tak není,“ argumentuje dále obhájce Lubomíra Sogela.

Policie ani státní zastupitelství se ani na námitky obhajoby nezabývaly posouzením toho, zdali toto jednání, kterého se recidivista Sogel dopustil za vyhlášeného nouzového stavu, je s to vyvolat celospolečensky škodlivé či nezvratitelné následky na majetku, zdraví či zdali je odcizení erotické pomůcky protiprávním jednáním bezprostředně směřujícím k ohrožení výkonu státní moci. Obhajoba je toho názoru, že tomu tak není.

Nejvyšší soud posuzoval krádeže na nouzového stavu Foto. Pixabay

„Argumentem na hlavu postaveným, do jisté míry až směšným, se obhajobě jeví názor

odvolacího soudu, obsažený v bodě 16. rozsudku odvolacího soudu („Obžalovaný tak

posuzovaným jednáním, byť zcela bagatelním v podobě drobné krádeže zasáhl nejen

do sféry poškozeného subjektu, ale i policejního orgánu, který byl nucen přeskupit své

síly zaměřené na plnění jiných důležitějších úkolů v souvislosti s bojem proti virovému

onemocnění, jež musely být směřovány k vyšetřování okolností dané trestné činnosti

a odhalení odvolatele, jakožto jeho pachatele).“ Odvolací soud tímto názorem de facto deklaruje, že vyšetřování trestné činnosti je agenda, která Policii České republiky obtěžuje,“ stojí v dovolání Lubomíra Sogela.

Drakonické tresty a klesající důvěra v právní stát

Obhájce Lukáš Seibert zároveň zkonstatoval, že trend posuzování bagatelní trestné činnosti

orgány činnými v trestním řízení, spáchanými v letech 2020-21 za nouzového stavu,

podle něj podkopává důvěru v právní stát.

„Běžný občan České republiky průběžně sleduje, jak soudní moc ukládá drakonické tresty (2 – 3 roky nepodmíněně) za krádeže housek, salámů či vibrátoru, zatímco orgány moci výkonné jsou souběžně reálnými aktéry státní zvůle páchané na vlastních občanech, proti kterým jim ovšem není poskytována žádná právní ochrana. Tento trend je podle názoru obhajoby zcela neudržitelný,“ míní Lukáš Seibert.

Seibert míní, že smyslem a účelem ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákona

není postihovat zvýšenou trestní sazbou všechny krádeže, k nimž dojde v době vyhlášení nouzového stavu, ale pouze takové krádeže, které se vyznačují vyšší mírou společenské škodlivosti s ohledem na jejich bližší souvislost s nouzovým stavem, což podle jejího názoru v předmětné věci splněno nebylo.

„Obhajoba namítá, že rovněž uložený trest dva roky nepodmíněně je nezákonný, protože při posouzení polehčujících a přitěžujících okolností případu je rozdíl, zdali je trest vyměřován v sazbě šest měsíců až tři roky nepodmíněně, anebo v sazbě dva až osm let nepodmíněně. Proto je dovoláním napadán také výrok o trestu,“ uzavřel dovolání Lubomíra Sogela Lukáš Seibert.

Soud: musí být prokázána souvislost s ohrožením

Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí ze 16. března už přitom zkonstatoval, že pro použití § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, vztahujícího se k trestným činům spáchaným za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, musí být jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí, za kterou lze považovat i aktuální výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19.

Může jít o různou souvislost, spočívající například v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke krádeži existující událost, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu. Popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, respektive nebude zjištěn a dopaden.

„Souvislost je zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace anebo bude mařit či ztěžovat její zvládání nebo odvrácení, apod. Tato souvislost bude dána zcela zřejmě například tehdy, pokud se spáchaný trestný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem. Jako příklad je možné jmenovat mj. respirátory, dezinfekční prostředky apod,“ zkonstatoval Nejvyšší soud.

Bagatelní krádeže nevyžadují exemplární tresty

Podle názoru velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu jinak celkem bagatelní krádeže, které by vzhledem k minimální výši způsobené škody byly jen přestupkem a trestným činem jsou zejména vzhledem k recidivě pachatele, rozhodně ve všech případech nevyžadují exemplární trestání a automatické zvyšování sazby trestu odnětí svobody.

„Důvodem pro zpřísnění trestního postihu v zákonné sazbě od 2 do 8 let odnětí svobody není samotná událost ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, tedy v aktuální době zmíněná koronavirová pandemie, ale až vlastní projev pachatele, který zneužívá těchto existujících podmínek ke spáchání trestného činu,“ vypíchl Nejvyšší soud.

Vyhlášení nouzového stavu může mít podle názoru velkého senátu pro řešení nastolené právní otázky jen podpůrný význam. Jednak z důvodu, který vládu vedl k jeho vyhlášení, bude možné dovodit, že v době, kdy byl na určitém místě vyhlášen nouzový stav, existovala v daném čase a místě událost vážně ohrožující životy nebo zdraví lidí, dále podpůrný význam vyhlášeného nouzového stavu spočívá v tom, že by pachatel měl díky tomu o takto závažné události vědět.

„Vyhlášení nouzového stavu tedy reaguje na konkrétní událost ohrožující životy nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, ale samotný tento nouzový stav nemůže být událostí, která by ohrožovala život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, protože naopak směřuje k eliminaci takového ohrožení. Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu tak zdůrazňuje, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle ustanovení § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku může být naplněna v případě ´události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí´ bez ohledu na to, zda-li byl anebo nebyl vládou nouzový stav vyhlášen,“ usnesl se velký senát.

Velký, devítičlenný senát trestního kolegia pod vedením předsedy Františka Púryho, rozhoduje tehdy, když mu postoupí svoji věc k rozhodnutí některý tříčlenný senát proto, že předběžně dospěl k jinému právnímu názoru, jak danou situaci řešit, než senát, jenž v obdobném případě rozhodl v některém předešlém řízení.

V daném případě tak učinil senát č. 6, kterému ve věci sp. zn. 6 Tdo 1330/2020 předsedal JIvo Kouřil. Tento senát se neztotožnil s dříve vydaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020 ve věci sp. zn. 4 Tdo 1255/2020.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník

Jan Hrbáček

ÚS zrušil část trestního zákoníku, kterým určoval omamné rostliny a množství

05.05.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněteVýběr šéfredaktora)

Ústavní soud zrušil část trestního zákoníku, podle které vláda stanovovala, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky a určovala jejich trestné množství. Okresní soud v Chrudimi jako navrhovatel v paragrafech trestního zákoníku týkajících se drog poukazoval na slovní spojení „větší než malé“, které zákoník opakovaně používá pro bližší určení množství drog, za něž hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí.

O návrhu rozhodovalo plénum všech 15 soudců a soudkyň, zpravodajem byl Pavel Šámal. Chrudimský soud navrhoval zrušení několika paragrafů, Ústavní soud mu ale vyhověl jen částečně.

Soud ke dni vyhlášení ve sbírce zákonů zrušil odstavec 3 paragrafu 289 zákona č. 40/2009 Sb.,, kterým vláda nařízením stanovuje, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu paragrafu 285. Paragraf 285 stanovuje, že vězení hrozí těm, kteří neoprávněně pro vlastní potřebu pěstují v množství větším než malém houbu nebo rostlinu obsahující omamné látky. Platnosti podle soudu pozbývají paragraf 2 a příloha č. 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny a houby se považují za obsahující omamné látky. V obou případech soud zrušil právní úpravu dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Návrh na zrušení části paragrafů 284 a 285 soud zamítl.

Soud v Chrudimi se zabývá dvěma konkrétními kauzami spojenými s přechováváním a pěstováním konopí. Škodlivost jednání je v takových kauzách nutné stanovit složitým postupem, který určí obsah látky THC. Policie proto nechává konopí sušit a experti analyzují obsah účinné látky. Pěstitel tak neví, jestli bude postižený, záleží i na dalších okolnostech.

Termín „množství větší než malé“ se u drog používá od konce 90. let minulého století, bez přesnějšího vymezení se objevil už v novele trestního zákona a zákona o přestupcích (112/1998 Sb.), kterou přes veto prezidenta Václava Havla přijal parlament na jaře 1998. Termíny „množství větší než malé“ a „v malém množství“ se snažilo z novely marně vyřadit několik poslanců. Nová úprava měla řadu kritiků, a to nejen z řad laické veřejnosti (za nepřijetí zákona vznikla petice), ale i mezi některými protidrogovými odborníky. Ustanovení začalo platit od ledna 1999.

(čtk, epa)

ČTK

Pěstování marihuany množstvím větším než malém zůstává v Česku dál trestným činem

05.05.2021 - ČRo Radiožurnál (18:10 Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře)

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pěstování marihuany množstvím větším než malém zůstává v Česku dál trestným činem. Po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu už ale není pevně stanoveno, kolik to větší než malé množství dělá. Ústavní soud zrušil část trestního zákoníku, která zmocňovala vládu k tomu, aby určila jaké rostliny a houby se považují za omamnou nebo psychotropní látku a také stanovila, od jakého počtu už jejich držení nebo pěstování trestné. Ve spojení jsme se soudcem Ústavního soudu prof. Pavlem Šámalem, dobrý den.

Pavel ŠÁMAL, bývalý předseda, Nejvyšší soud ČR
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Proč podle pléna Ústavního soudu není dál možná by o tom, které rostliny jsou a které nejsou omamné a kolik jich člověk u sebe může mít rozhodovala vláda?

Pavel ŠÁMAL, bývalý předseda, Nejvyšší soud ČR
--------------------
No, tak to je otázka, kterou v podstatě řešil Ústavní soud už v nálezu předchozím, to znamená v nálezu US 13/12, kde vlastně obdobné zmocnění vlády v § 289 odstavec 3 zrušil. V tomto nálezu opět se postavil na stejné stanovisko, že vlastně toto zmocnění vlády neodpovídá zásadám právního státu, neboť v právním státě je třeba, aby rozsah vlastně trestní odpovědnosti stanovoval zákonodárce a nikoliv vláda jako součást moci výkonné.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A podle čeho se teď tedy soudy mohou řídit, kdo určí, které rostliny houby je nezákonné překonávat a jaké množství větší než malé? Bude to soudní znalec nebo?

Pavel ŠÁMAL, bývalý předseda, Nejvyšší soud ČR
--------------------
Nene, nene, vy jste na začátku řekla jednak to trošku nepřesně. Jednak jste řekla, že jsme zrušili celé to zmocnění, což není pravda. My jsme zrušili to zmocnění jenom ve slovech a jaké je jejich množství větší než malé, to znamená skutečně ohledně není to množství. Ne ohledně vymezení těch hub a rostlin jo, těch, které obsahují tedy psychotropní nebo jiné omamné látky. A dále ještě je třeba říci, že je v tom nálezu výslovně konstatujeme, že k tomu otázku, otázce toho množství existuje již rozsáhlá a ustálená judikatura soudní, včetně rozhodování Nejvyššího soudu, takže z té budou soudy vycházet.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jednoduše řečeno tedy to jaké rostliny jsou omamné nebo psychotropní v tom zákoně tedy zůstává nějakým způsobem?

Pavel ŠÁMAL, bývalý předseda, Nejvyšší soud ČR
--------------------
Zůstává v tom vládním nařízení. Tuto část toho zmocní jsme nezrušili a nezrušili jsme ani tu navazující část, to znamená paragrafy, které se týkají nařízení vlády číslo 455 2009 sbírky, tam jsme zrušili jenom § 2 a přílohu číslo 2.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to asi naši posluchači úplně nedohledají, ale úplně...

Pavel ŠÁMAL, bývalý předseda, Nejvyšší soud ČR
--------------------
Já to vysvětlím, to se týká jenom toho množství, nikoliv vymezení těch hub nebo těch rostlin.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ještě vysvětlení...

Pavel ŠÁMAL, bývalý předseda, Nejvyšší soud ČR
--------------------
Takže ještě možná k tomu dodám toto, že ty houby jsou třeba lysohlávky, že to jsou lysohlávky, tak to jsme nezrušili, rozumíte. My jsme zrušili jenom to množství, je to teď jasné.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano. No a soud v Chrudimi, který návrh podal, tak chtěl v tom trestním zákoníku zrušit tu formulaci větší než malé množství. A tomu jste nevyhověli proč?

Pavel ŠÁMAL, bývalý předseda, Nejvyšší soud ČR
--------------------
Tomu jsme neviděli proto, protože to jsou takzvané neurčité právní pojmy. Okresní soud v Chrudimi navrhoval zrušení těchto neurčitých právních pojmů s ohledem na to, že jaksi nedávají dostatečnou právní jistotu. A zejména s ohledem na to, že je potřeba jaksi k nim zpracovávat z hlediska právě toho množství odbornou expertizu, říká poměrně složitou. My jsme dospěli k závěru, že ty obdobné neurčité pojmy používá trestní zákoník v mnoha ustanoveních. To znamená, že z tohoto hlediska vlastně jaksi není to nic neobvyklého.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To není anomálie.

Pavel ŠÁMAL, bývalý předseda, Nejvyšší soud ČR
--------------------
Neplatí, neplatí tedy to co tvrdil okresní soud v tom návrhu už je to jako v hmotném právu nemá své místo, to rozhodně ne. Naopak v hmotném právu se neurčité pojmy běžně používají, a to i v trestním zákoníku. Takže to je ta otázka základní. A potom k tomu přistoupila další otázka, jestli je závadné to, že je to stanovováno expertizou, která vlastně stanoví to množství třeba v té rostlině nebo v té houbě. To znamená toto jsme neshledali také nějak výjimečným, protože je to obdoba jako se stanovuje expertizou třeba množství alkoholu v krvi u trestného činu podle § 274 trestního zákoníku.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Nové rozhodnutí Ústavního soudu vysvětlil soudce Ústavního soudu prof. Pavel Šámal. Děkuji za to, hezký podvečer.

Pavel ŠÁMAL, bývalý předseda, Nejvyšší soud ČR
--------------------
Mějte se hezky, hezký podvečer.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Taková byla dnešní podvečerní publicistika. Za chvíli tu budou aktuální zprávy. Další informace najdete třeba na našem serveru. iRozhlas.cz. Věra Štechrová přeje hezký podvečer.


