Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Nigerijec nemá právo na určení otcovství. Český právní řád chrání účel manželství

25.5.2017 - ceska-justice.cz (Justice)

Ústavní soud dnes zamítl stížnost Nigerijce, který se neúspěšně domáhal určení otcovství k dítěti narozenému v roce 2013. Matka se s Nigerijcem seznámila prostřednictvím internetu, po krátké známosti otěhotněla. Je ale sezdaná s jiným mužem, který se podle takzvané první zákonné domněnky otcovství stal matrikovým otcem dítěte. A to i přesto, že dítě má tmavou pleť.

Nigerijec se s tím nechtěl smířit, proto podal žalobu na určení otcovství. Justice dospěla k závěru, že pokud se dítě narodí za trvání manželství, určuje se otcovství podle první domněnky při narození a nelze se následně domáhat určení otcovství k dítěti soudní cestou. Ústavní soud se dnes přiklonil na stranu soudů nižší instance.

„Určení otcovství k nezletilé by připadalo v úvahu pouze v případě jeho předchozího popření. Stěžovatel však nebyl ani oprávněn k podání popírací žaloby,“ uvedl soudce zpravodaj Ludvík David.

Zákonná domněnka otcovství chrání jednak účel manželství a předpoklad, že z manželství se rodí děti, chrání ovšem taky dítě, které má od narození jasně založené právní vztahy k matce, otci i k širší rodině.

Pokud matrikové otcovství neodpovídá faktickému stavu, mohou matrikoví rodiče otcovství popřít. Možnost však mají právě jen oni, nikdo třetí, ačkoliv tvrdí, že je biologickým otcem. Lhůta, kdy někdo z manželů mohl otcovství popřít, navíc v konkrétním případě uplynula. K dítěti oba matrikoví rodiče přistupují jako k vlastnímu.

Podle názoru Ústavního soudu může stěžovatel podat žalobu na určení příbuzenství, na jejímž základě by se dotyčný stal alespoň osobou aktivně legitimovanou k případnému návrhu na styk s dítětem. „To je vlastně jediná reálná cesta, kterou taková osoba podle našeho právního řádu má,“ uvedl soudce zpravodaj.

Nigerijcův právní zástupce Athanassios Pantazopoulos to považuje za vedlejší cestu, i tak ale radu z Ústavního soudu ocenil. „Pro mého klienta je to extrémně důležitá informace,“ uvedl advokát. Doplnil, že přímější cesta změnou zákonů by ale byla vhodnější.

Podle Ústavního soudu se ve srovnání s rakouským či německým soukromým právem jeví okruh osob, které mohou podat žalobu na popření otcovství, jako nepřiměřeně úzký. Zákonodárce by podle soudu měl proto zvážit, zda mezi aktivně legitimované subjekty nezařadit alespoň dotčené dítě.

Nigerijec v ústavní stížnosti uvedl, že mu nelze upírat právo na soukromý a rodinný život a právo na účinný prostředek nápravy. Už dříve jeho žalobu zamítl Okresní soud v Nymburku, neuspěl ani u Krajského soudu v Praze.

Ústavní soud dnes rozhodne ještě v další kauze z oblasti rodiny a péče o dítě. Jde o stížnost proti verdiktu o navrácení dítěte do Francie. Spor vedou otec a matka.

(čtk)


Předseda KS v Praze Drápal: Výběr soudců z řad justičních čekatelů poskytuje jistotu těch nejlepších

25.5.2017 - ceska-justice.cz (Justice)

Delší přípravě kandidáta na funkci soudce v pozici justičního čekatele a postupnému poznávání kandidáta dává při výběru nových soudců přednost předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal. Podobně postupovala jeho předchůdkyně Ivana Švehlová. Předseda soudu zároveň kritizuje výroky Soudcovské unie, která zdůrazňuje přílišný vliv předsedů na výběr kandidátů. „Představa, že by snad měl předseda krajského soudu „svobodu navrhnout soudce podle své úvahy“, je zcela absurdní,“ uvedl Drápal pro Českou justici. Podle našich důvěryhodných zdrojů proběhehne další jmenovací etapa soudců 21. června na Pražském Hradě.

Krajský soud v Praze navrhuje Ministerstvu spravedlnosti na jmenování soudcem osoby, které jsou u něho v pracovním poměru jako justiční čekatelé a které vyhovují požadavkům §60 zákona o soudech a soudcích. Jiné osoby jsou navrhovány jen výjimečně, a to tehdy, nelze-li místa soudců obsadit z řad justičních čekatelů a je-li tu naléhavá potřeba obsazení soudcovského místa, samozřejmě za předpokladu, že splňují požadavky § 60 zákona o soudech a soudcích.

Tento typ „čekatelského modelu“ společně s neexistencí zákonem stanovených pravidel pro výběr soudců kritizuje prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Neexistence pravidel vytváří prostor pro přímluvy, pro nepřípustnou osobní korupci. Nemůžeme vědět, zda se to děje či v jaké míře, ale podstatné je, že to není vyloučené,“ řekla v nedávném rozhovoru pro LN.

Předsedové nesou odpovědnost

S tím Drápal nesouhlasí a představu, že by výběr kandidátů byl bezpodmínečně v rukou předsedy soudu, odmítá. „Nejenže pomíjí, že v konečné fázi soudce jmenuje do funkce prezident republiky (při kontrasignaci „členem vlády“) a nikoliv snad předseda krajského soudu, ale nebere především v úvahu to, že hodnocení výsledků odborné služby justičního čekatele není věcí jen předsedy soudu, ale všech, kdo se na ní podílejí a jejichž názory není vůbec možné pominout, a že – na rozdíl od výběrového řízení, které často spočívá jen na subjektivním posouzení členů výběrové komise – je tu návrh na jmenování soudcem podložen objektivně doložitelnými pracovními výsledky justičního čekatele,“ míní předseda krajského soudu.

Podle něj navíc není třeba pravidla pro výběr soudců upravovat zákonem, protože zákon o soudech a soudcích tak činí dostatečně.

Čtěte také: Předseda KS v Brně: „Kariérní cesta“ jmenování soudců umožňuje pružně reagovat na personální potřeby soudu

Šéf KS v Praze také připomíná, že právě předsedové krajských soudů nesou odpovědnost za personální stav na „svém“ krajském soudu a na jemu „podřízených“ okresních soudech a musí mít proto také přiměřenou možnost ji ovlivňovat. „Je politování hodné, že je to právě Soudcovská unie, která často zpochybňuje způsobilost předsedů krajských soudů unést takovou zodpovědnost,“ míní Ljubomír Drápal.

Předsedkyně KS v Praze Ivana Švehlová, profesorka Alena Wintrová a soudce Nejvyššího soudu Ljubomír Drápal , zcela vpravo soudce Ústavního soudu Jaromír JirsaFoto: Eva Paseková Model výběru soudců prováděný především z řad justičních čekatelů podle Drápala odpovídá požadavkům zákona a především poskytuje jistotu, že na místa soudců budou vybráni ti nejlepší. „Justiční čekatel totiž vykonává přípravnou službu, jejímž účelem je připravit ho po odborné stránce pro výkon funkce soudce. Výkon přípravné služby (s přihlédnutím k době jejího trvání) současně umožňuje, aby jeho způsobilost k výkonu funkce soudce byla podrobně zkoumána a náležitě posouzena všemi, kteří se na ni (z řad soudců okresních a krajských osob a dalších osob) podílejí, a takovýto způsob posouzení je nejlepší zárukou také toho, že nebude docházet k nepřípustné osobní korupci,“ vysvětluje Drápal.

Subjektivní hodnocení funkcionářů nejvyšších soudů

Výběrové řízení na funkci soudce svým obsahem a provedením podle něj také nedává potřebnou záruku toho, že budou odborné schopnosti uchazeče náležitě zjištěny a že do funkce soudce budou vybráni ti nejlepší, neboť poskytuje nejen prostor k subjektivnímu a neprůhlednému hodnocení, ale také k jen nahodilým a neprověřeným výsledkům. „Ostatně, zkušenosti jsou jednoznačné v tom, že odborná úroveň soudců, kteří absolvovali přípravnou službu justičních čekatelů, je zřetelně vyšší (lepší) než u soudců, kteří tuto službu neprodělali. Je třeba dát za pravdu také názoru, že některé krajské soudy nepřijímají do pracovního poměru justiční čekatele nikoliv proto, že by způsob jejich odborné přípravy nebyl odpovídající potřebám, ale zejména z ekonomických důvodů, když dávají přednost obsazení pozicí asistentů soudců a jejich pracovnímu zapojení u jednotlivých soudců,“ dodává předseda KS v Praze.

U Krajského soudu v Praze není vedena evidence toho, jak často se na něj obraceli Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud se zájmem o dočasné nebo trvalé přidělení jeho soudců k těmto nejvyšším soudům. „Ze zkušeností lze dovodit, že zájem nejvyšších soudů je předurčován (často subjektivním) hodnocením soudců krajského soudu ze strany funkcionářů nejvyšších soudů, na jehož vypracování se předseda ani místopředsedové krajského soudu nepodílejí,“ uzavírá Ljubomír Drápal, který na krajský soud přišel právě z Nejvyššího soudu.

Eva Paseková


Jak to vidí Bohumil Pečinka

25.5.2017 - ČRo Dvojka (08:30 Jak to vidí)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je komentátor Bohumil Pečinka. Dobrý den. Vítejte.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex vidí a hodnotí vývoj vládní krize? Skončila odchodem Andreje Babiše z postu ministra financí a vicepremiéra? Jak rozumí milosti pro Jiřího Kajínka a příchodu Italů do pražské Sparty. Dobrý poslech. Novým ministrem financí se stal Ivan Pilný, který nahradil dosavadního šéfa resortu, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Jeho nástupcem na postu místopředsedy vlády jmenoval prezident ministra životního prostředí Richarda Brabce. Je to tečka za vládní krizí, pane Pečinko?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Já myslím, že krize jsou součástí života, je to něco, co přichází, odchází, nejsou tam žádné zlomy. Tahle ta současná vládní krize nebo tehdejší vládní krize ozřejmila nějaké hlubší rozpory, které vyplývaly ze způsobu dělání politiky. To, že to v posledních týdnech došlo k tomu viditelnému konfliktu mezi premiérem Sobotkou a ministrem financí, tak to bylo spíš jako vyvrcholení nějakých dlouhodobých trendů a tyhle trendy samozřejmě neskončí tím, že se vymění jeden ministr financí. A budou možná utlumeny, potom se možná rozhoří a nakonec rozhodnou voliči, jaký způsob demokracie a pojetí demokracie v tomto státě budou chtít? Jestli budou chtít demokracii s autoritářskými rysy nebo parlamentní demokracii, takže vlastně celá ta vládní krize skončila trošku tak trochu v půli cesty, protože i když byl odvolán ministr financí, tak zůstává jeho strana součástí vládní koalice, on bude chodit jako předseda politické strany na koaliční rady, takže je to taková velice nezvyklá, nezvyklé vyústění té politické krize, protože normální po tom, co všechno bylo řečeno na obou stranách, by bylo normální, že jedna strana, pravděpodobně ANO by bylo buďto z vlády samo odešlo nebo by byl navržen premiérem odchod této strany z vlády a dovládnutí v nějakém menšinovém kabinetu. Tady to skončilo tak trošku česky na půl cesty, kdy ANO zůstává součástí vládní koalice, drží všechna ta svá, důležité pozice, ale současně byl odvolán ministr financí, který, který vlastně trošku sňal ty hříchy, ale je to takové kosmetické řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy podle vás hnutí ANO celé neodešlo?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
To je, to je zajímavá otázka, kladl jsem si ji také dlouho. A v kuloárech se říká, že je zatím obava Andreje Babiše opustit ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti, aby prý podle jejich verze nebyly některé dokumenty zneužity proti němu. Já se k tomu dál nechci vyjadřovat, ale rozhodně je to nestandardní. Po tom všem, co bylo řečeno, by byl logický konec koaliční spolupráce a odchod jedné ze strany z té vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jste naznačil, pan Babiš, ten se chce soustředit dál na poslanecký mandát, který mu zůstává, nevyloučil ani třeba interpelace na členy současného kabinetu. Vy jste v jednom článku, pane Pečinko, tu vládní krizi přirovnal ke karetní hře Černý Petr, komu zůstal?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Vzhledem k tomu, že ta krize skončila nebo to řešení skončilo polovičatě?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaká remíze třeba?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Tak je spousta nebo většina poražených a málo vítězů. Rozhodně překvapil premiér Sobotka, který podal svůj životní výkon. On není zvyklý chodit do konfliktů, není zvyklý prezentovat silně své politické názory a myslím, že to, co ukázal, bylo, s vypětím všech sil ukázal, že v určitých chvílích dokáže reagovat, když přijdou skutečně vážné problémy. Já myslím, že je trochu nefér mu přisuzovat, že to udělal jenom proto, že je před volbami a že jsou nízké volební preference. Já mám strašně rád jeden příměr, který si vzpomínám, že v roce 1986 použil Waldemar Matuška v Hlasu Ameriky, když se ho ptali, v tak vysokém věku, proč jste emigroval? Co bylo tím rozhodujícím zlomem? A on říká - vždyť v životě většinou žádné zlomy nejsou. Do toho poháru odkapávají ty kapky a pak prostě jedna je poslední a ta poslední není nejdůležitější. Takže takhle já vidím i to Sobotkovo gesto. On měl nějakou zkušenost za 3,5 roku vlády, ta zkušenost s určitými praktikami svého koaličního partnera nazrávala a v určitou chvíli si řekl - ne, dost a i člověk jeho typu nějak zareagoval, což bylo velmi překvapivé a on rozhodně toho Černého Petra v ruce nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posílil svou pozici Bohuslav Sobotka jako ani ne tak premiér, ale jako šéf sociální demokracie, když se navíc podíváme, co se ve straně děje, vyškrtalo vedení některé lidi z kandidátek, nebo změnilo pořadí, ať se podíváme na jižní Čechy, severní Moravu a taky ostatně také do metropole?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Já myslím, že autoritu svou určitě posílil. Teď jde o to, jestli to dokáže přetavit ve volební program té strany nebo jestli bude dělat taková ta zničující gesta, jak dělal s trošku nedovařeným, nedopečeným daňovým programem, jestli prostě dokáže přesvědčit veřejnost, že on je ta alternativa Andreji Babišovi. Ale na to, co jste se ptala, on to sjednocení strany v době vládní krize využil k řešení některých otázek ve straně, někdy například v jižních Čechách to může mít charakter až čistek, někde na severní Moravě to, že rozpustili tam místní organizace ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam, že vám do toho vstupuji, tak celá ostravská projde ...

