STANOVY
Soudcovské unie České republiky

Stanovy 2009.rtf (148 KB, Word)

Schválené 19. Shromážděním zástupců sekcí SU ČR ( Frymburk 28.11. 2009)

ČÁST PRVÁ
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

1.  Soudcovská unie České republiky, o.s. (dále jen „Unie“), je stavovské nepolitické sdružení soudců České republiky.  

2. Unie má sídlo v Praze a působí na území České republiky.

§ 2

1. Unie

1. má za cíl napomáhat pozvednutí soudnictví v České republice a soustavnému zvyšování úrovně ochrany práv a svobod člověka, zakotvených v mezinárodních úmluvách a paktech o ochraně lidských práv a svobod,
2. prosazuje ochranu práv těch skupin, které lze považovat za menšiny v nejširším slova smyslu, včetně přistěhovalců, osob postižených a sociálně slabých,
3. prosazuje a chrání nezávislost soudců, podílí se na profesionální přípravě soudců a justičních čekatelů, zastupuje duchovní, materiální a sociální zájmy soudcovského stavu,
4. přispívá k vytváření demokratického právního řádu, prosazuje moderní koncepce postavení, významu a organizace soudnictví a dbá na rozvíjení spolupráce stavovské organizace soudců České republiky s obdobnými sdruženími v zahraničí.

2. K naplnění těchto cílů Unie zejména

1. podporuje myšlenky a činnosti směřující k přijímání právních předpisů, rozhodnutí   a organizačních opatření k zabezpečení demokratického a plynulého výkonu soudnictví a ke zlepšení postavení soudců,
2. podle okolností zaujímá stanoviska k návrhům právních předpisů,
3. jedná o zájmech soudnictví, soudců a jejich stavovské organizace na všech úrovních s orgány státní správy a podílí se na činnostech z oblasti státní správy soudů v souladu se zákonným zmocněním a těmito stanovami,
4. vystupuje na ochranu soudnictví a soudců vůči libovolnému subjektu,
5. poskytuje sdělovacím prostředkům informace o stavu českého soudnictví, jeho příčinách   a důsledcích,
6. pořádá přednášky a semináře a neustále rozvíjí spolupráci s vysokými školami v České republice  i v zahraničí,
7. vydává písemné informace pro potřeby soudců,
8. spolupracuje s právnickými a soudcovskými organizacemi v České republice i v zahraničí.

3.  Přidružení Unie k mezinárodním právnickým a soudcovským organizacím, která jsou vytvořena   na demokratických zásadách nezávislosti soudnictví a úctě k lidským právům a svobodám, je v souladu s cíli Unie.

ČÁST DRUHÁ
ČLENSTVÍ

§ 3

1. Členem Unie (dále též jen „člen“) se může stát každý soudce České republiky (čl. 84, čl. 93 Ústavy České republiky).

2. Členy Unie jsou:

1. sekční členové,
2. individuální členové.

§ 4
Sekční členství

1. Sekční členství vzniká

1. doručením písemné přihlášky sekci a zaplacením zápisného, nebo
2. rozhodnutím ustavující schůze sekce o založení sekce a doručením oznámení  o založení sekce Republikové radě; vzniká-li tímto způsobem členství v Unii, je podmíněno také zaplacením zápisného, nebo
3. doručením oznámení individuálního člena o vstupu do sekce této sekci,
4. v případech stanovených v odst. 5.

2. Založení sekce podle odst. 1 písm. b) je vyloučeno, působí-li již u soudu sekce.

3. Uchazeč o členství v Unii může vstoupit jen do sekce:

1. působící u soudu, kde vykonává funkci soudce, nebo
2. působící u soudu, kde dříve vykonával funkci soudce, nebo
3. působící u soudu neuvedeného v písm. a) a b), nepůsobí-li u soudu, kde vykonává funkci soudce, žádná sekce.