Ústavní soud rozhodne o formulaci, větší než malé množství, ve vztahu k marihuaně

05.05.2021 - ČRo Radiožurnál (08:00 Hlavní zprávy)

moderátor
--------------------
Ústavní soud dnes vyhlásí, jak rozhodl o návrhu na vyškrtnutí slovního spojení větší než malé množství marihuany z trestního zákoníku. Právě množství omamné látky je podstatné pro určení, jestli je pěstování nebo přechovávání konopí trestné. Návrh podal Okresní soud v Chrudimi, podle něj jde o neurčitou formulaci.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Chrudimský okresní soud podal návrh v souvislosti se dvěma kauzami, které řešil, konkrétně namítá, že právní norma musí dát lidem dopředu alespoň v hrubých rysech představu, že pokud se dopustí určitého jednání, půjde o jednání trestné. To ale napadené ustanovení nesplňuje, protože množství omamné látky v konopí se určuje složitou expertizou. Pěstitel tak nemůže předvídat, kolik jí v rostlině bude. Vlasta Gajdošíková, Radiožurnál.


Množství větší než malé

05.05.2021 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Brno)

Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud zrušil část trestního zákoníku, kde vláda stanovila jaké rostliny a houby považuje za omamné látky, a jaké množství je trestné. Podle Ústavního soudu k tomu vláda nemá pravomoc, formulaci množství větší než malé ale soudci ponechali. Třeba u případů pěstování konopí nebo přechovávání marihuany tak bude o množství, které už je trestné, rozhodovat vždy soud.

Pavel ŠÁMAL, soudce zpravodaj, Ústavní soud
--------------------
Zejména to množství větší než malé je vlastně spodní hranicí trestní odpovědnosti a rozlišuje trestné činy od přestupků v dané oblasti.

redaktorka
--------------------
Absolutní hodnoty u těchto látek podle soudců stanovit nelze, závisí totiž vždy na účincích, míře závislosti nebo také míře ohrožení života a zdraví uživatelů.


Podmínky trestání drogových deliktů

05.05.2021 - ČT 1 (19:00 Události)

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
Ústavní soud zrušil část trestního zákoníku, kterým vláda stanovila, jaké rostliny a houby považuje za omamné látky a v jakém množství je jejich držení trestné. Podle Ústavního soudu na to vláda nemá pravomoc.

Pavel ŠÁMAL, soudce zpravodaj
--------------------
Vláda nemůže určit ta množství, protože to je vlastně stanovení spodní hranice trestní odpovědnosti u těch konkrétních trestných činů, a to může činit jenom zákonodárce.

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
Formulaci: množství větší než malé naopak soudci ponechali, například při pěstování konopí nebo přechovávání marihuany tak ohledně množství, které už je trestné, rozhoduje vždy soud.

redaktorka ČT
--------------------
Absolutní hodnoty u těchto látek podle soudců stanovit nelze. Závisí totiž vždy na účincích, míře závislosti nebo také míře ohrožení života a zdraví uživatelů.


Spekulace o postu šéfa žalobců

05.05.2021 - ČT 24 (06:30 Zprávy)

Jan ŠILHAN, moderátor
--------------------
Spekulace o odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Zatímco například místopředseda lidovců Jan Bartošek je bere vážně. Místopředseda vládní ČSSD Roman Onderka takový krok považuje za nepravděpodobný. Řekli to ve večerní Devadesátce ČT24. Možnost, že navrhne vládě Zemanovo odvolání, připustila deníku E15 ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Sám Zeman pak uvedl, že cítil tlak na své odvolání.

Jan BARTOŠEK, místopředseda strany, předseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
--------------------
Teďkon se otevírá otázka odvolání nejvyššího státní zástupce. Vždyť to jsou přece útoky na vyloženě základ demokracie a svobody a bezpečnosti České republiky. Tady se odehrává ten hlavní souboj. A tomuhle tomu zlu my se musíme postavit.

Roman ONDERKA, statutární místopředseda strany, poslanec /ČSSD/
--------------------
O tomhle jsem se bavil, je to 24 hodin, s prvním místopředsedou vlády České republiky Janem Hamáčkem. Bylo mně řečeno, že o ničem takovém neví. A znovu zdůrazňuji podle mého názoru by to bylo hloupé.


Spekulace o postu šéfa žalobců

05.05.2021 - ČT 24 (07:30 Zprávy)

Jan ŠILHAN, moderátor
--------------------
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman připustil, že cítí tlak na své odvolání. Jeho konec ve funkci zvažuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Důvodem má být kauza vydání majetku rodu Černínů. Benešová Zemana kritizuje také za účast na jednání vlády, kde potvrdil vyšetřovací verzi výbuchu ve Vrběticích s účastí ruských tajných agentů.

Pavel ZEMAN, nejvyšší státní zástupce
--------------------
Já bych řekl, že je to ve velice osobní rovině s paní ministryní. A víte co, ono je trošku pod mojí úroveň tyto invektivy komentovat.

reportérka
--------------------
Také se spekulovalo v posledních dnech o vašem možném odvolání, máte takové nějaké signály?

Pavel ZEMAN, nejvyšší státní zástupce
--------------------
Tak nějaký tlak cítím pochopitelně, ale to je asi normální.


Spekulace o postu šéfa žalobců

05.05.2021 - ČT 24 (08:30 Zprávy)

Jan ŠILHAN, moderátor
--------------------
Spekulace o odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, zatímco například místopředseda lidovců Jan Bartošek ji bere vážně, místopředseda vládní ČSSD Roman Onderka takový krok považuje za nepravděpodobný, řekli to ve večerní Devadesátce ČT24. Možnost, že navrhne vládě Zemanovo odvolání, připustila deníku E15 ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Sám Zeman pak uvedl, že cítí tlak na své odvolání.

Jan BARTOŠEK, předseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
--------------------
Teďkon se otevírá otázka odvolání nejvyšší státní zástupce, vždyť to jsou přece útoky na vyloženě základ demokracie a svobody a bezpečnosti České republiky. Tady se odehrává ten hlavní souboj a tomuhle tomu zlu my se musíme postavit.

Roman ONDERKA, statutární místopředseda strany, poslanec /ČSSD/
--------------------
O tomhle jsem se bavil, je to 24 hodin s prvním místopředsedou vlády České republiky Janem Hamáčkem a bylo mně řečeno, že o ničem takovém neví. A znovu zdůrazňuji, podle mého názoru by to bylo hloupé.


Spekulace o postu šéfa žalobců

05.05.2021 - ČT 24 (09:30 Studio ČT24 - Zprávy)

Jan ŠILHAN, moderátor
--------------------
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman připustil, že cítí tlak na své odvolání. Jeho konec ve funkci zvažuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Důvodem má být kauza vydání majetku rodu Černínů. Benešová Zemana kritizuje také za účast na jednání vlády, kde potvrdil vyšetřovací verzi výbuchu ve Vrběticích s účastí ruských tajných agentů.

Pavel ZEMAN, nejvyšší státní zástupce
--------------------
Já bych řekl, že je to ve velice osobní rovině s paní ministryní. A víte co, ono je trošku pod mojí úrovní tyto invektivy komentovat.

redaktorka
--------------------
Ono se také spekulovalo v posledních dnech o vašem možném odvolání. Máte takové nějaké signály?

Pavel ZEMAN, nejvyšší státní zástupce
--------------------
Tak nějaký tlak cítím pochopitelně, ale to je asi normální.


Zrušená cesta Jana Hamáčka do Moskvy

05.05.2021 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Poslanci dnes znovu projednávali peripetie kolem zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka do Moskvy. Neúspěšně. Samozřejmě hlavní téma dnešní Devadesátky. Přeji pěkný večer. Sněmovna na uzavřeném jednání tedy opět řešila okolnosti zrušené cesty Jana Hamáčka do Moskvy. Šéfové bezpečnostních služeb ale před poslanci kvůli ochraně utajovaných informací nevystoupili. Šéf žalobců a policejní prezident se omluvili a nedorazili, poslanci ale pověřili vládu, aby vyšetřila únik informací v případu Vrbětice. Kvůli nařčením v článku serveru Seznam Zprávy teď vicepremiér Hamáček přechází do protiútoku. Ve sněmovně dnes uvedl, že je připravený očistit svoji čest i jméno sociální demokracie. Na autory reportáže proto plánuje podat trestní oznámení. Po vydavateli bude chtít 10 000 000 Kč jako odškodné. V případném soudním řízení je redakce podle šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka připravena pravdivost svých zjištění prokázat. Janek Kroupa zdůraznil, že zveřejněné informace má podložené jasnými důkazy, a doplnil, že nikde nepracuje s jediným zdrojem. Právě i v tomto případě jich má dle svých slov víc.

Janek KROUPA, investigativní reportér, Seznam Zprávy /Interview ČT24, 5. 5. 2021/
--------------------
Vím přesně, co máme v rukou, a vím, co s těmi důkazy děláme.

redaktorka
--------------------
Nebojíte se o svou pověst?

Janek KROUPA, investigativní reportér, Seznam Zprávy /Interview ČT24, 5. 5. 2021/
--------------------
Ne, protože máme pravdu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A ještě stručně shrnu headliny dnešního dne. Asi před hodinou a půl skončila ve sněmovně další schůze, na které poslanci v utajeném režimu řešili zrušenou cestu ministra vnitra Jana Hamáčka do Moskvy. Nikdo z pozvaných hostů ale před členy dolní komory nevystoupil. Šéf žalobců Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar se omluvili. Ředitelé tajných služeb sice dorazili, ale kvůli ochraně utajovaných informací nevystoupili. Poslanci alespoň pověřili vládu, aby vyšetřila únik informací v případu Vrbětice. Podrobnosti teď doplní naši kolegové redaktoři. Izabela Niepřejová je přímo ve sněmovně, Jakub Pacner potom před dolní komorou. Začneme s Izabelou. Izabelo, otázka je jasná. Jak schůzi hodnotili opoziční poslanci?

Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Pěkný večer. Kdybych to měla zkrátit, ta jejich vyjádření, tak v podstatě říkali, že nic nového nezaznělo. A někteří z nich mluvili také o tom, že ta schůze nemusela být vůbec v utajovaném režimu, protože tam žádné tajné informace nebyly poskytnuty. Doplním tedy, jak to celé bylo. Poslanci začali jednat v té utajované části v půl páté odpoledne. No a to celé jednání trvalo necelé 2 hodiny. Vystoupil tam krátce šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl, ovšem jen proto, aby poslancům oznámil, že v souvislosti s platným paragrafem oni nemůžou informovat o těch citlivých a tajných informacích na plénu Poslanecké sněmovny, že toto mohou sdělit pouze na příslušných komisích. Poslanci proto také navrhovali usnesení, ve kterém chtěli právě tu debatu o plánované cestě a nakonec neuskutečněné cestě Jana Hamáčka do Moskvy, ve které chtěli tedy přenést tuto debatu na komise. Ovšem toto usnesení Poslaneckou sněmovnou neprošlo. Podle Jana Bartoška z lidovců pro to nezvedli ruku například poslanci za hnutí ANO. Ovšem znovu říkám, to jednání bylo neveřejné, to znamená, že my jsme k němu přístup neměli. Já jsem se ale ptala například poslance za hnutí ANO Roberta Králíčka. A ptala jsem se ho na to, jak on hlasoval, zdali by byl pro to, aby se ta debata přenesla znovu na komise, aby zkrátka se objasnily informace, které se týkají té plánované a avizované cesty do Moskvy. On mi k tomu ale řekl, že za něj už bylo vše vysvětleno dříve na jednání výboru. A co se týče hlasování, takže o tom nechce mluvit, že to nechce komentovat. Ani to, jak hlasoval on, ani to, jak hlasoval jeho klub. Také na té schůzi vystoupil premiér Andrej Babiš. Podle poslanců to bylo velmi krátké několikaminutové vystoupení. A oni mi sdělili, že se od něj nedozvěděli nic nového. Já jsem se ptala explicitně například Jana Lipavského z Pirátů, zdali premiér nemluvil o tom, zda ty kroky byly koordinované právě s Janem Hamáčkem a jestli premiér věděl dopředu o tom maskovacím manévru v podobě cestě do Moskvy. Jan Lipavský mi na to ale řekl, že Andrej Babiš ani jednou ve svém vystoupení nepoužil spojení maskovací manévr, že tam zkrátka řekl, že po těch zjištěních, která se týkala výbuchu ve Vrběticích, tak zkrátka tu zodpovědnost přenesl na Jana Hamáčka, i ty následující kroky tak, aby on to řešil, jak na tom diplomatickém poli, tak i další kroky, co se týče postupu vlády. Toliko tedy k tomu, co zaznělo po jednání. Musím říci, že tedy znovu to vypadá, že se poslanci nedozvěděli odpovědi na jejich otázky, tak jak doufali, že se tomu dnes stane. Přesto když jsme se jich ptali, k čemu vůbec ta celá debata v utajeném režimu, kdy zkrátka nebyl vhled dovnitř, kdy museli odevzdávat svá zařízení, tak k čemu byla, když tam v podstatě nic podstatného nezaznělo, no a právě například Jan Lipavský říkal, že on od začátku chtěl, aby se to řešilo na výborech, protože plénum Poslanecké sněmovny není k takovýmto debatám určeno. No a podobně mluvil například i Tomio Okamura.

Jan LIPAVSKÝ, poslanec /Piráti/
--------------------
Mělo to smysl v tom, že se vyjevily další informace o plánované cestě Jana Hamáčka do Moskvy, kdy on opět detailně popisoval ten průběh těch událostí. A mě to pouze utvrdilo v tom, že on tam opravdu chtěl cestovat, i když on do dneška sveřepě jaksi zapíral a tvrdí, že nikam cestovat nechtěl, že to měla být nějaká zastírací operace. Nicméně o této cestě jsme se na tom jednání zas tolik nedozvěděli, pouze nám to, řekněme, ujasnilo tu časovou linku. Byli jsme svědky krátkého vystoupení Andreje Babiše, kde on dal svůj pohled. Já se domnívám, že jeho postup v této kauze dával smysl a byl věcný. Koneckonců to jsme i za Piráty a za Starosty řekli před 14 dny, že s postupem vlády souhlasíme. A pak jsme spíš kritizovali kroky prezidenta nebo výroky Marie Benešové.

reportérka
--------------------
Mě by ještě zajímalo, jestli vám tam právě premiér v tom vystoupení objasnil, zdali Jan Hamáček postupoval v koordinaci s premiérem, nebo zdali on o tom od počátku věděl, o tom zastíracím manévru?

