Vážený pan

D. Z.

V Praze dne 28. listopadu 2025

Vážený pane redaktore,

k Vašemu dotazu ze dne 12. listopadu 2025, doplněném 13. listopadu 2025, týkajícího se odůvodnění rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. října 2025, čj. 8 T 51/2024-621, uvádíme:

Především upozorňujeme na to, že vycházíme pouze z informací uvedených ve Vašem dotazu, obsahu výše citovaného rozhodnutí a obsahu článku uveřejněného na webových stránkách extra.cz, který jste nám zaslal. Nemáme totiž možnost (právo) prostudovat obsah spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 8 T 51/2024 ani obstarávat si jiné podklady.

Obsahem usnesení je rozhodnutí o vyloučení předsedkyně senátu z vykonávání úkonů trestního řízení v konkrétní věci, a to podle příslušných ustanovení trestního řádu. Pro pochopení nastalé situace považujeme za potřebné vysvětlit tuto situaci z procesního hlediska. V trestním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 8 T 51/2024 vznesla právní zástupkyně poškozené námitku podjatosti senátu, který věc projednával, tedy i předsedkyně senátu JUDr. I. F. Tento senát dospěl k závěru, že nejsou dány zákonné důvody pro vyloučení žádného z členů senátu, a proto podle § 31 odst. 1 věty druhé trestního řádu rozhodl, že z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen není. Ke stížnosti právní zástupkyně poškozené rozhodl nadřízený orgán (Městský soud v Praze), že stížnost není důvodná, neboť důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího může být jen osobní vztah k osobám zúčastněným na řízení, který nadřízený orgán neshledal. V krátké době po doručení rozhodnutí nadřízeného soudu právní zástupkyni poškozené (2 dny)  byl na webových stránkách „eXtra.cz“ zveřejněn článek: https://www.extra.cz/obrovska-potupa-pro-soudkyni-krause-ponizuje-obeti-zlobi-se-nadrizeni-4dd2a Nato vydal senát rozhodující ve věci sp. zn. 8 T 51/2024 Vámi kritizované rozhodnutí, kterým byla JUDr. I. F. vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v této věci.

Je třeba zdůraznit, že podle § 30 odst. 1 věty první trestního řádu je soudce vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v případě, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení lze mít pochybnost o tom, že bude věc nestranně rozhodovat. Jde-li o osoby, je rozhodný vnitřní (osobní) vztah soudce (ať již pozitivní či negativní) k některé z výše uvedených osob. Je-li takový vztah dán, je povinností soudce se takzvaně z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučit. Pokud by to neučinil, porušil by zákon a důsledkem by byla nutnost řízení v rozsahu, v němž jednal, ač byl podjatý, řízení opakovat.

Z Vámi kritizovaného rozhodnutí vyplývá, že JUDr. I. F. poté, kdy byl zveřejněn Vámi uvedený článek, nabyla z časových souvislostí (doručení rozhodnutí nadřízeného soudu právní zástupkyni poškozené a dva dny na to zveřejnění článku) dojmu, že jeho podkladem byly informace od právní zástupkyně poškozené i to, že Vám výše uvedené rozhodnutí Městského soudu v Praze poskytla (ukázala). Tato skutečnost i poměrně nevybíravá kritičnost článku u ní zřejmě vyvolala natolik negativní pocity vůči právní zástupkyni poškozené, že by v dalším řízení bylo možno pochybovat o tom, že bude rozhodovat nestranně. Za tohoto stavu (správně) postupovala podle § 31 odst. 1 trestního řádu.

Vzhledem k tomu, že důvodem k vyloučení je mimo jiné i osobní vztah soudce k osobám zúčastněným na trestním řízení, je nezbytnou podmínkou pro zdůvodnění vyloučení to, aby soudce tento svůj osobní vztah v odůvodnění rozhodnutí popsal. Vaše výtka, že si JUDr. F. rozhodnutí spletla „s osobním deníčkem“ a že v něm uvádí „přímo s případem nesouvisející věci“ proto není na místě. Ve Vámi odkazovaném článku je uvedeno, že: „…Podle dokumentu, který redakce eXtra.cz měla šanci prostudovat, …“ (zdroj: https://www.extra.cz/obrovska-potupa-pro-soudkyni-krause-ponizuje-obeti-zlobi-se-nadrizeni-4dd2a) a dále: „Advokátka poškozené JUDr. K. L. S. byla z chování F. tak konsternovaná, že ho v podstatě nepřímo přirovnala k chování esenbáků za komunistů.“. Proto domněnka soudkyně, že usnesení nadřízeného soudu Vám poskytla právní zástupkyně poškozené, které jí bylo doručeno pouhé dva dny před zveřejněním článku, Vám poskytla právě ona, stejně jako její subjektivní hodnocení postupu předsedkyně senátu při jednání soudu. Nelze rovněž souhlasit s tím, že jmenovaná soudkyně popírá princip nestrannosti soudce. Právě skutečnost, že za situace, kdy usoudila, že by vzhledem k (negativnímu) vztahu, který s ohledem na popsané okolnosti vůči právní zástupkyni poškozené nabyla, ale i vzhledem k veřejné poměrně nevybíravé kritice, která by z objektivního hlediska mohla vyvolat pochybnost o nepodjatosti soudce vůči právní zástupkyni poškozené, postupovala podle § 31 odst. 1 trestního řádu, svědčí o správném (procesním) postupu za vzniklé situace.

Etický soud Soudcovské unie není soudem v tom smyslu, že by zjišťoval vinu soudců a případně vyslovoval trest. Etický soud Soudcovské unie rozhoduje zejména tam, kde dosavadní praxe či etické principy nejsou jasné, případně nějak přesahují konkrétní řízení či mají obecnější dopad. Jeho úkolem není posuzovat soudní rozhodnutí z hlediska procesního ani z hlediska obsahu či kvality rozhodnutí. Etická pravidla jsou k dispozici na webové adrese: https://soudci.cz/eticky-soud/eticke-zasady-chovani-soudce, dále otevřený soubor etických dilemat soudce je dispozici na této adrese: https://soudci.cz/eticky-soud/otevreny-soubor-etickych-dilemat-soudce.

Z těchto důvodů ve Vašem podnětu Etický soud Soudcovské unie neshledal nic, co by mělo zdůvodňovat vydání nějakého stanoviska, které by bylo doplněním Etických pravidel či Etických dilemat soudce.

S pozdravem,

za Etický soud Soudcovské unie

JUDr. Ladislav Hejtmánek