4. Vznikem sekčního členství se sekční člen stává současně členem sekce,

1. které doručil přihlášku ke členství podle odst. 1 písm. a), nebo
2. o jejímž založení rozhodl podle odst. 1 písm. b), nebo
3. do které vstoupil podle odst. 1 písm. c).

5. Vznikem sekce u soudu, kde člen Unie vykonává funkci soudce, není jeho dosavadní členství v jiné sekci dotčeno. Takový člen Unie však může písemně oznámit sekci, které je dosud členem a sekci působící u soudu, kde vykonává funkci soudce, že hodlá být nadále členem sekce působící u soudu, kde vykonává funkci soudce. V takovém případě jeho členství v sekci, které byl dosud členem, zaniká doručením takového oznámení oběma uvedeným sekcím, čímž se takový člen Unie současně stává členem sekce působící u soudu, kde vykonává funkci soudce.

§ 5
Individuální členství

1. Individuální členství vzniká

1. doručením písemné přihlášky Výboru a zaplacením zápisného, nebo
2. zánikem sekce, které byl člen Unie dosud členem, nebo
3. postupem podle § 8 písm. c).

2. Individuální členství může vzniknout jen:

1. soudci, který vykonává funkci soudce u soudu, kde dosud nepůsobí sekce, nebo
2. v jiných případech výslovně předvídaných těmito Stanovami.

3. Po vzniku sekce u soudu, kde individuální člen Unie vykonává funkci soudce, se individuální člen stává členem této sekce a sekčním členem Unie uplynutím lhůty 15 dnů ode dne přijetí rozhodnutí  o vzniku sekce, ledaže by v této lhůtě oznámil této sekci a Výboru, že zůstává i nadále individuálním členem.

§ 6
 
Členství v Unii zaniká

1. vystoupením sekčního člena na základě písemného prohlášení doručeného sekci,
2. vystoupením individuálního člena na základě písemného prohlášení doručeného Výboru,
3. vyloučením,
4. zánikem funkce soudce z jiných důvodů než odchodem do starobního nebo invalidního důchodu,
5. smrtí člena.

§ 7

1. Vyloučit lze člena Unie pro chování poškozující dobré jméno Unie nebo pro nezaplacení členského příspěvku do jednoho roku ode dne jeho splatnosti poté, co byl člen o zaplacení upomenut.

2. O vyloučení sekčního člena rozhoduje příslušná sekce písemným rozhodnutím většinou hlasů členů sekce.

3. O vyloučení individuálního člena rozhoduje Výbor písemným rozhodnutím většinou hlasů členů Výboru.

4. Proti rozhodnutí o vyloučení je přípustné odvolání do 1 měsíce od jeho doručení k Soudu Unie.

§ 8

Pokud sekční člen Unie začne vykonávat funkci soudce u jiného soudu, než u kterého působí sekce, které byl dosud členem,

1. jeho členství v sekci, které byl dosud členem, zůstává zachováno, nebo
2. stane se členem sekce působící u soudu, u kterého začal vykonávat funkci soudce, oznámí-li této sekci že chce být členem této sekce, nebo
3. stane se individuálním členem, oznámí-li v případě, že u soudu, u kterého začal vykonávat funkci soudce, sekce nepůsobí, Výboru, že chce být nadále individuálním členem; v takovém případě   se stává individuálním členem dnem doručení tohoto oznámení Výboru. 

§ 9
Soudci - důchodci

U člena Unie, který je starobním nebo invalidním důchodcem, se ustanovení o členství v Unii užijí přiměřeně.

§ 10
Přidružené členství

1. Přidruženými členy Unie se mohou stát justiční čekatelé a asistenti soudců.

2. Stanovy Unie se pro přidružené členství užijí přiměřeně.

§ 11
Čestné členství

Čestným členem Unie se může stát osoba, která se mimořádně zasloužila o české soudnictví. O udělení čestného členství rozhoduje Shromáždění zástupců.

ČÁST TŘETÍ
SEKCE

§ 12

1. Základním článkem Unie je sekce. Název sekce tvoří označení „Sekce Soudcovské unie ČR"   s uvedením celého názvu soudu, u kterého sekce působí.