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ano, celou ostravskou. Asi tisíc lidí se bude muset přeregistrovat, tak tomu naopak zase tleskám, protože ta sociální demokracie vždycky měla baštu v Moravskoslezském kraji a to, co se tam dělo v posledních 10 letech, že ta strana tam byla zmítána různými skandály, vyvrcholilo to tím, že není ani na magistrátu, ani v krajské radě, z čehož vyplývá, že je to nenormální situace v něčem. A ta nenormální situace vyplynula z určitého způsobu vedení politiky, který tam byl, z toho, kdo se tam chopil moci, jak tam dostal to do strany to, čemu se říká mrtvé duše, a z toho odvodil ten způsob toho vládnutí tam, takže to, co udělal na severní Moravě, za prvé na to měl právo, protože sociální demokracie změnila stanovy před několika měsíci a dala mu větší pravomoc v tomto a otázka je, jestli a z politologického hlediska to tak já vidím, jestli tu stranu názorově moc nezúžil, to, jak v posledním roce vytlačoval různé své oponenty, tak myslím, že se mu to vrátí v těch volbách, protože jenom sociální demokracie vždycky byla federací různých směrů, různých levicových směrů, různých levicových názorů od škromachovců až po takové ty levicové progresivisty z univerzit. Takže já mám pocit, že se to zúžilo a že to najde trochu odraz i v těch volbách, kdy myslím, že sociální demokracie se přes 20 % určitě nedostane a mám pocit, že pokud Bohuslav Sobotka neobnoví nějak tu pluralitu v té straně, nedá prostor různým proudům promluvit do té politiky i na veřejnost, tak může ta strana se zformovat do podoby strany střední velikosti někde kolem, stabilně kolem těch 15 % a vzhledem k těm tradicím té strany, která získávala 30 a více procent v několika volbách, tak to by byl vážný sešup.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co průběh vládní krize podle vás, pane Pečinko, vypověděl o veřejnosti?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Kdybyste mně před měsícem řekla, že na Václavském náměstí bude během té první demonstrace nějakých 15 tisíc lidí a že tam půjdou ne proto, aby vyjádřili protest, hlavně vyjádřili protest proti nějakým osobám, ale že budou se dožadovat dodržování ústavy, tak bych vám nevěřil, protože dodržování ústavy, to není příliš sexy téma, za druhé na rozdíl od některých jiných tradičnějších zemí to tady nemá tradici dovolávat se dodržování ústavy, a přesto ti lidé tam šli a volali po tom, aby některé postupy spojené s odvoláváním a jmenováním ministrů byly ze strany prezidenta republiky dodržovány. My jsme si těch 10 dní, kdy se o tom velmi diskutovalo, tak prošli takovou, takovým malým seminářem demokracie, kde jsme si znovu vysvětlovali, co tvůrci ústavy předpokládali, jak se má odvolávat ministr, kdy padá vláda, já myslím, že to bylo velmi poučné a vyplynulo z toho také do budoucna některé důležité politické otázky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ta celá situace bude mít podle vás vliv nejenom na ty parlamentní volby, ale také na volbu přímou hlavy státu? Promítne se to také do této volby v lednu 2018?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Myslím, že toto méně. Voliči Miloše Zemana mu vytýkají, hlavně mu vytýkají ten incident na Pražském hradě při té demisi, nedemisi s premiérem Sobotkou, to považuji za nedůstojné, ale myslím, že právě toto, tedy ty jmenovací procedury a tu procedurální korektnost, která tam nebyla, tak to mu nevytýkají. Ale já jsem zvědav, která z politických stran před volbami zvedne to důležité téma, a to je téma zpřesnění ústavy, protože už v roce 1998 vznikla komise v reakci na některá, na způsob sestavování takzvaného Tošovského vlády ze strany prezidenta Havla, tak vznikla komise, která navrhla ústavní změny, které by přesně řekly, co dělá prezident, když jmenuje a odvolání ministry, jmenuje a odvolává vládu. Ten dokument je na stole a já myslím, že by bylo záhodno, aby některá ze stran ho zvedla a udělala z něho bod volebního programu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Martina, proč vlastně Andrej Babiš nakonec rezignoval? Tady asi připomeneme, že on říkal dlouhodobě, že nevidí důvod k rezignaci, že nerezignuje a že ho můžete i zabít.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ano, ano a ještě před 14 dny mluvil o tom, že v Poslanecké sněmovně, že raději bude zabit, než by rezignoval. To je dobrá otázka. Já myslím, že on, že velkou roli, nedoceněnou roli sehrály ty demonstrace v 6, 7 českých a moravských městech, protože pro něho to byla úplně nová situace, kdy na náměstích měst někdo demonstruje proti němu a on dodnes byl a celé to jeho angažmá politické bylo neseno jiným étosem a on uviděl, také viděl prezidenta Zemana, který je zvyklý jít do těhle konfliktů čelně a najednou, jak vznikla tahle ta jejich koalice a lidi je začali házet do jednoho pytle, začali o nich mluvit, začali, začali nosit transparenty, já myslím, že ho to trošku vystrašilo a že takticky ustoupil do nějakých, nějakých pozic, kde se rozhodl udržet teda ty ministerské posty, zůstat i přes to velké ponížení ve vládní koalici, což opravdu nechápu, protože, kdyby se to stalo v jakékoli západní zemi, a ten lídr byl přesvědčený, že je v neprávu, tak by šel do pozice na těch 6 měsíců a postavil by na tom volební kampaň. Takhle Andrej Babiš je stále součástí vládní koalice a stále drží ty želízka v ohni a vyvolává takový dojem, že se, že se něčeho bojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem pan Babiš také vyzval premiéra Sobotku, aby přestal veřejně říkat, že se vyhýbal placení daní či zneužíval Finanční správu, jinak v případě dalších prohlášení mu hrozí soudem? Může to mít tedy ještě další pokračování celý příběh?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Do voleb asi ne, ale celý ten, celá ta kauza přece byla nesena tím, že nadřízený nebo podřízený, ministru financí podřízený finanční úřad nebo Finanční správa přesněji řečeno nevyšetřuje podezření spojená s placením daní ze strany Andreje Babiše, takže konstatoval to i, konstatovala to i Poslanecká sněmovna a je otázka, jestli to vyšetřování těch věcí se odblokuje dnes s novým ministrem financí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil, pane Pečinko, o ústavě, tak ústavním právem pane prezidenta je udělení milosti. Jak rozumíte důvodům, které pana prezidenta vedly k udělení milosti pro Jiřího Kajínka?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
My jako Reflex jsme měli obálku s panem Kajínkem někdy před dvěma měsíci, kdy se o tom poprvé prezident zmínil. Já bych se ho chtěl trošku zastat v jedné věci, když se podíváte na sociálních sítích nebo v novinách na tu kritiku, která se snesla ze strany hlavně médií na prezidenta Zemana kvůli milosti na pana, pro pana Kajínka, tak vidíte, že příliš lidí si tam vyřizuje účty se Zemanem skrze Kajínka. Ale musíme se na to dívat v širším kontextu. V posledních 15, 17 letech tři ministři spravedlnosti vyjádřili pochyby o způsobu vedení procesu, toho posledního procesu s panem Kajínkem, čili nešlo o izolovanou věc. Nedávno, když jsme rozebírali tohle téma v Reflexu, tak jeden vysoký úředník z Klausovy administrativy nám dal svědectví, že i předchozí prezident o tom uvažoval, ale obával se toho, že pan Kajínek by se mohl mstít nebo cokoliv jiného. Takže nakonec to, tohle to, nakonec k milosti nepřistoupil. Takže já bych ..., důležité, co mě, na téhle té milosti je, že prezident Zeman tam dal tu sedmiletou podmínku a vlastně všechno vztáhl na sebe, takže všechny věci spojené s panem Kajínkem od toho, když se popere v hospodě nebo někde nezaplatí nebo něco ukradne, jdou na jeho vrub, čili on převzal odpovědnost za něho, to je, myslím, taky důležitý moment a takhle bychom to měli vnímat. Když jsme rozebírali v Reflexu celou tu kauzu a dali jsme to různým lidem, různým právníkům, novinářům, kteří se tím zabývali, tak oni konstatovali, že průběh toho, a zdůrazňuji toho jeho posledního procesu, za který dostal doživotí, tak byl velmi nestandardní, byly tam mnoho procesních pochybení a ona platí taková římská zásada při pochybnost ve prospěch obviněného, a k tomu tady nedošlo, takže já neříkám, jestli pan Kajínek je vrah nebo není, jenom říkám, že relevantní lidé včetně předsedy, dnešního předsedy Ústavního soudu, pane Rychetského vyjádřili pochybnosti nad procesem s panem Kajínkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jste řekl, tak pan prezident svůj záměr vysvětlil už dříve tím, že prý existují tedy důvodné pochybnosti o Kajínkově vině. Má, pane Pečinko, prezident principiálně napravovat verdikty justice, soudu?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
No, já jsem od první chvíle, kdy se Miloš Zeman stal prezidentem, tak jsem kritizoval velmi jednu věc na něm. On řekl, že pravomoc, kterou mu dala ústava a kterou mu dali lidé tím, že ho zvolili, tedy udělováním milostí, tak on nebude naplňovat. Já myslím, že je to úplně absurdní. To je jako, kdyby někdo byl chirurg a řekl - nebudu, budu jenom lokte operovat a nebudu operovat kolena, rozumíte, nebo něco podobného. Prezident, když jsme si ho zvolili a který má výhrady ke způsobu udělování milostí, tak musí přijít s jiným konceptem, musí říct - já předkládám lepší systém udělování milostí než byl ten předchozí, ale ne, že já nebudu dávat milosti, protože to v ústavě je a on musí dávat milosti, když je prezident, třeba jich musí dávat málo, ale to, jak ..., to pro mě byl ohromný případ populismu, kdy prezident podle mě ještě nikdy v historii neřekl - já nebudu využívat svých pravomocí, protože nechci. Bylo to strašně laciné a já jsem to celou dobu kritizoval. Takže to, že teď tu zodpovědnost vzal na sebe, tak mně je sympatické, ale dluží nám jedno, dluží nám říct, v čem byl ten minulý systém lepší a jaký jiný lepší systém chce představit jako prezident, a to bych od něho čekal, jestli bude znovu kandidovat do příštích voleb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Novým trenérem pražské fotbalové Sparty se od nové sezóny podle očekávání stane někdejší kouč Interu Milán, Udinese a Panathinaikosu Atény, Ital Andrea Stramaccioni. Proč je kolem toho, pane Pečinku, tolik povyku?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
No, je to velmi zajímavé, že v době globalizace, kdy létáme ze dne na den z jedné části světa do druhé a kdy používáme výrobky vyrobené kdekoliv jinde na světě a kde jsme v neustálém telefonickém a jiném kontaktu s někým, tak s někým úplně odjinud, z jiné části světa, tak vyvolává takové pobouření to, že Sparta Praha udělala to, co je úplně běžné v jiných oborech, že se rozhodla vzít, udělat hlavním trenérem cizince. Samotného mě překvapila ta kritika z toho sportovně-novinářského světa. Já s ní vůbec nesouhlasím, protože, protože v době globalizace je přece běžné, že manažeři se přesouvají z jedné části světa do druhé, navíc v té kritice těch sportovních novinářů je jedna taková, jedna taková zvláštní věc, oni strašně rádi moralizují český fotbal za to, za to, jaký je, jak tam vládne poloprofesionalismus, jaké jsou tam divné poměry, a pak tady přichází člověk z jedné z nejvyspělejších fotbalových zemí světa, přivádí si s sebou svůj tým a to jsou zase obavy, že je to špatný krok, že to nezvládne a podobně. Já myslím, že je tam za tím trochu obava z konkurence a z toho, co by to mohlo vyvolat, kdyby naopak ten pán se chytil a ukázal některé nové způsoby, metody, přístupy, že by to mohlo vyvolat masový příchod trenérům z jiných zemí, což u nás není zvykem, na rozdíl od jiných zemí, typický příklad Anglie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německo také.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ano, ano, ano. Tak zdá se mně to takové malé české a i když nejsem sparťan, vlastně já nejsem vůbec klubista, ale fandím mu, aby trošku pozvedl na jinou úroveň jeden český fotbalový klub, protože to je nakažlivé, to, jak některé věci, které udělá jeden fotbalový klub a ty věci jsou, řekněme, funkční se ukážou, tak se to, tak se to okamžitě roznese po dalších klubech a tenhle ten sport, který, kde jsme vždycky bývali na špici Evropy nebo dejme tomu těsně pod tou špicí, tak dnes prožívá ohromnou krizi a já se divím, že lidé, kteří se tím zabývají, tak spíš tohle to nevítají jako jeden ze způsobů, jak se z té krize dostat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není za tím třeba i ta obava, jestli se jako vlastně první zahraniční kouč udrží na té lavičce, respektive teda ve funkci celou sezónu, protože dosud, pokud vím, ze tří zahraničních trenérů se to nikomu nepovedlo přežít celou sezónu.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
To je pravda. Ti trenéři ale neměli takovou ambici, nebyli v tak silném klubu, který má tak silného majitele a nepřišli s tak silným týmem. Já si od tohohle toho slibuju, že to může změnit tvář toho fotbalového oddílu a potažmo celého českého fotbalu, protože tady existuje něco, víte, v poslední době bylo ve velkých fotbalových mužstev příliš mnoho takových zvláštních afér, které nesouvisí vůbec s profesionálním přístupem, kdy dva hráči spáchají sebevraždu, dva hráči jsou, mají vypovídat u soudu kvůli stykům a půjčování peněz drogovým dealerům, někteří hráči jsou, mají pozitivní dopingové testy. Běžně se ví, že v některých mužstvech se hráči, nedodržují životosprávu, kdybych to tak řeknul, a všechno to prochází a když jsem se na to ptal různých lidí, tak oni mně řekli - no, jo, my máme takový poloprofesionalismus a chtěli tím říct, že se tady nehraje zase až tak o velké peníze, takže až tak to jako nebereme vážně. Ono je to trošku, souvisí to s tou českou mentalitou, je to trochu jakoby, že všichni jakoby se tváříme, že jakoby něco děláme a ve skutečnosti to děláme tak jako napůl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání komentátor Reflexu Bohumil Pečinka. Já vám za to děkuji a přeji hezký den.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zita Senková se přihlásí opět v Jak to vidí zítra. Mým hostem bude vojenský historik Eduard Stehlík. Dobrý den.


Bývalý litoměřický soudce Josef Knotek je na svobodě

25.5.2017 - ČRo Radiožurnál (17:00 Zprávy)

Jana GULDA, moderátorka
--------------------
Bývalý litoměřický soudce Josef Knotek je na svobodě kvůli zásadní chybě při vyhlašování rozsudku. Zjistil to zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz. Tehdejší předseda okresního soudu v Jičíně zapomněl při vyhlašování verdiktu na jeden z případů, kterých se údajná úplatkářská kauza týkala. Ústní a písemná podoba rozsudku ale musí být stejná. Nejvyšší soud proto případ vrátil na úplný začátek.

David ČERNÝ, redaktor
--------------------
Kromě Knotka čelí obvinění další čtyři lidi. Podle detektivů Knotek za peníze ovlivnil pět kauz. Okresní soudce při vyhlašování verdiktu na jednu zapomněl, do písemného vyhotovení ji ale napsal. Odvolací soud mu nařídil ústní vyhlášení doplnit. Jenže to podle Nejvyššího soudu nejde. Soudy nižšího stupně zatím věc komentovat nechtějí. Chyby kritizuje Knotkův obhájce, který podal trestní oznámení kvůli padělání rozsudku. David Černý, Radiožurnál.


Bývalý litoměřický soudce Josef Knotek se dostal kvůli chybě na svobodu

25.5.2017 - ČRo Radiožurnál (12:00 Zprávy)

Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
Bývalý litoměřický soudce Josef Knotek se dostal na svobodu kvůli zásadní chybě při vyhlašování rozsudku. Zjistil to zpravodajský server Českého rozhlasu irozhlas.cz. Tehdejší předseda Okresního soudu v Jičíně zapomněl vyhlásit část rozsudku. Nejvyšší soud proto tresty pro všechny aktéry zrušil a případ vrátil na začátek.

David ČERNÝ, redaktor
--------------------
Ústní i písemné znění verdiktu musí být podle Nejvyššího soudu stejné. Rozsudek Okresního soudu v Jičíně byl zatížen vadou spočívající v tom, že jeho vyhlášení nebylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku, tak jak byl odhlasován v poradě senátu. Píše soudce Petr Hrachovec v usnesení, které má irozhlas.cz k dispozici. Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu přijalo, říká mluvčí Tereza Schejbalová.

Tereza SCHEJBALOVÁ, mluvčí ministerstva spravedlnosti
--------------------
Rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týká pana soudce Josefa Knotka, ministerstvo spravedlnosti respektuje.

David ČERNÝ, redaktor
--------------------
Podle detektivů Knotek za peníze ovlivnil 5 kauz. Soudcovská unie rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím nechce komentovat. Nejvyšší soud čeká, až jeho rozhodnutí dostanou všichni zúčastnění. David Černý, Radiožurnál.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
A podrobnosti uslyšíte už za pár minut.