Jan LIPAVSKÝ, poslanec /Piráti/
--------------------
Premiér se k žádnému zastíracímu manévru nevyjadřoval. Pouze uvedl, že poté, co byly na začátku dubna seznámeni s těmito informacemi, tak to pak, v uvozovkách, delegoval na Jana Hamáčka, aby to dále řešil. Ale neuvedl jak. A neuvědomuji si, jestli hovořil, nebo nehovořil o cestě do Moskvy. Každopádně v té souvislosti nezaznělo nic nového.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/
--------------------
My bychom hlavně očekávali, že se měl hlavně upřímně vyjádřit pan ministr Hamáček, co tam vlastně dělal a za jakých okolností tam vlastně jel. Mně ta jeho verze ani nám v poslaneckém klubu SPD vůbec nepřipadá důvěryhodná. Mně to připadá, že to jsou nějaké výmluvy, jsou to nějaké politické šachy. Může v tom být i nějaký jejich předvolební marketing nebo nevím, co ČSSD přesně předvádí. Může to být nějaká zoufalost z toho, že mají nízké preference, tak se snaží zaujmout nebo odlákat pozornost ve vládě od nějakých jiných, řekl bych, jejich kauz. Takže v každém případě my jsme se nedozvěděli vůbec nic.

Jakub PACNER, redaktor ČT
--------------------
Ještě přidám také informace já. Hezký večer. Já jsem totiž zase hovořil s poslanci zde v těchto místech, tedy u východu ze sněmovny. V drtivé většině se jednalo o poslance, ty, které jsem tedy potkal, z hnutí ANO. Byl tam také ministr životního prostředí Richard Brabec nebo ministryně financí Alena Schillerová. Oni se shodovali až na výjimku, kterou zmíním za chvíli, na tom, že to jednání ve srovnání se včerejškem bylo mnohem konstruktivnější, ale bližší informace sdělit nechtěli. Nechtěli říct zkrátka, co zaznělo. Nechtěli být ani, řekněme, konkrétnější k tomu, zda z toho, co slyšeli, tak zda jim to nějak vneslo víc světla do celé kauzy, zda třeba teď ví, jestli věřit informacím z onoho už zmiňovaného článku Seznam Zpráv, nebo zda věří informacím Jana Hamáčka. Pravdou je, že někteří z těch poslanců uvedli, že ten článek podle nich je nesmyslný a samozřejmě věří Janu Hamáčkovi. Aleš Juchelka, poslanec z hnutí ANO, uvedl jako jediný, že ani včera ani dnes podle jeho názoru to jednání nebylo vůbec konstruktivní. Hovořil jsem také s šéfem poslanců KDU-ČSL Janem Bartoškem. Ten byl taky velice skoupý na slovo, nicméně řekl mi, že ve sněmovně neprošlo, aby se ještě patřičné příslušné komise pro dohled nad činností zpravodajských služeb pobavily s šéfy zpravodajských služeb, protože jak už řekla kolegyně Izabela Niepřejová, tak Marek Šimandl se odkázal na paragraf, který mu neumožňuje zkrátka mluvit o utajovaných informacích před lidmi, se kterými o tom zkrátka mluvit nemá. On sám věří, Jan Bartošek, že komise by se tím ještě mohly zabývat, protože je tam celá řada dotazů, které zkrátka nebyly zodpovězeny. Hovořil jsem také s ministrem kultury a bývalým ministrem zahraničí - ten titul právě teď uvádím záměrně, protože toto je samozřejmě věc, která se i dotýká agendy, kterou on dříve sám kdysi zastával - o celé té věci. On říkal, že dorazil až na konec jednání, takže nebyl v průběhu celého toho jednání přítomen. Ale z toho, co slyšel na konci, tak se mu to jeví tak, že celá ta kauza minimálně kolem té cesty vicepremiéra a ministra vnitra Hamáčka bude podle něj ve sněmovně už asi brána za uzavřenou. Ale říkal, že mnohem důležitější je skutečnost úniku informací kolem kauzy Vrbětice. Připomínám, že sněmovna ve svém usnesení vyzvala vládu, aby požádala policii a tajné služby, aby ten únik informací prošetřili. Sám Lubomír Zaorálek říkal, že se totiž nejedná pouze o únik informací některým médiím, která ty informace kolem vrbětické kauzy měla, ale také se jedná o to, že ty informace se dostaly i k ruské straně. To je podle jeho názoru velký problém. Obecně únik informací v takovéto kauze je podle jeho názoru velký problém i z hlediska budoucího plánování dalších tajných operací. On zmínil své osobní zkušenosti z dřívějška, když byl ministrem zahraničí, kdy byl začleněný do plánování tajných operací třeba týkajících se záchrany českých občanů z cizích zemí. A říkal, že toto všechno může být problematické v budoucím plánování, může být ohroženo. No on byl také poněkud skeptický k celkovému formátu. On sám si není jistý, jestli plénum, byť neveřejné, je tím vhodným místem pro pokládání dotazů šéfům tajných služeb.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury /ČSSD/
--------------------
Pro mě je nepříjemné to, že se tedy sněmovna vlastně tím zabývala a že takovýmto způsobem, že si dokonce pozvala představitele zpravodajských služeb, kteří podle mě nemohou z principu na takovémto fóru podávat informace. To je něco, co si myslím, že už je nějaká chyba a že vlastně tento způsob jako jednání - sněmovna uzavřená, já nevím, 200 lidí a k tomu představitelé zpravodajských služeb, kteří mají podávat nějaké informace - to si myslím, že se nedělá, že to byste těžko našel někde.

Jakub PACNER, redaktor ČT
--------------------
Poslanci ani nemají přece, předpokládám, prověrku na ten příslušný stupeň, aby mohli znát informace od tajných služeb. Všichni poslanci myslím, celé plénum.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury /ČSSD/
--------------------
Nedá se předpokládat, že pokud ti dotyční jsou profesionálové, jakože jsou, tak že by prostě byli schopni potom nějakou informaci podat. To oni vědí, že vlastně nemohou, protože nemohu vyloučit... Ta místnost prostě není tak zajištěná ani ty osoby nejsou tak spolehlivé, aby prostě oni mohli něco říci. Takže vlastně oni se ocitají v neřešitelné situaci. Stojí před sborem, který je vůči nim v takové pozici, kdo je kontroluje, a na druhé straně z profesionálního hlediska nemohou vlastně nic sdělit, protože by strašně mohli riskovat.

Milan FERANEC, poslanec, místopředseda rozpočtového výboru /ANO/
--------------------
Vyjádřil se ministr vnitra, vyjádřil se pan premiér, takže bylo to nějakým to... Pro mě je to dostačující.

Jakub PACNER, redaktor ČT
--------------------
To, co řekli, vás nějak uspokojilo, jo?

Milan FERANEC, poslanec, místopředseda rozpočtového výboru /ANO/
--------------------
Ano, nepochybně.

Jakub PACNER, redaktor ČT
--------------------
Čili znamená to, že se potvrdily ty věci, o kterých mluví pan vicepremiér Hamáček, tedy že nic takového neprojednával, o čem mluvil Seznam, nebo naopak podle vás jsou ty informace Seznamu, ty, které teď jsou, řekněme, pravdivé?

Milan FERANEC, poslanec, místopředseda rozpočtového výboru /ANO/
--------------------
No kdybych si měl vybrat mezi tím, jestli budu věřit panu Hamáčkovi, nebo panu Kroupovi, tak určitě víc panu Hamáčkovi. Stoprocentně. Stoprocentně i na základě toho, co jsem slyšel.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Přímo do studia Devadesátky dorazil Marek Benda, poslanec ODS, člen stálé komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby. Vítejte, dobrý večer.

Marek BENDA, poslanec, člen stálé komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Dobrý večer přeju vám i všem divákům.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A ještě doplním, že jsme zvali taky poslance hnutí ANO Pavla Růžičku. Pozvání odpoledne přijal, přibližně před hodinou ale svoji účast zrušil. Než se, pane poslanče, dostaneme k detailům, zajímá mě, zda i po tom dnešním jednání...

Marek BENDA, poslanec, člen stálé komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
K detailům se asi moc nedostaneme.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
...alespoň k přiměřeným detailům, zajímá mě, zda i po tom dnešním jednání trvají strany koalice Spolu na tom, že není důvod se omlouvat vicepremiérovi Hamáčkovi za výroky o vlastizradě a vlastizrádcích.

Marek BENDA, poslanec, člen stálé komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
To se asi musíte ptát těch, kteří je řekli.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, vy jste poslanec ODS, tedy jednoho subjektu, dokonce lídra oné koalice Spolu, tak se ptám: je důvod se omlouvat, anebo ne?

Marek BENDA, poslanec, člen stálé komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Já myslím, že poslanci naši nebo ti, kteří ty výroky řekli, jednoznačně řekli, že se zatím omlouvat nehodlají, nepotřebují. Já bych možná takhle silný výrok nevolil. Pokládám to spíš za švejkovinu než velezradu, upřímně řečeno. Ale prostě omlouvat se, zatím nikdo od nás neřekl, že by se chtěl omlouvat, že by měl pocit, že se má za co omlouvat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A i veřejná vyjádření představitelů tajných služeb, například šéfa civilní rozvědky, mluví o tom, že Jan Hamáček jednal zcela v zájmu České republiky. Tato vyjádření vyvracejí tu variantu o vlastizradě? Je to důvod k omluvě?

Marek BENDA, poslanec, člen stálé komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Já si nemyslím, že všechno, co pan ministr Hamáček udělal, bylo správně. Dokonce si myslím, že většina z toho byla špatně. Je pravda, že ten konečný výsledek, to znamená vypovězení celé řady ruských agentů z ambasády a fakticky jakoby podle mého názoru zmrtvění toho ruského vlivu alespoň na nějaký čas v České republice je dobrý. Ten předvedený projev kolem toho právě plánování cesty posléze výklady o tom, že ta cesta neměla být, že by byla zastíracím manévrem jsou přece takovou katastrofou dovnitř, takovým jako balamucením lidí, že je opravdu podle mě správná chvíle na to začít se bavit o hlasování o důvěře vládě.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Byť představitelé tajných služeb říkají, že Jan Hamáček jednal v zájmu České republiky, a to jak z pohledu zahraniční politiky, tak z pohledu bezpečnosti.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Řekl to jeden z představitelů tajných služeb.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A ostatní to nerozporovali.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Ostatně řekli nic alespoň v tom veřejném prostoru, pořád se bavíme o veřejném prostoru. A nepochybně říkám ten výsledek je dobrý. Dojem z toho je přece úplně tragický a myslím si, že fakt škodící naší zemi. Tajné služby nemůžou jako úplně posuzovat jako politickou rovinu věci. Posuzují tu jakoby bezpečnostní, té rozumím ta byla provedena dobře, ale umělecký dojem, a to je ta politika no, tak to fakt neposuzují tajné služby, to posuzují politikové.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, jenom znovu připomínám, že tím startovacím můstkem byly výroky o vlastizrádcích a vlastizradě. Představitelé tajných služeb se dnes odmítli vyjádřit na plénu sněmovny, na tom uzavřeném jednání s odkazem na § 14 zákona o utajovaných informacích. Překvapilo vás to, anebo je ten odkaz na místě?

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
To říkají kolegové ve vaší reportáži. Já to nepotvrzuji v žádném případě.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Na utajovaném jednání tak či onak nepromluvili.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Z neveřejného jednání já nic nevynáším. Ale kdybych vycházel z toho, že to co říkají kolegové veřejně na mikrofon, tak je to podle mě takové trochu zvláštní pojetí toho zákona o ochraně utajovaných.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Extenzivní?

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Dosti, pokud jako zákon říká, že kontrolu provádí Poslanecká sněmovna prostřednictvím orgánů, které se k tomu zřizuje, tak samozřejmě ty orgány mají nějakou zvláštní pravomoc, ale pokud sněmovna jako celek vyzve tu službu, tak ta představa toho a ještě, kdyby to bylo něco jako fatálně důležitého.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Máte pane poslanče, promiňte, máte jako člen komise, která má na starosti kontrolu jednu z tajných služeb vysvětlení, proč dnes druhý den toho jednání šéfové tajných služeb přišli s vyjádřením nemůžeme nic říct, protože tady je § 14 zákona o utajovaných informacích. Máte pro to vysvětlení?

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Pokud je to pravdivé, já to nepotvrzuji. No nevím proč.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Dával byste to do souvislosti s tou včerejší atmosférou na tom jednání, kde nejvyšší státní zástupce mluvil o nedůstojném divadle?

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Včera ta atmosféra a snad o atmosféře mluvit můžu, byla opravdu mimořádně nešťastná a určitě neprospěla vůbec ničemu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Může to být ten důvod, proč se rozhodli zástupci tajných služeb nemluvit, pokud se proto rozhodli?

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Proč se na to ptáte mě? Jak já to mám vědět proč se někdo nějak rozhodl?

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Já se vás ptám jako člena komise pro kontrolu BIS, protože předpokládám, že tomu tématu rozumíte. Tak zajímá váš pohled na věc. Jestli vás to, řekl jste, že vás překvapilo. Ptal jsem se jaké pro to máte vysvětlení. A ptám se, zda to souviselo s tím včerejším jednáním, protože včera zástupci tajných služeb s tím argumentem zákona o utajovaných informacích nepřišli ani podle informací médií.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Nezaznamenal jsem, že by se včera objevila v médiích informace, že by s takovým argumentem přišli. Kdybych já byl šéf tajné služby, tak asi takto nevystoupím a nenechám se včerejškem nějak moc rozhodit. Já myslím, že prostě tajná služba je tady od toho, aby zodpovídala politiků, to se nedá nic dělat. Jedna věc je, že chrání nějaké informace, nějaké zdroje a tomu člověk samozřejmě rozumí, ale současně jsou zodpovědné politikům a této reprezentaci se mají odpovídat a tam tomu argumentu úplně nerozumím.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ve sněmovně prošlo usnesení, které požaduje po vládě, aby uložila tajným službám a policii prošetření úniku informací.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
A zase pokud budeme předpokládat, že to řekli kolegové.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Usnesení v rámci toho utajovaného, berme to prosím jako premisu /nesrozumitelné/, že to prošlo. To směřuje ta výzva vládě k tomu, co prošetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů v souvislosti s policejním prezidentem panem Švejdarem a jeho schůzkou s prezidentem republiky Milošem Zemanem a s tím co Miloš Zeman posléze řekl v tom svém projevu k Vrběticím?

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Nevím co vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů, pravděpodobně něco takové vyšetřuje. Já myslím, že nebo alespoň já jsem kdybych to měl vnímat, tak tam těch úniků bylo bohužel celá řada. Veřejně se objevují informace o tom, proč se konaly kroky v různou chvíli, proč někdo musel zareagovat, protože už přece tu informaci měli jiné služby než stát, respektive objevilo se dokonce dnes zase veřejné tvrzení šéfa jedné ze služeb, který řekl, že i Rusové byli připraveni na to, že se něco takového odehraje a že rozehrávali nějaké hry právě.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je to už opravdu širší okruh možných úniků informací.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Myslím si, že ten problém tady jakoby děravosti ochrany informací je mnohem širší než jenom takhle jednoduše řečeno, že by se na něj mělo podívat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Máte příslib, že vláda tak učiní, že opravdu bude požadovat vyšetření toho úniku?