2. Sekci tvoří zpravidla soudci téhož soudu. U každého soudu nebo pobočky soudu může působit   jen jedna sekce; tím nejsou dotčena ustanovení § 4 odst. 5 a § 8 písm. a).

3. K ustavující schůzi sekce jsou zváni všichni soudci působící u tohoto soudu, případně soudů,   u kterých má sekce působit.

4. K přijetí rozhodnutí o založení sekce je třeba, aby bylo přijato nejméně třemi hlasy.

5. Sekce písemně oznámí své založení Republikové radě.

6. Sekce působí u soudu, u kterého byla založena.

§ 13

1. Sekce zaniká

1. rozpuštěním, rozhodne-li o něm shromáždění sekce dvěma třetinami hlasů všech členů sekce,
2. klesne-li počet jejích členů na méně než tři.

2. Při zániku sekce se uskuteční likvidace. Likvidační zůstatek sekce přechází do majetku Unie.

3. Za závazky sekce Unie neodpovídá.

§ 14

1. Výkonným orgánem sekce je nejméně tříčlenná Rada sekce zvolená Shromážděním sekce.  

2. Sekce s menším počtem než pěti členů Radu sekce nevytváří. Působnost Rady sekce plní v takovém případě Shromáždění sekce.

§ 15

1. Rada  sekce  ze svého středu volí předsedu a místopředsedu sekce. Předseda sekce zastupuje sekci navenek a jedná jejím jménem. Je-li předseda zaneprázdněn nebo nemůže-li vykonávat svoji funkci, zastupuje ho ve stejném rozsahu místopředseda.  

2. Shromáždění sekce je jejím nejvyšším orgánem.

3. Shromáždění sekce svolává předseda sekce podle potřeby, nejméně dvakrát ročně. Rovněž je povinen svolat shromáždění sekce, požádá-li o to alespoň jedna čtvrtina členů sekce.

4. Předseda sekce nebo jiný Radou sekce pověřený člen Rady sekce je povinen zaslat Republikové radě vždy do 30. září seznam členů sekce podle stavu ke dni 1. září daného roku.  

5. Každá sekce si může vytvořit Statut, který předkládá Republikové radě. Statut sekce nesmí být v rozporu se Stanovami Unie. O případných rozporech rozhoduje Soud Unie.

ČÁST ČTVRTÁ
SHROMÁŽDĚNÍ ZÁSTUPCŮ

§ 16

1. Nejvyšším orgánem Unie je Shromáždění zástupců.

2. Každá sekce na Shromáždění zástupců vysílá zvolené delegáty, a to jednoho za každých započatých deset členů sekce.

3. Každých započatých deset individuálních členů může delegovat na Shromáždění zástupců svého delegáta, jehož jméno oznámí Výboru.

§ 17

1. Shromáždění zástupců

1. volí a odvolává prezidenta, další členy Republikové rady, členy Kontrolní komise a Soudu Unie,
2. určuje minimální výši členských příspěvků a zápisného,
3. schvaluje a mění Stanovy Unie, hospodářský a volební řád,
4. schvaluje a mění jednací řád Soudu Unie,
5. schvaluje zprávu o hospodaření Unie a výroční zprávu Republikové rady,
6. schvaluje rozpočet Unie,
7. udílí čestné členství Unie a titul Čestný prezident,
8. rozhoduje o rozpuštění Unie.

2. Shromáždění zástupců si může vyhradit k posouzení a rozhodnutí i jiné otázky.

3. K rozhodnutí podle odst. 1 písm. c), d) a g) je třeba, aby na Shromáždění zástupců, které o této změně rozhoduje, byly zastoupeny alespoň dvě třetiny všech členů a dvě třetiny přítomných hlasovaly pro přijetí takového rozhodnutí.

4. Řádné zasedání Shromáždění zástupců svolává prezident nejméně jednou ročně. Termín konání oznámí každé sekci a každému individuálnímu členu nejpozději šest týdnů předem s uvedením programu zasedání.