Neplatný rozsudek v kauze soudce Knotka

25.5.2017 - ČRo Radiožurnál (12:08 Ozvěny dne - publicistika)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tresty v úplatkářské aféře litoměřického soudce Josefa Knotka a jeho někdejšího kolegy Ladislava Jelínka a dalších tří lidí, neplatí. Na konci dubna o tom rozhodl Nejvyšší soud a Knotka, který si odpykával 5,5 roku za mřížemi, nechal propustit na svobodu. Proč? To zatím nebylo jasné. A podařilo se to zjistit zpravodajskému serveru iRozhlas.cz. Jak Okresní soud v Jičíně, tak Krajský soud v Hradci Králové se při procesu dopustily vážných chyb. Knotek přitom na základě jejich rozsudku strávil více než rok ve vězení. Ve studiu je teď šéfredaktor zpravodajského serveru iRozhlas.cz Radek Kedroň, který nám teď řekne podrobnosti. Dobrý den.

Radek KEDROŇ, šéfredaktor, iRozhlas.cz
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na úvod je ale určitě třeba připomenout, o co vlastně v kauze Josefa Knotka šlo.

Radek KEDROŇ, šéfredaktor, iRozhlas.cz
--------------------
Soudce Knotek si podle policie nechal slíbit celkem statisícovou sumu za ovlivnění případu, které se řešily u litoměřického okresního soudu. Za peníze podle detektivů manipuloval s termíny soudních jednání tak, aby dotyční nemuseli nastoupit do vězení. V jednom případě například urychlili propuštění muže vězněného za leasingové podvody. Celkem šlo o 5 případů. Jičínský a po něm i Krajský soud v Hradci Králové Knotka za to v roce 2015 potrestaly 5,5 lety vězení a pokutou 150 tisíc korun. Zbylí 4 aktéři kauzy, to byl soudce Jelínek, soudní zapisovatelka a 2 muži, kteří upláceli, odešli s podmínkami.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč tedy Nejvyšší soud rozsudky zrušil?

Radek KEDROŇ, šéfredaktor, iRozhlas.cz
--------------------
Vážných chyb se podle něj dopustily jak prvoinstanční, tak i odvolací soud. Soudce Okresního soudu v Jičíně Theodor Petryšín totiž v soudní síni nevyhlásil část rozsudku týkající se jednoho z případů, které měl Knotek ovlivňovat. Do písemného verdiktu však chybějící kus vepsal. Podle Nejvyššího soudu je nepřípustné, aby se písemný a ústní rozsudek lišil. Odvolací krajský soud měl navíc kvůli tak závažnému pochybení rozsudek zrušit a případ vrátit k nižšímu stupni k novému projednání. Místo toho však Petryšínovi nařídil, aby chybějící bod dodatečně vyhlásil.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To ale není jediný důvod, proč Nejvyšší soud rozsudky zrušil. Co dalšího mu vadilo?

Radek KEDROŇ, šéfredaktor, iRozhlas.cz
--------------------
Ano, soudly, soudy podle něj špatně kvalifikovaly trestné činy, jichž se Knotek a spol. dopustili. Potrestaly je mimo jiné za zneužití pravomoci úřední osoby, to ale podle Nejvyššího soudu není správně. Kotek, Knotek totiž údajně ovlivňoval a především kauzy svých kolegů a tudíž se podle Nejvyššího soudu dopustil nepřímého úplatkářství. V případě dalšího aktéra kauzy soudce Ladislava Jelínka, který podle policie uspíšil termín jednání v jedné ze své, ze svých kauz, budou muset soudy znovu zvážit, zda se vůbec dopustil trestného činu. Připomeňme, že on si za to nechal slíbit láhev whisky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co přesně se teď v kauze bude dít?

Radek KEDROŇ, šéfredaktor, iRozhlas.cz
--------------------
Podobně jako třeba případ někdejšího hejtmana Davida Ratha, se vrací do bodu nula. Okresní soud v Jičíně ho bude muset znovu projednat, avšak musí se řídit tedy tím novým usnesením Nejvyššího soudu. Soudce Theodor Petryšín, který chybu způsobil, o něm však už rozhodovat nebude. Ten odešel do důchodu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak na to zrušení rozsudku reagoval soudce Knotek?

Radek KEDROŇ, šéfredaktor, iRozhlas.cz
--------------------
To, to zatím nevíme. My jsme ale získali stanovisko jeho obhájce Pavla Poláka. Ten říká, a teď budu citovat: "Dostat do protokolu něco, co jsem nevyhlásil, to je zvěrstvo, to už není chyba." Obhájce Polák dokonce podal na soudce Petryšína trestní oznámení kvůli padělání rozsudku, justice to však vyhodnotila tak, že nešlo o trestný čin, ale pouze o kárné provinění.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl šéfredaktor zpravodajského serveru iRozhlas.cz Radek Kedroň. Děkuju. Na shledanou.

Radek KEDROŇ, šéfredaktor, iRozhlas.cz
--------------------
Na slyšenou.


Ústavní soud zamítl stížnost Nigerijce, který se neúspěšně domáhal určení otcovství

25.5.2017 - ČRo Radiožurnál (12:00 Zprávy)

Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
Ústavní soud zamítl stížnost Nigerijce, který se neúspěšně domáhal určení otcovství k dítěti narozenému Češce. Ta je provdaná za jiného muže, který se stal matrikových otcem, a to i přesto, že dítě má tmavou pleť. Určení otcovství by připadalo v úvahu jen v případě, že by ho matrikoví rodiče popřeli. To se ale nestalo. V současnosti neexistuje zákon, podle kterého by se biologický otec mohl určení otcovství domáhat.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ústavní soudce Ludvík David biologickému otci poradil postup, jak si zajistit pravidelný styk s dítětem.

Ludvík DAVID, ústavní soudce
--------------------
Může podat žalobu na určení příbuzenství, na jejím základě by se stal osobou aktivně legitimovanou k případnému návrhu na styk s dítětem, to je vlastně jediná cesta, kterou podle našeho právního řádu má.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Nigerijcův advokát Athanassios Pantazopoulos doporučení ocenil.

Athanassios PANTAZOPOULOS, Nigerijcův advokát
--------------------
Máme jako cestu pro mého klienta, to je extrémně důležitá informace.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ústavní soud také doporučil změnit zákon tak, aby o určení otcovství mohli žádat i domnělí biologičtí otcové. Vlasta Gajdošíková, Radiožurnál.


Dědické řízení

25.5.2017 - ČT 1 (21:30 Máte slovo)

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. Nové dědické právo vám už tři roky umožňuje svobodněji se rozhodovat komu a za jakých podmínek odkážete svůj majetek po smrti. Jenomže současně se z tisíců dědiců stávají zoufalí dlužníci. Dědictví se totiž může stát prokletím, na jehož konci je i váš osobní bankrot. Čeho se vyvarovat ať už při odkazování či dědění majetku? O tom diskutovat budou. Nová úprava dědictví přináší tolik nových možností a práv, že jsme si na ně ještě nezvykli. Vysvětluje bývalý náměstek ministra spravedlnosti, advokát kanceláře Havel - Holásek. Dobrý večer.

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Snaha, snaha o vytvoření moderní úpravy dědictví tím, že se převzal zastaralý vzor z Rakouska-Uherska, se ukázala jako problematická. Kritizuje místopředseda Poslanecké sněmovny za ANO. Dobrý večer.

Radek VONDRÁČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Současné dědické právo dává větší svobodu člověku, jakým způsobem rozhodne o svém majetku v případě svojí smrti. Namítá spoluautor současného dědického práva. Dobrý večer.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud neuplatníte jako zaklínadlo výhradu soupisu majetku, budete odpovídat za dluhy zemřelého i celým svým majetkem. Varuje soudce, místopředseda Nejvyššího soudu. Dobrý večer.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každý by měl plánovat svou pozůstalost a zvážit, zda je vhodné a rozumné sepsat závěť. Radí zkušený notář. Dobrý večer.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A za vás veřejnost. Senioři si stěžují, že dědické právo je nesrozumitelné, složité, má 300 paragrafů, prostě se v něm nevyznají, zlobí se důchodce s Prahy ze sdružení Život 90. Dobrý večer.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, můžete prosím vysvětlit divákům, opravdu se dnes z dědiců, ano, mohou stát dlužníci až v osobním bankrotu, ačkoli třeba o nějakých dluzích zemřelého vůbec nevěděli?

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Mohou.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jak je to možné?

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Protože jejich situace je složitější, než bývala, málokdo to ví, z jednoho jednoduchého důvodu, odpovídají nejenom majetkem, který zdědili, ale odpovídají také celým svým majetkem, pokud neuplatní to zaklínadlo, o kterém jste mluvila a už mezi dveřmi u notáře pro jistotu neřeknou, že uplatňují výhradu soupisu.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, pánové, tady, pane doktore nebo pane exnáměstku, nezlobte se, co jste to vymysleli, ano, protože dřív, diváci, abyste měli jasno, dřív, když po zemřelém byly dluhy, tak jste prostě uhradili jenom do výše toho dědictví, kdežto dnes, když ty dluhy jsou vyšší než to dědictví, tak vy je musíte zaplatit, tedy i svým majetkem. Tak prosím vás, jaký to má význam?

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Tak ono je to především svoboda. To asi ne každému úplně...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No jaká svoboda?

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
No to je svoboda říci, co chci, protože pan místopředseda to říká správně, pokud chci dluhy, tak mohu zdědit, pokud je nechci a uplatním výhradu soupisu, tak je to v zásadě tak, jako to bylo dříve. To znamená, potom odpovídám do hodnoty toho majetku, který nabydu.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, výhradu soupisu. Pane Lormane, řekněte. Jako taky se o tom musím dozvědět, no. Řekněte, prosím.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Musím vědět, že zaprvé, že dědím, protože já se samozřejmě obsílkou dozvím nebo mi přijde obsílka, ale jsem v nemocnici. Přijde mi další obsílka, která mi má vysvětlit situaci, že můžu udělat výhradu soupisu majetku, opět to nepřevezmu, protože nejsem prostě na svém bydlišti a pak samozřejmě jaksi neučiním výhradu soupisu majetku a spadnou na mě i dluhy. Pánové, víte, ono je to o svobodě i v tom, že já mám-li užít svobodu, tak musím být kompetentní činit rozhodnutí. A jestliže nerozumím právu, které je především pro mě jako pro občana, je nesrozumitelné, skutečně nesrozumitelné, tomu nerozumí babička na Vysočině, tak jak pan profesor Eliáš mínil, tak se samozřejmě nemůžu kompetentně rozhodnout a pak je mi ta svoboda samozřejmě, neřeknu nanic, ale je prostě nesvoboda.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane doktore.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Tady zaznělo spousta informací a ono je třeba je asi nějakým způsobem poskládat. Bylo hovořeno o výhradě soupisu jako o jakémsi zaklínadle. Ale ono je to pravda do jisté míry, protože výhradu soupisu, a to poučení se dostane každému z dědiců, protože je to povinnost notáře poučit.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenomže tady pan Lorman říká, jo, senior nebo i mladý člověk je v nemocnici, nedostane obsílku...

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Ale tady nejde o obsílku.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Nepřevezme. Nepřevezme. Dostane a nepřevezme.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a kde mu to ten notář řekne? No, pane Lormane. Ne, počkejte, jenom pan Lorman, o co mu jde, ať mu to pan doktor...

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Nemohl prostě převzít, protože je v nemocnici a samozřejmě má se zato, že bylo doručeno.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, jak se to dozví o tom výpisu, soupisu majetku, výhrada soupisu, kdo si to má pamatovat?

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Každý to dědictví musí nejdřív chtít. Pokud dědictví nechci, tak ho nepřijímám. A přeci pokud přijímám dědictví, tak musím vědět, že tam je nějaký majetek, ale že tam jsou také nějaké povinnosti, že tam jsou dluhy. A je vždy věcí svobodné volby, zda to chci nebo nechci.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Ano. Ale jestliže vůbec nevím, že jsem dědil...

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Pak nemůžete nic dědit.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Ano. Tam je zase o tom, že se nedostavím na dědické řízení, to samozřejmě není, není potom výmluva, že jsem se nedostavil a dostanu prostě o tom obsílku. To znamená, prostě to je ten problém právě, pánové.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Jste nebyl poučen ale. Poučen o možnosti odmítnout dědictví.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Ale kdo mě poučil?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Notář.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Kdy?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Na jednání, na které /nesrozumitelné/.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Jako předtím, než bylo dědické řízení? Já vím dopředu třeba jako 5 let, že budu dědit a takže mám se na to připravit a jít se poučit k notáři nebo jak to mám udělat, abych věděl?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
V rámci toho řízení. Jak se můžete stát dědicem bez toho, aniž byste se ho účastnil?

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Pane magistře, možná, že bych to trošku vysvětlil já jako notář, který to prakticky provádí. Tam jde o to, že pokud se nedostavíte k jednání, tak samozřejmě můžete být vyrozuměn o tom dědickém právu usnesením, které se zasílá na adresu, kterou sám uvedete nebo na adresu vašeho trvalého pobytu. Samozřejmě, pokud jste v té době v nemocnici, tak to může být obtíž, to já velice dobře chápu. Ale na druhou stranu, pokud si nepřevezmete to usnesení, ve kterým se vyrozumíváte o dědickém právu, tak vůbec k tomu nedojde, protože tam je zákaz doručení takzvanou fikcí a nelze vycházet z toho, že takové usnesení vůbec bylo doručeno. Což je jinej předpis, to je procesní předpis, kterej naopak vám vyhovuje, vychází maximálně vstříc a samozřejmě já jako notář jako nemám v úmyslu vás nějak trápit a samozřejmě se přizpůsobím tomu, pokud samozřejmě já vím, že jste v té nemocnici. Rozumíte?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pánové, víte, o co jde, jde o to, jak ten dopis vypadá a tam rozumíte, takový senior, on to nemusí být senior.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Chápu. Nemusí to pochopit, samozřejmě.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že to může být mladý vysokoškolák, neví, co je výhrada soupisu. Ne, ale abysme tomu rozuměli, chápete.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Teď jsme v té prvé fázi, ano? Ano. Já to velice dobře chápu, ale jsme v prvé fázi, protože aby si někdo vyhrazoval soupis, nejprve musí chtít dědit. Pokud nechce dědit, nemá cenu se bavit o nějaké výhradě soupisu.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale to musím asi říct, že nechci dědit někde.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Přesně tak. Musí být kvalifikovaně vyrozuměn, poučen o dědickém právu.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Možná bychom to mohli zjednodušit a vysvětlit tím, že to, co se pojí s tou otázkou, která se tady pořád probírá, a to jsou dluhy, je institut takzvaného odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví. To je to, co právě doktor Svoboda vysvětloval. Ale v minulosti to bylo, jakoby při té staré úpravě, která byla přejímána, to bylo jednodušší v tom, že zatímco dnes, když nic neděláte, tak dědíte, tak tehdy, když jste nic nedělali, tak jste nedědili, protože tehdy jste museli podat dědickou přihlášku. Takže ta jednoduchost spočívala v tom, že se do potíží nedostanete, dokonce když nic neděláte. Zatímco teď to vyžaduje určité aktivní jednání.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ale prosím vás, vysvětlete, jak tedy, já nic nedělám, třeba tady pan Lorman, ano, říká, někdo je v nemocnici, já nic nedělám a automaticky teda... No teď to říkal pan místopředseda Fiala, tak já nevím. Tak vysvětlete nám to.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Ne. Ne. Pan místopředseda Fiala tady jaksi reagoval na to, že se přejímala do jisté míry úprava z rakouského práva. Nejen z rakouského ale i z německého.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale že prý když nic nedělám, tak dědím.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Ano. A to, o čem mluvil pan doktor Fiala, je úprava rakouská, bývalého rakouského obecného občanského zákoníku, nikoliv úprava, která tu platila do roku 2014.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Ale...

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Tam dědické přihlášky také nebyly.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pane doktore, vysvětlete nám, teď tady zaznělo, nic nedělám, třeba o tom ani nic nevím a dědím?