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Rozhodně se mi nezdálo, že by proti tomu někdo něco chtěl namítat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ještě poslední věc, pane poslanče. Vy jste za koalici Spolu dnes formulovali celou plejádu otázek, které jste chtěli položit tady Janu Hamáčkovi, jak dlouho vědělo o ruském pozadí kauzy, proč plánoval cestu do Moskvy v době, kdy bylo zřejmé, že jsou z výbuchu podezřelý Rusové, a tak dále, a tak dále.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Já bych k tomu ještě některé otázky klidně přidal.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je jich spousta, máme tady všechny, jakou roli sehrál slovenský politik Andrej Danko, a tak dále, a tak dále.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Mezitím vyměnil Petříčka, místo něj chtěl dát Zaorálka.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dostali jste odpověď alespoň na některou z nich?

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Asi kdybychom měli pocit, že ty otázky zodpovězeny tak je neklademe.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Vy jste je kladli ještě před tím dnešním jednání, tak ptám se dostali jste na tom dnešním jednání nějakou odpověď?

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
To už se mě ptáte, co jsme dostali na jednání. Já si myslím, že bychom ty otázky v tuto chvíli klidně zopakovali.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane poslanče, děkuju a přeju pěkný večer.

Marek BENDA, člen sněmovní komise pro kontrolu BIS /ODS/
--------------------
Díky.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Míříme za dalšími hosty dnešní Devadesátky. Jiří Šedivý bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky s námi ve studiu, dobrý večer. Taky Erika Taberyho šéfredaktora Respektu, dobrý večer. Začněme, prosím, pane Šedivý omluvou nejvyššího státního zástupce a policejního prezidenta a taktéž tím vyjádřením představitelů tajných služeb, že s odkazem na zákon o utajovaných informací nemohou nic říct. Vás to překvapilo nebo je to logické, že představitelé tajných služeb jednoduše nechtěli v tom širokém plénu, byť v uzavřeném jednání mluvit?

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Já si myslím, že to bylo absolutně logické. Tam nebylo o čem diskutovat. Od počátku bylo zřejmé, že nikdo ze zpravodajců neřekne otevřeně něco, co se týká živého svazku a zejména tak citlivé události, jako je vrbětický výbuch. Já si myslím, že od počátku ten pokus něco zjistit cestou dotazů šéfů zpravodajských služeb na plénu Poslanecké sněmovny ten byl úplně mylný.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A proč tam vychodili, proč tam chodili dva dny po sobě? Včera, včetně nejvyššího státního zástupce a policejního prezidenta se dnes omluvili, ale opět přišli, aby řekli jenom to, že nic neřeknou. To je zvláštní nebo ne?

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Tak oni formálně splnili požadavek, který na ně byl vznesen a tam oznámili poslancům, že zkrátka nemůžou nic říct, co jev tom moru utajení a tím v podstatě splnili to co splnit mohli. Já si myslím, že obecně vůbec ten požadavek byl špatně pochopen. A že ti, kteří to iniciovali, tak si to měli uvědomit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Eriku co, to tady sledujeme s tím uzavřeným jednáním sněmovny. Co, to mělo být? Skutečně za tím jednáním byla upřímně míněná snaha dojít k nějakému rozuzlení závěrů alespoň poodhalení, anebo to bylo jenom divadlo?

Erik TABERY, šéfredaktor, Respekt
--------------------
Já myslím, že to byl dobře nebo upřímně míněný pokus, ale zároveň souhlasím s tím co říkal pan gen. Šedivý, že vlastně ten postup šéfů tajných služeb se dal očekávat. Myslím si, že pro jakýsi vhled do těch událostí bude mnohem důležitější jednání ve výborech Poslanecké sněmovny, které jsou k tomu více určené. Takže nepochybně politici mají pravdu, že tahleta kauza nemůže skončit u toho, že si každý budeme myslet něco a budeme někomu věřit a nic víc. Je to velice zásadní kauza, o které má veřejnost vědět, jak byla. Takže vlastně ta snaha mluvit s lidmi, kteří se účastnili té schůzky, kteří vědí něco co mělo být ohledně toho údajného letu do Moskvy, což je pro mě pořád nejdůležitější část celé kauzy a všechno poté je méně důležité než to, že Jan Hamáček chtěl letět do Moskvy v době, kdy už věděl, co se stalo ve Vrběticích.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane Šedivý dnes jsme se k objasnění pro veřejnost té otázky, o které mluví Erik Tabery přiblížili, vzdálili nebo jsme stále ve stejné situaci informační?

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Já myslím, že je ještě potřeba poslouchat to, co říkal pan redaktor, který zveřejnil na seznamu.cz onu kauzu. A myslím si, že tam je potřeba také vnímat některé jeho náznaky, například, že tam byl nějaký vnější zdroj, který pravděpodobně jim poskytl taky nějakou informaci. A to si myslím, že ukazuje na to, že ten případ nemusí být jenom soustředěn na těch několik lidí na té konkrétní schůzce. Myslím si, že dneska, ale to, co se událo v Parlamentu ukázalo to, že obecně snaha říkat všechno, tak jak si přeju za A poslanci a za B samozřejmě i veřejnost, aby věděl, co se vlastně odehrálo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jenom dodejme, že Janek Kroupa to je tam novinář, o kterém mluvíte na čt 24 řekl, že zítra jeho server, pro který pracuje Seznam Zprávy přijdou s dalšími informacemi, se zvukovou nahrávkou a že údajně Jan Hamáček ví od koho má Janek Kroupa vědět ony informace. Eriku, co říkáte reakci sociální demokracie a Jana Hamáčka. Zajímá to i diváky, Eliška se ptá, zda požadované odškodnění 10 000 000 je adekvátní reakce.

Erik TABERY, šéfredaktor, Respekt
--------------------
Tak ta částka mi přijde úplně nesmyslná, ale víte co tohle je složitá situace, kdy Jan Hamáček si myslím, že nemá primárně chtít žalovat nebo stíhat nebo dát trestní oznámení na novináře, ale má se snažit tu kauzu vysvětlovat, odpovídat a přinášet nějaké relevantní informace. Pro mě vždycky žaloba notabene za pomluvu, což je paragraf, který podle mě u nás vůbec nemá platit je problematická, protože to vytváří, řekněme, nějaké silové pole vůči těm médiím, které to je třeba říct jsou vždycky trochu v nevýhodě pokud referují o těch mocných, to je důležitý faktor. To znamená podle mě Jan Hamáček je politik, je to člen vlády, a to znamená má spoustu nástrojů, kterými se může bránit, jak může vysvětlovat tu kauzu. Celou řadu z nich využívá a je velice tuto situaci posouvá tam kam potřebuje. Takže já myslím, že ta žaloba je mimo. Zároveň si samozřejmě, ale myslím, že je důležité, aby i redakce Seznam Zprávy v tom pokračovala a informace přinášela. Což jak jsi sám zmínil, říkali, že to chtějí udělat, protože si myslím, že není na druhé straně úplně pravda, to, že stačí jako něco tvrdit nebo něco napsat, a že si potom má ta veřejnost vybrat. Podle mě, aby vždycky snaha to dotáhnout až do konce. Já věřím tomu, že Seznam Zprávy v tom bude pokračovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Možná dodejme jenom pro úplnost, že Jan Hamáček dnes na té tiskové konferenci mluvil hned o třech skutkových podstatách, pro které chce podat trestní oznámení nejen pro pomluvu a taky třeba pro poškozování cizích práv, ještě na skutková podstata tam byla. Když jsme u toho vysvětlování, pane Šedivý, Deník N dnes zveřejnil informace, které měly zaznít na uzavřeném jednání bezpečnostního výboru sněmovny, a sice že Jan Hamáček tam vysvětloval, proč až na poslední chvíli zrušil tu plánovanou moskevskou cestu tím, že chtěl vytvořit prostor pro české tajné služby v zahraničí, aby ukončili své operace. To je logické, anebo adekvátní zdůvodnění toho, proč to zrušení té cesty v rámci nějakého zastíracího manévr, alespoň, tak o tom Jan Hamáček mluví, přišlo až na poslední chvíli?

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Tak možné to je. My neznáme skutečnou situaci našich zpravodajců. Ty plní úkoly v zahraničí to asi pravděpodobně se mohlo odehrát. Na druhou stranu, když se mluví o tom, že už někdy 9. dubna bylo uzavřeno šetření a byly známy závěry, že teda už je skutečně potvrzeno, že se jednalo o ruské agenty, tak od té doby už mohly probíhat ty operace ke stažení našich zpravodajců nebo je dostat do takových pozic, kde byly zcela bezpečný. Já si myslím, že tohle toto je věc, která může být a nemusí. Tam bychom to mohli vzít jako argument, ale nemyslím si, že se tam dozvíme skutečně nějakou pravdu, protože v tomto případě skutečně už opravdu živý svazek, který asi pravděpodobně nebude nikdy objasněn.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pro vás je věrohodné vysvětlení tím zastíracím manévrem, ať už byl proveden, jak byl proveden?

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Pro mě vysvětlení zastírací manévr a cesta do Moskvy to zkrátka je absolutně nevěrohodné, protože ta cesta nemohla být žádným zastíracím manévrem ve skutečnosti. To mohlo být cokoliv jiného, ale určitě ne to, že vicepremiér si naplánuje cestu do Moskvy a potom ji zruší a tím ochrání naše zpravodajce nebo omezí únik nějaké informace. Myslím si, že to není pravda.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ještě k tomu článku na Seznam Zprávách. Divák Bořík se ptal, zda se nemohlo stát, že Janek Kroupa chytil balonek vypuštěný Rusy, kteří tím chtěli za sebe strhnout pozornost, ať se na Vrbětice nabalí skandál, při němž se budou řešit Češi a ne Rusové. Je i to varianta? Jenom připomínám, že kdykoliv se kohokoliv ptáte komu ta poslední peripetie může posloužit, tak nejčastější odpověď je Rusko, ale tím neříkám, že by za to mohli novináři, ale ta odpověď, že ten vývoj kauzy, jak v tuto chvíli jsme vyhovuje Rusku. Tak nemohl to být tak, jak píše Bořík?

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Myslím si, že jedna z těch variant na začátku tahle ta možnost se musí být v úvahu, že to je skutečně desinformace, že je dobře provedená operace, kterou provedly Rusové vůči nám. A pokud šéf vojenského zpravodajství pan. generál Beroun mluví o tom, že Rusové to věděli, že už se připravovali na to všechno. To bychom mohli připravit nějakou operaci, která znejistí zase celou českou politickou scénu a při znalosti našich vzájemných vztahů, který panuje na té nejvyšší politické úrovni, tak by se to povedlo. Je potřeba s tím takhle pracovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pánové děkuji pro tuto chvíli. Ještě začneme probírat další nuance za okamžik. Onu dubnovou schůzku s Janem Hamáčkem už okomentovali všichni, alespoň dosud známí účastníci. Ředitel civilní rozvědky Marek Šimandl i šéf vojenského zpravodajství Jan Beroun odmítli upřesnit o čem se mluvilo.

Marek ŠIMANDL, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace
--------------------
O čem jsme spolu konkrétně jednali, rozhodně komentovat nebudu. V každém případě všechna jednání byla vedena v zájmu České republiky, a to jak z pohledu zahraniční politiky, tak i bezpečnosti státu.

Jan BEROUN, ředitel Vojenského zpravodajství
--------------------
Mohu jen potvrdit, že jsem se zúčastnil jednání, na kterém byl přítomný pan Hamáček. Obsah a průběh jednání nemohu veřejně komentovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A stejně se vyjádřil taky policejní prezident Jan Švejdar na svém twitterovém účtu uvedl, že i když se dosud vyjadřoval pouze na jednáních v utajovaném režimu čelí trestnímu oznámení kvůli vyzrazení utajované skutečnosti.

Jan ŠVEJDAR, policejní prezident ČR
--------------------
Faktem je, že na jednání jsem byl, jakkoliv komentovat jeho obsah ale nebudu. Pohybujeme se v rovině činnosti zpravodajských služeb a také v rovině probíhajícího trestního řízení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na schůzku dorazil až v jejím průběhu.

Pavel ZEMAN, nejvyšší státní zástupce
--------------------
Na schůzku jsem dorazil se zpožděním. V té době bylo jasné, že se neuskuteční žádná cesta do Ruska, a v tomto bodě jsem věc považoval za vyřešenou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A další aktér český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Ten reagoval tak, že stojí za Janem Hamáčkem. Dnes vyšlo také najevo, že se jednání zúčastnil i tehdejší kandidát na ministra zahraničí a aktuální šéf resortu Jakub Kulhánek. Obchod s českými zájmy odmítl.

Vítězslav PIVOŇKA, český velvyslanec v Moskvě
--------------------
Já stojím za ministrem Hamáčkem.

Jakub KULHÁNEK, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------
Byl jsem tady té schůzce, ale já říkám o tom obsahu. Tedy, že by se tam vymýšlel nějaký handl já říkám s českými národními zájmy se prostě nehandluje, tak to je a u žádné takové schůzky bych prostě nebyl.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jenom pro úplnost zopakuju, na schůzce naopak nebyl Michal Koudelka ředitel Bezpečnostní informační služby.

reportér
--------------------
Jak si vysvětlujete to, že vy jste na to vnitro tedy nakonec nebyl pozván toho 15. dubna?

Michal KOUDELKA, ředitel BIS
--------------------
To se musíte zeptat těch co tam byly. Já vám k tomu nemám co říct.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Eriku dají se ta vyjádření účastníků té schůzky na Ministerstvu vnitra 15. dubna jednoznačně interpretovat tak, že se postavili za Jana Hamáčka?