5.  Mimořádné zasedání svolá prezident do třiceti dnů poté, kdy

1. se na tom usnese Republiková rada,
2. o to písemně požádá nejméně desetina sekcí nebo desetina členů Unie.

ČÁST PÁTÁ
REPUBLIKOVÁ RADA

§ 18

1.  Členy Republikové rady jsou:

1. nejméně jeden zástupce za každý z volebních obvodů uvedených v odst. 2  písm. a), přičemž celkový počet těchto zástupců činí 16. Počet těchto zástupců za jednotlivé volební obvody stanoví Republiková rada na principu poměrného zastoupení podle aktuálního počtu členů ve volebních obvodech ke dni předcházejícímu zahájení Shromáždění zástupců;
2. jeden zástupce za každý z volebních obvodů uvedených v odst. 2 písm. b) až f);
3. prezident.

2. Volebními obvody jsou:

1. okresní soudy v obvodu jednoho krajského soudu,
2. krajský soud,
3. vrchní soud,
4. Nejvyšší soud ČR,
5. Nejvyšší správní soud ČR,
6. Ústavní soud ČR.

3.  Členové Republikové rady mohou být voleni nejvýše ve dvou po sobě následujících volebních obdobích. Pro účely předchozí věty se za zvolení členem Republikové rady považuje i zvolení prezidentem.

§ 19

1. Republiková rada rozhoduje o všech záležitostech, které podle Stanov  nebo  rozhodnutí Shromáždění  zástupců  nepřísluší jiným orgánům Unie; není však oprávněna zastupovat Unii navenek a jednat jejím jménem,

2. Republiková rada předkládá Shromáždění zástupců výroční zprávu o činnosti, návrh rozpočtu   na příští hospodářský rok a zprávu o hospodaření za uplynulý hospodářský rok.

3. V mimořádných případech může člen Republikové rady vyslat za sebe na jednání tohoto orgánu zmocněnce.

4. Člen Republikové rady může být Republikovou radou zmocněn, aby ve vymezeném rozsahu jednal jejím jménem.

5. Zástupci Unie v Mezinárodní organizaci soudců a v organizaci Evropští soudci za demokracii a svobody se zúčastní zasedání Republikové rady s hlasem poradním.

§ 20

Republiková rada je svolávána prezidentem podle potřeb. Prezident je povinen Republikovou radu svolat do 14 dnů, jestliže o to požádá alespoň pět jejích členů. Nesvolá-li prezident v tomto případě Republikovou radu ve stanovené lhůtě, může být svolána kterýmkoli z navrhujících členů Republikové rady.

§ 21

1. Pokud sekční člen, který je členem Republikové rady, začne vykonávat funkci soudce u jiného soudu než dosud, jeho členství v Republikové radě zanikne dnem, kdy sekce, které byl dosud členem, oznámí Republikové radě, že nadále odmítá jeho členství v Republikové radě.

2. Pokud individuální člen, který je členem Republikové rady, začne vykonávat funkci soudce u jiného soudu než dosud, jeho členství v Republikové radě zanikne dnem, kdy individuální členové a sekce z volebního obvodu, za který byl zvolen, kteří představují nadpoloviční většinu členů Unie v tomto obvodu, oznámí Republikové radě, že nadále odmítají jeho členství v Republikové radě.

3. Oznámení podle odst. 1 a 2 lze učinit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy dosavadní člen Republikové rady začal vykonávat funkci soudce u jiného soudu.

§ 22
Výbor

1. Republiková rada volí ze svých členů čtyři členy Výboru. Dalším členem Výboru je prezident.

2. Výbor rozhoduje:

1. v mezidobí mezi zasedáními rady o neodkladných záležitostech Unie, o kterých je kompetentní rozhodovat Republiková rada, 
2. ve věcech členství individuálních členů.