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Tak musím především chtít. Musím říci, že přijímám nebo mohu říci, že odmítám nebo se zříkám dědictví.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak můžu říct, že... Se to dozvím.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Já to zkusím říct srozumitelněji, možná se mně to nepodařilo říct dostatečně přehledně. V minulosti to bylo tak, tedy myslím do předchozí, do skončení předchozího občanského zákoníku, do té doby, než nabyl účinnosti nový občanský zákoník, za dluhy jste odpovídala jenom do výše nabytého dědictví a byl tentýž princip odmítání a neodmítání dědictví, což k sobě patřilo, protože jste tím, že jste zdědila, tak jste odpovídala za dluhy jenom do výše nabytého majetku. Dnes odpovídáte i celým svým majetkem ale zůstal ten princip odmítání a neodmítání dědictví, tedy aktivního chování, které klade na dědice daleko větší zátěž, než když nic neděláte a musíte se přihlásit o dědictví a pak teprve se do všech těch problémů dostanete. Takže shrnu to. V minulosti složitější situace ohledně odpovědnosti za dluhy, tu jsme převzali, ale zjednodušení, když chcete, tak do těch problémů jdete, to jsme nepřevzali.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, podívejte, pánové, my tady máme paní Vejborovou. Paní Vejborová, tak, řekněte nám, paní Vejborová měla manžela, povídejte.

paní VEJBOROVÁ
--------------------
Můj manžel se dostal do, do v podstatě velkejch dluhů, o kterej jsem neměla ani tušení, protože on se mi nesvěřoval. Já za něj nezodpovídám. V podstatě jsem se to dozvěděla, že má nějaký dluhy, až když zemřel. A v podstatě já jsem jedinou smlouvu, kterou manžel podepsal, jsem neviděla a nemohla jsem teda v podstatě dát, jak se to jmenuje...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výhradu soupisu.

paní VEJBOROVÁ
--------------------
Nemohla vlastně se, nemohla jsem říct, že nesouhlasil s tím, aby si vzal ten úvěr vůbec, jo, protože tam nebyl, nebyl tam žádnej můj podpis, ale já za to ručím a musím to hradit?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak prosím. Prosím.

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Přeci vy jste dobře věděla v tom řízení, co v té pozůstalosti je. To znamená, jestli je tam nějaký majetek, ale jsou tam nějaké dluhy. Zřejmě v tom vašem případě bylo dluhů více než majetku, tak pozůstalost byla předlužená, no a v té fázi jste přeci mohla říci, já to dědictví nechci. Tečka.

paní VEJBOROVÁ
--------------------
Nemohla jsem to říct. A to z jedinýho důvodu. Protože my máme byt, kterej byl ve společném vlastnictví manželů, byla na něm nebo je na něm hypotéka a já, když to odmítnu, tak já budu ten byt vlastně spoluvlastnit se státem? Vlastně přijdu o půlku bytu? Takže já vlastně to dědictví jsem tlačená do toho, že já ho musím přijmout.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
No, to je samozřejmě pravda i nepravda. Tady se bavíme o dědickém řízení nebo o pozůstalostním řízení a o dědickém právu a u vás to ještě komplikuje institut společného jmění manželů. Tam asi se shodu s panem doktorem Fialou, že společné jmění manželů nám byl čert dlužen, v tom asi máme shodu. Bohužel při pracech na novém občanském zákoníku všichni trvali na tom, že společné jmění manželů tu zůstat musí, protože má chránit druhého z manželů. Praxe společné jmění manželů požadovala a byť byly úvahy o tom, že společné jmění manželů jako ten základní princip, jako základní majetkový režim mezi... Ne. Ne. Ne.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Ale co teď má dělat paní Vejborová, chápete? Tak vy jste něco upekli, pánové, a tady máme praxi občana, no. Máte děti?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Společné jmění tu bylo i předtím. To jsme neupekli.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No prosím, matku, matku dětí.

paní VEJBOROVÁ
--------------------
Už jsou teda dospělí, ale když došlo k úmrtí manžela, tak ten mladší, tomu bylo 16. A táhne se to 2 roky, to dědický řízení.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě jste ohrožena, kde budete bydlet. Chápete?

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
To lze říci mnohem jednodušeji. Prostě to dědictví buď chcete nebo nechcete a není možné to dělit tak, že řeknete, já nechci ten, já chci ten byt, jo, já chci to dobré, já chci ta aktiva, ale nebudu platit dluhy. Prostě je to buď tak nebo onak. Odmítnete dědictví jako celek, žádné dluhy na vás nepřecházejí. Ale není možné vzít byt a nevzít dluhy.

Radek VONDRÁČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
--------------------
Já si myslím, že je to moc hezký příklad z praxe. Prostě je krásné, určitě se to hezky psalo a myšlenka svobody je vznešená, ale zkrátka ten praktický život přináší jiné problémy. Ale zkuste jí říct, tak se vzdej toho bytu, kde prostě bydlí, kde má ty rodiče. A to se ještě bavíme o té jednodušší situaci, než se i další dluhy mohou objevit nějakým způsobem. A bude za ně odpovídat. Ještě pořád jsme v prvním polovině. Takže potom ta výhrada soupisu nastává a potom je otázka, jsem tady za ty zákonodárce, co s tím do budoucna. Jestliže jsme v situaci, kdy opravdu už je to anekdota, že se u notáře zdraví, dobrý den, uplatňuji výhradu soupisu, jmenuji se tak a tak, tak potom je otázka se opravdu zamyslet a změnit to, protože to neplní ten účel, který jsme chtěli. Ano, lidi byli na něco zvyklí a změnilo se to, ale...

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
To není úplně pravda, pane místopředsedo. Ten důvod změny nebyl tak prostý, jak se vykládá. Tady samozřejmě tím, že se změnil princip povinnosti k úhradě dluhů, že tedy nově se zavedla obecně plná povinnost k úhradě dluhů s tím, že dědic si může vyhradit soupis pozůstalosti, mělo vést a má vést k tomu, aby se narovnaly vztahy mezi potom účastníky toho pozůstalostního řízení.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale tím myslíte i nevinnými dědici. /Souzvuk hlasů/:

Radek VONDRÁČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
--------------------
Ale to má nějaký historický podklad, tady to co říkáte.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Já si dovolím to jenom doplnit. Z hlediska prosté lidské spravedlnosti, která má se zcela shodovat s představami občanského zákoníku, nepochybně, na tom se asi všichni shodneme, tak má být postavení věřitele a dlužníka stejné před smrtí zůstavitele a po jeho smrti. A ten princip, který takto přišel nově, věřiteli zlepší postavení, protože zatímco předtím se mohl domoci svých pohledávek za někým jenom z majetku toho zemřelého, tak teď najednou může jít na majetek zemřelého plus na majetek toho dědice. A to je situace, která vnímáno prostým lidským rozumem není spravedlivá.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. Jenom tady necháme prohovořit. Prosím.

nejmenovaná osoba
--------------------
Já jsem se chtěl zeptat tvůrců zákona nového občanského. Co vás vedlo k tomu, že jste ten institut toho, že dědím jenom do výše dluhů, změnili na ten, který je dnes platný? Vy jste říkal, pane doktore Korbele, že se jedná o vlastně vyjádření určité svobody. Ale jakou to má logiku, kdo se svobodně přijme více dluhů, než získá majetku? To prostě nechápu, proč je to.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Zvýhodnili jste věřitele.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Nezvýhodnili jsme věřitele.

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Věřitele jsme těžko mohli zvýhodnit, když věřitel má jenom to, co měl i předtím, že, to je jeho pohledávka.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale teď to řekl pan doktor Fiala, řekl, že dřív, chápete, občan, já nevím, nemá peníze, tak na něm věřitel nic nevymůže. A teď zdědí, má třeba někde sestřenici, která má dům, ano, a ten věřitel bude požadovat ty peníze po té sestřenici, která prostě toho bratrance neviděla 30 let.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Ano. Pokud ta sestřenice to dědictví přijme a nevyhradí si soupis, tak to po ní chtít může. Pokud to dědictví nepřijme, tak ten věřitel má smůlu a nemůže po ní požadovat nic. Já jenom bych odpověděl tady pánovi, který se ptal. Ta úprava, kterou jsme teď přijali nebo která je v novém občanském zákoníku, není ničím, co bychom si vymysleli. Je to úprava, která funguje ve všech okolních civilizovaných státech. To není něco, co bychom my si vymysleli a nefungovalo nikde jinde. Funguje to v Rakousku, v Německu, ve Francii, ve Švýcarsku. Není s tím problém.

nejmenovaná osoba
--------------------
A jakou to má logiku?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Má to logiku právě narovnání vztahů mezi věřitelem a dědicem. A samozřejmě srovnání pozic. Protože pokud tady byla ta předchozí úprava, o které mluvil doktor Fiala, tak byla obecná limitace, dědicové jsou povinni hradit dluhy do výše nabytých aktiv. Ale v tu chvíli, a praxe taková byla, dědicové, když dorazili na dědické řízení, přiznávali v rámci toho dědického řízení pouze to, co nezbytně museli. Nemovitost a zapsané věci, ke kterým by se jinak nedostali. V tom měl věřitel obtížnou pozici, protože oni tak před ním zatajovali aktivní majetek, ke kterému ten věřitel se nemohl jinak dostat. Měl možnost prokazovat, že byl nějaký majetek zatajen, to je pravda.

nejmenovaná osoba
--------------------
A dneska ten skrytý majetek jak zjistí ti věřitelé?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Jasně. To je dobrá otázka a to je asi ten klíč. Pokud si vyhradím soupis pozůstalosti a budu čestný, přiznám veškerý majetek, tak mně nic nehrozí a jsem chráněn tím soupisem. Pokud ale jako dědic budu nepoctivý a majetek zatajím úmyslně, to je důležité, úmyslně, pak pokud to věřitel prokáže, pokud věřitel prokáže, padá mi výhrada soupisu a hradím dluhy v plné výši. Takže je to narovnání pozice.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. Ještě chtěla paní Vejborová, prosím. Ještě nechme, protože paní Vejborová je skutečně ve vážné situaci. Prosím.

paní VEJBOROVÁ
--------------------
Já se chci zeptat na jednu, jednu jedinou věc. Vy jste tady říkal soupis nebo společný vlastnictví manželů. Já to chápu. Ale v okamžiku, kdy si manžel půjčoval peníze a já o tom nevěděla, nebyl nikde můj podpis a já to musím zdědit a hradit tyhlety úvěry, který vlastně jsem já nepodepisovala, neviděla jsem je a tam najednou je jedno, že je to společný vlastnictví manželů, tam oni nechtěl podpis toho druhýho z partnerů, že s tím souhlasí? Když tam není podpis toho druhýho partnera, tak jak může za to ručit?

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
A víte, jak je snadné dneska si napůjčovat peníze u různejch institucí.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Já bych si dovolil, abychom to nebrali jenom tak, že hledáme viníka, kdo to způsobil a proč to vzniklo, ale spíš hledali cestu, jak z toho teď ven a jestli to, co je, se osvědčilo nebo neosvědčilo. A současně jestli soupis majetku je vlastně po té výhradě k něčemu nebo není. On upřímně řečeno ten soupis majetku vlastně nikoho neochrání, protože i když byste teoreticky uplatnili výhradu soupisu a notář, notář to neudělá, pevně věřím, že to neudělá, ale kdyby ten soupis prostě neprovedl, tak to nemá žádný význam, nic se nestane, protože ta výhrada soupisu, že odpovídáte jenom do výše ceny nabytého dědictví, už platí, už tím zaklínadlem, proto říkám, že je to zaklínadlo. A ten soupis, i když se provede, tak z hlediska odpovědnosti za dluhy, to znamená, jaký se zjistil majetek v dědickém řízení, jednotlivé věci a jaká byla jejich hodnota, nemá pro všechna jiná řízení žádný význam, protože ve všech těch jiných řízeních věřitelé i dlužníci mohou tvrdit, že do dědictví patřilo víc věcí nebo míň a že byla jiná jejich hodnota. Ten soupis je vlastně chiméra.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No dobře. Ale další věc je i to, že vlastně ten občan, ano, i když teda dá ten, tu výhradu soupisu, tak potom vlastně se stane takovým insolvenčním správcem, že jo, má to postupně splácet, ty dluhy a když udělá chybu, no, tak prostě to zase odnese svým majetkem. A dokonce jsem četla, že někteří advokáti s vůbec do toho nechtějí pouštět. Tak když se do toho nechtějí pouštět advokáti, tak co třeba senioři ze sdružení 90?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Jenže tady se, zrovna v tom, co zmiňujete, se ta situace vůbec nezměnila.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No tak ale se možná měla změnit.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
A jak? Jak byste ji chtěla změnit? Jak chcete změnit něco, když je povinnost hradit dluhy. Pokud uhradíte dluhy nějakým způsobem podle vašeho uvážení, můžete se do situace, kdy budete zvýhodňovat věřitele.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Ne, to není podle uvážení. Do výše nabytého majetku, jo. To je ta doličná věc. Víte, jak se dělá soupis majetku?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Vím.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Jako je notář detektiv, že prostě opravdu jako zjistí veškerý majetek. Vždyť víte, jakým způsobem se prostě to dělá.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Pane magistře, totiž já bych tady navázal na pana místopředsedu. Ten soupis majetku, soupis pozůstalosti měl nějaký svůj význam, kdy se přijímal ten rakouský občanský zákoník. Vždyť si vemte, že na začátku 19. století převážná část majetku byla doma, měli jsme ji doma. Ale teď jako to je pofidérní. Jako co by se mělo sepisovat? Nábytek, elektrospotřebiče? Které opravdu nemají žádnou velkou cenu. Čili všechno ostatní totiž zjišťuje ten soudní komisař z úřední povinnosti.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale teď je o to, co vy vlastně, pane doktore, jako notáři zjistíte? Vy jste nezjistíte veškerý majetek, vy nezjistíte dokonce ani veškeré dluhy.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Máte samozřejmě pravdu. Máte pravdu.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže já řeknu, ano, prostě dědictví odpovídá dluhům, takže to přijímám. A pak se dozvím, že ty dluhy jsou mnohem vyšší. Takže vy mi vůbec nedáte garanci, že ty dluhy nebudou vyšší.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Ano.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo mi, pánové, dá tu garanci? Od čeho ten notář teda, co zjišťuje? No, pane notáři?

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Je tam samozřejmě institut, o kterém se zmínil doktor Bednář, je to konvokace, svolání věřitelů, abych to řekl po česku, kde samozřejmě je tam zase nějaká lhůta, která je 3 měsíce, ve které ti věřitelé musí oznámit svoje pohledávky. Tato vyhláška, tato konvokace se uveřejňuje na úřední desce soudu. Takže je veřejné přístupná na internetu. Ale samozřejmě to bohužel zase, abych se obrátil na vás, neřeší tak zcela tu situaci. I kdybyste si vyhradila ten soupis pozůstalosti, tak jste povinna hradit ty dluhy do výše ceny nabytého dědictví, čili jsme jako postaru v tom předchozím stavu. Pořád to bohužel nevyřeší vaši situaci.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Opustíme dluhy a teď budou se ptát občané, jaké mají zkušeností a z nich budeme vycházet. Tak. Já poprosím pana Polatu. Prosím.

Pavel POLATA, Majitelé domů o.s.
--------------------
Ta celá diskuse teďkon probíhala na téma dluhy, které vznikly do okamžiku smrti zůstavitele. Já ale otevřu další balíček, kterej je možná trošku jenom okrajový, ale spravuju několik set bytů a bohužel všech 10 dědickejch řízení, kde zůstavitel zemřel v nájemním bytě a byl tam sám, tak skončily obrovským dluhem mým. A jsou to dluhy, který se vážou za dědice. Ten dědic se dozví až po 6, 8, 18 měsících o tom, že se stal dědicem, vyřídí se dědický řízení, ale nikdo už v tom dědickým řízení neřekne, že se mezitím stal i ze zákona nájemcem bytu na Vinohradské třídě, kde je 15 tisíc měsíčně nájem a on v tom okamžiku bez ohledu na to přijaté dědictví už má svůj vlastní dluh 150 tisíc. Já musím ale docela kladně hodnotit některé ustanovení toho občanského zákoníku, které těm pronajítelům v těhletěch případech daly určitou možnost, aby po šesti měsících aktivně ten byt vyklidili. Bohužel ten německý model naráží na hranice českého soudního systému i ty zažité praxe bohužel notářů, protože v okamžiku, kdy já se obrátím na všechny notáře s tím, příští týden nebo příští měsíc uplyne ta šesti měsíční lhůta, prosím, vy máte ty klíče u sebe v šuplíku, pojďme do toho bytu a sepišme tam ty věci, tak mi nikdo ty klíče nevydá. Já se musím se zámečníkem vloupat v uvozovkách do svého bytu a za týden volám do té samé kanceláře, já jsem tam našel 50 tisíc, vkladní knížku s 550 tisíci, nějaké zlato. Tak to prosím vás sepište, stříbro mi sem nenoste. My od vás vezmeme akorát zlato a ty doklady a tu hotovost. To je prostě ta, to je prostě ta praxe.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je hrozná praxe. Ale vážení, aby to tady ještě opakovaně zaznělo, protože já bych chtěla, aby dneska vy, diváci, jste se poučili. To znamená, vy jste řekl správně, dědic vůbec netuší, že musí platit nájemné po smrti příbuzného.