Erik TABERY, šéfredaktor, Respekt
--------------------
To je pochopitelně strašně těžká otázka. Celá ta kauze je náročná, složitá a člověk musí být opatrný v tom co víme a kde to může opřít o nějaká fakta. Ta většina těch odpovědí je velice obecná, co se dá a my samozřejmě taky na tom pracujeme snažíme zjistit, co se stalo na té schůzce, jak to jakoby probíhalo a celá řada věcí se ještě musí jakoby ověřit, ošetřit. Zdá se, že možná na té schůzce padla otázka, jestli se dá nějakým způsobem ta kauza využít. Nicméně, co se zatím zdá, tak se to nebralo tak, že by přímo na té schůzce padlo, že to chce vicepremiér utajit a zobchodovat. My ale, a to je třeba říct, v tuhletu chvíli jsme pořád v situaci, kdy se pohybujeme ve světě, který je tak jako těžko uvěřitelný. Takže já spoléhám na to, že ty výbory, které budou a kde by měli někteří ti členové těch schůzek být, že přesně popíšou co na té schůzce padlo. Co je, podstatné a to je strašně důležité, že vlastně víceméně nikdo nepotvrdil to, že ta cesta Jana Hamáčka byla kamufláž. To je podle mě důležité a nesmí se od toho odvádět pozornost, protože všechno ostatní je už druhotné. Nyní nic se neprokázalo, že by ta česká strana tím, že by ta kamufláž byla, že by to něčím získala. Zároveň se nedělá nikde na světě, aby. Ministr chtěl hrát hru zpravodajské služby na jinou vládu. Tím by se strašně znedůvěryhodnil, jak před zahraničními partnery, ale i na domácí scéně. Takže teď nevíme, když mluví Jan Hamáček na tiskové konference je to kamufláž nebo je to pravda? Takže on neříká pravdu v tomhle tom ohledu. Pokud chce vnést do toho světlo, tak nemá žalovat novináře, ale má přinést nějaké informace, které tu jeho tezi, které nikdo nevěří.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem o tom obrazu navenek budeme mluvit už za chvíli s Vladimírem Votápkem analytikem mezinárodních vztahů. Pane Šedivý, když se vrátíme k těm vyjádřením, která jsme před malou chvílí slyšeli. Koneckonců Janek Kroupa, autor toho textu, říká jsou to vysoce postavení lidé, kteří se pohybují v těch výrocích na hraně. Jak moc je pravděpodobné, že ta vyjádření se právě pohybují na hraně, že to, co říkají není nepravda, je pravda, ale současně to nerozkrývá podstatu věci, celou tu situaci a celý ten příběh.

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Myslím si, že to je ta podstata toho, že oni odpovídají a zároveň neodpovídají významu toho co řeknou je takový, že v podstatě neřeknou neřeknu vám, ale řeknou to, co musí říct, ale nedostanete jinou informaci než kterou oni chtějí předat. Já bych chtěl upozornit, tedy že tam skutečně asi pravděpodobně něco takové mohlo padnout. Já ze svých zkušeností ve funkci náčelníka generální štábu různý nápady, vtipy a podobně na takových jednáních také padly a nikdy nebyly myšleny vážně. A jestli tam někdo z takového řekl a pak to někdo zneužil, tak je potřeba také velmi opatrně s takovými věcmi pracovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem tomu by podle vás odpovídalo to mnou už citované vyjádření šéfa civilní rozvědky, že Jan Hamáček jednal v zájmu České republiky? Tedy, že to mohlo být zmíněno, posléze ta teze odpadla a celkové vyznění bylo v zájmu České republiky? Tak je možné to chápat?

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Tak já si myslím, že pan vicepremiér Hamáček určitě nejednal proti zájmu České republiky. Otázka spíš je, jak se to diskutovalo, jak se to prezentovalo a co bylo tím jádrem té diskuze ale, že by došlo asi k tomu, že tady někdo bude provádět takový handl, o kterém se mluví suverenita státu za Sputnik, případně schůzku dvou prezidentů, to si myslím, že tak zase na tom špatně nejsme. Je potřeba, aby se otevřeně skutečně řeklo, co se tam odehrávalo, pokud to pochopitelně je možné. Protože, pokud se bavili na téma, jak bude vypadat ten vztah mezi Ruskem a Českou republikou potom, až se celá ta kauza zveřejní, tak to jsou skutečně velmi citlivé informace, ale možná něco dalšího se mohlo říct.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je důvod věřit tomu, že představitelé tajných služeb budou, ať už v trestním řízení, anebo třeba na uzavřeném jednání příslušných výborů nebo komisí opravdu mluvit pravdu? Že řeknou uceleně to, jak to na tom jednání na Ministerstvu vnitra probíhalo? Jenom připomenu, že vlastně hypoteticky, kdyby tam někdo vážně položil tu variantu obchodu s Ruskem, což by zavánělo oním označením vlastizrada, což je skutková podstata a oni to neoznámili, tak se sami dopouštějí trestného činu?

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Za prvé bych byl opravdu velmi opatrný se slovem vlastizrada. Za druhé, oni vždycky budou říkat pravdu a neznamená to, že řeknou všechno.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Popsal byste to stejně a je vůbec šance, že se veřejnost dozví v této věci nejen výsek pravdy nebo pravdivý výsek, ale ucelenou pravdu?

Erik TABERY, šéfredaktor, Respekt
--------------------
Já myslím, že pan Šedivý řekl přesně a to v jedné věci. Je to podobné jako asi trochu novinařiny, myslím si že bude hodně záležet na tom, jak členové výboru budou pokládat přesné otázky těm členům té schůzky. Tajné služby jsou tajné a tudíž jako nemají úplně rádi, když musí vystupovat, byť na uzavřených jednáních výboru. Nicméně, myslím si, že lhát nebudou a půjdou tak daleko, jak přesné budou formulované otázky, nebudou se pouštět do politizace té situace. To už prostě bude bude role politiků. Nicméně ta druhá část otázky vaší, ta je úplně klíčová. Já to pořád říkám a myslím si, že to nejdůležitější část toho příběhu, že my nemůžeme zůstat prostě napůl cesty. Ta situace je na to příliš jakoby vážná a já v tomhle tom ohledu i doufám, že poslanci se budou ptát přesně a členové té schůzky jim odpoví tak, aby všichni pochopili co tam padlo a může se stát, že to, co zmínil pan generál, že prostě padlo během nějaké debaty na té schůzce zda se to dá zobchodovat, ale ti členové té schůzky to třeba nebrali tak vážně, protože na druhou stranu, kdyby to brali vážně, tak já předpokládám, že by zasáhli nějakým způsobem jiným než jenom, že by ministrovi řekli hele to je špatný návrh.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A pane Šedivý jenom stručně, jak byste se zeptal pokud byste chtěl v této věci udeřit hřebíček na hlavičku a zjistit co možná největší výsek pravdy?

Jiří ŠEDIVÝ, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
--------------------
Musel bych asi působit na čest toho člověka, ale znovu připomínám ani šéf zpravodajství daného nemusí znát úplně všechno. On nemusí znát detaily toho daného spisu. Nebo živého svazku. Zkrátka on také zná analytické závěry. Takže já si myslím, že bychom měli být rozumní. My spíš bych apeloval na to, aby ti, kteří mohou mluvit, což je pan vicepremiér, ministr zahraničních věcí, pravděpodobně ještě možná částečně i šéf policie, aby byly natolik čestní a stateční, aby řekli co tam vlastně říkali v tom rozsahu, který můžou říct. Myslím si, že kdyby takhle časně vystoupili a řekli poslouchejte my jsme tady sice něco bláboly, ale dopadlo to takhle, tak si myslím, že by to i veřejnost vzala, a dokonce snad by je opozice kvůli tomu dnes nesrazila z těch vládních židlí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pánové, moc vám děkuju. Erik Tabery a Jiří Šedivý přeji pěkný večer.

Erik TABERY, šéfredaktor, Respekt
--------------------
Díky a na shledanou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jan Hamáček tvrzení článku serveru Seznam Zprávy odmítá, to jsme říkali. Na jeho autor Janka Kroupu a Kristýnu Cirokovou podá trestní oznámení. Podle něj se mohl dopustit trestných činů pomluvy nebo šíření poplašné zprávy. Po vydavateli bude navíc civilním řízení požadovat 10 000 000 Kč. Pokud uspěje hodlá je věnovat nadaci policistů a hasičů.

Jan HAMÁČEK, vicepremiér, ministr vnitra /ČSSD/
--------------------
Tady byl prostor pro Seznam Zprávy, aby tu věc zkorigovali popřípadě, aby to vysvětlili a článek stáhli. Nestalo se tak. Já jsem tady vláčen bahnem, označován za vlastizrádce, dostávám výhrůžné e-maily a já udělám všechno pro to, abych svoji čest očistil. Nejen, abych očistil svoji čest, ale abych také očistil jméno sociální demokracie, která poněkolikáté je tady těsně před volbami obviňována a vláčena špínou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A po těchto lídrech opozičních ODS, lidovců a TOP 09 Jan Hamáček žádá za jejich výroky omluvu. Mimo jiné za použití slova vlastizrádce. Dotčení politici už ale řekli, že se ministrovi vnitra omluvit nehodlají.

Petr FIALA, poslanec, předseda strany /ODS/
--------------------
Dokud detailně nevysvětlí všechny okolnosti plánované cesty do Moskvy, těchto podezření se nezbaví a žádné omluvy nedočká. Míč je na jeho straně hřiště, měl by se ho chopit a začít hrát fér hru.

Markéta Pekarová ADAMOVÁ, poslankyně, předsedkyně strany /TOP 09/
--------------------
Pan Hamáček a jedná podle taktiky nejlepší obrana je útok, ale vůbec není schopen vysvětlit tu svoji cestu do Moskvy.

Marian JUREČKA, předseda strany; poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Pokud tyto informace jsou pravdivé, tak je to něco co nese prvky vlastizrady. A to jsem řekl v tomto kontextu a zatím si stále stojím. Jan Hamáček doposud nevysvětlil nikde, proč tu cestu do Moskvy plánoval.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A server Seznam Zprávy je připraven pravdivost svých zjištění u soudu prokázat.

Janek KROUPA, investigativní novinář, Seznam Zprávy
--------------------
Soudu se nebojíme, protože důkazy známe. Zcela jistě jsme žádnou sebevraždu novinářskou ani žádnou jinou nespáchali. My máme zdroje přesvědčivé, máme důkazy přesvědčivé. A ty důkazy znám já, zná je kolegyně Kristina Ciroková, zná je šéfredaktor Jiří Kubík, který je velmi, řekl bych, precizní a velmi střídmý v hodnocení důkazů. Zná je editor, který ten text editoval, a zná je ještě jeden nebo dva lidi v redakci, kteří se na tom příběhu nějakým způsobem podíleli.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A u právní stránky věci ještě zůstaneme. Ondřej Múka, advokát, je členem Unie obhájců, vítejte, dobrý večer.

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Už jsme říkali, jaké právní kroky vicepremiér Jan Hamáček chce v souvislosti s tím textem na Seznam Zprávách podniknout, tedy civilní cesta, žaloba na ochranu osobnosti, trestní oznámení pro 3 konkrétní skutkové podstaty, kdybyste ho zastupoval, radil byste mu stejnou cestu?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Rozhodně nikoliv. Domnívám se, že ty právní kroky, které nastínil pan Hamáček, jsou gesto, jsou gesto zcela jistě líbivé, jsou projevem určitého trendu v dnešní společnosti, kde jakýkoliv veřejný, a tak v podstatě je odrážen okamžitým oznámením trestního oznámení, okamžitým oznámením co nejsilnějších právních kroků. Samozřejmě myslím, že možná i pro laiky, ale zcela jistě pro odborníky je takové oznámení prostě a nic jiného než prázdné gesto.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá, teď možná mluvíte jako člen Unie obhájců, tak mluvte jako advokát. Pokud by byl váš klient Jan Hamáček, přišel, řekl by, pane doktore, stalo se mi to, o čem zcela jistě víte, co mi poradíte, co mám dělat, jaké právní kroky mám podniknout?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Zcela jistě bych ho upozornil na to, že při takto vysoké finanční náhradě bude povinen hradit soudní poplatek, což podle mě ve výsledku povede k tomu, že tento krok ani nenastane. Samozřejmě bych ho byl nucen komplexně upozornit i na mediální rizika těch dalších kroků a samozřejmě na nejistotu výsledku, to zejména. Samozřejmě v těchto kauzách, čím dýl ten příběh žije nějakým způsobem, tím více se omílá, tím více je vlastně v centru pozornosti ta daná osoba.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Vnímáte to tedy v tuto chvíli spíš jako politické než jako právní gesto?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Já se domnívám, že pan Hamáček, a teď trošku předjímám ale že si je do určité míry vědom toho, jaké skutečnosti zazněly, že můžou být interpretovány v jeho prospěch, že můžou být interpretovány v jeho neprospěch, ale jsem naprosto přesvědčen, že je si vědom toho, že trestní oznámení neskončí stíháním určitých fyzických osob, a že si je vědom toho, že případná nemajetková, nebo dokonce majetková újma j velmi, velmi nerealistická.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže policie nebo státní zástupce to podle vás jednoduše odloží?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Pokud tu věc budou řešit, pak samozřejmě musí zkoumat, zda vůbec byly nějaké informace poskytnuty nepravdivě, zda dotyční redaktoři a vydavatelství takto činilo vědomě, nebo mělo nějaký důvod a dopustilo se například jenom nějaké formulační nepřesnosti, čili té obhajoby je tam taková řada, že nepochybně pan Hamáček si je vědom, a nedomnívám se, že by ta věc mohla skončit jinak než odložením té věci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Předpokládám, že ten text na Seznam zprávách jste četl. Alespoň v hypotetické rovině, ty skutkové podstaty, které chce použít Jan Hamáček, pomluva, šíření poplašné zprávy, poškozování cizích práv, ty alespoň nějakým způsobem sedí na tu realitu, na to, co vyšlo, na to, co tvrdí ten text?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
V teoretické rovině některé asi ano, šíření poplašné zprávy zcela jistě ne, to si myslím, že s trochou nadsázky ta situace vzbudila poplach možná v politické straně nebo v domácnosti pana Hamáčka, ale asi ne ve veřejnosti v tom smyslu, jak na ni míří skutková podstata. Samozřejmě je to vždycky věc toho, že trestní právo je ultima racio, že ta věc má být řešena u civilního soudu a ten zásah by musel být naprosto razantní a také i vědomý, kdyby šlo skutečně o nějakou sabotáž vůči panu Hamáčkovi, zcela jistě bylo na místě vyvodit trestní odpovědnost.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, jak už jsme uvedli, vicepremiér Hamáček podává na novináře Janka Kroupu a Kristýnu Cirokovou trestní oznámení, ti se mohou, až se případ dostane k soudu, odvolávat na tiskový zákon. Z něj obecně vyplývá, že novinář má právo svůj zdroj informací chránit, stejně jako může odmítnout předložit anebo vydat materiály, ze kterých by se dalo zjistit jejich původ, anebo obsah, nesmí ale krýt páchání závažných trestných činů. V takovém případě se vystavuje riziku, že sám bude trestně stíhaný, nebo že dostane pokutu. O právu na ochranu zdrojů mluví už Listina základních práv a svobod. Ta přiznává svobodu projevu a právo na informace, pokud novinář zpracovává informace za účelem zveřejnění, má právo na ochranu jejich zdroje, ta ale není absolutní. I tady platí, že ochranou novinář nesmí krýt trestnou činnost. Každé médium se kromě toho řídí vlastním etickým kodexem. Takovými má i Seznam, který ho uvádí na svých webových stránkách. I podle něj mohou redaktoři v odůvodněných situacích tajit identitu zdroje kvůli jeho ochraně nebo z jiného závažného důvodu. A další svědectví v kauze by měly Seznam Zprávy zveřejnit už zítra. Identitu svých zdrojů chrání, podle Janka kroupy by bylo její uveřejnění, případně na vicepremiérovi Janu Hamáčkovi, řekl to dnes v pořadu Interview ČT24.