3.  Rozhodnutí Výboru podle odst. 2 písm. a), podléhá schválení Republikové rady na jejím nejbližším zasedání.

ČÁST ŠESTÁ
PREZIDENT A VICEPREZIDENTI

§ 23

1. Prezident zastupuje Unii navenek a jedná jejím jménem.

2. Prezident svolává Shromáždění zástupců, Republikovou radu a Výbor řídí jejich zasedání.  

3. V době mezi zasedáními Výboru vykonává prezident pravomoci Výboru podle § 22 odst. 2. Jeho opatření, přijatá mezi zasedáními Výboru, může nejbližší zasedání Výboru nebo Republikové rady zrušit.

§ 24

1. Republiková rada volí z členů Výboru Prvního viceprezidenta a Druhého viceprezidenta (dále též „viceprezidenti“).

2. Je-li prezident zaneprázdněn nebo nemůže-li vykonávat svou funkci, zastupuje ho První viceprezident a není-li to možné, zastupuje ho Druhý viceprezident. V takovém případě zastupuje příslušný viceprezident místo prezidenta Unii navenek a jedná jejím jménem.

§ 25

Prezidentem a viceprezidenty nemohou být zvoleni zástupci za volební obvody téhož soudního kraje.

§ 26
Čestný prezident

1. Shromáždění zástupců může rozhodnout o udělení titulu Čestný prezident soudci, který byl dříve prezidentem Unie, k ocenění jeho zásluh.

2.  Čestný prezident má právo zúčastnit se jednání každého orgánu Unie a vystoupit zde s poradním hlasem.

ČÁST SEDMÁ
KONTROLNÍ RADA

§ 27

1. Kontrolní rada je nezávislým kontrolním orgánem Unie.

2. Kontrolní rada má tři členy.  

3. Členství v kontrolní radě je neslučitelné s funkcí člena Republikové rady a Soudu Unie.

4. Kontrolní rada nejméně jedenkrát ročně kontroluje hospodaření Unie. Zprávu o výsledku kontroly předkládá Shromáždění zástupců.

ČÁST OSMÁ
SOUD UNIE

§ 28

1.  Soud Unie rozhoduje:

1. o odvolání proti rozhodnutí o vyloučení člena;
2. o tom, zda chování člena Unie v konkrétní situaci je v rozporu s Etickými zásadami chování soudce. Návrh může podat sekce, jejímž je členem, prezident, viceprezident, Republiková rada, Výbor nebo člen Republikové rady. Dospěje-li Soud Unie k závěru, že chování člena Unie je v rozporu s Etickými zásadami chování soudce, vydá o tom prohlášení, které doručí s příslušným odůvodněním navrhovateli a příslušnému členovi;
3. v dalších případech vymezených stanovami.

2. Soud Unie má deset členů. Jeho členem nemůže být člen Kontrolní rady ani Republikové rady.

3. Členové Soudu Unie ze svého středu volí a odvolávají předsedu Soudu Unie.

4. Soud Unie rozhoduje v pětičlenném senátu. Členové senátu jsou určeni losem a ze svého středu   si volí předsedu. Z losování je vyloučen člen Soudu Unie,

1. který je členem sekce, jejíž rozhodnutí je přezkoumáváno, nebo
2. u něhož jsou pochybnosti o jeho nepodjatosti.  

5.  Rozhodnutí Soudu Unie nemůže být přezkoumáváno jiným orgánem Unie.

6. Činnost Soudu Unie je vymezena v jednacím řádu Soudu Unie.

ČÁST DEVÁTÁ
KOMISE

§ 29

1. Komise přispívají k prohloubení nebo rozšíření odborných činností soudců a Unie v souladu se stanovami.

2. Komise zřizují Republiková rada nebo sekce.

3. Komise mohou být stálé nebo příležitostné. Pro posouzení otázek, které vyžadují specifické odborné znalosti, může být komisí se souhlasem jejího zřizovatele přizván expert, který nemusí být členem Unie ani soudcem.

4. Zaměření činnosti Komise a její organizační zabezpečení vymezí zřizovatel Komise, který také odpovídá za krytí nákladů spojených s její činností.