Pavel POLATA, Majitelé domů o.s.
--------------------
Za byt, v kterém nebyl ani ho v životě neviděl. Je to správný princip, je to správný princip, ale to zákon předpokládá, že do dvou měsíců, do dvou měsíců může i ten notář ukončit ten nájem. Ale žádný notář v této republice ho nikdy ten nájem neukončil.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě než začne vůbec dědické řízení a podobně. A pak vám naroste dluh, za který vůbec nemůžete, pane doktore Korbele.

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Podle mého názoru ten princip není úplně správný. Kdyby bylo na mně, tak já bych ten přechod nájmu v případě smrti do občanského zákoníku nikdy nezaváděl. To ale bylo velmi politické rozhodnutí dané, dané představou, že nájemce bytu musíme chránit z doby, kdy zde neexistoval žádný trh s byty a kdy panovala představa, že pokud zemře nájemce, tak jeho dědicové, děti a další dědicové mají vždy zájem ten byt mít. To platilo někdy za komunistů. Dnes je ta úprava samozřejmě zcela kontraproduktivní, protože kdo by tam chtěl bydlet? Byt si můžete najít na trhu jakýkoli. Čili já naprosto souhlasím. Ta zbytnělá ochrana nájemce a ten přechod by tam vůbec být neměl.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No tak to je na vás, pane místopředsedo, to byste měli změnit.

Radek VONDRÁČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
--------------------
Jenže to je to, když prostě, to tak funguje v tom právu, hrábnete do jedné části a zjistíte, že to ovlivňuje další tři ustanovení.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale takže, no dobře...

Radek VONDRÁČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
--------------------
A bohužel, bohužel to dědictví, tak jak bylo přijato, tak nám nenavazuje třeba na to společné jmění manželů, na insolvence. Já vám to říkám jako příklad. A prostě i ten přechod vlastnictví se zkrátka tady v tomto případě neosvědčil. Já s tím naprosto souhlasím.

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Tak ho zrušme.

Radek VONDRÁČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
--------------------
Tenkrát byl jiný nájem, jiné nájmy, jiné úrovně nájmů. Dneska se to víceméně už stabilizovalo. Diskuse o zrušení přechodu nájmu je...

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Řekl bych, že ještě, s dovolením, ještě daleko frekventovanější okruh případů týkající se nájmu, jsou nájemní byty a dědění, kdy se vlastně vůbec nedědí, kdy se zastavuje dědické řízení, protože majetek je jinak minimální. V takovém případě se nezjišťuje vůbec dědic a figuruje v celém řízení jenom osoba takzvaného vypravitele pohřbu. A ten vypravitel pohřbu, kdyby přijal, což by měl dostat jinak, majetek, který v tom bytě je, tak získá jedině povinnost ten byt vyklidit a mít s tím veškeré možné náklady a odpovědnost. A s tím mají pronajímatelé na jedné straně problém, že dlouho zůstává jim nevyklizený byt, a vypravitelé pohřbu jsou v situaci, ve kterém čeština říká za dobrotu na žebrotu. A to je nešťastná situace.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Tak. Ano.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
My jsme tuto situaci řešili. A pak jsme řešili ještě podobnou situaci, kdy se čekalo na neznámého dědice, nebo jak se to jmenuje, ten institut, a po dobu šesti měsíců se muselo čekat a samozřejmě ten pronajímatel toho bytu to uskladnil, jako samozřejmě na náklady dědiců, my jsme vůbec netušili, jo, jaké náklady vlastně to budou. A vlastně tady se úplně prostě jaksi poškodili dědici jenom proto, že prostě pronajímatel neměl zájem se s námi o tom bavit.

Pavel POLATA, Majitelé domů o.s.
--------------------
To se musím zastat teda, promiňte, do toho musím vstoupit. To není zájem pronajímatele. Pronajímatel má jedinej zájem, aby ten byt byl co nejrychleji zpátky na trhu. Tam do toho má aktivně vstoupit, a to je můj možná laický názor, jako notář tedy během pár týdnů má zjistit, že ten majetek v tom bytě... Během těch šesti osmi měsíců nikdo z těcho notářů do toho bytu vůbec nepřišel. /Souzvuk hlasů/.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale o to jde. Pane Polato, pojďme do života, pojďme do života. Ne, řekněte nám, za jak dlouho notář se ozve, když teda někdo zemře, za jak dlouho?

Pavel POLATA, Majitelé domů o.s.
--------------------
Já jsem měl teďkon poslední případ, kdy notářovi trvalo 18 měsíců, ne týdnů, 18 měsíců na to, aby zjistil, že dcera zůstavitele je celejch 22 měsíců v nápravném zařízení ve Světlé nad Sázavou. To je věc, která by měla trvat 18 minut, jako v okamžiku, kdy nám funguje eGovernment a ne 18 měsíců.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Tak já bych teď poprosila paní Bohatou z bezplatné linky pro seniory Elpida. Kdybyste nám mohla říci, že, nemusíte dávat, že ta vlastně dědická řízení trvají strašně dlouho a co to, jaké problémy pak mají senioři.

Kateřina BOHATÁ, bezplatná linka seniorů Elpida t.č. 800 200 007
--------------------
Nám se nezřídka stává, že volají senioři v zoufalé situaci, velmi často tehdy, kdy už byli velmi staří v době, kdy se převáděly důchody na odesílání na účty, přestaly se nosit důchody pošťačkami a ti manželé si zřídili jeden účet, spolu se domluvili, tak jo, tak to bude na tebe, já budu ten disponent, budu si pro ty peníze chodit. A pak se stane, že majitel účtu zemře, zůstane ten disponent, účet je bleskurychle zablokovaný, ten druhý senior bývá velmi často ve velmi bídném stavu, co se jeho emočního stavu týče, jeho schopnosti vůbec tuhle celou situaci zvládnout a řešit a ocitá se v obrovské existenční krizi a dost často jsou to lidé, kteří jsou o dvou berlích, obtížně pohybliví. Když už se dopraví k notáři, tak se dost často potkají s někým, kdo na ně má 10 vteřin času, než se senior stačí nadechnout, tak už je zase přede dveřmi. Zároveň je to někdo, kdo k notáři jde jako k němu, ke komu má velikou úctu a ten notář, pardon, v mnoha případech si tu úctu vůbec nezaslouží, neplní tu svoji povinnost a oni pak volají na tu linku a jsou dezorientovaní, zoufalí, bez prostředků a nám trvá řadu hovorů, než toho člověka se nám podaří nějak informovat, nasměrovat, podpořit a jsou opravdu ve složitých situacích.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Tak to je na pana notáře.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Tak samozřejmě to je mi velice líto a musím říct, že to je naprosto neprofesionální přístup.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale děje se to.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Určitě se to děje. Já vám věřím, jako jo, protože byste si to nevymyslela.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane notáři, pane doktore, ne, ale za jak dlouho, řekněte nám v průměru, za jak dlouho začne dědické řízení? Za jak dlouho?

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Tak dědické řízení je zahájeno tím, když se soud dozví...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No měsíčně. No, tak...

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Že někdo zemřel. Což zhruba bývá, když se doručí úmrtní list, což je tak za tři týdny, za měsíc. Plus mínus.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No to vám přijde teprve oznámení, že teda bude to, ale pojďme si říct, kdy, ano, jo, je vdova...

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Zhruba za ten jeden měsíc já se můžu dozvědět, že jsem byl pověřen jako soudní komisař.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. No a kdy, a kdy teda bude to dědické řízení, že tam můžou přijít i účastníci?

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Tak v podstatě to je během 14 dnů, 3 týdnů. Zase to musí být v nějakém časovém předstihu, aby si ten dotyčný mohl vůbec udělat čas a přišel ke mně.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. No, tak to máme dva měsíce. No, řekněte, jaká je praxe?

Kateřina BOHATÁ, bezplatná linka seniorů Elpida t.č. 800 200 007
--------------------
Bohužel praxe je taková, že účet je obstavený během 14 dnů a dědické řízení je během následujících 6 týdnů. A teďka ta seniorka má doma tisícovku...

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Jasně. Ale to není věcí notáře. Chápu. Chápu. Ale věřte mi, že to notář nezablokoval, že to dělá sama banka, jakmile se dozví, že ten majitel účtu zemřel.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale co mají tedy, pánové, kdo poradíte tedy, protože to je opravdu svízelná situace, ano? Co mají tito občané dělat? Protože vemte si, je to tragédie, přijdete o životního partnera a teď ještě jste bez peněz.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Já se přiznám, že jsem zrovna dneska měl podobnou situaci, kdy zemřela manželka, manžel mi přišel na to předběžné šetření a také zjistil, že byť byl disponentem, tak že mu banka zastavila právě tyto platby. Jediná šance je prostě přesměrovat ten svůj důchod na nějaký svůj účet, přesměrovat ty platby.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale to je za měsíc.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Pokud, pokud na tom účtu jsou nějaké dostatečné prostředky a jsou tam trvalé platby, tak ta banka pokračuje v těch platbách na SIPO, na nájem a na služby spojené s užíváním bytu. Pokud tam je dostatek prostředků, tak v tom není problém. Ale samozřejmě je problém v tom, aby se ten manžel nebo manželka dostali k tomu svému důchodu. Proto by bylo dobré to přesměrovat na ten svůj účet. Ale věřte mi, že ti notáři jsou v tomhle opravdu nevinní. V tomto směru.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vážení, tam máme další dotaz. Prosím.

Jan FIALA
--------------------
Dobrý den. Jan Fiala. Já bych teda chtěl se vrátit k případu paní Vejborové a říct, že je mi jí velmi líto a tady před celým národem, že její situace je opravdu prostě strašná. Já s tím mám vlastní zkušenosti a není to nic příjemného. Kdybych to tady měl rozebírat, tak jsme tady až do rána. A co se týče společného jmění, tady ze strany pana doktora nám bylo vysvětlené, že společné jmění se z manželství nevypustilo, nelze prostě ho vyloučit z důvodu hájení nějakých zájmů. Mohl by mi tady někdo, kdokoli z našich hostů, uspokojivě vysvětlit jak to, že není společné jmění v registrovaném partnerství? Jak to, že jsou registrovaní partneři zvýhodňováni, jak to, že kdyby paní Vejborová žila v registrovaném partnerství, tak by společné jmění neměla? Víte také o tom, že když se dědí a dědíte po manželovi, tak nemůžete odmítnout dědictví, prostě dědíte dluhy a dokonce i dluhy, které vznikly proti vůli jednoho z manželů?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, to tady nezaznělo. Takže pokud já, bysme chtěli odmítnout dědictví po manželovi, tak manželka nemůže nebo manžel?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Manželka může samozřejmě odmítnout. To, co zmiňoval...

Jan FIALA
--------------------
Promiňte, ale bylo mi řečeno ze strany právničky, že nemůže, ze strany notářky nám bylo potvrzený, že nemůže.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Můžu odmítnout, nicméně tady řešíme trošku jinou situaci a to je otázka vypořádání společného jmění manželů.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vážení, ale to není tématem našeho rozhovoru, ano? Budeme se držet dědictví. Pane místopředsedo, vy máte taky, co třeba takové dědictví, jak to probíhá, když je zrovna to v období rozvodu, ano? Dva se rozvádí, tak a vám se tam nelíbí, žena osočí muže z domácího násilí...

Radek VONDRÁČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
--------------------
Ano. Tam je, tam je ustanovení, že jestliže probíhá rozvodové řízení a jeden z těch manželů zemře a příčinou toho rozvodového řízení je domácí násilí a zemře třeba ten, který ho nebo ten dědic je případně ten, který dopustil toho násilí, tak on je nezpůsobilý dědit v ten okamžik. A objevuje se v praxi debata, asi už i problém, do jaké míry je schopen notář, jako soudní komisař, jaksi provádět dokazování, jestli to není jenom nařčení, jestli skutečně tam nějaké domácí násilí vzniklo. Tam obecně ze zákona zkrátka nedědí ten člověk, není k tomu způsobilý.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Já si to dovolím ještě trochu vysvětlit. Zatímco v minulosti se nedědilo pro dědickou nezpůsobilost, když jste udělali něco ve vztahu násilný trestný čin vůči zůstaviteli nebo někomu blízkému anebo jste se zachovali nějak negativně ve vztahu k jeho poslední vůli. Ale teď se to rozšířilo i na další věci nebo další jednání. Jedno z nich je to, které jste se ptala. A to je, že probíhá rozvodové řízení, kde důvodem pro rozvod je tvrzené domácí násilí. A myslím si, že jediný myslitelný a racionální výklad tohoto ustanovení je, a tak to říkal pan místopředseda, že musí ten notář zjistit, jestli k tomu domácímu násilí skutečně docházelo nebo nedocházelo. Protože samotné tvrzení v nějakém rozvodovém řízení, kde se uplatňují různé jiné emocionální tvrzení, není možné brát jako bernou minci.

nejmenovaná osoba
--------------------
Nevím, jestli z toho mají radost notáři, že zjišťují příčiny krachu manželství.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vážení, půjdeme dál. Prosím. Prosím.

nejmenovaná osoba
--------------------
Já, jestli bych mohla, tak bych narazila na otázku vydědění a závěť. Zemřel mi v prosinci přítel, závěť byla sepsaná dlouho předtím, než byl nemocnej. A obě děti vydědil a v závěti veškerý majetek odkázal mně. Přišlo mi usnesení od notářky, ve kterém bylo, že oni se teda, oni napadli to vydědění, že neberou ty důvody, pro který je vydědil otec. Přišlo mi od notářky usnesení, kde na to, aby oni podali trestní oznámení nebo to žalobu na to vypořádání, že mají na to dobu 10 let. Navíc není to ani v občanském zákoníku, není to součástí žádnýho zákona. Je to jenom takovej článek pro notáře, kterej se jmenuje, mám to tady u sebe...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pánové, kdo na to bude reagovat? Pan soudce Fiala. Prosím.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Tak možná, možná to zkusím já. To je situace, kdy notář, vychází se z toho, že není schopen vést takzvané sporné soudní řízení, protože má omezené možnosti řešit tyto věci procesně takzvaně. A to rozhodnutí, které jste dostala, za standardních poměrů by mělo ukládat buď vám nebo těm dětem podat žalobu k soudu, pokud bylo jím něco uloženo, že musí řádově do měsíce dvou podat žalobu proti vám, ve které budou tvrdit, že oni jsou dědici, tedy že to vydědění nebylo v pořádku. Lhůta deseti let je pro mě do té míry překvapující, že si nedovedu představit, že by to některý notář skutečně udělal. Takže bych byl rád, kdybyste mně potom ukázala tu věc, jak to vypadá. Skutečně se mi to nezdá.

nejmenovaná osoba
--------------------
Mám to tady sebou. Stalo se to. Je to teď čerstvý usnesení. Je to tam skutečně 10 let.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Ale tak jak, tak jak říkala paní Jílková, na radu ve vztahu, když se dostane někdo v dědickém řízení do problémů nebo starší občan tomu nerozumí, neví, co má dělat, tady bych se rád zastal notářů, myslím si, že můžou být samozřejmě výjimky, ale že když máte problém, tak vyrazte za tím notářem a zeptejte se ho. Já věřím...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a kolik to stojí? Ještě si řekněme, kolik to stojí.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
To vám vysvětlí pan notář lépe než já.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to nejdu k vám na dědické řízení. Jsem seniorka, paměť už mi neslouží a teď...