Janek KROUPA, investigativní reportér, Seznam Zprávy
--------------------
Zítra zveřejníme další svědectví člověka, který v tom dni s Janem Hamáčkem mluvil a Jan Hamáček mi svoji motivaci osvětlil.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka ČT
--------------------
A to svědectví bude i se jménem, nebo to bude zase zdroj ukrytý bez zvukového záznamu?

Janek KROUPA, investigativní reportér, Seznam Zprávy
--------------------
Ne, to je zdroj se zvukovým záznamem, a jestli tam dáme plné jméno, nevíme. V každém případě víme, že Jan Hamáček ví, kdo tenhleten zdroj je, čili jestli se pak rozhodne Jan Hamáček zveřejnit, kdo to je, to asi bude na něm. Máme důkazy, které když bude nejhůř, tak dokážeme, tak tím dokážeme, že jsme si nevycucali, důkazy jsou naprosto přesvědčivé, dneska v kontextu toho všeho, co se děje, tak jsme ty důkazy uložili nebezpečné místo, čili leží schovaný, má k nim přístup, omezený přístup lidí.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka ČT
--------------------
Máte zvukový záznam?

Janek KROUPA, investigativní reportér, Seznam Zprávy
--------------------
Neodpovím.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A do studia přibyl předseda Syndikátu novinářů Adam Černý, dobrý večer.

Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jaroslav Spurný z respektu dnes v poledne ve vysílání ČT24 řekl, že situace, ve které se ocitli reportéři Janek Kroupa a Kristýna Ciroková ze Seznamu, je černá můra novinářů. Popsal byste to taky tak? Byla to bezprostřední reakce na tu tiskovou konferenci vicepremiéra Hamáčka, kde oznamoval právní kroky?

Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
V jistém smyslu ano, protože tady jsme mluvili o ochraně zdrojů, a to je jeden ze základních, jedna ze základních podmínek novinářské práce, která je uznávána v civilizovaném světě, od Ameriky po Evropu. A oni, aby to mohli uveřejnit, tak musí chránit ty zdroje, to samozřejmě, ale na druhé straně „snižuje“ důvěryhodnost té informace, pak by samozřejmě bylo mnohem jednodušší uvést lidi na plné jméno, ale kontext té situace je takový, že tam jednali lidé nejspíše v důvěrném režimu, o důvěrných věcech, o kterých by se mluvit nemělo, a to je ta kritická situace, kdy ti lidé musí jakoby tu svojí loajalitu, tu povinnost zdrženlivosti porušit, protože mají třeba dojem, že to, co se tam stalo, škodí České republice, když budu uvádět nějakou hypotézu. A ti novináři dostanou tu informaci, musí vyvinout maximální snahu, aby ji nějak ověřili z více zdrojů, ale nemůžou uveřejnit ten zdroj, a tím tu situaci oslabují, a to je prostě ta černá můra, kdy novináři nemůžou hned na začátku vyložit karty na stůl.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a do jaké míry v tom konkrétním textu, o kterém se bavíme, v tom textu zveřejněném včera, podle vás podařilo vybalancovat tu snahu zveřejnit maximum informací, aby ten text působil věrohodně a současně ochranu zdroje?

Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
To mně kladete těžkou otázku, protože bych musel vědět, co si vybrali z toho, co měli k dispozici, aby zveřejnili, čili já mám jenom před sebou to, co se dostalo ven. A tam bych řekl, že to je na hraně, kdybych to srovnal s jinými situacemi, tam to bylo zřejmé, já nevím, když si vzpomenu na Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka, když šli za synem pana premiéra do Švýcarska, ta oni tam odhalili svoji identitu a to bylo celkem zřejmé a byl tam jasný veřejný zájem. Tady je opět jasný veřejný zájem, protože se bavíme o mezistátních vztazích ve velmi citlivé věci, kdy se jedná o nějakou katastrofu, kde umřeli 2 lidé, miliardová škoda a tak dále, čili je velký zájem na to zjistit, co a jak se kolem toho dělo, ale ta povaha těch věcí je taková, že přinejmenším v tuto chvíli ti novináři nemůžou ty zdroje identifikovat, jsou 2 cesty, jak se k tomu dostat, buď bude jednat příslušný orgán parlamentu, Poslanecké sněmovny, kdy ti kompetentní lidé budou vystupovat a prohlásí, nějakým způsobem to jednoznačně potvrdí, anebo vyvrátí, anebo se to tak stane u soudu. To je druhá možnost. Ale do té doby, a to je bohužel problém české politiky, že tam se odehrávají věci ne úplně racionálně. Dneska jsem slyšel vládu, že včera se diskutovalo masivně o tom, jestli má na tom uzavřeném zasedání Poslanecké sněmovny, jestli tam může vystoupit Janek Kroupa, a bylo řečeno, že kvůli tomu, že to není poslanec, takže nemůže, že to je uzavřené jednání, čili najednou z toho vzniká ta bramboračka, přestřelka, kdy je těžké se dobrat pravdy, ale jestliže mají, jak Janek Kroupa uvádí, mají další svědectví, s kterými půjdou ven, tak uvidíme ještě tu situaci, jak bude eskalovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Vy byste, a usuzujeme jenom zvenčí, s tím textem vyšel ven?

Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
To mě zase se ptáte na něco, já nejsem v jejich botách, abych to řekl slušně, kdybych měl to pevné přesvědčení a mou pracovní metodou by bylo, že bych zkusil nejdřív zpochybnit to, co chci veřejně ze všech stran, a když by to zpochybnění obstálo, tak pokud oni vědí, že ve finále to můžou prokázat, že jsou si stoprocentně jisti, tam já bych cítil určité váhání v některých vyjádřeních šéfredaktora Kubíka, kdy říká, když ti lidé budou mluvit pravdu, veliká otázka o tom, co je pravda, tady mluvil před chvílí bývalý gen. mjr. Šedivý, tak /nesrozumitelné/ bývalý náčelník generálního štábu takže, ale pokud bych měl „nabito“ a byl bych přesvědčen, že to můžu doložit, tak bych do toho v této fázi šel.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem pane doktore, když už jsme u toho, diváka Pavla zajímá na adresu ochranu zdrojů a celé té situace, zda to znamená i to, že lidé, kteří dali informace panu Kroupovi, budou muset svá tvrzení zopakovat veřejně před soudem?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Tak obecně platí, že ano, a tak to přirozeně souvisí s tím, zda budou jako zdroj označeni. Já bych možná, protože v té veřejné diskuzi podle mě dochází k nepochopení, co je ochrana zdroje. Část veřejnosti v podstatě očekává, že ty dotyční redaktoři, nebo to vydavatelství předloží důkazy, protože pak bude vše jasné, přece. Není zde naprosto pochopeno, že ochrana zdroje je vůbec prazákladem důvěry pro jakýkoliv budoucí zdroj a v podstatě ze širšího hlediska je ochrana svobody projevu a zabránění před cenzurou vůbec, čili nepochybuji, že daní novináři, stejně jako jakýkoliv jiný kvalifikovaný a čestný novinář činí vše pro to, aby ta svá tvrzení mohli dokázat jakýmkoliv jiným způsobem, a skutečně jako krajní mez teprv označí svůj zdroj, pokud by ta cesta nebyla jiná.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je, pane Černý, v českém kontextu běžné, aby na novináře podával trestní oznámení člen vlády, první místopředseda vlády, šéf jedné z parlamentních stran, a to v té intenzitě, o které dnes mluvil Jan Hamáček?

Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Kdybych si v tak vážné situaci mohl dovolit trochu jízlivosti, tak možná, že jsme svědky situace, kdy se ukazuje, že to patří k jisté politické tradici české sociální demokracie, protože máme v živé paměti žalobu, kterou nechal vypracovat tehdejší premiér. Miloš Zeman na redakci Respektu, kdy tehdy v těch devadesátých letech chtěl žalovat o 9 000 000 Kč s tím, že to tu redakci zničí, čili tam byl dokonce i devastační záměr, a ten soud prohrál.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Může Syndikát novinářů novináři svému členu v takové situaci, kdy ho žaluje vysoce postavený člen vlády, ministr vnitra notabene, poskytnout nějakou pomoc, ať už je to možná právní podpora? Jiná podpora?

Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Může, jednoznačně můžete, naše možnosti jsou omezené, ale jedna z věcí, které pokládáme za zásadní, je ochrana novinářů při výkonu jejich povolání, takže nemůžeme pomoci řešit třeba zaměstnanecké spory, ale když jde o takto elementární věc, tak poskytujeme právní pomoc nejenom členům, ale i nečlenům.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Plánujete tady nějakou intervenci, nebo je to zatím příliš čerstvé. Slyšeli jsme od pana advokáta, že má silnou pochybnost o tom, zda se ta věc dostane k soudu, máme, je tam trestní řízení, je tam civilní řízení. Obojí se nakonec může stát, ale to záleží na orgánech činných v trestním řízení, jestli tu žalobu přijmou a jak budou postupovat, přičemž připomínám, že ty orgány by měly jednat na základě informací, které zachytí ve veřejném prostoru, pokud dospějí k závěru, že se stala nějaká trestná činnost, zvláště závažná, takže tam možná se něco bude dít, ale kdy a jak tak nastane, to je ještě ve hvězdách, na to bych si počkal.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ještě jedna věc mě zajímá. Co jako šéf Syndikátu novinářů říkáte tomu letáku, který dnes na tiskové konferenci ráno vedení sociální demokracie bez Jana Hamáčka rozdávali sociální demokrati, to je tam leták, který v zásadě dehonestoval novináře Janka Kroupu tím, že poukazoval na sporné kauzy, o kterých dřív psal, viz třeba kauza Věry Jourové, to je ta kauza, pro kterou tato politička leccos vytrpěla, posléze byla očištěna, tak co říkáte tomu stylu apologeze sociální demokracie, to je ono.

Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Tak je to z hlediska mediální reakce očekávatelné, ale na druhou stranu, kdybychom měli přijmout tuto logiku že jestliže se, přijměme to, že to, co se tam, tvrdí na tom plakátě, že Janek Kroupa ve třech nebo kolika případech, že postupoval, že to neměl úplně podložené, anebo, že se nakonec ukázal, že to, co napsal, u soudu neprošlo pro nedostatek důkazů, já nevím, co všechno, a že by to mělo znevěrohodnit celou jeho práci, a já teda nejsem jeho advokátem, tak kdybych podobný metr položil na politiky a třeba v tomto případě sociální demokracie, když nedostatečně vysvětlili některá svá tvrzení jako, abychom se vrátili do dnešní reality pana vicepremiéra a jeho cesty do Moskvy, kdy a proč tam jel, kdy nám vysvětluje, že to byl zastírací manévr, možná, že teďko máme myslet, že to je zastírací manévr, a když se vrátím k tomu žertování na začátek, nemůžu vyloučit ani hypotézu , že oba dva s Jankem Kroupou nyní nám předvádí divadlo, aby zase udělali zase nějaký jiný zastírací manévr, teď už to ironizují, ale kdybych přijal... Jako mediální reakce je to pochopitelné, ale jako argument celý to nestačí protože, pokud vím, vzal, že i to, co se tam, říká je pravda, tak nemůžu z toho odvozovat, že není pravda to, co platí teď, to, co říká Janek Kroupa koupat teď, protože opačně bych musel říkat, když některý sociální demokrat nebo jiný politik selhal, neřekl něco úplně přesně a nedoložil to, takže mu už nikdy nemůžu věřit, tak to bychom se dočkali pěkných konců.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Adam Černý, moc vám děkuju, pěkný večer.

Adam ČERNÝ, předseda, Syndikát novinářů ČR
--------------------
Díky za pozvání.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane doktore, toto byste žaloval? Ten plakát, se kterým dnes přišla sociální demokracie? Třeba v civilním soudním jednání?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Já myslím, že to je na hranici žalovatelnosti, ono to zcela záměrně samozřejmě uvádí informace, které jsou formálně pravdivé. Samozřejmě to nějakým způsobem zasazuje do nějakého nevhodného, negativního kontextu, asi bych tu věc nežaloval.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je odpovědný novinář za neúspěch trestního řízení před soudem ve věci politika, kterou odstartoval nějakým svým investigativním zjištěním? Kde
posléze státní zástupce naznal, že opravdu je na místě podat obžalobu, ale celé to skončilo pod stolem? Já mířím konkrétně na ten případ Věry Jourové, protože ten je spojený s osobními konsekvencemi, opravdu s dopadem na její osobu.

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Tak demokratický právní stát má tyto pojistky, má orgány, které mají věc vyšetřit právně zcela jistě /nesrozumitelné/ není, jiná věc je odpovědnost lidská, dejme tomu, reputační, která je k jeho tíži nyní zneužívána.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Když se ještě vrátíme k té trestněprávní lince, kterou chce vydat Jan Hamáček, k tomu trestnímu oznámení pro ty 3 skutkové podstaty, jsou české orgány činné v trestním řízení, policie, státní zastupitelství a posléze soudy, podle vás natolik nezávislé, že by v posuzování té věci nehrálo žádnou roli, že iniciátorem toho trestního oznámení je ministr vnitra a vicepremiér vlády? Jednoduše, mohli by se novináři vůči, kterým to trestní oznámeni směřuje, spolehnout na to, že se jim dostane spravedlivého procesu?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Já o tom chci být přesvědčen.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Chcete, nebo jste?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Myslím, že jsem o tom přesvědčen, v takto třeskuté kauze, kde ten postup je skutečně, jak jsem uvedl, hraniční, myslím, že to riziko je minimální. Samozřejmě celá ta věc otvírá další spekulace tam, kde je nějakým způsobem může ingerovat ministr vnitra ve vztahu třeba k úniku informací, už jsme zaznamenali nějaké postupy vůči policejnímu prezidentovi a podobně, takže ty pochybnosti budou samozřejmě vznikat a to je vlastně i důvod, proč by ta situace neměla být řešena cestou policie, ale spíše cestou politickou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jak je to s používáním skrytých záznamů, ať už zvukových, nebo audiovizuálních, pořízených novináři v trestním řízení před soudem, připouští se takové důkazy, nebo ne?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Záleží, v jakém řízení, samozřejmě v trestním řízení to v zásadě je obecně řečeno, není takový problém, v civilním řízení je to složitější, a to hlavní kritérium je vždycky jednoznačné, ochrana veřejného zájmu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tedy pokud by soud naznal, že je ve veřejném zájmu, aby ten důkaz byl přijat, tak je přijat? Ale měli jsme tady přece celou sérii kauz, kde se ani soudy nedokázaly shodnout na použití, ať už odposlechů, nebo jiných záznamů, a možná by se také dalo říct, že by to bylo ve veřejném zájmu.