ČÁST DESÁTÁ
HOSPODAŘENÍ UNIE

§ 30

1. Právní subjektivitu má každá sekce a Unie.

2. K zabezpečení činnosti sekcí a Unie slouží základní a vedlejší zdroje.

3. Základními zdroji jsou zápisné a členské příspěvky, jejichž výši určuje Shromáždění zástupců.

4. Vedlejšími zdroji jsou

1. výnosy z vlastní činnosti
2. dary, granty a subvence
3. ostatní výnosy

5. Členské příspěvky sekčních členů se vybírají:

1. v termínech do 30. ledna a 30. června každého roku vždy ve výši jedné poloviny celkového ročního příspěvku, nebo
2. měsíčně vždy do konce příslušného kalendářního měsíce.

6. Členské příspěvky individuálních členů se vybírají měsíčně vždy do konce příslušného kalendářního měsíce.

7. Hospodářský rok trvá od 1. října do 30. září následujícího roku.

8. Zásady hospodaření sekcí a Unie stanoví Hospodářský řád.

9. Od placení členských příspěvků jsou osvobozeni členové:

1. ve starobním nebo invalidním důchodu,
2. po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, a
3. přidružení. 

§ 31

1. Za Unii jedná v majetkových vztazích prezident nebo za podmínek § 24 odst. 2 viceprezidenti každý samostatně. Republiková rada může ke konkrétním právním úkonům určit nejméně dva členy Unie nebo jednotlivé členy Kanceláře Unie, které vybaví písemným zmocněním k vyřízení záležitostí. Je-li k platnosti právního úkonu nutná nebo dohodnuta písemná forma, je třeba podpisu nejméně dvou  za Unii jednajících členů. 

2. Za sekci v majetkových vztazích jedná pověřený člen sekce. Odstavec 1 poslední věta zde platí obdobně.

§ 32

1. Všechny funkce v Unii jsou čestné.  

2. Při činnosti v Unii se mohou hradit jen hotové výdaje.

ČÁST JEDENÁCTÁ
KANCELÁŘ UNIE

§ 33

1. Kancelář Unie vykonává práce na úseku organizačním, hospodářském a finančním, vyřizuje správní agendu Unie, zajišťuje její administrativní činnost, vede základní hospodářskou evidenci, vykonává pokladní službu, sleduje stav a způsob využívání majetku Unie a informuje o tom Republikovou radu, Výbor, prezidenta a viceprezidenty; vykonává i další úkoly spojené se zajištěním činnosti Unie.

2. Činnost Kanceláře Unie zabezpečují zaměstnanci Unie.

3. Kancelář je podřízena prezidentu a viceprezidentům a v době zasedání Shromáždění zástupců, Republikové rady nebo Výboru přímo tomuto orgánu.

4. Mzdu zaměstnanců Unie stanoví Republiková rada.

ČÁST DVANÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 34

1. Funkční období:

1. členů Rady sekce,
2. předsedy a místopředsedy Sekce,
3. členů Republikové rady,
4. členů Výboru,
5. viceprezidentů,
6. prezidenta,
7. členů Soudu Unie,
8. předsedy Soudu Unie,
9. členů Kontrolní komise
   činí tři roky; neskončí však, dokud není novou volbou nebo postupem podle odst. 5 příslušná funkce obsazena.

2. Funkce uvedené v odst. 1 zanikají:

1. uplynutím doby uvedené v odst. 1,
2. doručením písemné rezignace,
3. odvoláním z funkce učiněným orgánem, který do příslušné funkce volí,
4. zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,
5. zánikem členství v Unii.

3. Jednotlivé funkce zanikají též:

1. funkce předsedy a místopředsedy sekce zánikem členství v Radě Sekce,
2. funkce člena Republikové rady postupem podle § 22,
3. funkce člena Výboru zánikem členství v Republikové radě,
4. funkce viceprezidenta zánikem členství ve Výboru,
5. funkce předsedy Soudu Unie zánikem členství v Soudu Unie.