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
I kdybyste za mnou přišla teď, protože seniorkou nejste, takže by to stálo zhruba 2 300 korun včetně DPH.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta rada.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Sepis závěti.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne. Já se ptám, nevím, chci se poradit. Pane Lormane. Nemyslím závěť.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Paní Jílková, pane magistře, jde o to, že samozřejmě to dědické právo je trošku komplikované, takže to předpokládá, než se vůbec sepíše...

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
My jsme si asi nerozuměli. Já jsem to měl na mysli tak, že v probíhajícím, pardon, v probíhajícím dědickém řízení, když se ten senior půjde poradit za tím notářem, tak nebude platit ani o korunu víc, než by platil za to dědictví. To je standard.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale ať mi to potvrdí pan notář. To zdarma poskytujete? V průběhu dědického řízení za váma můžu přijít a zdarma.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Víte, když máte důchod...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, počkejte, proč si, vždyť to je důležité, ono to pak všechno stojí. Tak ať to víme, ano? Tak to je zdarma?

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Pan doktor se možná stydí, ale má poučovací povinnost.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Ne. Ne. Tady jde o něco jiného.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to musí lidé vědět, pak se za vámi vypraví lidé, kteří nemají peníze, ano, kteří si počítají, kolik si koupí rohlíků, jsou takoví dneska senioři, vezměme si, jaké jsou penze, tak ano, jdu se s váma, běží to, jsem bezradná.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
V průběhu řízení o pozůstalosti to opravdu nebude stát nic, protože ten soudní komisař si vyúčtuje celkovou odměnu na závěr. Ale jde o to, jde o to, že je třeba dodržet taky nějakej procesní postup. Nemůže samostatně jednat s jedním z dědiců bez účasti toho druhého, jo, protože by mohl být nařčen z podjatosti, že jednoho upřednostňuje oproti těm ostatním.

Kateřina BOHATÁ, bezplatná linka seniorů Elpida t.č. 800 200 007
--------------------
Co mají senioři dělat v takových případech, kdy tomu zkrátka nerozumí, úplně čistě tomu nerozumí. Mají si sezvat všechny ty účastníky, aby se s vámi šli poradit?

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Pokud to bude při jednání, tak se by takové osobě mělo dostat srozumitelně podanému vysvětlení v rámci toho jednání před soudním komisařem, kterého se mohou účastnit samozřejmě a mají účastnit všichni účastníci.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak děkujeme za bezplatnou linku Elpida, diváci vidí na vás číslo, to je jako, vážení, smutné. Tak vážení, ať se posuneme dál. Pojďme další problém. Tak aby se tomuto předešlo třeba, co vás potkalo, tak řada lidí ještě chce udělat třeba před smrtí darovací smlouvu. Pane Lormane, jaké máte zkušenosti.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Teď, jo, když uděláte darování pro případ smrti, to znamená, vůbec se to netýká dědického práva, to je někde úplně mimo, a samozřejmě pakliže toto uděláte, tak to katastry neuznávají, tento institut, protože nemají jaksi nějaký základ, na základě kterého mají prostě provést zápis v katastru. Jak je tohleto možné?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
To je trošku zvláštní tvrzení, že katastr neuznává něco, co se nazývá darování pro případ smrti, které se posuzuje jako odkaz, to znamená, ono to do toho v podstatě dědického práva do jisté míry také bude patřit. A tady jako popisujete situaci, kterou já jako nechápu a nerozumím. Jestli katastr říká, že pro to nemá žádný podklad, nemá žádný papír, tak je to možná pochybení na straně toho konkrétního úředníka. Rozhodně to není problémem dědického práva nebo chyby v občanském zákoníku, jo, to, co tady popisujete.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Ale nezlobte se, dokument, to znamená prostě, který je vystaven na základě právě tohoto paragrafu, tak tento skutečně dokument, který jsme řešili, neuznal katastr, aby prostě provedl... Takže co máme udělat?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak my tady, pánové, máme paní Dadákovou. Paní Dadáková k nám přijela až z Ostravy. Vy jste měla darovací smlouvu, že? A prosím již před 25 lety.

paní DADÁKOVÁ
--------------------
39 prosím.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik?

paní DADÁKOVÁ
--------------------
39.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A už 39 let to řešíte.

paní DADÁKOVÁ
--------------------
Ano. 39 let.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. Řekněte nám.

paní DADÁKOVÁ
--------------------
Prosím, budu stručná, jasná, protože vlastním zatím doma na 30 tisíc kusů usnesení, rozhodnutí, odvolání, dovolání, stížnosti atd. Moji rodiče, o které jsem se starala až do smrti, ještě před smrtí, my jsme byly čtyři jako děti. Ty tři děti se k mým rodičům špatně chovaly, já jsem teda nejmladší, žel bohu těžce tělesně postižená po operaci šestkrát kyčelní klouby, teď jsem v krátké době po operaci kolene, ale to je vedlejší. Tak moji rodiče se rozhodli, protože ty moji dva bráchové žel bohu byli alkoholici, napadli rodiče, jo, moje ségra, protože jí slíbili, že jí dají 100 tisíc korun, když půjdou proti rodičům a proti mně, tak prostě byly všecky ty moji sourozenci proti rodičům. Tak u mých rodičů, my jsme byli na státním notářství...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Ale a oni vám to teda, pojďme.

paní DADÁKOVÁ
--------------------
Ano. My jsme byli napřed na státním notářství, protože se to jedná ze začátku na Slovensku. A pak to přišlo do Ostravy a to je katastrofa. Tak jsme šli do Topolčan za notářem. Ne Horákem, ale no to je jedno.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je jedno. Ale prostě šla jste s tou darovací, máte darovací smlouvu.

paní DADÁKOVÁ
--------------------
Ne, my jsme šli za ním, aby nám udělal převod od pozemkové knize, celý převod nemovitosti mých rodičů od roku 1927. A ten notář nás pětkrát z jeho kanceláře, jako že nemá čas, že to po šestý krát, když už jsme tam byli s rodičema, protože to bylo...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Ale paní Dadáková, pojďme, to už je hodně, pojďme, to už je hodně. Tak a co v současnosti, jak ten problém v současnosti?

paní DADÁKOVÁ
--------------------
No v současnosti takže ten pan notář vedoucí povídá, paní Dadáková, já vám tady dávám plnou moc, nechte si to od rodičů podepsat, zajděte si na...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jako rodiče už asi nejsou vaši.

paní DADÁKOVÁ
--------------------
Teď už nejsou. Ale toto říkám, co bylo za života, takže...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Ale pojďme teď, co vás trápí, ano?

paní DADÁKOVÁ
--------------------
No, tak trápí mě to, protože tuto darovací smlouvu nám potom napsal doktor Petere Lovrant z advokátní poradny, převod nemovitosti ve prospěch můj. Udělali podvod tím, že byla jsem...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a máte..? Jenom pojďme, a vlastníte to tedy nebo nevlastníte?

paní DADÁKOVÁ
--------------------
Ne. Víte, co se stalo? Oni prostě udělali to, že ten pan advokát mi řekl, nechte si tu darovací smlouvu podepsat, potom mi to doneste, abyste nemusela jít na státní notářství, já vám to zítra dám k registraci. Nedal, jo.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte co, doporučuju, váš případ je velmi složitý, máme zde plno odborníků. Třeba pan místopředseda Nejvyššího soudu, že by vám to vysvětlil, ano. Ale pojďme tedy, pánové, kdybyste mohli odpovědět, chci tedy ještě před smrtí, ano, dát darovací smlouvu, abych měla jistotu, že ano, že to nebude zpochybněno. Pane doktore. Jo? Dobrý, po skončení to...

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Ten případ spíš vypovídá o něčem jiném než o té darovací smlouvě, kde byl možná nějaký problém, ten spíše vypovídá o důvodech pro vydědění, protože pokud, jo, pokud ti dva se nechovali hezky a nepečovali o maminku, tak měli být vyděděni.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Ale to jsme, ne, prosím vás, to jsme 39 let zpátky. Pojďme k nové dědické úpravě. Jak mít jistotu, protože tady pan Lorman říkal, že ta jistota není, třeba chci darovat nemovitost, ano, darovací smlouvou, abych pak neplatila různé poplatky třeba u notáře, promiňte, pane notáři, tak jak to udělat tedy, abych měla jistotu? Pane doktore.

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Chci-li darovat nemovitost, tak daruju nemovitost.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No tady ale paní Dadáková má problém.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Paní Dadáková zřejmě tu darovací smlouvu sepisovala ještě podle staré úpravy. Můžu se zeptat, kdy zemřeli vaši rodiče?

paní DADÁKOVÁ
--------------------
Tatínek zemřel 8.9.77.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Tak už vás, paní Dadáková, není slyšet, ano, protože nemáte mikrofon. V 77. roce.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Pak je to samozřejmě mimo stávající úpravu.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Ale já, paní Dadáková, poprosím pana soudce, to je velká kapacita, jo, aby to... Tak prosím. Prosím. Po skončení.

nejmenovaná osoba
--------------------
Já bych se zeptala, stala jsem se dědičkou a starý pan, zahradní soused mi chtěl darovat, uvědomil o tom ještě za svého života starostu města, nevídaně a divila jsem se tomu velmi. Řekl a napsal dopis, kde mně odkázal majetek a bylo to za jeho života, než byl převeden na LDN, na LDN zemřel, protože měl problém se svými příbuznými, kteří také žádali a nedali si říct a nedali mu pokoj, až umřel. A jeho nemovitost byla zapečetěna i se živými zvířaty, nebylo vzato v úvahu to, že se rozhodl za svého života. A na několika sezeních u paní notářky, která už svůj úřad nevykonává, mně bylo řečeno, že starý pán nerozhodl za svého života a teď se začlo uvažovat, a táhlo se to všechno roky, tři roky po notářství, po soudu, odvolání ke krajskému soudu, který to zpátky vrátil soudu prvního stupně a situace se řeší.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jenom abychom věděli nebo já jsem to přeslechla, on vám to tedy předal jak? Odkázal ale formou závěti?

nejmenovaná osoba
--------------------
Sepsal závěť.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sám ji sepsal.

nejmenovaná osoba
--------------------
Ano.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Takže pojďme, jak tedy sepsat závěť, aby skutečně byla platná, by ji nemohl nikdo zpochybnit.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Tady možná řeknu něco, co jsem v minulosti nikdy neříkal. Pokud mám sepsat závěť nebo chci sepsat závěť, tak aby byla platná, tak bych měl zajít za notářem nebo za advokátem a poradit se. Tady samozřejmě zazněl...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Radši tedy doporučujete, protože ono opravdu je tam téměř 300 paragrafů. No ne, tak pojďme, prostě nejjistější je to udělat u toho notáře. Co když už jsem nemocný, nemohoucí na lůžku.

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
I to není problém, jestli se nemýlím, pane doktore, notář za vámi může dorazit do vašeho domova do té eldéenky, takže v tom není problém.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Samozřejmě. Sám jsem sepisoval několik závětí například v nějakém penzionu pro seniory.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A za kolik? Zase víte, ono to diváky zajímá.

Jiří SVOBODA, notář
--------------------
Jak jsem říkal, 2 300 korun včetně DPH.

Jan LORMAN, důchodce z Prahy, sdružení Život 90
--------------------
Víte, kolik je důchod a kolik je to 2 300 korun, když to dáváte z důchodu, který je 8, 9 tisíc?

Václav BEDNÁŘ, spoluautor úpravy dědického práva
--------------------
Já na to řeknu jednu věc, tady samozřejmě mluvíme o částce 2 300 korun. Já jsem si minulý rok, když jsem šel s dítětem ven, zabouchl doma klíče. Byly v zámku, neměl jsem jak otevřít byt. Jenom otevření bytu mě stálo 1 200. To se může stát tomu seniorovi taky. A ono relativizovat, je to práce jako práce. Vím, že to zní špatně.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Možná to můžeme říct i tak, že jeli ta závěť jednoduchá, to znamená, vím, že je jeden dědic, u kterého chci, aby dědil veškerý můj majetek, tak to můžu napsat sám, tužkou, na papír a řeknu, že tahle osoba bude mým dědicem, bude dědicem veškerého majetku, napíšu datum a podepíšu to a je to platná závěť.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No promiňte, ale to může někdo zpochybnit. Aby to, nám jde o to, aby to nikdo nezpochybnil.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No vy jste to měla napsané?

nejmenovaná osoba
--------------------
Já jsem to měla napsané, ale příbuzní zpochybnili. A nakonec krajský soud řekl, že ti...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, o to jde.

Roman FIALA, soudce, místopředseda Nejvyššího soudu
--------------------
Máte, máte naprostou pravdu, ale já jsem rozhodoval o mnoha závětech a v bezpočtukrát jsme o rukou napsaných závětech řekli, že jsou zcela platné.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

nejmenovaná osoba
--------------------
Tady samozřejmě zpochybnit se dá cokoliv. I ten notářský zápis.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vážení, úplně závěrem. Pane místopředsedo, vy na tom kritizujete, že vlastně ta nová dědická úprava jakoby více upřednostňuje práva těch zemřelých než živých dědiců. Proč si to myslíte?

Radek VONDRÁČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
--------------------
To mám v podstatě tady vypůjčeno od pana doktora, kdy jsme se shodli na tom, že to právo by mělo být spíš pro ty živé. Já prostě respektuji tu ideu, že zůstavitel a jeho svobodná vůle je vlastně na piedestalu to, co vlastně dneska platí, ale zkrátka ti lidé byli na něco zvyklí a jsou, jsou nekonformní s tím, co dneska platí. A jak říkáte, že si na to ještě ta praxe nezvykle, já si myslím, že si ani zvykat nechce, že hodně věcí řeší praxe opravdu prostřednictvím notářů, že notáři poradí a co já mám ty statistiky a informace, tak odkazy, svěřenecké nástupnictví a další instituce se zkrátka nevyužívají. Že jsou v tom, že jsou v tom zákoně naprázdno.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale vy jste politik, vy jste tady jediný politik, pane místopředsedo, ještě jste místopředseda sněmovny, ale ona už teda dlouho nebude, viďte. Ale kdybyste náhodou jako tam byl po volbách nebo tak, je nějaká snaha ve sněmovně to tedy změnit?

Radek VONDRÁČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
--------------------
Já si myslím, že je hrozně důležité i to, že jsme se tu dneska sešli, že je nějaká veřejná diskuse a samozřejmě všechny strany si teďka připravují své programy, můžou s tím počítat. Nějaká snaha o novelu se zpracovávala na ministerstvu spravedlnosti, nicméně neprošla vládou.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vážení, musíme končit. Pojďme, dobře, pojďme, pane doktore, kdybyste mohl úplně jako velmi stručně, co byste tedy doporučil divákům, aby měli jistotu, že prostě pokud odkáží ten majetek, bude všechno v pořádku nebo i tím dědictvím. Velmi stručně.

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Tak především je třeba si jasně rozmyslet, co chci a pak to jasně napsat. A pan místopředseda Fiala má pravdu, pokud jasně napíši vlastní rukou závěť a podepíši ji a řeknu, takto to bude, ten dostane to a ten to, tak je to platné.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kam ji mám schovat, tu závěť? Aby ji pak někdo, kdo by v té závěti nebyl, neodcizil, že.

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
No tak můžete ji dát, kam chcete, ale ideálně do plechové skříně k panu notáři.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A za kolik? Za těch 2 tisíce?

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Ne. Ne. Ne. To je menší částka.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je kolik?

František KORBEL, exnáměstek ministra spravedlnosti, AK Havel – Holásek
--------------------
Plus mínus 1 100 korun.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Tak, děkuji. Milí diváci, musíme končit. Vemte si ponaučení. Vidíte, že je to velice složité, to dědické právo. Musíte si dát pozor a prostě informujte se. Tak. Příští týden tady máme téma, co myslíte, měl by mít český prezident víc pravomocí nebo má být jen kladečem věnců? A překračuje prezident Zeman své kompetence nebo plní správně svou funkci? Přijďte diskutovat s mluvčím pana prezidenta Jiřím Ovčáčkem. Vyzývám vás všechny, přijďte diskutovat s panem Jiřím Ovčáčkem a prosím jak zastánce a fanoušky pana prezidenta, tak odpůrce. Musí tady být dva tábory přihlašte se na telefonu 261 13 77 66 nebo na e-mailu mateslovo@ceskatelevize. Milí diváci, já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy už víte, že ve čtvrtek Máte slovo. Na shledanou.