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Záleží, o jakém řízení se bavíme, jestli se bavíme o obraně těch novinářů, nebo jestli se bavíme, například nějaké případné odpovědnosti pana Hamáčka. Vždycky bude záviset na okolnostech toho případu, zda existuje jiný důkaz, který by mohl nahradit tu nahrávku, ale jak jsem uvedl, já se domnívám, že do této fáze se ani nedostaneme, protože veřejnost postupně bude dostávat více a více informací, ne třeba zcela striktně formálně pravdivých, ale bude informovanější a /nesrozumitelné/.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Navzdory tomu si dovolím ještě jednu otázku, kdyby došlo k soudu, myslím tomu trestnímu řízení, jak by to trestní řízení, ten proces, ovlivnil fakt, že by se zjevně zřejmě v rovině svědků ten proces týkal šéfů tří tajných služeb České republiky?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Ten proces, a byli jsme toho opakovaně svědky ve veřejně známých kauzách, je ovlivněn do té míry, že pokud se jedná o informace, který mají předepsaný stupeň utajení, tak samozřejmě v tom procesu mohou vystupovat jenom osoby, které disponují dostatečnou prověrkou a jsou přijata tato bezpečnostní opatření, ale ty procesy, v zásadě k nim dochází v případě Nagyová podobně, takže není to takový problém, procesně to uchopit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže nějaké neveřejné jednání?

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Přesně tak, omezený přístup a v podstatě limitování osob, které nedisponují právem seznamovat se s takovým typem informací.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane doktore, děkuju, že jste přišel, hezký večer přeju.

Ondřej MÚKA, advokát, člen Unie obhájců
--------------------
Děkuju, na shledanou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a připojíme ještě pohled analytika mezinárodních vztahů, bývalého generálního konzula Vladimíra Votápka, který je teď s námi ve spojení, i vás zdravím, dobrý večer.

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
Hezký večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Už druhý den Česko žije tím podezřením, že vicepremiér a ministr vnitra, někdejší ministr zahraničí, pan Hamáček měl uvažovat o nějakém obchodu s Ruskem ve smyslu vakcína Sputnik výměnou za utlumení kauzy Vrbětice. Diváka Patrika zajímá, jak celá ta situace působí na naše spojence a na Rusko v souvislosti s vrbětickou kauzou, je to z pohledu Ruska zcela jistě zaznamenáníhodná nuance a je to zaznamenání hodná nuance i z pohledu spojenců?

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
Zcela nepochybně. Naši spojenci jsou demokratické vlády a jejich stanoviska v nejrůznějších kauzách vznikají jako průsečík různých pozic a zájmů, jako je krásný výslednicový vektor, a nepochybně i ve vládách našich spojenců, v politických elitách jsou příznivci Ruska nebo lidé, kteří si nepřejí nějakou extrémní rozvoj spolupráce s Českou republikou, a všechny tyhle drobnosti, všechna takhle klopýtnutí jim nahrávají, posilují jejich pozice, a naopak oslabují pozice České republiky.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže můžeme, nebo nemůžeme zapomenout na nějakou kolektivní akci v podobě vyhošťování ruských diplomatů?

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
No, to záleží především na tom, jak se bude chovat vláda a její oficiální představitelé. Já bych chtěl jenom připomenout, že když došlo k tomu útoku v Salisbury, tak tehdejší premiérka britská osobně obvolala všechny své partnery na zastupitelské úřady Velké Británie, předávali svým přátelům, spojencům, všem zájemcům zcela jasné materiály, v kterých ten případ byl popsán. Já se obávám, že k tomu se naše strana ještě nedostala.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Myslel jsem ve světle toho, že vicepremiér české vlády je, byť v rovině novinářských informací popotahován za to, že měl snad přijít s nápadem nějakého výměnného obchodu s Ruskem.

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
Ano, to nepochybně naši pozici oslabuje, ale upřímně řečeno, pokud je to pravda, pokud to mají novináři podložené, tak by nebylo správné jim to vyčítat jenom proto, že konají proti jakémusi českému národnímu zájmu. Českým národním zájmem musí být pravda padni komu padni, a pokud se nějaký politik, a já netvrdím, že pan Hamáček se choval špatně, já o tom nemám žádné informace, ale pokud takové podezření je, pokud ti novináři k tomu mají důkazy, tak je správné, že s tím šli na veřejnost.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ve včerejším Interview ČT24 Jan Hamáček řekl, že cestu do Moskvy coby jakýsi zastírací manévr vymyslel a připravoval pouze on s českým velvyslancem v Moskvě panem Pivoňkou. Co o tom soudíte jako bývalý diplomat?

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
Já musím říct, že nejen mě, ale snad nikoho tato varianta, tento výklad pana vicepremiéra nepřesvědčila. Mně to připadne argumentačně obrovský slabé.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Vy se nedovedete tedy představit, že vicepremiér české vlády zavolá velvyslanci českému v Moskvě a spolu přijdou na tento údajně zastírací manévr, jak dostat pana velvyslance do Prahy, aniž by si toho Rusko všimlo?

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
Především pokud by mu skutečně zavolal, tak by to sdělil ruský zvláštním službám, protože oni samozřejmě všechny hovory odposlouchávají, a já mám vysoký respekt k jejich schopnostem jak dešifrovacím, tak odposlouchávacím, takže tímto způsobem bych to s panem velvyslancem určitě neřešil, pokud bych už to musel řešit, a pokud by to měla být takováhle supertajná. Akce a ještě jednou, mně to připadne krajně neuvěřitelné, nevidím pro to žádný důvod. Já bych prostě nechal nějakým teritoriálním odborem na ministerstvu zahraničí poslat krátký telegram panu velvyslanci, dostavte se ke konzultacím do Černínského paláce dne toho a toho v tolik a tolik hodin a vůbec bych to neřešil.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je vůbec nutné právě, aby bylo nutné vymýšlet nějaké zastírací manévry jednoduše jenom proto, že chceme dostat českého velvyslance do Prahy? Vy jste naznačil, že tak byste to neřešil, takže chápu správně, je možné dostat českého velvyslance do Prahy tak, aby to nevzbudilo podezření Moskvy?

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
Ale samozřejmě, všichni diplomaté včetně velvyslanců cestují mezi ústředím a zemí svého působení velice často a naprosto volně, to není nic, co by mělo vzbudit nějaké znepokojení na ruské straně. To je jeden z důvodů, proč říkám, že celý výklad pana vicepremiéra mně osobně připadne velmi málo uvěřitelný.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem, šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun dnes v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že Rusko stihlo na to české oznámení o Vrběticích reagovat včas, což se projevilo v kyberprostoru na internetu šířením dezinformací, a že tady Rusové tu informaci už měli dřív, tak to vrhá jaké světlo na tu variantu zastírací cesty, zastíracího manévru?

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
To vrhá především jasné světlo na tvrzení Bezpečnostní informační služby, že Ruská federace disponuje v České republice velmi rozsáhlou sítí agentů, a tím nemyslím ty deklarované pracovníky na ruské ambasádě, tím myslím ty skutečné špiony, kteří sedí na českých ministerstev, českých úřadech a tak dále. A tím nepochybně podávají do Moskvy, do Ruska informace a může být docela dobře možné, že byli schopni poslat do svého ústředí svým chlebodárcům tu informaci ještě dříve, než byla zveřejněna v českém tisku. A ještě jednou, v podstatě pro mě to nemá vůbec žádnou relevanci s tvrzením pana vicepremiéra

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mohou teď zahraniční partneři České republiky důvěřovat České republice a jejím reprezentantům, že to, co činí, tak činí vážně, že když chystají zahraniční cestu, tak ji myslí vážně, nikoliv, a teď stále se pohybujeme v té rovině zastíracího manévru, byť to je pouze vysvětlení Jana Hamáčka, a nikoliv tedy jako zastírací manévr s tím, že potom to zruší?

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
Já bych to zase nepřeceňoval. Já jsem svůj názor na to vysvětlení už vyslovil, ale prosím pěkně, takovýhlech kauz je v mezinárodní politice nebo ve vládách různých zemí spousta. Vzpomeňme si na rakouské politiky, kteří se dostali do velmi nepříjemné situace poté, co intrikovali s nějakou údajnou dcerkou ruských oligarchů, a tak dále a tak dále, takže je jasné, že když se politik dostane do úzkých, tak hledá nějaké vysvětlení. Já bych doporučoval k tomu přistupovat se zdravou skepsí, použít jakousi Ocamovu břitvu a hledat ta nejjednodušší vysvětlení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Vladimír Votápek, děkuju vám, hezký večer přeju.

Vladimír VOTÁPEK, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul v Rusku
--------------------
Bylo mi potěšením.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a tématu se samozřejmě bude zpravodajská Čtyřiadvacítka věnovat i nadále a samozřejmě otevřeme toto téma i zítra ve večerní Devadesátce, přeju hezký večer.


Hamáček funguje jako Zemanův maňásek. Věřit se mu nedá

06.05.2021 - Hospodářské noviny (Názory)

Kauza Vrbětice

Vicepremiér Jan Hamáček vyrazil do boje „za očistu svého jména“. Rezolutně tvrdí, že se nestalo to, co napsal server Seznam Zprávy. Tedy že chtěl v Moskvě vyměnit ututlání informací o ruském podílu na výbuchu ve Vrběticích za milion vakcín Sputnik. Podává trestní oznámení na redaktory a bude chtít od Seznamu 10 milionů korun. Moc a moc bychom chtěli Hamáčkovi věřit, že jeho rozhořčení je upřímné. Už proto, že představa, že vicepremiér vlády České republiky vyměňuje bezpečnost země za ampulky pofiderního produktu farmaceutického průmyslu východní despocie, je prašílená. Jenže věřit předsedovi ČSSD není tak úplně snadné.
Hamáček opakovaně prokazuje, že jeho vztah k pravdě je poněkud volný. Nespočetněkrát narýsoval červené linie pro setrvání ČSSD ve vládě a po jejich překročení se nestalo nic. Na ministerstvo vnitra si posadil Michala Haška, kterého by bylo možné nazvat sedmilhářem, kdyby ovšem o lánském puči v roce 2013 nezalhal jedenáctkrát. A Hamáčkovu historku o tom, že cesta do Moskvy byla od začátku jen kamufláž, aby se Česko stačilo připravit na diplomatický konflikt s Ruskem, může spolknout jen ten, kdo si dokáže představit,žebybylHamáčekvpříštíbondovceobsazen do role agenta 007. Lapidárně: Můžete chtít, aby vám lidé bezvýhradně věřili. Můžete se jmenovat Jan Hamáček. Ale rozhodně nemůžete chtít, aby vám lidé bezvýhradně věřili, jmenujete-li se Jan Hamáček.
Tím není řečeno, že se informace Seznamu musí nutně potkávat s realitou. O metodách reportéra Janka Kroupy lze mít pochybnosti, stejně jako o jeho vývodech. Je pravda, že by Hamáček musel být blázen, kdyby domlouval velezrádný kšeft v situaci, kdy už o ruském podílu na výbuchu ve Vrběticích věděla některá média a ututlat kauzu již nešlo. Ale pokud za Kroupou stojí redakce Seznamu a tvrdí, že informace o Hamáčkově plánu vycházejí z přímého svědectví účastníka schůzky na ministerstvu vnitra, není možné je jen tak odpálkovat jako lži a spekulace.
Tím spíš, že účastníci schůzky, kde podle Seznamu Hamáček plán přednesl, se vyjadřují nejednoznačně. Například velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka prohlásil, že „stojí za Janem Hamáčkem“, ale policejní prezident Jan Švejdar nechce raději říkat vůbec nic. Takže jediné poctivé zhodnocení může v tuto chvíli znít: Nevíme, jak to bylo.
Co ale víme jistě: Jan Hamáček chutě spolupracuje s Milošem Zemanem. Na Zemanův pokyn instaluje lidi Hradu jak do vlády (Marie Benešová, Miroslav Toman), tak na ministerstvo vnitra (Michal Hašek). Na jeho pokyn se zbavuje lidí, kteří prezidentovi nevyhovují (Tomáš Petříček). Je možné, že chtěl proruskému Zemanovi vyjít co nejvíc vstříc i v kauze Vrbětice. Vzpomeňme si, jak zahajoval tiskovou konferenci, na které společně s Andrejem Babišem informace o ruském teroristickém útoku oznamoval. Tvářil se ustaraně, jako by se mu do toho vůbec nechtělo, a pravil: „Dámy a pánové, mě velmi mrzí, že takto zásadně utrpí česko-ruské vztahy.“ Řada lidí si tehdy řekla: Co to povídá? Tohle by ho přece mělo v téhle situaci mrzet ze všeho nejméně! Pokud ovšem HamáčkavodíZeman,dávátodokonalýsmysl.
Otázka, zda informace Seznamu o snaze zobchodovat ututlání útoku na Vrbětice za Sputnik odpovídají realitě, by se vlastně dala přeformulovat: Jak daleko byl Hamáček v roli maňáska prezidenta, kterému by se ututlání informací hodilo, ochoten zajít?

Foto popis|

O autorovi| Petr Honzejk, petr.honzejk@economia.cz

Petr Honzejk

Kolik politických vězňů bude v EU?