4. V případě uvedeném v odst. 2 písm. b) funkce zaniká doručením písemné rezignace

1. Radě sekce nebo Shromáždění sekce u funkcí uvedených v odst. 1 písm. a) a b),
2. Republikové radě nebo Shromáždění zástupců u funkcí uvedených v odst. 1 písm. c), f), g), h), i),
3. Výboru nebo Republikové radě u funkcí uvedených v odst. 1 písm. d), e).

5. Jestliže některému z členů orgánů uvedených v odst. 1 písm. a), c), g), i) zanikne členství v tomto orgánu, doplní tento orgán svůj počet tak, že chybějícího člena kooptuje. U členů orgánů uvedených v odst. 1 písm. c), g), i) tak učiní na návrh těch, kdo kandidaturu toho, komu zaniklo členství v orgánu, navrhli.

§ 35

1. Pokud není v těchto Stanovách výslovně uvedeno jinak, je ke schválení příslušného usnesení nezbytná přítomnost nadpoloviční většiny oprávněných k hlasování. Usnesení je pak přijato, získá-li prostou většinu hlasů.

2. Ustanovení odst. 1 platí i pro volby a odvolání orgánů sekce a orgánů Unie uvedených v § 34 odst. 1. Volby a odvolání těchto orgánů se konají vždy tajnou volbou.

3.  Volby a odvolání orgánů Unie uvedených v § 34 odst. 1 písm. c), f), g), i) upravuje volební řád.

§ 36

Při zániku Unie bude její majetek použit na humanitární účely.

ČÁST TŘINÁCTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 37
Přechodná ustanovení

1. Prezident, viceprezidenti, předseda Soudu Unie, členové Republikové soudcovské rady, Výboru Rady Unie a Soudu Unie zvolení nebo kooptovaní ke dni 26. listopadu 2009 jsou prezidentem, viceprezidenty, předsedou Soudu Unie, členy Republikové rady, Výboru a Soudu Unie ve smyslu těchto Stanov. Období, na které byli zvoleni, trvá až do ukončení jejich funkčního období podle dosavadních Stanov.

2. Sekce působící u jednotlivých soudů ke dni 26. listopadu 2009 působí nadále u soudů, u kterých působily k tomuto dni.

3.  Členové Rad sekcí, jejich předsedové a místopředsedové zvolení nebo kooptovaní ke dni   26. listopadu 2009 jsou členy Rad sekcí, jejich předsedy a místopředsedy ve smyslu těchto Stanov,  a to až do ukončení jejich funkčního období podle dosavadních Stanov.

4.  Odborné komise zřízené ke dni 26. listopadu 2009 jsou Komisemi ve smyslu těchto Stanov; členství v nich zůstává zachováno.

5. Veškeré dokumenty a rozhodnutí přijaté podle dosavadních Stanov se považují za dokumenty   a rozhodnutí podle těchto Stanov.

6. Do účinnosti prvého rozhodnutí Shromáždění zástupců podle § 30 odst. 3 činí minimální výše členských příspěvků 2.400,- Kč ročně a výše zápisného 100,- Kč.

7. Po vzniku sekce působící u Nejvyššího správního soudu ČR nebo po vzniku individuálního členství soudce vykonávajícího funkci u tohoto soudu doplní Republiková rada počet svých členů o zástupce Nejvyššího správního soudu ČR.

8. Po vzniku sekce působící u Ústavního soudu ČR nebo po vzniku individuálního členství soudce vykonávajícího funkci u tohoto soudu doplní Republiková rada počet svých členů o zástupce Ústavního soudu ČR.

9. Hospodářský rok 2009/2010 trvá od 1.11.2009 do 30.9.2010.

§ 37
Zrušovací ustanovení

  Zrušují se Stanovy Soudcovské unie České republiky přijaté Ustavujícím shromážděním Soudcovské unie České republiky dne 4.10.1990, ve znění pozdějších změn a doplnění.