Miliony za nezákonné stíhání

25.5.2017 - ČT 1 (19:00 Události)

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Stát musí zaplatit mužům dříve označovaným za Zádamského gang víc než 8 milionů korun. Je to odškodnění za nezákonné trestní stíhání a vazbu. K tomu přibude dalších několik milionů na úrocích. Rozhodl o tom odvolací soud, který zvýšil odškodnění přiznané v původním rozsudku. Případ sleduje Pavel Schrötter. Pavle, jak soud rozhodnutí zdůvodnil?

Pavel SCHRÖTTER, redaktor ČT
--------------------
Pražský městský soud zohlednil následky, které vazba a stíhání u jednotlivých mužů měly, a to ať už následky zdravotní nebo rozpady rodin nebo také třeba nemožnost sehnat práci. Hlavní postava skupiny Milan Zádamský byl ve vazbě víc než 2,5 roku, a to stíhání trvalo ještě déle. Obžaloba je vinila z toho, že vybírali od západočeských podnikatelů výpalné, respektive nutili je platit ho například tím, že jim přikládali pistoli k hlavě nebo je zavírali do lví klece. Soudy ale před 7 lety tu obžalobu zamítly a poté přišlo šestileté souzení o víc než čtyřicetimilionové odškodné. V tuto chvíli tedy mají muži nárok na víc než 11,5 milionu, když to sečtu i s úroky, a tát je tyhle peníze ochoten zaplatit ve chvíli, kdy přijde pravomocný rozsudek, což může být někdy přibližně za měsíc. Ani to ale nemusí být konec těch sporů o odškodnění, protože obě strany se ještě můžou obrátit na Nejvyšší soud a samotný Milan Zádamský podal na stát ještě jednu žalobu.

Filip PRINC, advokát Milana Zádamského
--------------------
Ten požadavek je zhruba okolo 40 milionů korun, jedná se o zmařené obchody, ušlý zisk a nemožnost podnikání v určitých oborech.


ÚS zamítl stížnost ve sporu o otcovství

25.5.2017 - ČT 1 (12:00 Zprávy ve 12)

Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud zamítl stížnost cizince původem z Nigérie, který se neúspěšně domáhal určení otcovství. Muž měl dítě s vdanou ženou a podle zákona se v takových případech otcem dítěte stává manžel a podrobnosti přidá Michal Cagala. Michale pěkné poledne, proč podle Ústavního soudu muž nemá na dítě nárok?

Michal CAGALA, redaktor
--------------------
Přeji pěkné poledne. Stát jednoduše ani ústava, ani evropská legislativa nenutí ten dosavadní systém změnit a právě podle toho dosavadního systému, jak už bylo řečeno se v případě, že se dítě narodí vdané ženě stává jeho jaksi matričním nebo právním otcem právě její manžel, přestože pak vznikají pak takové paradoxní případy jako je tento, kdy je to dítě tmavé pleti stejně jako domnělý biologický otec a stěžovatel u Ústavního soudu. Zároveň má pouze ta manželka či manžel právo požádat o určení otcovství, nikoliv nějaký člověk z venčí či pak možná ten biologický nebo domněle biologický otec. Ústavní soud nicméně zákonodárcům navrhuje, aby ten systém změnili, aby to bylo podobně jako v Německu, kdy právě může vyjádřit pochybnosti o otcovství i domnělý biologický otec a navíc tomu stěžovali poradil, jak to zařídit, aby se alespoň s tím dítětem mohl stýkat.

Ludvík DAVID, soudce Ústavního soudu
--------------------
Podle našeho názoru může podat žalobu na určení příbuzenství, na jejímž základě by se stal osobou aktivně legitimovanou k případnému návrhu na styk s dítětem.


Ústavní soud zamítl stížnost

25.5.2017 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Brno)

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud zamítl stížnost cizince původem z Nigérie, který se neúspěšně domáhal určení otcovství. Muž měl dítě s vdanou ženou, stejně jako on bylo novorozeně tmavé pleti. Ani to mu ale u soudu nepomohlo. Podle zákona se totiž v takových případech právoplatným otcem dítěte stává manžel a zpochybnit otcovství pak můžou zase pouze manželé nikoliv člověk, který si na dítě dělá nárok.

Ludvík DAVID, soudce zpravodaj, Ústavní soud
--------------------
My se domníváme, že by mohla být právní úprava co do aktivní legitimace otce, domnělého otce či potencionálně biologického otce rozšířena. Ovšem zatím tomu tak není.

redaktor
--------------------
Ústavní soud alespoň muži poradil, jak zařídit, aby se s dítětem mohl stýkat. Může totiž podat žalobu na určení sice ne otcovství, ale příbuzenství.


Před rámem a za rámem se bude stát. Raz dva

26.5.2017 - Lidové noviny (Názory)

Monitor Jana Macháčka

Miluji experty na terorismus, zvláště ty mediálné žádané a zvláště ty české provenience. Jeden z nich s výrazně vyfénovanou hlavou třeba pózuje pravidelně v parčíku v Dejvicích pro televize.
Problém je i s praktickým výstupem „expertů na terorismus“, a to bohužel nejen v Česku. Obvyklou a stále opakovanou reakcí na nějaký útok nebo hrozbu je, že přibudou (nastálo nebo dočasně) další bezpečnostní rámy a před těmi rámy vzniknou nové fronty a ty nové fronty poskytují jen další báječnou příležitost odpálit se mezi lidmi, kteří čekají v té nové frontě. I malé dítě musí chápat, že je to pouhé odsunutí něčeho, co se může stát v bodě nula, do bodu jedna, třeba o sto metrů dál. Přitom lze pouze uznat, že uvnitř bývá výbuch ničivější než venku.
V čem vlastně spočívá být expert? Experti jsou pro mne třeba ti, kdo umí perfektně arabsky, se sluchátky na uších odposlouchávají hovory, analyzují internetovou komunikaci podezřelých a sledovaných osob, agenti, kteří rozkrývají sítě radikálů a jejich financí – ti ale v televizi nemluví.
Proti osamoceným vlkům, kteří se někde na internetu zradikalizují a před případným útokem komunikují se světem jen v nejúspornější formě, toho ale žádný expert moc nezmůže (to ale nebyl případ útoku vManchesteru, sebevražedný útočník měl komplice).
Jediná účinná expertiza se týká toho, jak efektivně rozmístit bloky proti nájezdům vražedných automobilů u stadionů, koncertních hal apod. a jak při tom úplně esteticky nezničit veřejný prostor ve městě. V Izraeli to třeba umí docela dobře. Evropskou unii momentálně nestravuje pouze brexit, integrační vize prezidenta Macrona či Trumpova návštěva, ale také například situace v Maďarsku a Polsku. Poměrně jasný názor přichází od šéfa frakce ALDE v Evropském parlamentu a bývalého belgického premiéra Guyho Verhofstadta, který v článku pro Project Syndicate jasně podpořil myšlenku, že Evropský parlament by měl iniciovat spuštění článku 7 Lisabonské smlouvy, který dočasně zbaví Maďarsko hlasovacích práv v EU. Až to EP odhlasuje, ať se k tomu podle Verhofstadta Evropská rada postaví jasně a čelem.
Evropa musí čelit tomu, že někteří její lídři zastávají jakýsi dvojaký přístup k Erdoganovi či Putinovi. Pokud chce mít EU jasný postoj k autoritářům na východě, nemůže mávat rukou nad praktikami maďarského premiéra Orbána. Evropa musí aspirovat na to, aby byla něčím více než pouhým spolkem účastníků jednotného trhu. Musí obnovit komunitu, která stojí na hodnotách, jež kdysi pomohly čelit diktátorům, jako byli Franco, Salazar nebo řečtí plukovníci, a jež sjednotily Evropu po pádu komunismu.
V komunitě, která stojí na hodnotách, není podle Verhofstadta žádné místo pro vlády, jako jsou ty současné v Polsku a Maďarsku. Až EU otevře článek 7 proti Maďarsku, musí se prý začít soustřeďovat na Polsko. Poté, co Orbán oslabil svobodná média a ústavní soud, útočí na akademické svobody a kritické myšlení. Tím, že zavře Středoevropskou univerzitu s „podezřelým“ americkým financováním, dává najevo, že se postaví komukoli. Samozřejmě že jde i o politický boj uvnitř Evropského parlamentu. Verhofstadtova liberální proevropská frakce ALDE se chce profilovat jako principiální a vymezuje se proti největšímu konkurentovi EPP, frakci Evropské lidové strany, jejímž členem je právě Orbánův Fidesz. EPP se silnou německou podporou Orbána zatím stále chrání. Proto chce Verhofstadt začínat Maďarskem, i když situace v Polsku je stejná, ne-li horší. Kaczyńského Právo a spravedlnost totiž v EPP není, je ve frakci s britskými konzervativci, kteří jsou na odchodu z EU, a tato frakce tak směřuje k marginalizaci.

Foto popis|

O autorovi| Jan Macháček Autor je předsedou správní rady IPPS

Jan Macháček

Správce nahrál soudci. Zavrhl odposlechy

26.5.2017 - Lidové noviny (Domov)

Ministr Robert Pelikán neuspěl s kárnou žalobou

na soudce, jehož podezíral z nepřiměřených vazeb na insolvenčního správce.

BRNO Od společnosti Via Chem Group nakoupil nyní již zkrachovalý obchodník s cennými papíry Key Investments v době svého „zlatého věku“ dluhopisy za desítky milionů korun. Když se ukázalo, že chemička má problémy s jejich vyplácením, začaly rapidně ztrácet na hodnotě. Firma se z tíživé situace snažila vymanit a podala na sebe insolvenční návrh.
Ten se dostal na stůl insolvenčnímu soudci Miroslavu Veselému. Jeho kontakty ale začaly znepokojovat ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Na soudce proto podal kárnou žalobu a chtěl ho vysvléci z taláru. Měl totiž za to, že Veselý má nepřiměřené vztahy s advokátem a insolvenčním správcem Ivem Halou, dvorním advokátem Petra Sisáka, spojovaného právě s Key Investments.

Problém s odposlechy

Kárnou žalobu projednával počátkem tohoto týdne senát Nejvyššího správního soudu. Nadstandardní vztah soudce s Halou ale z provedených důkazů nevyvodil. „Neříkáme, že je nevinný. Říkáme, že se neprokázalo, že je vinen,“ řekl LN předseda senátu Karel Šimka.
Pelikán chtěl žalobu postavit na odposleších, jež byly pořízené v rámci trestního řízení právě kolem insolvence Via Chem Group.
Protikorupční policie totiž v lednu 2016 spustila operaci Hangár, jež si měla posvítit na organizovaný gang, který měl údajně manipulovat také s insolvencí Via Chem Group.
Vyšetřovatelé provedli řadu domovních prohlídek a zasahovali i v kancelářích jihočeského krajského soudu. V jejich síti uvázli mimo jiné Hala, podnikatel Sisák a také bývalá soudkyně insolvenčního úseku Marie Červinková.
Soudce Veselý sice v této kauze trestně stíhán nebyl, nicméně odposlechy, které mají vyšetřovatelé k dispozici, zachycují jeho komunikaci s Halou. „Napíchnutý“ měl být Halův telefon a také soudcovská kancelář.
Přestože podle nynější judikatury nemohou být trestní odposlechy použity v kárném řízení, Veselý souhlasil, aby si je soud poslechl. Hala byl ale opačného názoru a potřebný souhlas nedal.
„Na úvod jednání jsme tak řešili, jaké důkazy budeme provádět. Jelikož telefonní odposlechy byly nasazeny na Halu, ne na Veselého, nemohly být tyto záznamy použity jako důkaz,“ vysvětlil předseda kárného senátu Šimka.

Všichni se přece znají

Z prostorových odposlechů, které si kárný senát jako jediné při neveřejném jednání mohl vyslechnout, ale nadstandardní propojení soudce Veselého s Halou nevyplynulo. „Brali jsme v úvahu i realitu českého právního prostředí, ve kterém se víceméně všichni znají,“ dodal Šimka. Prostorové odposlechy navíc podle něj nové světlo do případu nepřinesly.
Soudce Veselý kárné řízení komentovat odmítl.

Foto popis| Soudce Miroslav Veselý Foto autor| FOTO MAFRA ANNA VAVRÍKOVÁ

KATEŘINA KOLÁŘOVÁ

Stát se chová jako mafián

26.5.2017 - Lidové noviny (Domov)

Budovu bývalé kliniky na pražském Žižkově obsadili squateři na konci roku 2014. Pak dostali roční smlouvu, ale loni v říjnu budovu převzala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která sem chce přestěhovat úředníky. Squateři odmítají dům vyklidit. „Ano, porušila jsem smlouvu. Rozhodla jsem se to udělat a teď nesu následky,“ říká v rozhovoru pro LN aktivistka Tereza Virtová, která měla na kliniku od státu na rok smlouvu.

* LN Často uvádíte, že při převodu došlo k řadě chyb. V čem?


Přijde nám nestandardní i mimo literu zákona. Dopis, kterým SŽDC žádala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových o objekt, měl razítko 20. června. Přitom lhůta byla 17. června. Najednou se prostě přihlásili. Státní majetek je spravovaný zákonem, a když se přesouvá,měl by procházet vládní komisí. To se nestalo. Předtím, než požádali o Kliniku, neměla SŽDC žádný projekt, nevěděla, kolik chce přesouvat zaměstnanců. SŽDC se chová tak, že zákony mají dodržovat lidi, ale úředníků se to netýká.

* LN Vy ale Kliniku obýváte nelegálně. Nevidíte v tom rozpor?


O tom, jestli jsme tam legálně, teď rozhoduje soud a pravomocný rozsudek ještě nepadl. Nicméně ano, porušila jsem smlouvu. Rozhodla jsem se tak a teď nesu následky. Dělám to s rozvahou a doufám, že to bude mít smysl.

* LN Jaký?


Kliniku jsme obsadili v listopadu 2014 nestandardní cestou. Ale díky tomu, že jsme dali nohu do dveří, obrazně i doslova, jsme dostali smlouvu a mohli vytvořit sociální centrum, které by jinak nevzniklo. Máme sesterský kolektiv Kulturou proti chátrání v Brně. Teď už mají asi pátý objev místa, město jim něco slíbí, oni to uklidí a tím to skončí. Snaží se to dělat legálně, a je to naprosto bez výsledků.

* LN Jinými slovy porušením zákona chcete docílit toho, aby se stát začal zákony řídit?


Většinu sociálních práv, od volebních po osmihodinovou pracovní dobu, máme proto, že lidem došla trpělivost s tehdejšími pořádky a vyšli do ulic je měnit. My chceme právo na město. Chceme, aby se i lidi, kteří nejsou v pozici velkého investora nebo státu, mohli podílet na utváření města. Aby kolem nás nerostly jenom hotely a kanceláře, ale i dostupné bydlení a sociální centra. Třeba se časem posuneme k tomu, že bude legální squatovat. V Británii i Nizozemsku se v 70. letech squating zlegalizoval, protože se spekulovalo s byty a mnoho lidí jich nemohlo dosáhnout. Tenkrát to byl určitý instrument, jak donutit majitele, aby nenechávali domy chátrat.

* LN Takový instrument ale obsahuje nový občanský zákoník. Je lhůta, dokdy se majitelémají začít starat, jinak jim stát může dům zabavit. To není řešení?


Jenže za deset let někdo může přijít, dvakrát kopnout a říct, že s tím něco dělá. Je to důležitý, ale nedostatečný krok. Nicméně aspoň říká, že soukromé vlastnictví není nedotknutelné.

* LN Proč používáte argument, že SŽDC má k dispozici i jiné budovy? Není to jedno?