06.05.2021 - Mladá fronta DNES (Názory)

Glosa

Kdesi mezi covidem a Vrběticemi došlo ke shodě Evropského parlamentu s Radou EU na znění klimatického zákona. Podle něj do roku 2030 členské státy EU sníží emise oxidu uhličitého o 55 procent proti stavu z roku 1990 a do roku 2050 bude EU uhlíkově neutrální. Plnění zákona bude právně vymahatelné.
Návrh zákona představuje čistě politický závazek, který nemá vědecké zdůvodnění, není opřen o ekonomické ani sociologické fundamenty, ba ani o ekologické výzkumy. V současné době nejsou k dispozici ani využitelné technologie v dostatečné kapacitě a výkonu, které by k naplnění závazků vedly. Přitom nejde jen o energetiku nebo dopravu, ale i o hutnictví, chemický průmysl, výrobu stavebních hmot či zemědělství. Zákon jen odráží přesvědčení ekologických stran a iniciativ zakotvené tak, aby nebylo možné je případnými politickými výměnami, například po volbách, měnit.
Souběžné události naznačují, jaká další úskalí platnost a vymahatelnost klimatického zákona čekají. Evropská komise například posuzuje průmyslové obory, které budou vyhovující a podporované a které ne. Ke schváleným řadí například spalování zemního plynu (dočasně) a využívání biomasy, ale už ne jadernou energetiku (ač se o ní ještě jedná). Sází jednoznačně na obnovitelné zdroje, především vítr a fotovoltaiku, pro které ale u nás nejsou podmínky.
Politická situace se u nás vyvinula tak, že Rusko se z tendru na jaderný zdroj „vyhodnotilo“ samo už v roce 2014 ve Vrběticích a jeho technicky, cenově i funkčně možná nejvýhodnější řešení nemůže vyvážit potenciální rizika spojenectví v tak strategickém oboru. Rusko zásobuje Evropu zemním plynem, ale i tento vztah se může ze dne na den stát riskantním. Neboli: změní se politika Ruska, změní se přístup EU? Nebude dokončen plynovod Nord Stream II? Co bude s klimatickým zákonem? A co s českou energetikou?
Jako nejrozumnější a nejbezpečnější pro nás dnes vychází udržení uhelného hospodářství, to znamená dostatek těžebních i energetických kapacit. Byť by s přibývajícími léty nesly stále více úkoly záložní a ubývalo jejich využívání „provozních“ v základním zatížení. Jenže taková alternativa se brzy stane protizákonnou. Česko a jeho představitelé budou vláčeni po soudech.
A ono se to už děje. Spolek Klimatická žaloba ČR před několika dny podal žalobu na českou vládu. Jejím cílem je dokázat, že úřady „dostatečně nechrání práva občanů“ a neplní své mezinárodní závazky ve vztahu ke klimatu. Organizace se odvolává na více než 600 podobných žalob, které probíhají nebo proběhly po celém světě.
Před dvěma lety Ústavní soud v Nizozemsku rozhodl ve prospěch žalujících aktivistů, že vláda musí do roku 2020 snížit emise o 25 procent, vláda plánovala 17 procent. Kvůli globálnímu oteplování „jsou životy, blahobyt a životní podmínky mnoha lidí po celém světě, včetně Nizozemska, v ohrožení“, stálo v rozhodnutí soudu.
Další soudní pře s výsledkem ve prospěch ekologistů proběhly ve Francii, Kolumbii, Pákistánu nebo Irsku. Ve zmíněných případech soudy nařídily vládám určitá konkrétní opatření. Co ale, když někdy příště opatření nebudou možná nebo nebudou účinná? Kdo to půjde odsedět?

Foto popis|

O autorovi| Jan Ferenc, ekonom a publicista

Jan Ferenc

Benešová podá kvůli Vrběticím kárnou žalobu na Pavla Zemana

06.05.2021 - Právo (Titulní strana)

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Tu by řešil Nejvyšší správní soud a mohla by skončit i jeho odvoláním z funkce. Včera to Benešová potvrdila Právu s tím, že musí tento krok učinit mimo jiné i na základě nedávného postupu Zemana v kauze Vrbětice. Týká se to jeho veřejného vystoupení z 19. dubna, kdy na tiskové konferenci po jednání vlády hovořil o trestním řízení týkajícím se výbuchů dvou muničních skladů ve Vrběticích i o podezření, že za nimi stáli dva agenti ruské vojenské tajné služby GRU.
Podle Benešové neměl Zeman o případu hovořit, tím prý jednal v rozporu se zákonem o státním zastupitelství. „Zcela určitě porušil zákon... Překračuje kompetence dané zákonem,“ řekla ministryně.
„Podle zákona neměl (Zeman) v té věci vůbec vystupovat. On není ani dozorovým, ani dohledovým státním zástupcem. Pasoval se do role jakéhosi generálního prokurátora,“ uvedla včera Benešová.

Musí na to reagovat

Kauzu Vrbětice dozoruje Krajské státní zastupitelství v Brně a na něj dohlíží Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. To nejvyšší vedené Pavlem Zemanem je až o stupeň výš a podle ministryně by nemělo případ zatím nijak řešit. „Určitě to budu muset podat, protože jestli někdo porušuje zákon o státním zastupitelství, jinak nejde postupovat,“ řekla včera Právu Benešová.
Na otázku, co přesně podle ní porušil, odpověděla, že „ustanovení o dozoru a dohledu“. „On vlastně předstírá, že to dozoruje,“ doplnila šéfka resortu justice. Pavel Zeman včera poslal Právu písemné vyjádření k věci. Z toho nepřímo vyplývá, že nejvyšší žalobce pochybení odmítá.
„V tzv. kauze Vrbětice se primárně postupovalo při podávání informací jako v každé jiné kauze, totiž hodnotilo se, zda je dán veřejný zájem na informování veřejnosti. Dozorový státní zástupce dospěl k závěru, že tento zájem je dán,“ sdělil Právu Zeman. (Pokračování na str. 5)

Benešová podá kvůli Vrběticím kárnou žalobu na Pavla Zemana

(Pokračování ze str. 1)

„Krajské státní zastupitelství v Brně sepsalo informace, které bylo možné zveřejnit, a tyto zaslalo nejvyššímu státnímu zástupci, aby je jako hlava soustavy státního zastupitelství reprezentující veřejnou žalobu navenek zpřístupnil veřejnosti,“ dodal Zeman.
Doplnil, že s úvahami ministryně není seznámen. „O tom, že na mě chce podat kárnou žalobu v dané věci, se dozvídám poprvé od vás,“ dodal Zeman, jenž vede Nejvyšší státní zastupitelství přes deset let, od ledna 2011.

Zemanovo jednání napadá Imex Group

Benešová, která ve stejné funkci jako šéfka žalobců působila od ledna 1999 do konce září 2005, by se podáním kárné žaloby na Zemana stala vůbec první šéfkou resortu justice, která by k takovému kroku přistoupila.
Benešovou k návrhu na kárné řízení proti Zemanovi vede i návrh, který obdržela na přelomu týdne od právního zástupce ostravské firmy Imex Group Radka Ondruše. Tento advokát, který v minulosti rovněž působil jako žalobce na Nejvyšším státním zastupitelství a byl podřízeným Benešové, v kárném návrhu totožně jako ministryně napadá Zemanovo jednání v souvislosti s Vrběticemi. Jím zastupovaná firma Imex Group měla v pronájmu oba sklady, které v roce 2014 ve Vrběticích explodovaly. V případu se přihlásila do trestního řízení jako poškozená s nárokem na náhradu zhruba stomilionové škody.

Benešová: Nemá co předjímat

„Imex Group má zájem, aby trestní řízení v kauze Vrbětice probíhalo nestranně, objektivně a za skutečně odborné péče příslušného státního zástupce. Vystoupení Pavla Zemana na tiskové konferenci společnost vnímá jako zásadně nestandardní postup nejvyššího státního zástupce,“ sdělil včera Právu Ondruš. Stejně jako Ondruš i Benešová kritizovala nedávné výroky nejvyššího žalobce o tom, že v případě, pokud se policii nepodaří podezřelé agenty GRU vyslechnout, může kauza Vrbětice skončit zřejmě i odložením. „On nemá co predikovat dopředu, jak dopadnou živé kauzy, do kterých nemá co koukat,“ myslí si ministryně.
„Z toho vyplývá, že on musí vidět do živého spisu, což by neměl. Navíc právě nejvyšší státní zástupce má jako jediný ze zákona konečné slovo v rámci kontroly skončené věci, a tady by měl být zvlášť obezřetný, když mu to (kauza Vrbětice) může v budoucnu přijít na stůl,“ míní Benešová.
Tvrdí, že Zeman se v případu „angažuje úplně předčasně a mimo zákonné mantinely“. „Je to prostě neuvěřitelné,“ poznamenala ministryně.

Kárná žaloba se týká více kauz

Kárná žaloba na Zemana se bude podle ministryně spravedlnosti týkat více kauz. Například i Zemanova angažmá v restitučním sporu kolem majetku šlechtického rodu Czerninů.
„K tomu jsou tady ti Czerninové a další věci. A sama to vidím, co (Zeman) předvádí,“ uvedla Benešová, že by podala jednu kárnou žalobu s několika body.
Ministryně Benešová upozorňuje na to, že nejvyšší žalobce měl k věci vztah, jelikož v roce 2014 inicioval neformální schůzku se soudcem Janem Czerninem, aby ten zprostředkoval smírné řešení sporu mezi zástupci jeho rodu a Zemanovým přítelem Petrem Habersbergerem, kterému restituce czerninského majetku znemožnily nabýt pozemky, na nichž hospodařil.

Jestli někdo porušuje zákon o státním zastupitelství, jinak nejde postupovat Marie Benešová Hodnotilo se, zda je dán veřejný zájem na informování veřejnosti Pavel Zeman

Foto popis| Marie Benešová s Pavlem Zemanem na společné tiskové konferenci v květnu 2019. Foto autor| Foto PRÁVO – Milan Malíček

Radim Vaculík

ÚS: Vláda nemůže u omamných látek určovat trestné množství

06.05.2021 - Právo (Zpravodajství)

Plénum Ústavního soudu (ÚS) ve středu zrušilo část trestního zákoníku, podle kterého vláda svým nařízením stanovovala, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní, a určovala jejich trestné množství. Podle verdiktu totiž něco takového může stanovit pouze zákon.
Trestní soudy se při posuzování drogových deliktů budou nyní řídit judikaturou, tedy například rozsudky Nejvyššího soudu v podobných případech.
Soudci se problematikou zabývali na základě návrhu Okresního soudu v Chrudimi. Ten řešil dva případy spojené s přechováváním a pěstováním konopí.
Škodlivost jednání je v takových kauzách nutné stanovit složitým postupem, který určí obsah látky THC. Chrudimský soud namítal, že lidé by měli mít alespoň v hrubých rysech představu, zda jejich jednání bude trestné, což vzhledem ke složitosti expertizy lze jen těžko předvídat.

Rozhodnutí dopadne jen na nové případy

Okresní soud proto předložil argumenty proti několika ustanovením zákoníku týkajícím se především pojmů „množství menší než malé“. Plénum se soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem ale nakonec diskutované sousloví podpořilo s tím, že odlišuje trestné činy od přestupků. „ÚS považuje užití neurčitých právních pojmů v případech, kdy je úmyslem zákonodárce omezit rozsah kriminalizace určitého jednání nebo opomenutí, resp. stanovit dolní kvantitativní hranici trestnosti, za ústavně konformní. Ovšem i nadále bude úlohou obecných soudů a zejména Nejvyššího soudu náležitě interpretovat dané neurčité právní pojmy a rozptýlit tak případné přetrvávající pochybnosti při jejich výkladu,“ prohlásili ve svém nálezu ústavní soudci.
Zrušení se tak dočkal pouze paragraf, podle kterého mohla vláda určovat, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní, a určovat jejich trestné množství. Soudy po vyhlášení rozhodnutí ve Sbírce zákonů nebudou moci postupovat podle zrušeného ustanovení, ale budou se muset řídit judikaturou.
„Ta judikatura je ovšem tak rozvinutá s ohledem na délku používání pojmů v praxi, že to podle mého názoru nebude činit potíže,“ ubezpečil soudce Šámal.
Rozhodnutí ÚS dopadne pouze na nové případy, starší budou i nadále řešeny podle staré úpravy.

Petr Kozelka

ÚS k množství většímu než malé

05.05.2021 - Prima (18:55 Hlavní zprávy)

Karel VOŘÍŠEK, moderátor
--------------------
Vláda nemůže určovat, co je množství větší než malé. Rozhodl Ústavní soud. Zrušil část trestního zákoníku týkající se pěstování konopí a přechovávání marihuany. Vadí mu, že množství stanovila vláda a ne zákonodárce. Policisté a soudci mají při posuzování dál vycházet ze zkušeností a dosavadní praxe než přijde nová právní úprava.

Jan KREJSA, redaktor
--------------------
Termín množství větší než malé v zákonech od konce devadesátých let. Poslanci se pokouší už 20 let o zrušení novely, kde se termín používá. Nyní část zákoníku zrušil Ústavní soud.

Pavel ŠÁMAL, ústavní soudce
--------------------
Zrušil vlastně zmocňovací ustanovení pro vládu. Je to obdoba jako v předchozím plenárním nálezu.

Jan KREJSA, redaktor
--------------------
Co to tedy znamená? Vláda nemůže určit, kolik rostlin konopí si může člověk vypěstovat. Doteď vláda stanovila větší množství než malé v počtu pěti kusů. Od teď by o tom, jestli se jedná o přestupek nebo trestný čin, měla rozhodovat policie podle dosavadní praxe, svých zkušeností a nehledět jen na počet rostlin.

Pavel ŠÁMAL, ústavní soudce
--------------------
Judikatura ovšem v současné době už je tak rozvinutá s ohledem na délku používání těchto pojmů v praxi, že to podle mého názoru nebude činit žádné potíže.

Jan POLÁČEK, advokát zaměřeny na trestněprávní kauzy spojené s konopím
--------------------
Pokud toto policie vyhodnotí tak, že pěstujete množství větší než malý, což jako bude samozřejmě na ní, aby si to nějakým způsobem vyhodnotila, tak můžou jakoby vám přijít.

Jan KREJSA, redaktor
--------------------
Ústavní soud teď očekává, že Nejvyšší soud bude reagovat sjednocujícím stanoviskem určujícím množství, které ještě dovolené a které už ne. Mezi nejčastější konzumenty marihuany patří mladí lidé. Ve skupině od 15 do 16 let má v Česku aspoň jednu zkušenost s konopím 37 % lidí, což je nejvíc z celé Evropy. Jan Krejsa, CNN Prima dnes.


Neočkované dítě: ústavní soud zamítl stížnost matky

05.05.2021 - TV Nova (19:30 Televizní noviny)

redaktorka
--------------------
Ústavní soud zamítl stížnost matky na to, že školka nechce přijmout její nenaočkované dítě. V České republice podle zákona očkování u dětí povinné a školka tak byla v právu.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011