Od 20. 5. 2010 bude distribuováno páté letošní číslo časopisu Soudce.
Obsah:
Bohatou přehlídku aktivit Soudcovské unie představuje její výkonná tajemnice E. Mrzenová v pravidelné rubrice Jak žije Unie. Připomíná, že uplynulo právě dvacet let od doby, kdy byla založena dobrovolná společnost českých soudců, která se přihlásila k tradicím a principům nezávislého demokratického soudnictví. Řada pracovních jednání, mediálních vystoupení a dalších aktivit členů Soudcovské unie svědčí o tom, že i po dvou desetiletích je organizace plná energie a úsilí o dosažení silné pozice justice jako záruky demokratického fungování státního mechanismu.
Kolegium předsedů krajských soudů absolvovalo v dubnu své pravidelné zasedání. O jeho průběhu informuje na stránkách časopisu předseda Krajského soudu v Brně J. Pořízek, který byl tentokrát hostitelem schůzky.
Stěžejním materiálem tohoto čísla časopisu je redakčně upravený záznam kulatého stolu, který pořádá Soudcovská unie spolu s kanceláří Havlíček Brain Team. Tématem kulatého stolu – a názvem materiálu, pod kterým se akce představuje v časopise – byla Mediace v netrestních věcech. Debaty, kterou moderoval K. Havlíček, se zúčastnili T. Lichovník, Š. Hájková, M. Kasíková a J. Vyklický za Soudcovskou unii, J. Nykodým (Ústavní soud), P. Poledník, J. Brož, M. Doležalová (Česká advokátní komora), J. Salač, T. Horáček (Právnická fakulta UK), P. Šonka (Ministerstvo spravedlnosti), představitelé podnikatelské sféry (B. Danda, K. Kvasnička, T. Šamanová, a další) a specialisté v oblasti mediace v čele s D. Potočkovou. Přítomni byli také reprezentanti partnerů časopisu Soudce. Diskuse byla věnována především problémům spojeným s přípravou zákona o mediaci (způsobilost pro výkon činnosti mediátora, jeho odpovědnost, techniky mediační činnosti, vztah mediace, arbitráže a soudního řízení atd.). Shrnutí po skončení debatní části provedla viceprezidentka Unie Š. Hájková.
K některým zajímavým aktuálním otázkám nařizování pitev se vyslovují ve stejnojmenném článku D. Císařová a P. Strejc. Autoři na útlé ploše relativně drobného problému poukazují na potíže, které vyplývají ze stávající speciální právní úpravy a z nového trestního zákoníku, jehož formální pojetí trestného činu neumožňuje posuzovat společenskou nebezpečnost určitého jednání. Autoři se zabývají mj. právem jednotlivce za života odmítnout, aby byl po smrti pitván, jakož i právem zainteresovaných osob (zejména rodinných příslušníků) vyžádat si pitvu zemřelého. Kriticky se k novému trestnímu zákonu staví i další příspěvek časopisu – J. Šprongl píše na téma Pytláci a zákony. Poukazuje na zásadní nedostatky formulace skutkové podstaty trestného činu v novém trestním kodexu.
V rubrice Judikatura a kazuistika je zařazeno rozhodnutí Ústavního soudu Adekvátní odměna exekutora (Soudce JUD 63/10), které připravil K. Havlíček, a z Analytického odboru Ústavního soudu zpracovaný judikát K zásadě zákazu sebeobviňování ve správním řízení (Soudce JUD 64/10).