To je ale naprosto zásadní. Budova Kliniky je podle nás pro SŽDC úplně nevhodná. Například rozlohou. Teď sídlí jejich úředníci na Florenci v budově, která má asi 960 metrů čtverečních. Klinika má využitelnou plochu 850 metrů čtverečních. A oni říkají, že se musí stěhovat, protože chtějí rozšiřovat oddělení a potřebují větší budovu. UKliniky se navíc musí změnit územní plán, aby bylo vůbec možné tam budovat kanceláře. Máme informaci, že tam chtějí udělat pár ordinací, aby územní plán obešli. To je přece odporná developerská praxe, navíc rekonstrukce bude drahá.

* LN Z čeho tak soudíte?


Kliniku jsme obsadili v době, kdy byla pět let kvůli nezájmu státu opuštěná a v příšerném stavu. Když se tam chtěla stěhovat Generální inspekce bezpečnostních sborů, říkali, že by rekonstrukce vyšla až na 40 milionů. Kdybychom se toho čísla drželi, je to suma, která zaplatí 35 ročních nájmů, které teď SŽDC platí za budovu na Florenci. Sami se usvědčují z toho, že nejde o přesun úředníků. Pan Drmola, náměstek pro majetek SŽDC, říká, že neví, jestli má stát nějakou jinou budovu, a že objekt v Jeseniově ulici je nejvhodnější. Sdělení v téhle větě si odporují.

* LN Proč se nepřemístíte jinam?


Dali jsme do ní enormní množství práce a vlastních peněz. Kdyby to skutečně bylo tak, že by ji potřebovali pro geodety, prosím. Ale tak to není. My jsme si na rozdíl od SŽDC rešerši udělali a jiné budovy tu jsou. ÚZSVM má v Praze 194 nemovitostí.

* LN Když se začne na Klinice stavět, opustíte ji?


Uděláme všechno pro to, aby k takhle zbytečné a nákladné rekonstrukci nedošlo. Ale obávám se, že až nás kvůli soudnímu rozhodnutí z domu dostanou, rekonstrukci odloží a bude zase chátrat.

* LN Soud řekl, že máte zaplatit 274 tisíc za bezdůvodné obohacení. Zaplatíte to?


Podala jsem odpor a bude se to dál řešit u soudu. Selským rozumem vzato, Klinika není zkolaudovaná, nemohli by dům tedy ani pronajmout. Myslím, že i oni vědí, že nepřicházejí o 85 tisíc korunměsíčně, jak tvrdí. Podle mě je to spíš forma mafiánského zastrašování.

* LN Nemáte z toho strach? Mně by se s tím neusínalo dobře.


Mně se s tím taky dobře neusíná. Jsem ale přesvědčená o tom, že je to spíš šikana než oprávněný požadavek. Stát se nechová jako hospodář, ale jako mafián. Záleží jen na tom, kdo jak kde zatáhne.

Foto popis| Že mám zaplatit 274 tisíc? Jsem přesvědčená, že je to spíš šikana než oprávněný požadavek. Stát se nechová jako hospodář, ale jako mafián, říká aktivistka Tereza Virtová. Foto autor| FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST

ELIŠKA NOVÁ

Radní orchestru tričkový protest nevymluvili

26.5.2017 - Mladá fronta DNES (Kraj Olomoucký)

OLOMOUC Nesouhlasné výkřiky, bouřlivý potlesk, zvyšování hlasů, emotivní projevy a nakonec – nulový výsledek. Tak by se dala shrnout včerejší více než dvouhodinová schůzka zástupců olomoucké radnice se členy Moravské filharmonie Olomouc (MFO), která se už několikátý měsíc otřásá v základech kvůli nespokojenosti většiny hudebníků s jejich ředitelem. Ke včerejšímu dni už padesát z osmdesáti hráčů obléklo na protest proti šéfovi MFO Vladislavu Kvapilovi bílá trička, v nichž také na začátku června hodlají odehrát úvodní galakoncert Svátků města. Primátor Antonín Staněk se je snažil přimět k tomu, aby to nedělali. Odboráři, kteří požadují odvolání Kvapila z funkce, ale odcházeli z jednání s přesvědčením, že jim nic jiného nezbývá.
„Moravská filharmonie je soubor, který má tradici a kvalitu, a měl by si ji zachovat v každé situaci. Když jde člen MFO do stávky, tak by měl jít ve fraku a reprezentovat město i filharmonii,“ myslí si Staněk. Hudebníkům včera řekl, že pokud trička odloží, je ochoten s nimi dál jednat. „Pokud to odboráři pochopí, budu rád. Pokud to nepochopí a vystoupí v tričkách, my jim v tom bránit nebudeme, ale bude mi to velmi líto, a uvidíme, kam se ta situace vygraduje,“ shrnul pak pro novináře.
Primátor přišel do sálu Moravské filharmonie v doprovodu právních zástupců z advokátní kanceláře RitterŠťastný. Ti hráče upozornili, že svým jednáním se mohou vystavit riziku pracovněprávního postihu. „Judikatura Nejvyššího soudu říká, že pokud se stávkuje k prosazení personálních změn, pak se nejedná o stávku ani protest, ale o porušení pracovní kázně. Není vyloučeno, že zaměstnavatel pak přistoupí k nějakým opatřením,“ sdělil filharmonikům advokát Stanislav Handl.
Nad tím se hned vzápětí pozastavil Jaroslav Stránský, právník Unie orchestrálních hudebníků ČR, která stojí za odboráři z MFO. „Jsem notně zaražen z toho, že jako představitelé města zametáte flagrantní porušování zákona a tady, sice nepřímo a kulantně, ale hrozíte zaměstnancům tím, že když se proti tomu postaví, tak budou nějakým způsobem postiženi,“ kroutil hlavou Stránský. Podle něj filharmonikům nic nehrozí, protože neplánují odložit své hudební nástroje. „Nenechte se zastrašit. Pokud vyjádříte svůj občanský názor, nedopouštíte se nezákonného jednání,“ vysvětlil jim.
Odboráři MFO naplánovali protestní akci zejména v reakci na rozhodnutí radních ohledně potrestání Kvapila za pochybení, na něž narazili při mimořádné kontrole auditoři. Podle nich Kvapil podnikal bez souhlasu města ve stejném oboru jako MFO. Jeho aktivity zahrnovaly i nahrávání v sále MFO. Ředitel přitom několikrát využil nařízení, které sám vydal, a za pronájem nezaplatil. Radní Kvapila odvolat nechtějí s tím, že mu o devadesát tisíc korun snížili roční odměnu a nařídili zrealizovat soubor nápravných opatření. Sám Kvapil se včera odmítl vyjádřit. O den dřív sdělil, že pod nátlakem odborářů odstoupit nehodlá. Ani odbory své plány nemění. „Po tom, co jsme tady slyšeli, je jasné, že náš postup je na místě. My musíme filharmonii posunout dál, a to s tímto panem ředitelem nejde,“ řekl šéf odborové organizace při MFO Vojtěch Pospíšil.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj

Petra Klimková

Dluhová amnestie děsí banky i další věřitele

26.5.2017 - Právo (Titulní strana)

Banky, další věřitele a soudce děsí dluhová amnestie, kterou se v Parlamentu snaží ještě do voleb protlačit ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Podle něho by dlužníci v režimu oddlužení nemuseli věřitelům ze zákona vracet ani korunu a nesmělo by se jim sáhnout na bydlení.
Sedm let by na ně nemohl exekutor. Z osobního bankrotu by se tak de facto stala amnestie dluhů statisíců lidí. Povinným by stačilo jen projevit snahu splácet, klade si poměrně vágní podmínku Pelikán. Jediné, co by museli dlužníci zaplatit, a nepomohl by jim ani soudem posvěcený odpustek, je poplatek insolvenčnímu správci. A jedinými dluhy, z nichž by se takto nevyvlíkli, by byly pohledávky státu, výživné a odškodnění za zdravotní újmy.

Debata už začala

Ministerstvo spravedlnosti to předložilo v návrhu novely insolvenčního zákona, o němž již poslanci otevřeli debatu, i když je možné, že se ji již nepodaří uzavřít. Oddlužení, lidově řečeno osobní bankrot, dnes soud schválí, a tím dlužníka ochrání před exekucemi, jen za podmínky, že během pěti let vrátí do insolvence přihlášeným věřitelům alespoň třicet procent jejich pohledávek. (Pokračování na str. 2)

Dluhová amnestie děsí banky a věřitele (Pokračování ze str. 1) Tuto variantu by novela insolvenčního zákona sice zachovala, ale otevřela by zároveň soudům možnost osobní bankrot vyhlásit na sedm let, s tím, že povinný vrátí jen tolik, kolik se bude snažit vrátit. Ministerstvo to k překvapení mnohých takto skutečně formuluje.

Neplatící soused? Zatáhněte si to vy

„To je morální hazard. Novela popírá základní princip, že dluhy se mají plnit. Nemůže se přece dopustit, že například společenství vlastníků jednotek nebo členové bytových družstev dostanou za sousedy dlužící společné poplatky nulu, a to ještě s požehnáním státu. Novela se blíží k vyvlastnění pohledávek,“ prohlásil na čtvrteční stálé konferenci českého práva v Praze Filip Hanzlík z vedení České bankovní asociace. Podle něho se jedná o dluhovou amnestii.
Paradoxní přitom je, že zákonodárci před časem projednávali jinou novelu, pode níž by se právě SVJ a bytovým družstvům mělo pomoci s vymáháním pohledávek za neplatícími sousedy tím, že se tyto závazky zahrnou do skupiny přednostních dluhů.
„Největším trnem v oku je nulová varianta. V naší advokátní praxi jsme mnohým sepsali žádost o bankrot zadarmo, máme pochopení pro tíživou situaci. Ale za každým dlužníkem je ovšem také nedodané zboží či služba. Na společnost může mít velký dopad frustrace věřitelů z neplnění závazků a sekundární zadluženost,“ reagoval poslanec a místopředseda Sněmovny Radek Vondráček.

Odpustek pro 650 tisíc voličů

Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala naznačil, že novela se jeví jako součást předvolební kampaně. Tuto souvislost potvrzuje i strohé číslo. Absolutní odpuštění všech dluhů na úkor nejen velkých společností, ale i obyčejných věřitelů, a to dokonce i opakovaně, by uvítalo 650 tisíc lidí. Tolik jich totiž má podle prezidenta České asociace věřitelů Pavla Staňka na krku více exekucí. Přes půl miliónu lidí, to je už slušná voličská základna.
„Ministerstvo píše, že chce přinutit věřitele k větší odpovědnosti. Věřitelé ale v žádném případě nejsou jen poskytovatelé půjček, ale SVJ, bytová družstva, majitelé bytů, kterým neplatí nájemník, živnostníci, kteří nedo -stali zaplaceno za práci, obce, a je krajně nespravedlivé na ně přenášet dluhy povinných,“ zdůraznil na SKČP Staněk. Důvodem této dluhové amnestie je podle ministerstva spravedlnosti snaha regulovat půjčky.

Oddlužení má 116 tisíc osob

„Spotřebitelské úvěry se ovšem již citelně regulují. Bude-li odstraněna minimální hranice, kolik musí povinný v bankrotu splatit, jsem přesvědčen, že institutu oddlužení budou tito lidé jen zneužívat. Průměrně žijící osoba by pak takové oddlužení klidně zvládla třikrát,“ řekl Staněk. „Je to mravní bída, která je příčinou úpadků. V 19. století dlužníci chodili kanály. Dnes mají mnohá práva, která se ještě rozšiřují. Společnost se očividně mění,“ shrnul Fiala.
Jeden z největších insolvenčních správců, advokát Michal Žižlavský, uvedl, že případná dluhová amnestie není nic nového, protože i v bibli se nabádá, že by věřitel měl jednou za sedm let odpustit dlužníkům dluhy. Rovněž se ale obává toho, že taková plošná benevolence naopak otevře ještě více stavidla záplavě nevymahatelných pohledávek. Za devět let fungování osobního bankrotu o něj požádalo 150 tisíc fyzických osob, přičemž soudy vyhověly 116 tisícům. Nejvíce jich bylo v roce 2013, kdy dlužníci podali 26 tisíc návrhů a 19 tisíc bylo schváleno, informoval Staněk s odkazem na analýzu společnosti CRIF. Od roku 2014 je navíc možnost společného oddlužení jmění manželů.

Vrátí se k práci, doufá Chvojka

Pelikánův záměr na konferenci hájil ministr pro lidská práva Jan Chvojka. Při tom se odkazoval i na tvrzení vládní agentury pro sociálně vyloučené lokality, která se zabývá především integrací Romů. Podle ní v těchto oblastech dlužníci nikdy nemají šanci se ze svých dluhů vymanit, a to ani za současných podmínek osobního bankrotu. Neřešitelné dluhy podle něho sociálně vyloučené tlačí do nelegální práce.
Na to mnozí z účastníků konference oponovali, že toto má tedy stát řešit sociálním opatřením a nepřenášet to na kapsy věřitelů.
„Důvodem novely je veřejný zájem na návratu ekonomicky vyloučených osob do aktivního ekonomického života,“ tvrdil Chvojka. Sálem jen zašumělo: Opravdu, když se jim všechno odpustí, začnou legálně pracovat a starat se o své složenky?
„Osobní bankrot neznamená, že osoba nenese za dluh odpovědnost, ale umožňuje mu nový začátek. Problém je, že například důchodci ani na oddlužení nedosáhnou,“ hájil ministerskou novelu Chvojka s tím, že právo na zajištění minima pro život lidem garantuje Ústava.
Dodal, že je ale velmi pravděpodobné, že tato novela za této Sněmovny už neprojde.

***

Novela se blíží k vyvlastnění pohledávek Filip Hanzlík, Česká bankovní asociace

Důvodem projednávané novely je veřejný zájem Jan Chvojka

Foto popis| Reakce věřitelů na návrh dluhové amnestie Roberta Pelikána určitě nepotěšily. Foto autor| Foto PRÁVO – Milan Malíček

Jindřich Ginter

ÚS nevyhověl Nigerijci, žádal určení otcovství

26.5.2017 - Právo (Zpravodajství)

Ústavní soud (ÚS) zamítl včera stížnost Nigerijce, který se neúspěšně domáhal určení otcovství k dítěti narozenému v roce 2013. Matka se s Nigerijcem seznámila na internetu, po krátké známosti otěhotněla. Je ale sezdaná s jiným mužem, který se podle tzv. první zákonné domněnky otcovství stal matrikovým otcem dítěte.
Nigerijec proto podal žalobu na určení otcovství. Pokud se podle soudu dítě narodí v manželství, určuje se otcovství podle první domněnky při narození a nelze se domáhat určení otcovství k dítěti soudní cestou.
„Určení otcovství k nezletilé by připadalo v úvahu pouze v případě jeho předchozího popření. Stěžovatel však nebyl ani oprávněn k podání popírací žaloby,“ uvedl soudce zpravodaj Ludvík David.
Pokud matrikové otcovství neodpovídá faktickému stavu, mohou matrikoví rodiče otcovství popřít. Možnost mají jen oni, nikoli někdo třetí, ačkoli tvrdí, že je biologickým otcem. (

ČTK)

ÚS: Dítě zatím nemusí k matce do sekty ve Francii

26.5.2017 - Právo (Zpravodajství)

Ústavní soud (ÚS) rozhodl včera ve prospěch muže, který podle dřívějších rozsudků soudů nižších instancí měl svého sed -miletého syna vydat jeho matce do Francie. Rozsudky nižších soudů ÚS zrušil, podle nich procesně pochybily. Případ se tedy vrátí k soudům nižší instance.
Muž asi čtyři roky do roku 2015 pobýval pracovně i s rodinou ve Francii, poté získal místo v ČR, kam i se synem odjel s příslibem, že ho vrátí. To se ale nestalo, matka chce syna zpět. Podle stěžovatele ale žena propadla vlivu ortodoxní sekty a hrozí, že se dítě ve Francii stane jejím rukojmím. Chlapec zatím zůstává v Česku.
Podle ÚS je stížnost muže důvodná. „Prvořadým hlediskem je zájem dítěte, s kterým je neodmyslitelně spjato právo dítěte nebýt přemístěno od jednoho rodiče a nebýt zadržováno druhým rodičem,“ řekl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Muž poukazuje na to, že podle lékařských vyjádření dítě trpí traumatem ve styku s matkou a že jeho situace by se ve Francii zhoršila. (

ČTK)
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011